Po svatbě přisoudili bozi Ethirarquovi titul Ulkaran - Ten, jenž dává právo. L'tani ztratili mnoho, Příroda a ostatní však získali ještě více. Po Mjagölhülmu pracovali na procesu obnovy, avšak ten se nepřiměřeně dlouho protahoval. A tu zrodila se myšlenka v hlavě budoucího Jednoho: "Je nás málo, ale… může nás být víc. Zbraň, kterou užívají Světasvětla, nyní využijeme my."
Opustil tedy na značnou dobu teplo domova a pátral po vhodném exempláři. Vtom mu jednoho dne přeběhla přes cestu opice. Sledoval ji pro vlastní pobavení, jehož tehdy nepřetékalo, a s údivem nalezl u onoho zvířete určitý punc inteligence. A bylo to - primáta vyvinul v něco vyššího. Utvořil člověka z primitivního zvířete - pro jeho tchány, švagry a kdovíco ještě téměř neslýchaná záležitost, neboť toto převyšovalo rámec jejich okamžitých možností a on to vyvedl během chvíle - začali žárlit.
Po dokončení tvorby pospíchal domů, však dostatečně vystačil jemu čas, aby vzkázal lidem: "Já jsem Ulkaran - Ten, jenž dává práv. S právem však přichází i pravidla. Já dávám zákony a vy z nich tvoříte řád. Držte se onoho řádu, neb vás po sejití z cesty očekává zkáza spolupracující se sebezáhubou. A vaše záhuba bude mým úrazem. Radujte se, neb život je dlouhý a krásný. Veselte se, neb máte život. A oslavujte, neb kdo má život - ten má i víru."


Ahujky krásnej blogís =)