close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

10. kapitolla

31. srpna 2010 v 15:37 | Aranel van de´Corvin |  Život v sídle
Promiňte lidičky, že mi to tak trvalo, ale moje nesmírně šikovná sestra mi vypnula tuhle kapitolku a co je horší, že mi to neuložila.
Vůbec to nemůžu najít a po druhý mě to psát fakt neláká, ale budu se snažit. Doufám, že se vám to bude líbit.
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Nejvíce mě vyprovokoval Dagonet, tím svým přitrousím úsměvem. Dojdu až k němu a chvíli se probodáváme pohledy.
"Přece by ses na mě na tak hodného upírka, nezlobila"Přeruší náš vzájemný oční kontakt a zase se mi vysmívá. Vedle mě leží na zemi kamen akorát do ruky. Zvednu ho ze země a začnu si sním házet.
"Nezlobila?! To leda vesnu magore"Hodím ho po něm. Jako baletka v mužském podání se mu s elegancí lehce vyhne, v rychlosti se zjeví těsně přede mnou.
"Tohle víckrát nedělej" Chytne mě pod krkem a zvedne mě do výšky, máchám ve vzduchu nohama a snažím se kopnout. Stisk ještě zesílí. Lapám po dechu, nikdy bych si nepředstavila, že bych tak dychtila po kyslíku.
"Pust jí nebo jí uškrtíš" Zakřičí na něho Met, když si všimne, že sem změnila barvu na modrou.
"Pust mě, hajzle"Zachraptím. Ucítím za sebou rychlí pohyb, v sekundě někdo chytne za Dagonetovu
ruku a začne mu jí drtit, pochvíli se ozve křupnutí kostí. Ozve se bolestné naříkání a sevření kolem mého krku povolí. Sesunu se někomu do rukou, zvednu nahoru hlavu a otevřu oči. Můj zrak padne na Olivera, který očividně zuří, zuří to je slabé slovo. Jeho ve tváři se změní a podívá se na mě, snaží se na mě usmát, ale moc mu to nejde. Zvedne mě do náruče a nese mě k Metovi.
"Podrž jí"Předá mě Metovi, který mě drží v náručí. Pohladí mě po vlasech, jeho zrak padne na můj krk, tiše zavrčí a prudce se otočí na Dagoneta, rozejde se k němu. Dagonet na sucho polkne a počká až k němu dojde.
Stojí těsně u sebe, najednou se rychle Oliver rozpřáhne rukou a dá facku Dagonetovi, který udělá rotaci kolem své osy a sesune se k zemi. Rychle se zvedne, ale to už Oliver stojí před ním a jednu mu natankuje do držky. Dagonet odletí takových deset metrů, při cestě prolítne skrz strom a zadkem rozryje zahrádku, která patřila Sebastianovy. Když tu spoušť vidí Sebastian, najednou se sesunul na zem a zůstal ležet, ale nebojte se, není mrtvej. Dagoneta zastavil až pařez, do kterého to napálil a musím podotknout, že to do toho pařezu napálil hlavou. Snaží se postavit, ale nějak mu to nejde. Oliver mezitím k němu došel. Chytil ho za košili, zvedne ho ze zemně a zadkem napřed ho strčil do toho pařezu. Otočil se k němu zady a míří k nám. Najednou se vyřítí ze sídla dlouhá šmouha, když se zastaví vedle nás tak zjistím, že je to Orthea.
"Od čeho máš tak modrej krk" Zeptá se mě Orthea.
"Dago……"Začnu, ale Met mě přeběhne s odpovědí.
"Dagonetoví ulítli nervy a málem jí uškrtil a Oliver to nemohl rozdýchat" Dopoví Met.
"To se mu nedivím, když mu na tobě tolik záleží" Poslední věta patřila nejspíš mě "Takže se nám Oliver, přece jen zamiloval" Uhechtne se Orhea.
"To jako proč"Zamračím se na ní.
"Ty asi nevíš, jaký byl, než si přišla"Smutně povzdechne.
"To nevím?"
"Nebyl tak zdaleka hodný jako teď, byl zlejší" chvíli se odmlčela "Ale od tý doby, co si tady se změnil, je sním větší sranda a více se směje. Prostě jeho kamenné srdce roztává" Usměje se sama pro sebe "Jo a málem sem zapomněla, máme být do půl hodiny v obýváku"
"A proč" zeptá se Met.
"Po ránu má nezvykle dobrou náladu a v obýváku vám chce říct svůj nápad"Všichni na sucho polknou, při slově nápad. Kromě válejícího Sebastiana na zemi, nejevícího známky života.
"Co sním je"Ukáže na něj prstem Orthea.
"Víš, jaký je citlivka na svojí zahrádku"
"Mam s tím sví zkušenosti"
"A jaký"
"Vyzkus mu vzít, jen jedinou kytičku, nebo blbou mrkev a uvidíš jak je citlivej"Dojde k němu a s ďábelským úsměvem se nakloní k jeho uchu a s plna hrdla zařve "STÁVÁT" Jeho pohled po probuzení stál za všechny prachy.
"Babizno co chceš"Vytrousil rozespale, Orthea na něj vykulila oči a pusa jí spadne na zem.
"COŽE"Zařvala, a to dokonale probudilo rozjímajícího Sebastiana.
"Orthea" Vyskočí na nohy a zdrhá do sídla, za ním běžela rozzuřená Orthea.

"Ty vole, to se často nevidí" rozvášní se Lácius a s foťákem nakluše k Dagonetovi.
"ku*va jestli to vyfotíš, seš mrtvej"vztekle prská Dagonet a snaží se dostat ven a Lácius už vesele cvaká na foťák "to bude stačit" Odplachtí do sídla a mezitím se ho snaží vytáhnout z pařezu Samuel.
Mezitím k nám došel Oliver, převzal mě od Meta a pomalu s Metem míříme do sídla. Lepe, řečeno do obýváku.
"Sakra vyfoukni ten zadek a budeš venku"rozčiluje se Samuel a táhne ho za ruce ven.
"Ku*va kdyby to šlo tak to udělám" vztekle prská. Najednou se ozve rána jak z děla a Dagonet vylítne z Pařezu. Chvílí se na něj kouká Samuel jak vyvoraná myš, když k němu najednou dolehne ohromný smrad.
"Ty Dagonete, ty sis pšoukl, že jo" Ucpává si nos. Dagonet na tím jen trapně usměje, když v tu ránu na ně křičí velice povědomí hlas.
"Tak je to tam" Vesele na ně zavolá z otevřeného okna Lacius.
"Co je tam" Zeptá se znuděně Samuel.
"No ty fotky sou už na YouTube" Při slově YouTube se začala vařit krev v Dagonetovi " A jak se dostal ven"
"To by si nevěřil, ale normálně si pořádně hrcnul a pak prostě letěl" Ucítil, jak mu někdo funí na záda a nebylo těžké uhodnout, kdo to asi je. Rychle se rozeběhl do sídla a za ním běžel rozzuřený Dagonet.
Dojdeme do obýváku a už je to tam zaplněné. Dominik s Alexandrem se rozvalovali na pohovce. Orthea se Sebastianem obsadili pozice na křeslech a Lacius postával u okna a něco řval ve smyslu, že to dal na YouTobe a pak se hrozně rozesmál.
"Čemu se směješ"Zeptala se ho Orthea.
"Dagonet si pořádně uprdl a pak letěl z pařezu" v místnosti převládalo ticho a jako lusknutí prstem se všichni svíjeli smíchy. V tu chvíli do pokoje vlítl jako uragán Samuel a za ním funěl jak parní lokomotiva Dagonet. Všichni ztichli, někteří se cukali smíchy, Samuel si stoupl vedle Laciuse a s úsměvem od ucha k uchu se díval na blížícího Dagoneta. Dagonet chytil Samuela a Laciuse pod krkem a přemýšlel koho má jako prvního přizabít, pustí Laciuse a rozpřáhne se proti Samuelovi.
"Podle pravidel se v obýváku nesmí prát a ani mlátit"Vysměje se mu Samuel a nastaví mu provokativně tvář.
"Ty tvoje pravidla si strč do prdele" už se mu chystá jednu natankovat.
"DAGONETE, TY NEZNÁŠ PRAVIDLA"Marius zuří. Rychlím krokem dojde
k Dagonetovi "Ale pro dnešek ti to odpustím"Přátelsky ho bouchne do zad, tak rychle že se Dagonet lekl "Mohli bychom mýt menší výlet na pár dní mimo sídlo a to bude………"nestihl dopovědět kde by to bylo, protože se spustila žhavá debata. Marius se je snažil nějakým způsobem uklidnit, ale všichni ho ignorovali "TAK A DOST!!!!!!!!" V místnosti převládne ticho "Chtěl jsem, aby se hlasovalo, kam by jsme to jeli, ale místo to jedeme na chatky a žádný dotazy neberu" na ráz to všechno vybalí.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Čteš u mě na blogu nějakou povídku?

Ano
Ne
Ne, ale přečtu si.
Nečtu povídky!

Komentáře

1 Faillë, Draco Faillë, Draco | Web | 31. srpna 2010 v 19:37 | Reagovat

skvělé.. .tohle jsme potřebovali... panická hrůza ze školy opadá a my se válíme na zemi v křečích smíchu... je dost těžké napsat i tenhle koment :D  :D  :D  :D  :D

2 upirikaty upirikaty | 31. srpna 2010 v 21:07 | Reagovat

už se těším na další

3 Christina Simons Christina Simons | 31. srpna 2010 v 22:59 | Reagovat

Moc fajn dilek, tesim se na dalsi. Snad bude driv :). Akorat mi trosku chybela nejaka 'starost' od Olivera.. prece jenom ji tam Dragonet skrti do modra a pak na to vsichni tak nejak zapomenou :) Ale jinak fakt moc pekny;)

4 Chi Chi | Web | 1. září 2010 v 21:01 | Reagovat

To je dokonalý :-D  :-D  :-D

5 Sklípek Sklípek | E-mail | Web | 29. června 2012 v 12:14 | Reagovat

Super, blog. Jdu ještě něco počíst....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama