close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

17. kapitola- rande

26. srpna 2010 v 22:29 | Aranel van de´Corvin |  The Vampire Magazines
Omlouvá se, že to trvalo tak dlouho, ale nějak jsemneměla náladu na psaní. Nálada se vrátila a doufám, že se vám tahle kapitola bude líbit xD Limit je opět 30...
P.S.: Puzzle jsou dávno poskládaný xD xD Stihla jsem to za va týdny( a to jsem nestavěla každý den) Musím se pochválit. xD



                Damon konečně zastavil auto před penzionem. Když jsme odjížděli z nemocnice, tak jsem si uvědomila, že doma asi nebude nic k jídlu- vzhledem k tomu, že bydlím s dvěma chodícíma mrtvolama. Návštěva supermarketu se ale protáhla skoro na dvě hodiny. Kdybych neskuhrala, že mě už bolí ruce od toho, jak za ním běhám po berlích, tak bych tam tajtrdlíkovala ještě teďka a Damon by mi pořád cpal ty, blbý, banány! Neustále mi je házel do koše a já je odnášela. Když už KONEČNĚ pochopil, že banán mi nevnutí, tak přitáhl okurky. Jestli mi tím chtěl něco naznačit, tak to vůbec není vtipný.
" Čekáš na povolení vystoupit?" zaťuká Damon na okýnko. Nějak jsem se zamyslela. Neohrabaně vylezu z auta a začnu berlit- můj univerzální název pro chůzi s berlemi- k penzionu.
" Jestli ještě víc zpomalíš, tak po druhý umřu."
" Opakování je matkou moudrosti." Vypláznu na něj jazyk. Damon mi galantně otevře dveře...ne to byl vtip. Zapomněl za sebou zavřít. Když jsem chtěla jít do svýho pokoje, tak mě Damon vzal do náruče a donesl mě před dveře svýho pokoje. Jsem tu blbě já, nebo Damon?
"Víš, jak jsem se ti zmínil o svý odměně, tak tady je," zatrylkuje Damon a otevře dveře do jeho pokoje. Když jsem uviděla tu věc před sebou, tak jsem spustila takový jekot, na který se bude ještě hodně dlouho vzpomínat. Z větví stromů jsem viděla houf ptáků, kteří brali nohy na ramena, nebo spíš pařátky na křídla a splašená liška málem napálila do stromu, jak se snažila, co nejrychleji dostat z blízkosti penzionu.
" Věci máš už ve skříni," začne se na mě dásnit Damon. Kdybych byla na jeho místě, tak bych tu hubu zase zavřela, nebo nic jinýho než dásně v tý svý tlamičce mít nebude a zuby si může leda tak pověsit na šňůrku okolo krku.
" Teď měla přijít ta část, kde mi děkuješ," připomene se Damon, když si všimne, že jsem krapek mimo.
" Máš asi špatnej scénář. V mým se píše, že právě přišla ta část, kdy ti rozbiju rypák." Nebo si rozbije hlavu o tu " nádhernou" manželskou postel.
"No ták, nebuď taková! Pojď a užij si svůj nový pokoj."
" Tak jo a kde budeš mít pokoj ty?"
" Počkat, asi jsem se přeřekl. Náš pokoj...uh, to mi připomíná. Chceš spát vlevo nebo vpravo?" To nemůže myslet vážně, že ne? Zamyšleně ho pozoruju a snažím se přijít na to, proč to vlastně všechno dělá.
Co má z toho, že mě pořád provokuje? Možná je to kvůli tomu, že jsem ho odmítla. Nikdy nezapomenu na ten jeho výraz, když jsme se poprvý setkali a já ho poslala do patřičných míst. Možná je tohle odpověď. Asi je zvyklí na to, že mu holky klečí u nohou. I když se není čemu divit. Je docela se-. Stop. Fuj, o čem to tady přemýšlím?
" To jsi do tý pasti spadla hlavou a ukousla si jazyk?" Odpovědí mu byl můj vztyčený prostředníček. Naštvaně jsem odberlila z pokoje a zavřela se v koupelně. Bez váhání jsem vytočila Stefanovo číslo.
" Darren, je hodina!" syčel do telefonu.
" Tohle už začíná být trapný. Takže okamžitě zvedni to svý zmrzlý pozadí a odpochoduj na chodbu! Potřebuju s tebou mluvit!"
Nastala krátká pauza. Uslyšela jsem nějaký huhlání a později bouchnutí dveří.
" Podle tónu tvýho hlasu soudím, že jsi tu manželskou postel už viděla," zkonstatuje.
" Ty jsi o tom věděl a nezarazil mu to?"
" Já jsem se opravdu snažil, ale vůbec mě neposlouchal."
" A od čeho máš ruce, ty blbče? Ty nejsou jenom na to, aby osahávaly Elenu!"

" Jsi hodně rozčilená?"
" ROZČÍLENÁ?! Ještě jsme neměli ani první rande a už máme manželskou postel!"
"Ehm, přes noc asi zůstanu u Eleny."
" O to se ani nepokoušej. Hned jak ti skončí škola, tak dovalíš domů."
" Už musím." řekne rychle a tipne mi to. ZASE! Slyšel někdy o tom, že dáma má přednost?

Naštvaně jsem odpochodovala do kuchyně. Berle jsem svírala tak pevně, až jsem chytala křeče do prstů. Původně jsem si chtěla udělat nějaký dobrý oběd, ale potom mě přemohla únava, tak jsem si do misky nalila mlíko a začala hledat svoje oblíbený čokoládový lupínky. První na co jsem narazila, byla krabice s fitness cereáliemi. Jedno slovo. Fuj. Elena asi zase drží nějakou tu svou dietu. Z tohohle sajrajtu si akorát zničí žaludek. Ale pro mě je to výhoda. Aspoň mi nikdo nesní ty moje čokoládový. Kdybych do sebe aspoň jednou denně nedostala nějakou čokoládu, tak by mě z Damona hráblo.
Nesnědla jsem ani dvě sousta a můj " duševní klid" byl v trapu. Damon se rozvalil na protější židli a v ruce žmoulal noviny.
" Koukáš na obrázky?"
Kdybych věděla o jeho zálibě, tak bych mu koupila Čtyřlístek.
" Ty se se mnou bavíš?" koukne na mě přes noviny.
" Mám na vybranou?"
" Já myslel, že se zlobíš kvůli tomu, že jsme ještě ani neměli rande a už máme společnou postel," zasměje se.
Ten zmetek.
" To bude určitě ten důvod," řeknu ironicky.
" Co by si řekla na rande? Dneska? Dřív než ulehneš do nový postele, tak budeš mít rande," mrkne na mě. Celej strýček Pedo.
" To je dobrý nápad. V tom supermarketu byl docela pěknej kluk a flirtoval se mnou," zamyslím se. Chudák kluk. Když jsem vybírala těstoviny, tak se mnou začal flirtovat. Ale dlouho mu to nevydrželo, protože přiběhl Damon a málem ho umlátil banánem (tím ovocem, ne vlastním).
" Moc vtipný. Ale teď vážně. Co kdybych si někam vyšli? Jenom ty a já?" Zamyšleně se na něj podívám a potom usměju. Damonovi se na tváři taky objevil úsměvem.
" To víš... že ne," zacukruju a pustím se zase do jídla. Musím to sníst dřív, než mi zkazí chuť svými návrhy. Rychle jsem do sebe naházela jídlo a berlila zase nahoru. Zastavila jsem se přede dveřmi mýho bývalýho pokoje. Byly zamčený. Teď nemám náladu mámit z něho klíč. Půjdu si na chvíli lehnout. Ale ještě před tím než si půjdu válet špeky, tak skočím do Stefiho pokoje. Všimla jsem si, že má docela dost knížek a nějakou bych si chtěla půjčit. Ale přece jenom jsem slušně vychovaná. Vytáhla jsem mobil a naťukala krátkou zprávu: Půjčuju si tvoji knížku. S dobrým pocitem jsem rozrazila dveře do Stefiho pokoje. Pokoj byl docela uklizený. Jenom na posteli se válela podprsenka. Tady měl někdo rušnou noc. Zajímalo by mě, co měla dneska Elena na sobě. Třeba chodí do školy naostro. Hustý.
" Doma tě neučili, že krást se nemá?" ozve se ode dveří.
" Ozvala se straka?" ušklíbnu se a pokračuju za svou kořistí. Teď nevím, jestli nemám vkus já, nebo Stefan. Nakonec jsem po slepu vzala jednu knížku. Říká se: " Neposuzuj knihu podle obalu", tak uvidíme. Doberlila jsem do Damonova pokoje- vždycky to byl Damonův pokoje, je a bude. Chvilku jsem se dívala na prázdnou postel. Budu spát vlevo. Berle jsem opřela o skříň a po jedný noze s knihou v ruce jsem doskákala k posteli, kde jsem se pohodlně natáhla a začala číst.
                Hm, prý nesuď knihu podle obalu. Tahle knížka je tak zajímavá, až se mi z toho chce spát. Hned na začátku to bylo víc než nudný, ale to se dá překousnout. To bývá normální. Každýmu chvíli trvá, než se dostane do děje. Ale tohle nemělo žádný děj. Tak jsem ji švihla na noční stolek a začala počítat ovečky. Bohužel osud je svině. Nestihla jsem spočítat ani polovinu stáda a do pokoje vběhl Damon s americkým úsměvem na tváři. No jo, amíci, to se pozná. Stejně nechápu proč na všechny a za všech okolností cení ty svoje, až moc bělostný zuby.
" Vstávat princezno, mám pro tebe překvapení." Nevím čeho se mám bát víc, jestli oslovení princezno, nebo toho " mám pro tebe překvapení".
" Princeznu si strč do prdele a překvapení hnedka za ním," zadám mu přesný instrukce a otočím se na druhý bok v domnění, že to pitomý stádo konečně spočítám. Naneštěstí tu byl Damon, který mě bez jakýkoliv debat vzal do náruče a odnesl z pokoje. Sbohem ovečky. Snesl mě po schodech dolů do obýváku, kde mě posadil na gauč. Na první pohled to vypadá, jako krásný gesto pro někoho kdo má zlomenou nohu, ale nenechte se zmást. Přece jen se tady jedná o Damona a ten nikdy nic nedělá jen tak. Dobrá, přiznávám se. Na chvilku mě napadlo, že se snaží být milí. Ale když jsem uviděla izolepu v jeho ruce, tak mě ta naivita přešla. A když myslím izolepu, tak nemyslím tu tenkou, kterou si děti lepí na zeď obrázky.
" Vím, že je blbý se tě na to ptát, ale jsi normální?" zasměju se trochu nervózně.
" Proč bych nebyl? Jenom zvu svoji " spuležící" na rande."
Hlavně je, že jsem tady " úplně" dobrovolně.
To by možná vysvětlovalo to, jak mě momentálně izolepou přilepuje ke gauči. Někde jsem slyšela, že Amerika je svobodná země. Pěkný kecy. Sice tady můžu svobodně vykřikovat svoje názory, ale k čemu mi to je, když mě v zápětí pošlou do prdele? Představte si, jak prdel musí být velká, aby se do ní vešlo tolik lidí. V prdeli je víc lidí, než na planetě Zemi. Ale ve všem hledejme to dobrý. Až planeta Země zanikne, tak budeme v prdeli, takže koho tady sere nějaká Modrá planeta?
" Posloucháš mě vůbec?"
" Promiň, jenom jsem filozofovala." Damon zakončí svoje dílo tím, že mi na ruce dá pouta. Naštěstí mě pouta netlačí, protože jsou chlupatý. Jestli jste někdo čekal nějakou růžovou ohavnost, tak se pletete. Vypadá to, že můj únosce má vkus a pouta jsou černý.
" Pěkný, černou mám ráda. Ale proč mi dáváš pouta?"
" Aby jsi náhodou nevzala do zaječích, nebo nedělala něco co nemáš."
" Tak za prvý: do zaječích asi vezmu těžko, když jsi mě obdařil tou krásnou mašlí okolo pasu. A za druhý: Co bych jinýho jako měla dělat?"
" Nevím, to nechám na tvoji představivosti. Chceš něco k pití?" Kdybych byla nezasvěcený pozorovatel, který nevidí tu izolepu, tak bych snad i řekla, že je to milý kluk. Vlastně neřekla.
" Kolu." Doufala jsem, že tím získám trochu času, ale zapomněla jsem, že je upír. Takže do pěti vteřin byl zpátky. Sranda.
" Chceš se dívat na film, povídat si, nebo hrát nějakou hru? A kdyby tě to zajímalo, tak mám nejradši svlíkací poker." A koho to překvapuje. Místo odpovědi na něj čumím, jako na bacil a snažím se přijít na to, co zase vymýšlí za ptákovinu. Podle mě se chová jako malej rozmazlenej fakan, kterej musí vždycky dostat to, co chce.
" Na co, tak vejráš?"
" Na tu nudli u nosu." Damonova ruka okamžitě vystřelí k jeho nosu. Smích. Bohužel jenom z mý strany. Oponentova strana se tváří dosti nasraně.
" Já jsem na tebe, tak hodnej a ty takhle, jo? Měla by ses stydět." Sice se vážně tváří, ale v očích má ty nezbedný plamínky, který vůbec nemám ráda.
" Kdybych dělala všechno, co bych měla, tak bych tu teďka vůbec neseděla a neměla bych se stydět."
" Tolik sloves v jedný větě jsem ještě nikdy nepoužil."
" Ty jsi toho nepoužil víc." Už jsem čekala na nějakou drsnou odpověď, ale zazvonil zvonek. Damon na mě hodil ještě jeden " zamyšlený" pohled a šel otevřít. Ráda bych vám řekla, kdo to byl, ale jsem tak trochu přilepená ke gauči. Lepší rande si dívka nedokáže přestavit.
" Objednal jsem ti pizzu.Co chceš teda dělat?" Položí krabici s pizzou na stůl.
" Pusť nějakej ten film." U toho v klidu sním tu pizzu a nebudu muset poslouchat ty jeho kecy.
" Žánr?" Horor? Ne! Romantický? S Damonem? NE! Historický? Až v důchodu. Drama? To prožívám teďka. Myslím, že vyhrála...
" Komedie."
" Tu nemám." Dement.
" Tak proč jsem si měla vybírat? Radši mi řekni,co máš."
" Vlastně jenom horory. Zbyly tu od posledně." Bez komentáře.
" A jaký?"
" Americká kletba. Je to natočený podle skutečných událostí." Super. Krásná pohádka před spaním.
" Neboj se. Kdyby ses v noci bála, tak budu hned vedle tebe!" ušklíbne se a sedne si vedle mě.
" Právě toho se bojím." Chvilku jsem mlčky pozorovali film. Potom Damon udělal něco, co byste viděli snad v každým filmu. Znáte to ne? Kluk a holka jsou v kině a kluk dá holce ruku za krk a tak dále... ale Damon není žádný rozpačitý klučina v kině. Bez váhání mě obejme okolo ramen.
" Proč si nedáš tu pizzu? Nemáš hlad?" Doufám, že si na toho blbce jen hraje.
" Všiml sis, že mám svázaný ruce a jsem přilepená ke gauči? Jak se mám asi dostat k tomu stolečku, na kterým leží pizza?"
" Promiň, zapomněl jsem." Položí mi otevřenou krabici s pizzou na kolena. Tam už naštěstí dosáhnu. Nabídla jsem i Damonovi,který odmítl. Bohužel má smůlu. Ne, neberu jako odpověď, takže jsem mu tu pizzu do huby začala rvát sama. Potom to vzdal a dlabal sám. Myslíte si, že jsem velkorysá a chci se podělit? Nebuďte naivní. Jenom mu chci něčím tu pusu zacpat.
Chvíli potom, co jsme dojedli, tak se ozvalo prasknutí dveří a smích. Naše hrdličky přiletěli do hnízda. Stefan s Elenou se smíchem vběhli do obýváku a Bůh ví, co by chtěli dělat tady na gauči, kdybych k němu nebyla přilepená. Když si všimli mě, jak jsem přilepená izolepou ke gauči a Damona, který se usmíval od ucha k uchu, tak zaraženě zůstali stát.
" Co to tady děláte?"
vyhrkli oba naráz.
" Máme rande," pochlubí se Damon.
" Ty nemáš podprdu?" zeptám se Eleny, bez řečí.
" To, to jde tak vidět?"
 

17 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídka The Vampire Magazines?

Jo, jasně!
Tak průměr
Ne

Komentáře

1 AdelQa AdelQa | Web | 26. srpna 2010 v 22:38 | Reagovat

Krásný blog=)

2 Majinká Majinká | 26. srpna 2010 v 23:41 | Reagovat

Tak na tento dl jsem čekala jak na smilování.. :) Moc se ppovedl.. ale chudák darren nechtěla bych být přilepená izolepou

3 sophie sophie | 27. srpna 2010 v 1:11 | Reagovat

Ou,ou chudák,ale ten konec je dobrý :-D obo...vlastně celá povídky je úžasná ;-)  :-D

4 horse-aranka horse-aranka | Web | 27. srpna 2010 v 1:51 | Reagovat

Hej, ta poslední část je teda nejvíc! :D Prej to to jde tak vidět? :-D Z toho nemůžu :D :-D

5 Irma Corwin Irma Corwin | Web | 27. srpna 2010 v 8:23 | Reagovat

hoooodně zajímavé rande, ale ho taky vyzkouším :-D  :-D  :-D

6 xxx xxx | 27. srpna 2010 v 9:04 | Reagovat

:-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  Další, rychle! :-)

7 Lauren Lauren | 27. srpna 2010 v 9:20 | Reagovat

Mýt takový rande chudák Darren, supér povídka :-)  :-D

8 upirikaty upirikaty | 27. srpna 2010 v 10:08 | Reagovat

tak takhle by to mělo být vždycky už se těším na další ;-)  :-D

9 AndyCullen AndyCullen | Web | 27. srpna 2010 v 10:19 | Reagovat

AAAHHH DOKONALÝ!!! :-D  :-D Prej ty nemáš podprdu... :-D  :-D A stádo ovcí :-D  :-D  :-D Ale když zaječela tak jsem čekala že má v pokoji mrtvolu neb tak a ona je to "jenom neškodná" manželská postel :-D  :-D  :-D  :-D

10 nixie nixie | 27. srpna 2010 v 10:28 | Reagovat

:-D  :-D  :-D perfektné...uz mi na konci slzi tiekli :D som rada ze si už konečne pridala ďalšiu kapitolu :-) koniec bol úplne prefektný a izolep najviac geniálny :-D  :-D

11 Yamama Yamama | Web | 27. srpna 2010 v 11:25 | Reagovat

Perfektní! Ty její hlášky nemaj chybu!!! Nádherně píšeš!!! :-D

12 Wolferka Wolferka | E-mail | 27. srpna 2010 v 11:36 | Reagovat

Hej vážně bomba, ta poslední část je vážně skvělá :D

13 Verka Verka | 27. srpna 2010 v 11:40 | Reagovat

Chudák Darren :-( Nechtěla bych být na jejím místě :-( Jinek super, super a super :-)  :-D  :D

14 miselka miselka | Web | 27. srpna 2010 v 12:27 | Reagovat

tak to bolo dobré tie nákupi a potom ako nakoniec zastala prilepená ku gauči :D ale ten koniec stál za to :)

15 k.o.c.e.n.a. k.o.c.e.n.a. | 27. srpna 2010 v 12:52 | Reagovat

až na tu izolepu by to bral každej :-) rande s Damonem :-D  ;-)
super povídka

16 Amaya Amaya | 27. srpna 2010 v 13:26 | Reagovat

to je úplne najsamfasa :D už sa nemôžem dočkať toho ako to bude pokračovať. sa teším už na to, ako sa dajú dokopy (teda predpokladám že sa tak stane) :D

17 Chris Chris | Web | 27. srpna 2010 v 16:32 | Reagovat

geniálne :D a ten koniec :D:D:D  a ozaj nespriatelíš?

18 Niky Niky | 27. srpna 2010 v 16:45 | Reagovat

super,jako vždycky.už se těším na další :-D

19 *Rainy* *Rainy* | 27. srpna 2010 v 17:27 | Reagovat

stále neviem čo tým Damon sleduje, a čakala som nejaké podobné prekvapenie - že sa to Dareen určite páčiť nebude :D
vydarená kapitoka, budem sa tešíť na ďaľšiu :-)

20 Friska123 tév SBééénko Friska123 tév SBééénko | Web | 27. srpna 2010 v 17:57 | Reagovat

hustéé....xD tak tenhle dílek byl asi nejlepší z celé povídky....xD :-D  :-D

21 sparry sparry | 27. srpna 2010 v 18:58 | Reagovat

no skvelá kapitola, Chúďa Daren, tej už asi o chvíľu z Damona naozaj hrabne :-D

22 Anna Anna | 27. srpna 2010 v 22:09 | Reagovat

Vážně skvělá kapitola :D  :D  :D Jen tak dál :-D

23 neowei neowei | 27. srpna 2010 v 22:57 | Reagovat

chudák darren :-D  :-D  :-D  :-D

24 Nel Nel | 28. srpna 2010 v 11:15 | Reagovat

mám prosbu...RYCHLE DALŠÍ POKRAČOVÁNÍ!!!

25 Kayia Kayia | Web | 28. srpna 2010 v 11:32 | Reagovat

dokonalééé..... pííííš dalej najlepšia poviedka akú somkedy čítala

26 miselka miselka | Web | 28. srpna 2010 v 14:07 | Reagovat

inač chcela som sa ťa spýtať či nespriatelime ked hej daj mi vediet na moj blog diki :-)

27 Melinda Melinda | E-mail | 28. srpna 2010 v 15:24 | Reagovat

Božíííííííííííííí....rychle dalsi pls :-D  :-D

28 Ewa Ewa | E-mail | 28. srpna 2010 v 15:25 | Reagovat

Dokonalost sama dlasi prosim a rychle :-D  :-)

29 miselka miselka | Web | 28. srpna 2010 v 15:48 | Reagovat

ok tak si ťa hned pridám daj si aj zty mna dobre??? :-)

30 Friska123 tév SBééénko Friska123 tév SBééénko | Web | 28. srpna 2010 v 16:28 | Reagovat

třicátý komentíííík...jupííí,bude další dílek..:-D

31 ~The Diss ~The Diss | Web | 28. srpna 2010 v 17:49 | Reagovat

Hezuu..:)
Máš krásnej layout...:)

32 Quick.W Quick.W | 28. srpna 2010 v 20:32 | Reagovat

YES uz som sa zacala bat ze si skoncila 8-O ale je to supeer :-D

33 Aprille Aprille | E-mail | Web | 28. srpna 2010 v 20:33 | Reagovat

ja se z tebe asi jednou zblaznim =D

34 Šílenej Šílenej | Web | 30. srpna 2010 v 19:08 | Reagovat

VÝTLEM!!!

35 Bičik Bičik | Web | 8. ledna 2011 v 18:20 | Reagovat

výýýtlem pěknej konec a damon během darrenina pobytu ve špitále zařídil manželský apartmá? to je moc :D  :D  :D

36 Wendy Wendy | 23. srpna 2011 v 10:52 | Reagovat

Úžasné! :D  :D Si v tom psaní moc dobrá ;-)

37 hplovehp hplovehp | Web | 2. září 2012 v 20:28 | Reagovat

Správně Darren, nejlepší obrana je útok! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama