Tahle kapitola je taková o ničem. Spíš je jenom takovou předehrou k další kapitole. Limit je opět 30 komentů, ale bohužel začíná škola, takže nwm, kdy přidám další...
P.S.: Tady je video pro ty kdo zapomněli za ty 2 měsíce jak Damon vypadá xD
Namáhavě jsem se vykutálela z vany. Nevím, jestli někdo z vás už měl tu čest koupat se, se sádrou na noze. Nohu jsem měla vystrčenou venku a připadala jsem si, jako debil. Ale to nebyl největší problém. Problém byl z tý vany vylézt. Člověk by nevěřil, jak rychle můžete jít k zemi. Podlaha byla mokrá, takže když se moje jediná zdravá noha dotkla mokrýho povrchu, tak jsem měla co dělat, abych se mokrýho povrchu nedotkla i obličejem. Naštěstí jsem udržela rovnováhu a s omotaným ručníkem kolem těla jsem berlila do pokoje. Původně jsem se chtěla oblíct do pyžama v koupelně, ale tady bych si leda tak zlomila druhou nohu. V pokoji nikdo nebyl, tak jsem využila příležitosti a rychle se oblíkla do pyžama, který se skládalo z trička a kalhotek. Neubránila jsem se smíchu, když jsem odkládala svoji podprsenku. Připadala jsem si, jako Elena.
" Co ti tvůj imaginární kamarád řekl, tak směšnýho?" zavrčí Damon a zavře za sebou dveře. To jsem vám ještě neřekla. Můj " spoluležící" je nasraný, protože jeho nejoblíbenější bratr mě odlepil od gauče a tím mi daroval svobodu. Takže Damonovo " vysněný" rande skončilo v troskách. A proč byl naštvaný na mě? Prý jsem mu mohla dát aspoň pusu, když se tak snažil. A když jsem mu odpověděla, že jediný, co bych mu políbila je prdel, tak naštvaně odešel.
" Nic, co by tě mělo zajímat." odpovím stejným tónem. Damon si vezme něco ze skříně a zase odejde. Musím přiznat, že náš " vztah" postupuje až moc rychle. Za jeden den jsme stihli mít " první rande", koupit si manželskou postel a večer se spolu bavíme, jako manželé po dvaceti letech. Jestli to půjde takovou rychlostí, tak zítra ráno přijde i s právníkem a rozvodovými papíry. Místo toho, abych tady seděla a rozebírala povahu toho dementa, tak jsem se rozhodla, že se půjdu dodívat na ten film. Viděla jsem prvních dvacet minut a hrozně mě to zaujalo. Sice se večer asi počůrám strachy, ale koho to žere. Když jsem vyšla na chodbu, tak jsem si to, ale rozmyslela. To se mám dívat sama? Můj " nevinný" pohled se stočil do míst, kde jsou dveře od Stefiho pokoje. Na chvilku jsem se před nimi zastavila a zaposlouchala se. Neslyšela jsem žádný nemravný zvuky. Z čehož plynou dvě možnosti. První: Elena je už doma a Stefan si asi píše něco do svýho deníčku, nebo dělá něco jinýho, co mě vůbec nezajímá. Druhá: Už skončili a momentálně leží na posteli a vypráví si, jak to bylo úžasný. Pro jistotu jsem zaklepala. Kdybych tam vtrhla, jako posledně, tak by se na mě asi vykašlali.
" Damone, teď na tebe nemám náladu," zahuláká Stefan přes dveře. O mě nic neříkal, že ne? Otevřu dveře a nakouknu do pokoje. První možnost byla správně. Stefan byl v pokoji sám.
" To seš ty?"
" Nemusíš být tolik nadšenej. Jen jsem se přišla zeptat, jestli se nechceš jít dívat na film." Stefan se na mě podívá, jako na blázna. Řekla jsem něco divnýho?
" Nemám náladu." Sednu si na jeho postel. Něco tady smrdí. Když jsme je viděla naposledy, tak měli oba dobrou náladu.
" Pohádali jste se?" Stefan neznatelně kývne hlavou.
" Tak povídej." Pohodlně se natáhnu na posteli. Něco mi říká, že to bude dlouhej rozhovor.
" To je jedno."
" Není, dokud to nevyklopíš, tak se odtud nehnu."
" Elena chce, abych ji přeměnil. Prý se nechce dívat na to, jak stárne a já jsem pořád mladý. A navíc, já nemůžu být na jednom místě dlouho. Tak za dva, nebo tři roky bych měl odtud odejít." Na chvíli se zamyslím. Tuhle věc trápí všechny upíry, který se dali dohromady s člověkem.
" A co jsi řekl?"
" Že nevím, jestli to chci. Mám smíšený pocity. Já-" Zastavím ho v půlce věty. Tohle začíná být nudný.
" Chápu, nic neříkej. Chceš slyšet můj návrh?"
" Mám na výběr?"
" Ne. Podle mě je brzo na to, abyste to řešili. Říkal jsi, že tady budeš ještě dva, nebo tři roky?"
" Jo."
" Většina lidí neví, co bude dělat za týden, tak proč byste měli řešit to, co bude za dva roky? Dejte tomu čas. Nevíš, co se v průběhu let stane a Elena taky ne. Elena je v poslední době náladová a roztržitá, ale za to můžou její problémy s Jeremym. Až se všechno vyřeší, tak se na to bude dívat úplně jinak."
" Jenomže to není jediný problém." Bože, občas jsem fakt ráda, že nikoho nemám.
" Eleně ještě vadí, že vůbec nemáme čas pro sebe. Když přijdeme ze školy sem, tak je tady Damon a myslím, že víš, jak dokáže lízt na nervy. Ale kdyby nás otravoval jenom doma, tak neřeknu, ale on je snad všude!"
" Mě to povídej! Už ho mám i v posteli."
" Už jsem mu několikrát říkal, ať nám dá pokoj." V hlavě se mi rozzářila imaginární žárovka.
"Mám nápad. Co bys řekl, kdybych zítra Damona nějak zaměstnala. Vyklidili bychom dům a vy byste tu byli sami. Mohl bys půjčit nějaký pěkný filmy, udělat jídlo a kdybys jí koupit kytku, nebo něco jinýho, tak by to taky nebylo k zahození. A víš, co by nebylo špatný? Kdyby jste udělali o víkendu výlet. Jenom ty a ona." Sakra, jsem dobrá.
" To zní dobře, ale já neumím vařit." Ou, takhle se na mě nedívej. Ten pohled znám, říká: Byl bych ti moc zavázanej, kdybys to udělala. Ale je tu problém. Jak mám uvařit večeři, když tu nebudu?
" Já bych klidně uvařila, ale jak?"
" No, napadlo mě, že by jsi mohla jít třeba k Anně a ta by to sem potom donesla," nahodí nevinný úsměv. Tady o tom, už někdo přemýšlel.
" Tak jo, ale budeš mi pomáhat ve škole." Sice jsem Stefanovi slíbila pomoc s Elenou, ale to jsem nevěděla, že budu muset být celej den s Damonem a být s ním doma sama o víkendu. Plus to vaření.
" Klidně! To je super! Hned se jdu podívat na internet, kam by se dalo zajet!"
" A co ten film?!" zakřičím zoufale.
" Někdy jindy." Za dobrotu na žebrotu.
Naštvaně jsem za sebou zabouchla dveře. Teprve teď jsem si uvědomila, co všechno jsem mu slíbila. Občas bych mohla používat tu věc, co mám v hlavě! Co budu vařit k večeři? A co budu dělat celý den s Damonem? Když už jsme u toho blba, tak ten leží na posteli a něco čte. Na tváři má zase ten svůj "geniální" úsměv. Že by ho ta blbá nálada přešla? Bez řečí si lehnu do postele. Musím se pořádně vyspat, nebo zítřek nepřežiju.
" Dej mi taky kousek peřiny." Právě jsem přišla na to, proč většina manželství končí rozvodem. Svatební noc je krásná a romantická, ale druhý den,když jdete spát, tak vám vaše druhá polovička vezme všechnu peřinu a vy se leda tak můžete postavit na hlavu. První týden to respektujete, ale potom vám to začne lízt na nervy. Tím pádem jste ráno podráždění a dochází k hádkám. Damon se nadzvedne a podá mi kousek peřiny. Když říkám kousek, tím myslím doopravdy jenom kousek. Super, už mám zakrytou jednu nohu.
" Ještě, stejně ji nepotřebuješ!" Pán se tedy uráčí a dá mi další kousek. Pozor! Teď už mám přikrytý i rameno. Naštvaně se na něj podívám. Vždyť je mrtvej, na co potřebuje peřinu?! Proč s ním vlastně smlouvám? Začnu tahat za peřinu, ale jsem na tom hůř, než předtím. Damon se otočil na druhý bok a vzal si všechnu s sebou. Uraženě si lehnu na svoji stranu postele. Tak si trhni okem ty demente! Možná bych bez peřiny usnula, ale když k tomu přidám světlo z lampičky a Damonovo mumlání, tak usnu jenom pod vlivem prášků. Rezignovaně se zvednu z postele. V obýváku je deka, tak se vyspím na gauči.
" Kam jdeš?" zeptá se Damon, když hopsám k berlím.
" Spát do obýváku." Než si stihnu vzít druhou berli, tak už ji v ruce drží Damon. Hlavní je, že jsem se nenechala odradit a po jedný berli jsem se snažila dostat ke dveřím. Damon mi moje snažení překazil tím, že mě vzal do náruče a hodil zpátky do postele.
" Stejně jsem už dočet." Bez jakýkoliv připomínek mi dá peřinu a zhasne světlo. Uslyším jenom jeho tichý smích. Sranda, fakt. Chvíli bylo ticho, ale pak si Damon odkašlal. Ježiši, to bude zase volovina.
" Tak, co budeme zítra dělat?" Vyjeveně se na něj otočím. On zase poslouchal za dveřmi!
" No co, zaslechl jsem vás, když jsem byl ve sprše," řekne jakoby nic.
" Já nevím, ale večer půjdu k Anně a ty se mnou." Tohle byla jediná věc, kterou jsem věděla jistě. Kdybych ho někde nechala chvíli samotnýho, tak by se vrátil do penzionu a povečeřel s Elenou a Stefanem.
" Dobře, ale jenom pod jednou podmínkou." Sice ho ve tmě nevidím, ale klidně bych se vsadila, že na mě cení zuby v bezchybným úsměvu.
" Uhm."
" Celý den nepůjdu do penzionu a večer půjdu s tebou k Anně, ale přes den půjdeš tam kam já."
" Do bordelu nejdu."
" Tam taky nepůjdeme. Uvidíš," uzavřel konverzaci na tohle téma.
Už jsem skoro spala, když mě Damon chytil kolem pasu a začal si mě přitahovat blíž k sobě.
" Chci spát," zamumlala jsem v polospánku.
" Spadneš," zašeptal mi do ucha, což mě přimělo otevřít oči. Byla jsem na kraji postele. Posunu se ke středu postele a tím považuju záležitost za vyřešenou.
" Ještě." Nenamáhám se s odpovědí. Prostředníčkem mu naznačím, co si myslím. Sice je tma, ale nepochybuju o tom, že to viděl. Damon si povzdychne a přitáhne si mě k sobě na svoji stranu postele. Poslední věc, kterou jsem vnímala byla Damonova ruka, která se obtočila kolem mýho pasu.
1AndyCullen | Web | 30. srpna 2010 v 11:32 | Reagovat
Já se jenom modlim abys mě nenechala dlouho čekat z další kapitolou, protože to asi bude slušný maso Na, ale vážně Darren by se měla krotit, zná Damona pár dní, ale už s ním skončí v posteli! Super kapitola A víš, co ještě by bylo super? Kdyby jsi přidala novou kapitolu co nejdřív Takhle se teď vážně tvářím
Su strašně zvědavá kam jí dotáhne Jinak opět nádhera Těším se na pokráčko Doufám, že bude co nejdříve
7horse-aranka | Web | 30. srpna 2010 v 13:06 | Reagovat
Supeer! Pos*aná škola! Proč se musí stávat tak brzo? Proč musí být tolik hodin!? Grr... Ale no nic, to jsem se jenom rozjela toho si nevšímejte... Kapitola ukrutně dobrá, těšíím se na další. Vypadá to ohledně Darren a Damona nadějně
ha, to chci vědět, co se večer stane, když jsi psala, že to je jen předehra k další kapitole... jsem zvědavá, co darren v noci udělá a jak tak trochu znám tvé povídky, bude to něco z čeho umřu smíchy... nebo to bude něco, z čeho se vyklube něco ohromně vážného nebo zajímavýho...
no...pochybujem že by damon odyšiel od darren za stefanom a elenou ten koniec bol strašne sladký som zvedavá kam pôjdu...žeby nejake romantické miestečko? ....snaď sa rýchlo nazbierajú komentáre nech napíšeš ďalšiu kapitolu kým sa škola rozbehne
Tuhle povídku miluju , prej " Mě to povídej! Už ho mám i v posteli." . Pro mě už je to jak léčení, mám špatnou náladu, tak sednu před notebook, přečtu si jednu kapitolu jakékoliv tvé povídky a jsem zas v pohodě . dík že pořád dopisuješ .
Já se jenom modlim abys mě nenechala dlouho čekat z další kapitolou, protože to asi bude slušný maso
Na, ale vážně Darren by se měla krotit, zná Damona pár dní, ale už s ním skončí v posteli!
Super kapitola
A víš, co ještě by bylo super? Kdyby jsi přidala novou kapitolu co nejdřív
Takhle se teď vážně tvářím
