16. září 2010 v 17:52 | Aranel van de´Corvin
|
"To se hold stává"
------------------------------------------------------------------------------------
Ještě si chvilku povídáme, než mi ztěžknou víčka a odeberu se do říše snů, ale nebojte se, žádné vášnivé sny se mi nezdají.
Druhý den mě čeká nemilé překvapení v podobě Darka. Jen co otevřu oči, vidím jeho ksicht a to dost z blízká. A když už si myslím, že už to horší být nemůže, tak zjistím, že ležím pod jednou dekou. S jekotem ho od sebe odstrčím a odklidím se od něj co nejdál, přímo ke stěně.
"Přece by ses nestyděla"Zazubí se na mě, převalí se na břicho a potulně se na mě usmívá.
"Ani omylem"Přiblížím se k němu a jednou rukou se natáhnu pro polštář, přitáhnu ho k sobě.
"Doufám, že si nemyslíš, že by mě to bolelo" Ukáže na polštář, který pevně svírám v ruce. Ale kdo říkal, že chci, aby tě to bolelo, mě stačí když tě s ním jen umlátím. Začnu ho tím polštářem mlátit. Tohle je ideální zbraň proti debilům jako si ty. Rukou si braní svojí hlavu a šíleně se u toho směje. Najednou jeho ruka vymrští proti mně a chytne mě za zápěstí. Vstane z postele a druhou rukou mi vytrhne polštář, který odhodí za sebe na postel. Zamyšleně si mě prohlídne a na malou chvilku je vidět jak se i pousměje "Co tak polibek na dobré ráno" Našpulí své rtíky.
"Zapomeň"Zcvokl, jiné vysvětlení nemám a jiné vysvětlení hledat ani nechci.
"Včera jsme se na něčem dohodli"Znova našpulí ty své rty.
"Že si nic nepamatuju" Pokřiveně se usměju. Sakra, ale když budu zatloukat, možná to nechá plavat, ale o tom silně pochybuju.
"Vážně? Ale tvůj pochod myšlenek je úplně jiný" To si jako myslí, že ho políbím, to musel při narození padnout na svojí hlavu " Čekám" Magore, ani ve snu.
"Trhni si"Zasyčím na něho.
"Tak si ho vezmu sám" Přitáhne si mě k sobě, cítí jeho rty na svých. Jazykem se mi snaží dostat dovnitř, ale držím dost pevně rty u sebe. Par krát mě kousne do spodního rtu, z které ho mi začne téct malý pramínek krve, který okamžitě slízne. Pustí mi ruce a zajede mi rukama pod tričko. Začne mě lechtat a par krát mě i štípne. Maličko pootevřu pusu a v tu ránu se mi hrubě dostane jazykem dovnitř, ale to jak mě líbá, je to něžné a pomalu si uvědomuju, že se mi to líbí. Přitiskne se ke mně ještě blíž. Jednou rukou mi zajede po boku na záda a tou druhou mi zajede do vlasů.
V hlavě na mě křičí dva rozdílné hlasy. Jeden abych přestala a ten druhý abych pokračovala, že dělám dobře. Poslechnu ten první.
Odstrčím ho od sebe.
Tváře mi úplně hoři. Proč to udělal, nejspíš jen pro své potěšení a to ani ke mně nic necítí. Pohled sklopím k zemi. Chytne mě za ramena, zvednu hlavu a podívám se do jeho uhrančivých očí "nedělám to pro své potěšení a za druhé, není pravda, že k tobě nic necítím" konečky prstů mi přejede po tváři "Nechceš to tu ukázat" Změní téma.
"Hmmm" Vylezeme společně z pokoje, při cestě po chodbě mi ukazuje jednotlivé dveře a říká mi, co se za nimi nachází. Po pravdě se mi v tom udělal takový guláš, že ani nevím kde je koupelna a kuchyně a to je v háji, hlavně s tou koupelnou "Kde je tvůj pokoj" Řeknu, když mi vyjmenuje, kde bydli jeho příbuzenstvo, které tvoří jeho sestra, taky si její jméno nepamatuju a zbytek sou jeho kámoši a bydlící.
"Můj pokoj je na stejném místě jako je tvůj" To tím myslí, že sním budu v jedné posteli.
"Zamítnuto" Zamračím se na něj.
"Kde chceš spát" Zazubí se na mě.
"S tebou rozhodně ne" Šťouchnu do něho ukazováčkem. Otočím se k němu zady a jdu. Musím si udělat pořádek, takže kde je ta koupelna a kuchyně, začínám mít totiž hlad. Najednou mě silné paže obemknou kolem mě a milí Dark si mě k sobě přitáhne.
"U mě se ti nelíbí, takže jestli chceš, můžeš za jiným, ale říkám ti to na rovinu žádný se tě ptát nebude, jestli se ti to líbí, nebo ne" Pustí mě, chtěla jsem něco namítnou, když zase pokračuje "Tak si běž k jinému" Řekne zostra, ale i zároveň ublíženě. Otočí se ke mně zady a jde pryč. Svižným krokem ho doženu a chytnu ho za ruku. Bez sebemenšího pohledu se mi vytrhne a než bych stačila lusknout prsty, byl v tahu. No paráda on se urazil. Po pětiminutovém bloudění po tomto hradě najdu kuchyň. Už bylo na čase, pomalu šilhám hlady, ale někdo mě přeběhl a nebyl to Dark. O hlavu vyšší blonďák do sebe klopil skleničku červené tekutiny. Prázdnou skleničku položí na stůl a pootočí hlavou do strany. Očkem zavadí o mě, ďábelský usměv se mu rýsuje na tváři. Ladným krokem dojde ke mně.
"Copak tu děláš maličká, víš, že nádherně voníš, myslí tvojí krev" Poslední větu spíše zašeptá sám pro sebe, ale slyšela sem to. Natáhne ke mně ruku, před kterou ucuknu. Nad mojí reakcí se pousměje. Ustoupím par kroků zpátky. Rychle vymrští ruku proti mně, popadne mě za rameno a trhne k sobě.
"Au ty demente, to bolí" Myslím si, že my rozdrtí rameno.
"Demente? Ty nevíš kdo sem. Taková drzost mě je tak nazývat a ještě větší drzost je sem vůbec chodit, co tu chceš!" Zavrčí na mě a hodí mě na protější stěnu. S omítkou se sesunu na zem. Asi jim o mě neřekl "Ptám se ještě jednou, co tu chceš" Chladným tonem se mě zeptá. Určitě to nikomu neřekl, že mě sem přiveze. Řeknu mu, že sem tu s Darkem,ale má to menší problém a to je že mi vůbec nevěří "Si špeh"Zvedne mě ze zemně a opře mě o zeď.
"To nejsem"Křiknu na něj rozčíleným hlasem, ve kterém byl znatelně slyšet strach.
"Pust ji, ona je tu se mnou"Na konci se objeví Dark a tváří se….. to se těžko popisuje, no prostě by ho nejradši uškrtil a zadupal do zemně a ještě by to bylo málo. Mělo to úplně úžasný efekt na toho upíra, co mě držel. Leknutím mě upustil na zem a při pádu se nešťastně upadnu na hlavu, musím uznat, že to i bolelo. Budu mít modřinu "Ty kreténe tys ji pustil" Poslední co slyším je rozčilený hlas Darka.
Otevřu jedno oko a po něm i to druhý, sednu si a rozhlídnu se kolem sebe, podle nábytku poznávám, že sem v obýváku, můj zrak padne na zavřené dveře. Dojdu až k nim a otevřu je. Hlavu vystrčím do chodby a podívám se doprava a pak doleva, když se otočím spátky do pokoje, tak těsně přede mnou stojí Dark"Ty někam jdeš" Chytne mě za ruku a odtáhne mě k pohovce, na kterou mě hodí. Rychle se vyhrabu do sedu a podívám na něho,
už se ho chystám seřvat za to jak se mnou hází, když si vedle mě sedne a strčí my do klína tác s jídlem.
"Co to je"Ukážu na dlouhou přeplněnou bagetu.
"Bageta a dělal sem jí sám a je zdravá, je v ní okurka, salámek, sejra……."Mávnutí ruky mu naznačím, že chápu, že se snažil a je to vidět, protože je to vice zelené, než jak je znám z obchodu.
"Chápu, nemusíš víc říkat"Nevím co bych se ještě dozvěděla, co tam dal. Co když tam na mě vybafne mrkev, nebo hrášek. Probodává mě pohledem. Už mi zase čteš myšlenky.
"Když ono se to nedá"Rentgenuje mě tím jeho pohledem, právě mě přešla z toho chuť sníst tu jeho "zdravou" bagetu "Ty to nesníš a já se tak snažil" Vezme okraj tace a vezme mi ho, ale byla sem rychlejší a vzala sem z táce tu obrovskou bagetu a zakousla, no jo hlad zas vítězí. Popravdě žádna mrkev na mě nevybafla a lepší bagetu sem snad ještě neměla "Nechceš se podívat na nějaký film"Kývnu na souhlas hlavou, protože mám plnou pusu bagety.
"A co máš"Zeptám se, když polknu a můžu mluvit.
"Všechno možný. Viděla si někdy někdo to rád blond" Strčí do přehrávače CD a uvelebí se vedle mě.
"Ne a co to je?"
"Komedie a děsně to žeru, fakt bude se ti to líbit" Spustí film. Už od začátku se mi to šíleně zalíbilo a nemohla sem z těch hlášek. Docela se mi líbila scéna, jak zloděj ukradne kabelku blondýně, ale pozor ta blondýna je převlečený chlap a samozřejmě si to nenechá líbit a běží a běží za tím zlodějem "Dnes sis vybral špatnou blondýnu" Zakřičí blondýnochlap, popravdě ten chlap je černoch, no uznejte, blond k černochu nepasuje. Bohužel ten zloděj neutekl ti blondýně. Samozřejmě tam byli i lepší scény. Po skončení tohohle filmu následovala děsně super komedie s názvem scary movie 2. No suproví film to je a jestli to někdo neviděl tak by to měl vidět, nebo o hodně přichází. Scary skončí už hodně pozdě večer, už se těším, že pustí další díl, ale místo do toho pustí horror s názvem metro. Už sem říkala, že sem děsnej srab sice tak nevypadám, ale sem. Můj první horror a zároveň poslední byl masakr motorovou pilou. Po týdnu mě ještě honil chlápek s pilou ve snech. Ale to sem trošku víc odbočila od tématu. Snažila jsem se mu v tom nějak zabránit, ale skončilo to tak že sem se musela dívat. Sice můžu odejít, ale v tak neznámém prostředí mam strach že bych se tu v první řadě ztratila a za druhé že by na mě skočil nějaký ten upír.
Film pozoruju plně soustředěně a ani nedutám, v duchu fandím té holce, která tam utíká v metru a snaží se uniknout tomu, co jí pronásleduje. Zrovna mě v té napínavé scéně vyleká Dark šťouchnutím pod žebra ze stran.
"AAAAAAAAA"Zaječím jak smyslu zbavená. V rychlosti si stoupnu k němu čelem. Na rtech mu hraje provokativní usměv. Nevím, co to do mě vjelo, ale vrhla sem se na něho začala sem do něj boxovat, ovšem jestli se to dá tak nazvat. Směje se jak pominutí co mě ještě provokuje víc. Chytne mě za obě zapěstí a vymění si se mnou místo, teď sem zase pod ním já a ještě párkrát sebou cuknu, než to definitivně vzdám. Vzdorovitě se mu podívám do očí. Najednou mě vezme do náruče a nese mě z místnosti "kam mě to neseš" zeptám se ho, než vejde do chodby, ve které je tma.
"Do postele"Odpoví jako by nic, i bez světla si dovedu představit, jak zvrhle se přitom usmívá.
"Ale nic nebude"Snažím se zachovat chladnou hlavu, ale vůbec mi to nejde, hlavně když vím jakej někdy je. Nasucho polknu, ze slabím vrzáním otevře dveře a vejde dovnitř. Hodí mě na měkkou postel.
Haháááá to je dokonale dokonalý.
Úžasný.
