21. září 2010 v 18:18 | Aranel van de´Corvin
|
Tak po dvou týdnech tu jen nová kapitola xD Doufám, že se vám bude líbit, ale je to takový o ničem xD A co jinak říkáte na druhou řadu Upířích deníků? XD xD
" Už jsme tady!" zavolám hned potom, co rozrazím dveře do penzionu. Jestli jste čekali nějaký uvítání, tak jste na omylu. Schválně jsem vstala dřív, abych stihla Stefana s Elenou, než půjdou do školy, ale podle všeho už jsou v čudu. A nebo jsou zalezlí v posteli a moje výhružky neslyší. Já jim dám! Muchlovat se mohli celou noc! Teď bych prosila trochu pozornosti. Damon otráveně zavře dveře a jde, no prostě někam jde. Od rána je nějakej divnej. Dívá se na mě, jako kdybych mu zabila jeho oblíbený zvířátko. Ať žije mužská ješitnost. Nechám Damona Damonem a jdu se podívat na ty dva sexuální maniaky. Rozrazím dveře s vítězným úsměvem na tváři a chystám se prohodit něco extra vtipnýho, ale bohužel není komu. Trapas. Už jsem chtěla naštvaně odejít, ale upoutal mě kus papíru ležící na posteli. Dopajdám k posteli. Na papíru je napsaný vzkaz a dokonce pro mě! Podle všeho od Stefana. Ten jeho hrabopis bych poznala všude. Člověk by řekl, že za těch sto padesát let se naučil psát.
Udělali jsme si s Elenou prodlouženej víkend. Vrátíme se v neděli.
P.S.:Věděl jsem, že přijdeš šmírovat! Že se nestydíš! Ne, že mi s Damonem polezete do pokoje, když tady nebudu!
To si piš, že polezeme. Vlastně by mě to ani nenapadlo, kdyby to nenapsal. Asi mu k narozeninám koupím DVD: Obecná škola. Lístek odhodím zpátky na postel a jdu se vykoupat. Z toho spaní ve stanu jsem celá rozlámaná.
Rozhodla jsem, že se si udělám pěkný odpoledne. Mezitím, co jsem si napouštěla vanu, tak jsem si skočila pro hroznový víno, něco k pití a knížku, kterou mi včera půjčila Anna.
Pohodlně jsem se rozvalila ve vaně. Přesně tohle jsem potřebovala. Četla jsem knížku a u toho pojídala hrozny. Po dlouhý době jsem si připadala, jako normální holka. Žádní pošahaní upíři, kteří se mě snaží zabít, nebo případní úchylové, kteří se mě snaží přefiknout a navíc, ve vaně jsem nemohla narazit na past na medvědy. Abych tam neseděla, tak potichu, tak jsem si pustila nějaký písničky na mobilu. Prostě pohoda. Stefan by mohl jezdit pryč častěji.
" Jsem pryč teprve půl hodiny a ty se tady už rozvaluješ." Leknutím jsem málem utopila knížku. To by mi Anna dala, prý ji dostala od Jeremyho.
" Vadí ti to snad?" Damon si sedne na okraj vany, ještě, že tu je pěna, a začne ujídat hrozny.
" Vadí, teď jsem se chtěl jít vykoupat já." Položím, no dobře odhodím, knížku na zem a majetnicky si vezmu misku s hrozny. Ať si ukradne svoje!
" Tak počkej, kdo dřív přijde ten dřív mele."
" Dobře," řekl nakonec. Položila jsem misku zase zpátky a opět se roztáhla ve vaně.
" Tak jdi pryč," pobídla jsem Damona, který pořád seděl na vaně.
" Ne, čekám až budeš."
" To nemůžeš čekat za dveřma?"
" Ne!" To chce klid a nohy v teple. Vím, že se mě snaží vytočit, ale já se jen tak nedám. Zavřu oči a snažím se ho nevnímat, ale jde to těžko. Sedí na vaně a celou dobu na mě čumí. Je to hroznej pocit! I když mám zavřený oči, tak cítím jeho pohled. Ale na druhou stranu se mi to třeba jenom zdá. Otevřu kukadla a spatřím Damona, kterej na mě nepokrytě vejrá.
" Nečum."
" Já nečumím, jenom se dívám." Aby toho nebylo málo, tak začal bubnovat prsty o vanu. Tohle stvoření je vážně na zabití! Chvíli zvažuju všechna pro a proti. Nakonec se rozhodnu pro odchod. Stejně bych tady neměla klid. A mezitím, co se bude sprchovat, tak budu mít čas.
" Vždyť už jdu," řeknu smutně. Vážně mě mrzí, že musím odejít. Aspoň mu to dám najevo. Kouknu se na něj, jako štěňátko, ale nevypadá to, že by to s ním něco udělalo. Jenom se podíval na hodinky, čímž chtěl naznačit, abych si pohnula. Vidíte, jak ženy dopadají? Sigmund Freud musí v hrobě poskakovat radostí. Sice ho hodně lidí považuje za génia, ale já bych mu nejradši nakopala tu jeho chytrou zadnici. Nevím, jestli jste už někdy slyšeli o tom, co prohlásil o ženách, ale ne jedný se to dotklo. Cituji: "Ženy jsou potřebné pro rození dětí a uspokojování sexuálních potřeb mužů." Kdyby nebyl mrtvej, tak ho s klidným svědomím zastřelím.
Naštvaně si kecnu na postel. Teď lituju toho, že jsem po něm tu misku nehodila. Co, si to vůbec dovoluje?!
Nevím, co mu zase přelítlo přes nos. No dobrá, možná tuším. Naštvaně začnu datlovat zprávu Anně. S tímhle imbecilem tu nezůstanu ani chvíli! Během minuty mi přijde odpověď, z který nejsem zrovna nadšená. Anna už má něco domluvenýho s Jeremym, takže mě posla k šípku. Nezbylo mi nic jinýho, než se zabavit sama. Vzala sem si peníze a šla do města. Co tady? Sedět na prdeli?
Už nějakou dobu jsem seděla v baru a pozorovala ostatní lidi. Jelikož bylo dopoledne, tak tu moc lidí nebylo. Většinou nějaký pár, nebo lidi, kteří se stejně jako já snažili zabít nudu. Už nějaký čas mě pozoruje kluk, který sedí u protějšího stolu. Sice mi lichotí, že si mě všimnul, ale už od pohledu je to šampónek. Nedivila bych se, kdyby požíval make-up. Hm, třeba by mi mohl poradit, co na pleť. Potichu se zasměju při tý představě. Holka, která sedí u protější stolu se na mě zvědavě otočila. No jo, už zase vypadám, jako nějaký exot.
Ou, ne! Sedni si ty trotle! Začnu v duchu nadávat na toho šampónka. Z ničeho nic se zvedl ze židle a jde mým směrem. S nadějí se otočím za sebe, že za mnou sedí ještě někdo jiný a on jde za ním, ale bohužel tu sedím sama. S nadějí v očích se podívám na tu holku, co seděla u vedlejšího stolu, ale ta už společnost měla.
" Je tu volno?" zeptá se mile.
" Jo," řeknu mile
a začnu se zvedat k odchodu.
" Kam jdeš?" zeptá se zmateně.
" Už musím jít."
" Proč? Nějak jsem tě urazil?"
" Ne, už jsem byla na odchodu předtím. Musím jít koupit žrádlo křečkovi, jinak chcípne hlady," plácnu první hovadinu, která mě napadne. Bože, blondýny by na mě byly pyšný.
" Víš, co tak já půjdu s tebou a jen tak mimochodem... jmenuju se Lucas." Než jsem stihla protestovat, tak už platil. No to je v pytli. To je zase den.
" Darren," zavrčím potichu.
" Nechceš nějak pomoct?" zeptal se mě, když jsme vyšli z baru. Tím nejspíš narážel na můj malý hendikep.
" To je v pohodě."
" Tak jdeš?" nadzvedl jedno obočí. Doufám, že mě k tomu zverimexu dovedu. Vůbec netuším, kde tady je.
" Víš mám psa.....," začal vyprávět svůj dojemný příběh, jak našel toho svýho pudla na kraji rybníku. Na tohle balí holky? Děs. Hubu zavřel až před zverimexem, kde mi galantně otevřel dveře. Rychle jsem vběhla dovnitř a snažila se ztratit mezi regály. Doufám, že mě nenajde. Prostě mi přišlo blbý poslat ho někam. Během cesty jsem se mu snažila naznačit, že by se měl odpojit. Ale ten kluk je víc blonďatej, než vypadá.
" A jakýho máš vlastně křečka?" Kruci, už jsem si myslela, že na mě zapomněl.
" Hm, Džungarskýho." Je to nějaký druh křečka, že jo? Jestli ne, tak je to docela trapas.
" Pěkný, ale zlatí jsou podle mě lepší." Doteď jsem si nevšimla, že má ruku schovanou za zády. Teď když mi ukázal, co má v ruce, tak mě málem kleplo. V ruce měl skleničku. Víčko bylo dírkovaný, aby křeček mohl dýchat.
" Tušil jsem, že budeš mít Džungarskýho, tak jsem ti koupil Zlatýho a můžeš mu říkat třeba Lucas." Tak ten je hustej- Lucas, ten křeček se zdá být normální.
" To seš teda dobrej, že jsi to uhodl." Nemůžu si pomoct, ale hrozně mi cukají koutky.
" Vidím, že máš radost."
" Ani si nedovedeš představit." Radši jsem šla hledat krmení pro křečka. Vypadá to, že ho nakonec budu potřebovat.
Prudce jsem za sebou zabouchla dveře a sesunula se podél dveří na zem. Tohle byl mazec. Lucas mi hrozně lezl na nervy. Pořád mě za něco kritizoval! Proto jsem se vymluvila, že potřebuju na záchod, kde jsem se ve skutečnosti snažila uklidnit. Když jsem vyšla ven z WC, tak u Lucase stála nějaká blonďatá koza a flirtovala s ním. Využila jsem příležitosti a udělala žárlivou scénou. Potom jsem vzala nohy na ramena. Naštěstí mě nesledoval. Díkybohu.
Z tašky se ozval nějakej zvuk. Do háje, ten křeček. Chudák, ten musí být zablitej, jak Alík. Když si vzpomenu, jak jsem z tou igelitkou házela. Vyndám skleničku z igelitky a soucitně se na něho podívám.
" Budeš to mít se mnou těžký." Skoro to vypadlo, že mi rozuměl, protože na mě zděšeně vyvalil oči. Damon asi nebyl doma, jinak by už přiběhl a seřval mě za to, že mlátím dveřma.
Vidět mě ochránci přírody, tak nejspíš dostanou infarkt. Sedím u friťáku (pro ty, kdo se v kuchyni nevyznají: smaží s v tom třeba hranolky) a pozoruju křečka, jak se snaží dostat ven. Nebojte, neudělám si ho jako oblohu k hranolkám, jenom ho momentálně nemám kam dát. Už jsem psala Anně, ať mi donese nějaký akvárko a k tomu piliny. Už jsem mu dokonce vymyslela i jméno (křečkovi, ne akvárku)!
" Dneska máš živou večeři, nebo čekáš, až ti to chcípne?" ozve se vedle mě Damonův hlas. Leknutím jsem nadskočila a friťák málem vzala s sebou.
" Blbče, to je můj nový domácí mazlíček," prohlásím s pýchou. Damon se nakloní blíž a zmateně sleduje zmatenýho křečka- ti dva si budou rozumět.
" A proč ho máš tady? Nechceš mu tam hodit třeba ještě trochu oleje, ať si zaplave?" zasměje se. To vůbec není vtipný! Dokážete si představit, jak by potom byl ten křeček mastnej...teda za předpokladu, že by tu koupel přežil.
" Anna mi za chvíli donese akvárko. Prý Jeremy choval morče, když byl malej a akvárko mu zůstalo." Damon bedlivě pozoruje toho čtyřnohýho chudáčka.
" Nebo bysme ho mohli dát Stefanovi k narozeninám," prohlásí po chvilce.
" No to určitě! Potom k narozeninám dostanu jeho kožíšek!" Damonovi se očividně tahle představa líbí. Úchyl.
" A má ta chlupatá koule i jméno?"
" Jo, jmenuje se po tobě."
" To jsi nemusela."
" Ale jo, musela. Víš kolik toho máte společnýho?!" Damon se začne tvářit podezřívavě. Taky má proč.
" Když pominu inteligenci, tak jste stejně chlupatí."
" Já nejsem chlupatej!"
" To si jako myslíš, že ti po nohách rostou vlasy, nebo co?"
" Ha, ha, ha. Pojď sem Damone, tvoje panička je blbá. Pojď pryč dřív, než tě nakazí." Vezme křečouna do ruky a koukají si z oka do oka.
" A kdo říkal, že se jmenuje Damon?" zamračím se na něj.
" Ty, říkala jsi přece, že se jmenuje po mně."
" No vždyť jo. Jmenuje se Krypl." To je tak natvrdlej? No, co žádný učený z nebe nespadl...ale blbce jakoby shazovali.
P.S.: Odpověď na koment: to s tím friťákem není narážka na to že jste blbý xD Ale budete se divit, znám lidi, který neví co to je xD xD
prejze krypl,nebo prejze nejakej divnej