Autorka→ bradova12@seznam.cz
Vyhrnuje my tričko víc nahoru.
-------------------------------------------------------------------------------
Vyhrne mi tričko ještě výš, ale když ho přes ty puta nemůže sundat, tak ho vzteky rozerve na pár cárů, které potom někam odhodí mimo postel. Nahoře mi zbyla jen podprsenka, kterou postihne stejný osud jako to tričko. Vrátí se znova k mým rtům a obdaří mě polibkem plný vášně, divoce mu ho oplácím. Jeho ruce bloudí po mém těle. Konečky jeho prstu sjedou pod okraj mích kalhot, a stáhne je ze mě. Prsty mi přejede po stehně nahoru a zajede s nimi pod moje kalhotky.
"Počkej" Právě se mi je chystal stáhnout "To není fér" Zaraženě se na mě podívá.
"Co není fér?"
"Tohle" zatřepu s pouty "Měl by si mi je sundat, abychom měli síly vyrovnané" Natáhne za mě ruku a uvolní mě z pout, vrátí se k nedodělané práci. Zajede mi zas pod kalhotky prsty, když ho pevně chytnu za ramena a stáhnu ho pod sebe, teď sem zas nahoře já. Začnu ho divoce líbat na rtech. Pomalu se s polibky přesouvám na jeho krk a jemně ho do něho kousnu.
"Au to bolelo"Řekl vzrušeně a s bloudící rukou mi zajede na zadek a slabě mě přes něho plácne.
"To mě taky" Ucítím, jak se mi dobírá pod kalhotky "Zapomeň" Štípnu ho do boku.
"Au" Zavříská a zchodí mě ze sebe na postel, vyhoupne se nade mě. Nekompromisně ze mě strhne kalhotky a odhodí je stranou. Po celém těle se zčervenám a znejistím. Naklonil se k mému uchu "Neboj se, budu k tobě jemný" Zašeptá mi něžně a začne mě líbat, taky jsem se připojila. Nečekaně do mě vnikl, prohnu se pod ním v zádech. Sice to bolelo (byla jsem ještě panna), ale pak se to změnilo k nezapomenutelný zážitek. Musím uznat, že je v tom Oliver fakt dobrý. Na konec se svalil vedle mě a přitáhl si mě k sobě "Byla si skvěla" Pohladí mě po vlasech.
"Ty taky"usínám mu v objetí.
Probudím se jako první, vidím ještě spícího Olivera. zpomenu si na minulou bláznivou noc, zvednu se z něho a snažím se ho přes něj přelézt, aniž bych se ho dotkla, natož ho probudila. Ani si nevšimnu, že už mě nějakou dobu pozoruje. Převalí mě na druhou stranu postele a obkročmo si na mě sedne. Rukou mi přejíždí po plochém bříšku, začne se ke mně přibližovat. Když se v tom otevřou dveře.
"Snídaně" Zahuláká nově příchozí Dominik "Jůů, vy to teď spolu děláte, jen pokračujte"
"DOMINIKU" Zavrčí Oliver, vystřelí s holím zadečkem (musím uznat, že má pozadí pěkný) proti Dominikovi.
"Olivere"
"Ano" Řekne mile.
"Měl by ses obléct" Poradím mu, podívá se na sebe. Pusa mu spadne na podlahu.
"Dominiku, nečum mi tam!" Okřikne ho Oliver a schová si své Choulostivé partie a vrhá na něho vražedné pohledy. Dominik zdrhne z pokoje s povykem "Oliver nám dělá striptýz, poťte se podívat" běhá kolem chatek. V poslední chvíli se oblíkneme, když se otevřou dveře a v nich stojí kluci/chlapi.
"Prý tu někdo dělá striptýz" Zkoumavě nás pozorují, ale mají už smůlu, už jsme oba oblečeni.
"Vypadněte z naší chaty" Rozčiluje se Oliver a háže po nich všechno, co mu přijde pod ruku, kluci vyklidí chatku s hlasitým smíchem. Za deset minut vylezeme i mi z chatky a zamíříme k většímu stolku co je venku, u kterého sedí zbytek členů. Někteří popíjejí čaj a jedí to co je na stole a ten zbytek, kteří sou upíři tak ti zas popíjejí krev. Oliver si sedl na židli a než sem si sedla na jinou židli tak si mě přitáhl na klín a začal mi mazat rohlík, nechal mi vybrat, co chci. Všichni nás zaujatě pozorovali, a když jsme se na ně podívali, tak dělali, že jí.
"Dnes bychom mohli jít na houby"Řekl radostně Marius, ale následky to mělo katastrofální. Dagonet se zakuckal, když pil krev a poprskal naproti sedícímu Alexandrovy peníze, které pečlivě počítal. Alexander se nasere a snaží se uhodit Dagoneta po palice, ale ten se tomu uhne a místo toho udeří Samuela, který má rozebrané žhavé téma s Laciuse. Jak ho udeří do palice, tak právě byl Samuel otečeny k Laciusovi čelem, a dá mu pusu na tvář. S Laciusem to sekne na kraj vedlejší ho talíře, který právě patřil Metovy (chudák ani se nenasnídal), jídlo s talíře vylítlo na naproti sedícímu Oliverovy do klína, neboli spíše mě. Oliverovy rupne v bedně, podá mi zachráněné rohlíky pro mě a pro něho. Začne plivat oheň jak vzteklá saň, stůl lehne popelem a Sebastianovy chytnou vlasy na hlavě a začnou mu hořet. Sebastian začne úzkostlivě hledat vodu a jediný co najde je konvice s čajem. Vezme konvici s čajem a polije si vlasy, když v tom za sebou uslyší ženský řev. Podívá se za sebe a vidí mokrou Ortheu. Ve které to doslova vře. Skočí na Sebastiana, ale ten se za včas uhne a Orthea letí a dopadne někomu do rukou. Když zvedne hlavu zjistí že ji drží Marius a potulně se u toho šklebí. Houby nakonec neprošli.
"Hele podívejte, co jsem našel" Pochlubí se Dominik, držící v ruce míč.
"Co kdybychom si něco zahráli"Řekne Sebastian a všichni s ním souhlasy.
"A co si zahrajeme" Zeptá se Marius.
"Fotbal" Řekne Oliver
"Vybiku" Řeknu společně s Ortheu.
"Kopanou"Řekne Dominik
"To je úplně stejný jako fotbal" Vysvětlí mu Samuel
"Aha"Řekne překvapeným tonem Dominik.
"Fotbal je nej" Zakřičí Lacius
"Takže je rozhodnuto, bude fotbal" Rozhodne Marius. Přejdeme na posekanou louku, protože tu žádný hřiště není. Kluci si udělají ze dvou naťukaných kůlů kraje branky. Rozdělí se na družstva. První družstvo je Marius, Dagonet, Alexander a Sebastian, a v druhým družstvu je Oliver, Met, Lacius, Samuel a Dominik. Marius začne protestovat, že je jich o jednoho míň, přitáhne si k sobě Ortheu a mrkne na Olivera. Oliver to pochopí, že se Marius snaží, vytáhnou nás do hry, tak si mě k sobě přitáhne a vítězoslavně řekne, že s nimi hraju a mrknutí mu vrátí samozřejmě taky mrknutím.
"Si děláte srandu ne" Začnu, ale už zas vidím, jak na sebe mrkají "Mám toho akorát dost, pořád tu na sebe mrkáte a za druhé fotbal hrát neumím" rozčilím se.
"Nám to, ale vůbec nevadí"Řekne mi Oliver a pohladí mě po tváři.
"Začínáme"Zakřičí Marius a vykopne míč proti nám. Oliver se otočí a vyběhne proti míči, začne ho kopat před sebou a přitom se vyhýbá nájezdům Alexandra a Dagoneta a GOL. Dokonce ho i kopnou mě s Ortheu.
"Sakra co s tím mám dělat"Vyděsím se a peru se o něj s Ortheu. Kluci mezi nás nezasahují a s pobavením nás pozorují, jak nám to krásně jde. Samozřejmě fandí svému spoluhráči. Vykopnu Ortheje míč a běžím k nepřátelské brance. Jak nás všichni bedlivě pozorují, tak zapomenou hlídat branku.
"GOL" Zakřičím nahlas.
"Sakra kdo zapomněl hlídat branku, Mariusi nevýš o tom něco"Řekne po směšně Sebastian, Márius se pouze nad tím nevinně zazubí.
"Vyhráli jsme" Obejme mě Oliver kolem pasu a zvedne mě do výšky.


Brečim smíchy...
Dokonalý!!!