Autorka→ bradova12@seznam.cz
***Z pohledu Olivera***
Právě jsem rozebíral žhavé téma o holkách s Máriusem. Když k nám přiběhne celá udýchaná a s tržnou ranou na rameni Orthea. Marius k ní rychle přiběhne.
"Kdo ti to udělal"Řekne starostlivě Marius a je viditelně že to v něm bublá, ale než mu na to Orthea odpoví, tak na ní vypálím otázku. Kde je Natalí. Tuším kdo je za tím, ale stále doufám, že to není pravda.
"Objevil se tam Erik, snažila jsem se zastavit, ale byl rychlejší a dostal ji" Bodlo mi u srdce. Neměl sem je nechat jít samotné, sakra…….na to teď nemám čas, musím ji dostat spět. Rozhodnuty se vydám k lesu, odkud vyšla Orthea.
"Kam to jdeš" Křikne na mě Marius.
"Není to snad jasné, jdu si pro Natali" Řeknu takovým tonem, že nikdo nemá připomínky. Rychlostí blesku se rozeběhnu do lesa. Zabiju tě, Eriku. Zavřu pomalu oči, začne mi v nich něco pulzovat, trhnutím je otevřu. Duhovku mám do barvy krve a z pusy mi vyčnívají dva špičáky, ale nejsou jako ty upíří, tyhle sou širší. Nehty se zaostří do dlouhých drápu. Nadechnu se vzduchu, ucítím silnou vůni Natali. Po hodinovém běhu cítím, že se k ní přibližuju a i terén se změnil. Místo lesa, jsou tu skály a jezero s vodopádem. Zrovna u vodopádu dole u břehu vidím stát Erika. U jeho nohou leží bezvládné tělo Natalí. Začnu myslet na to nejhorší a to je že sem jí ztratil. Spadne mi obrovský šutr ze srdce, když se probere a podívá se na mě "Dej mi jí" Zavrčím na něho skrze zuby.
"Proč bych měl…….nech mě si jí taky užít, jako sis jí užíval do teď" Řekne slizce a začne se po ní sápat, tohle už nevydrží. Vystartuju proti němu a natankuju mu takovou radu do držky, že ho zastaví až skala. Rychle přikleknu k Natali, která leží na zemi.
"Už to bude v pořádku"Uklidňuju jí, ale to už se za mnou vynořil ve své démonské podobě Erik. Chytnu ho za ruku, kterou mě chtěl mě seknout, roztočím ho kolem sebe, par krát sním švihnu o zem, ale vždycky s ním minu Natali a na konec ho odhodím od sebe na jednu ze skal. Otočím se zpátky k ní "Někam se skovej" Poslechla mě. Otočím se čelem na svého bratra. Ve stejný okamžik vystartujeme proti sobě. Vytáhnu proti němu dvě díky a on proti mně svojí katanu. Ostří se od sebe odráželo, několikrát si zasadíme rány. Odskočíme od sebe a při tom proti sobě vyplivneme Ohnivé koule.
Ted zas pro změnu po sobě pliváme oheň. Soustředím se na svůj oheň a začnu ho formulovat do obrovského ohnivého hada. Had se postaví za mnou do bojového postoje. Za Erikem se přímí taky obrovský ohnivý had. Jako by si nemohl mít něco originálního. Pošleme hady proti sobě, hadi se do sebe spletou a začnou po sobě kousat. Ale to zas bojujeme proti sobě se zbraněmi. Oženu se po něm dýkou, když se dostanu k němu. Uskočí do strany, jen co dopadne na nohy, tak se odrazí a skočí po mně. Zasadím mu ránu do ramene, ale ve stejný okamžik si studený kov prorazí do mého hrudníku díru, z hrdla mi vyjde bolestné naříkaní. Skloním hlavu k zemi a vidím zabodnutou katanu v mém hrudníku. Klesnu na kolena, z dali ke mně doléhá křik mého jména. Okolí začne postupně mizet do temnoty. Svalím se na zem. Nad sebou slyším děsivý smích, který najednou přestane. Ozvala se rána. O chvíli později mě někdo přetočí na záda a dal mi hlavu do klína. Doléhá ke mně zas volání mého jména, stěží otevřu oči, matně rozpoznám její tvář.
Ted zas pro změnu po sobě pliváme oheň. Soustředím se na svůj oheň a začnu ho formulovat do obrovského ohnivého hada. Had se postaví za mnou do bojového postoje. Za Erikem se přímí taky obrovský ohnivý had. Jako by si nemohl mít něco originálního. Pošleme hady proti sobě, hadi se do sebe spletou a začnou po sobě kousat. Ale to zas bojujeme proti sobě se zbraněmi. Oženu se po něm dýkou, když se dostanu k němu. Uskočí do strany, jen co dopadne na nohy, tak se odrazí a skočí po mně. Zasadím mu ránu do ramene, ale ve stejný okamžik si studený kov prorazí do mého hrudníku díru, z hrdla mi vyjde bolestné naříkaní. Skloním hlavu k zemi a vidím zabodnutou katanu v mém hrudníku. Klesnu na kolena, z dali ke mně doléhá křik mého jména. Okolí začne postupně mizet do temnoty. Svalím se na zem. Nad sebou slyším děsivý smích, který najednou přestane. Ozvala se rána. O chvíli později mě někdo přetočí na záda a dal mi hlavu do klína. Doléhá ke mně zas volání mého jména, stěží otevřu oči, matně rozpoznám její tvář.
"Natali" Šeptnu a zas zavřu oči, obklopí mě temnota.
***Z pohledu Natali***
Otevřu oči, první co vidím je ten hnusák Erik. Rozhlédnu se po okolí. Pár metrů od nás stojí Oliver.
"Dej mi jí" Procedí na Erika skrze zuby.
"Proč bych měl…….nech mě si jí taky užít, jako sis jí užíval do teď" Řekne směrem ke mně slizce. Začne se na mě sápat, snažím se ho od sebe odstrčit, ale je silnější. Rychle k nám přilítne Oliver a natankuje do držky Erikovy, který odletěl na protější skálu, rychle si ke mně přiklekne.
"Už to bude v pořádku"uklidňuje mě, trošku víc se ho leknu, protože má krvavé oči a z pusy mu vystupují dva mohutné špičáky, ale nedám to na sobě znát. Najednou se nad ním objevil Erik, hned čeho si na něm všimnu, sou taky krvavé oči a špičáky. Oliver ho chytne za ruku, rychle ho roztočí kolem sebe a par krát ho silou švihne o zem. Nakonec ho odhodí pryč, otočí se na mě "Někam se skovej" Poslechnu ho a doběhnu k blízkému stromu. Bojují neuvěřitelně rychle, že nevidím ani jejich pohyby. Najednou se tam vynoří ohnivé koule, na zlomek pár vteřin je oba dva zahlednu. Najednou se tam objevili u nich dva obří ohniví hadi. Hadi se do sebe smotají a začnou do sebe kousat. Najednou se ozvalo bolestné naříkáni, oba dva se zastavili a stojí proti sobě čelem. Na místě zkamením, právě se ve mně něco zlomilo. Zorničky se mi zužili. Ne. Vidím zabodnutí meč v Oliverovi, z hrudníku se řine jeho krev.
"OLIVERE" Zaječím a rozeběhnu se k němu. To není možný. Klesl na kolena, ve stejnou chvíli zakřičím "NEEEEEE" Bolí mě šíleně srdce. Spadne na zem a zůstane nehybně ležet tváří k zemi. Ten slizký hajzl si nad něho stoupne a nastaví svojí katanu přesně na srdce, aby zasadil poslední ránu. Očkem se podívá na mě a s šíleným výrazem zvedne katanu. Pět metrů sem od nich, když katana míří k Oliverovy. Tohle nestihnu. "OLIVERE, NEEEEEEE" Zakřičím. Do očí se mi nahrnou slzy.
Najednou se kolem mě mihne stín a Erika to odpálí od Olivera. Když se to zastaví, tak je to Marius. Vedle něho se objeví Sebastian. Oba dva se postaví do bojového postoje. Doběhnu k Oliverovi a přetočím ho na záda, přerývaně dýchá, přitáhnu si ho k sobě. Jeho hlavu si položím do klína s těží otevře oči a podívá se na mě.
"Natali" Šeptne a zavře oči. Díky velké ztrátě krve ztratí vědomí. Najednou se za mnou objevila Orthea "vezmeme ho mimo boj a podívám se na jeho zranění" řekla Orthea. Vezme Olivera pod ramenem a zvedne ho ze země, podepřu Olivera z druhé strany a společně ho odtáhneme mimo boj. Podívám se za sebe na boj. Právě letí vzduchem po zadu Lacius a než dopadne zády na skálu, tak luskl prsty a u Erika to vybouchlo. Za Erikem se vynoří Alexander a vykopne ho do vzduchu. Ve výšce se za ním objeví Dagonet, se s vím bodcem, který mu zasekne do ramene. Erik bolestně zaskučí, zdravou rukou chytne Dagoneta za triko a přitáhne si ho k sobě. Surově ho kopne do břicha a hodí ho prudce na zem. Dopadne kousek vedle Dagoneta. za ním se objeví Met a odkopne ho do jezera.
Met Doběhne ke břehu a něco zamumlá. V jezeře začne rotovat vodní vír, z kterého vystartuje vodní had. Obtočí se kolem Erika a vytáhne ho z jezera ven. Met k němu dojde a s namířeným mečem dojde až k němu. Erik něco z těží zamumlá a kolem něho se začaly kroužit ohnivé proudy. Vodní had se rozprskne. Erik se svalí na zem, najednou se kroužící ohnivé proudy roztáhli kolem něj, a když se rozestoupili, už tam není.
Met Doběhne ke břehu a něco zamumlá. V jezeře začne rotovat vodní vír, z kterého vystartuje vodní had. Obtočí se kolem Erika a vytáhne ho z jezera ven. Met k němu dojde a s namířeným mečem dojde až k němu. Erik něco z těží zamumlá a kolem něho se začaly kroužit ohnivé proudy. Vodní had se rozprskne. Erik se svalí na zem, najednou se kroužící ohnivé proudy roztáhli kolem něj, a když se rozestoupili, už tam není.
***U Natali***
"Bude v pořádku" Už snad po pátý se jí na to ptám. Asi je ze mě už na prážky, jak se jí na něho pořád ptám.
"jo. Naštěstí nezasáhl žádný organ" Najednou se kolem nás objeví kluci.
"Jak mu je" Zeptali se jí kluci. Orthea se na ně prudce otočila, ve tváři výraz jako když snědla citron,
"Říkám to na posledy. Je mu dobře a má mít odpočinek, rozumíte a ještě ho odneste, protože sem totálně tuhá" Stoupne si, ale hned ji zradí nohy. Málem by skončila na zemi, ale díky Mariusovy tam neskončí.
"Taky mám bebíčko, tady" Ukáže jí Marius bouli na tváři. Orthea se rozesměje, Marius si jí vzal do náruče a ďábelsky se na mí usměje "Odneste je do chaty" Rozkáže Marius, než zmizí i s Ortheou. Ze zadu mě popadne Lacius a vezme mě do náruče. Olivera vzali pod rameny Met a Samuel a běží s námi k chatkám. Po hodinovém běhu se zastaví před naší chatkou. Zanesou nás dovnitř a položí mě na postel a na tu druhou položí Olivera.
"Kdyby si něco potřebovala, tak zavolej"Řekl mi Lacius.
"Můžu se na něco zeptat" Podívám se na kluky (na Laciuse, Samuela a Meta) otočili se na mě "Co se stalo s Erikem" Váhali, jestli mi to mají říct, ale na konec to z nich vypadne.
"Utekl nám" Řekne mi Met.


Bože, tohle dílko mě zabije! Už teď má můj tep určitě 200.. je to čím dál tím napínavější a skvělejší!! Prosím prosím honem další kapitolu! Musím vědět, jak na tom Oliver bude, jak bude Natali reagovat až se probudí a jakou hrozbu bude teď ještě Erik představovat?? To je takovej šmejd! Nesnášim ho!
Nádhera! Please please co nejdříve další ... 