Šperk
Lehla jsem si na postel a houpala se a houpala a houpala, až jsem po dlouhé době znovu usnula.
Zdál se mi dokonce sen. O Emmettovi. Ale rozhodně to nebyl pěkný sen. Byla tam Viktorie, ukázalo se, že celou tu dobu kopala za Jamesův tým. Bojovala jsem s ní. Emmett bojoval po mém boku. Rozpřáhla jsem se a zabodla Jamesovi kolík přímo do srdce. Viktorie zařvala a vrhla se na mě. Emmett jí skočil do rány a zaplatil za to životem. Padl k zemi. Zařvala jsem. Viktorie utekla i s tělem svého druha. Emmett se stále usmíval, vypadal, jako kdyby jen spal, až na krvavou díru v jeho tichém srdci. Přišlo mi, že každou chvíli otevře oči. Jenže místo toho jsem tam s ním seděla, v náručí jeho tělo. Znovu jsem zařvala k nebi, začali se na mě sypat bílé vločky.
Celá propocená jsem se probudila. No fuj, to byla hnusná noční můra. Okamžitě jsem ze sebe svlékla špinavé oblečení a hodila ho do koše na prádlo, až budu mít čas, dojdu do prádelny. Jo i ta je na škole. Napustila jsem si vanu a nalila do ní nějaké vonné olejíčky, které rázem provoněli celou koupelnu. Jen tak jsem ležela a v hlavě mi hrála melodie Emmettovi Jedinečné stále jsem nevěřila, že je můj, že tohle není sen. Zachránil mi život, vyznal mi lásku, co víc bych si mohla přát. Složil pro mě dokonce píseň! Znáte, jak se malým holkám říká, že pro ně jednou přijede princ na bílém koni? Já už svého prince našla a nedokážu si představit, že bude konec, že spolu nebudeme věčně. Ani jsem na to myslet nechtěla. Doufala jsem, že když si umyju vlasy, že smyji i ten hnusný pocti, ale moc se mi to nepovedlo, to nevadí, mám ještě jeden trik.
Vylezla jsem z vany a vlasy si zamotala do ručníku. Oblékla jsem si měkounký župánek a vypustila vodu z vany. Vůně olejíčku však byla stále cítit v celé koupelně. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a při tom se lehce opírala o skříňku s umyvadlem. Zadívala jsem se do něj. Byla jsem bledá a oči jsem měla stále rudé. Rozhodla jsem se že make-up nepoužiju. Pleť mám krásnou, jen bledou. Vlastně nepotřebuju ani řasenku. Takže se asi nebudu líčit vůbec. Našla jsem peeling s chladivými účinky a vmasíroval si ho do obličeje. Po chvíli jsem ho smyla, vypadám sice stejně, ale uvnitř je mi mnohem lépe.
Vysušila jsem si tmavé vlnité vlasy, které nyní voněli po broskvích a meruňkách. Moje nehty po proměně zesílily a tak ani necítím potřebu je lakovat. Oblékla jsem si černé spodní prádlo a ještě chvíli se houpala na posteli. Sem tam, sem tam a sem a tam. A tak pořád dokola. Jen jsem si už nedovolila usnout. Co ta noční můra měla znamenat? Zřejmě nic, byl to jen sen, zlý sen. Nic víc, jenom zlý sen. A i kdyby, nedovolila bych, aby Emmettovi někdo ublížil. Nikdy, nikdo.
Ozvalo se tiché zaklepání.
"Dále." Řekla jsem stále zahrabaná ve svých myšlenkách. Emmett otevřel dveře a vešel do pokoje.
"Připravená."
"Jo, jasně." Zamumlala jsem a vstala z postele, stále jsem přemýšlela o tom snu.
"Amy, ty šaty ti nejsou?" Zeptal se.
"Cože?"
"Já jen, nebylo by na škodu se obléknout." Teprve teď mi došlo, že před ním stojím jen ve spodním prádle.
"Bože Emme, proč jsi mi to neřekl hned." Začala jsem se soukat do šatů.
"Mně se to líbilo." Řekl a přešel ke mně. Stála jsem k němu zády. Odhrnul mi vlasy z krku a políbil mě. Zapnul mi zip šatů a stále mě líbal na krku.
"Jsi vážně nádherná, víš to?" Zašeptal mi mezi polibkem. Ach asi se rozplynu. Tohle by mi vážně neměl pořád dělat.
"Chci si tě teď prohlédnout." Řekl a sedl si na postel. Stála jsem před ním. Držel mě za ruce.
"Prostě nádherná." Vydechl a stáhl si mě na sebe.
"Miluji tvojí přírodní krásnu, nemusíš se malovat ani si lakovat nehty a jsi mnohem krásnější, než všechny holky, co jsem kdy viděl." Tiše jsem se poddávala jeho polibkům.
"Jsi můj nejkrásnější šperk v soukromé šperkovnici."Zašeptal. Jeho ruka se mi náhle objevila pod sukní, přejel jí po stehně, pak po lýtku a znovu mě chytil okolo pasu. Prsty jsem mu vjela do vlasů a přitáhla si ho blíž. Prsty jsem mu vrývala do zad, snažila se přitáhnout si ho k sobě blíž. Jenže jsem ho k sobě nedokázala přitáhnout pořádně. Odtáhla jsem se od něj.
"Ale už musíme jít." Pověděla jsem mu.
"Máš pravdu." Usmál se.
"Ale nejdřív ti něco dám."
Řekl a z kapsy černého saka vyndal krabičku na prstýnky, na které byl vyrytý erb Cullenů.
Řekl a z kapsy černého saka vyndal krabičku na prstýnky, na které byl vyrytý erb Cullenů.
"Můj prsten Společenství krve." Usmála jsem se. Navlékl mi prstýnek na prst, bylo na něm vyryté: Amanda Erin Winsleová, Pravá Cullenová, studentka, dcera bohyně Huinë, Překvapilo mě, že je tam vyryté pravá Cullenová, ale byla jsem za to vděčná.
S tou fotkou jsem si pěkně pohrála oči jsou ale konečně rudé a pleť vybělená...=o)



Super další díl