Autorka→ makynkakk@seznam.cz
5. kapitola
Tak fajn, referát jsem dala na dvojku, tak super, odebrala jsem se na své místo vedle Damona a zapslouchala jsem se do výkladu.......No dobře kecám, na výklad našeho milovaného třídního z vysoka dlabu a nenápadně, nebo aspoň já si myslím, že jsem strašně nenápadná se koukám na toho kluka. Ty jo, je krásnej, má oči takový.....něco mezi zelenou a tyrkysovou....takový uhrančivý.....tmavý vlasy něco mezi hnědou a černou....Co vám mám povídat dokonalost sama.
"Sprienflová, nenudím vás??" křičí na mě Veverák, to je zase trapas celá třída mě přištihla, jak si prohlížím Damona a co hůř Damon si toho taky všimnul...Já se zabiju!!
"Ne pane profesore, můžete pokračovat."křiknu na mého oblíbeného profesora a nutím se nekoukat na mého překrásného souseda, ale na našeho rozhodně se nedá říci přitažlivého soudruha Chocholouše.
Raději jsem si podepřela hlavu rukama, ale to jsem také neměla dělat!
"Sprienflová, nespěte mi tady laskavě." huláká zase náš třídní
"Já nespím pane profesore, já se snažím neusnout." odpovím mu a dál si ho už nevšímám
…..
CRRRRRRR!!!! Ó jak já miluju ten zvuk zvonku oznamujícího, že mé utrpení končí a já můžu jít ze školy domů. Rychle vyběhnu z lavice a mířím k Nat a snažím se moc okatě nepozorovat Damona, jak si balí věci.
"Naty, prosím pojď rychle, musím ti něco důležitýho říct!!!" ovšem než ji stačím odtáhnout na záchody, nebo na nějaké jiné klidné místo, kde bychom si mohli promluvit mě chytně za ruku ten Damon a otevře tu jeho krásnou pusu: "Myslím, že by jsme si měli Margareth promluvit."
"A z čeho tak usuzuješ?? Jestli mi to chceš říct, tak klidně můžeš, protože před Natali nemám žádné tajnosti, tak do toho" snažím se aby to vyznělo, že se ho nebojím, ale asi se mi to nepovedlo, protože se jen zasměje a chytrým pohledem mi odpoví: "Zlatíčko, říkám ti, že by sis se mno měla promluvit a to hned, dřív než bude pozdě"
"Trhni si nohou a zlatíčko si nech od cesty!!!" zařvu na něj
"Tak hele na tohle nemám čas, jdeš se mnou!!!" dá mi ruku za krk a já cítím takovou slabost a pak už vlastně necítím vůbec nic....
Z pohled Damona:
"Natali, že???" Jak tak vidím, ta její Nat asi není zrovna slabá povaha, protože vezme židli a takovou mi jí vrazí do ksichtu, že mě to vážně začíná trochu bolet a to je opravdu co říct! Navíc mám zlomenej nos a musím si ho narovnat!
"Kurva, měla by ses ke mně chovat trochu uctivěji než se doopravdy naštvu a to asi nechceš nebo snad jo?? Možná bychom si spolu mohli užít co říkáš??" no tak asi ne, protože dostanu další ránu akorát že tentokrát ne do ksichtu ale do jistých nižších partií, což mě už opravdu přímo nasere!!!! Bohužel se zhroutím k zemi a dostávám další ránu a tentokrát znovu do mého ctěného obličeje! Mám toho dost, zvednu se a odhodím tu krávu ladným pohybem na zeď, nemám čas tady blbnout, tak jí rovnou asi zhypnotizuju.
"Kurva, měla by ses ke mně chovat trochu uctivěji než se doopravdy naštvu a to asi nechceš nebo snad jo?? Možná bychom si spolu mohli užít co říkáš??" no tak asi ne, protože dostanu další ránu akorát že tentokrát ne do ksichtu ale do jistých nižších partií, což mě už opravdu přímo nasere!!!! Bohužel se zhroutím k zemi a dostávám další ránu a tentokrát znovu do mého ctěného obličeje! Mám toho dost, zvednu se a odhodím tu krávu ladným pohybem na zeď, nemám čas tady blbnout, tak jí rovnou asi zhypnotizuju.
"Tak se koukej Natali, byla to nehoda spadla jsi ale nic ti není. Teď vstaneš a odejdeš domů a zapomeneš, že jsi kdy znala Margareth, všichni na ni zapomenou!" usměju se, jak senzační mám plán.
"Rozumím" odpovídá mi omámená koza, co mě mlátila.
Než se stačí vzpamatovat, tak jsem si hodil do náruče Margareth a svým elegantním krokem letím pryč. Však já jim všem ještě ukážu!


ten Damon je parchant a Margaret má asi průser jak to tak vidím doufám že ji Anna se Stefanem zachrání včas a Damon at´si trhne a ty 3 kapitoly během dneška jsou fakt super jen tak dál