close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

2. kapitola

3. dubna 2011 v 9:23 | Aranel van de´Corvin |  Smlouva s ďáblem

Ahojda lidičky, je tu další kapitolka a doufám že se bude líbit a předem děkuju za komentáře.
Srdce se mi svírá strachy, když projíždím kolem rozpadnutých domů, kde ještě kdysi žili lidi, ale to je teď pryč místo toho, je teď tohle, chátrající ulice do které už léta nevešla lidská noha, nade mnou se stahují mraky k bouřce. Hranice sou téměř přede mnou a určuje to starý kostel s hřbitovem, který je za nim. Zastavím hned vedle kostela. Prohlídnu si ho a nakouknu i na hřbitov. Pociťuji narůstající touhu se otočit a jet zpátky domů, ale když sem se sem konečně dokopala, tak to jen tak nevzdám. Zavřu oči a zhluboka se nadechnu, ve stejný okamžik když otevřu oči a vydechnu, tak dupnu na plyn. Vystřelím rychle do předu, hranice nechám za sebou jako minulost na svojí rodinu a přátele, teď je ve vzduchu jedna zásadní otázka, jak ho jen najdu, asi tu nebude cedule velká jak kráva, tudy k vládci a nebo bych se mohla zeptat upíra nebo démona co právě půjde kolem na cestu. Už tu vidím jak by to dopadlo a určitě by to takhle vypadalo. Upíre kudy k vašemu vládci, zeptala bych se ho a on by mi určitě odpověděl, že půjdu rovně, pak doprava, doleva, pak zas rovně a zas doprava, doleva a budu tam a ještě by mi popřál šťastnou cestu abych se neztratila. To určitě ne, ale z mého dumáni kudy dál mě vyruší hlas někde za mnou.
"Hej ty, stůj" podle toho funění typiku že asi běží za mnou. Ted mě jen napadá, že bych se ho mohla zeptat na cestu "Sakra, zastav už" ozvalo se přede mnou. Leknutím dupnu na brzdu, což sem neměla dělat. Motorka se semnou postavila na přední, přelítnu přes řidítka a udělám i s motorkou pár kotrmelců po kamenité cestě.
Pomalu otevřu oči, kolem mě je pustá tma. Pomalu pootočím hlavou, ale hned mi na to vystřelí prudká a nesmírná bolest od páteře, přes krk až do hlavy. Začnu přemýšlet, kde to sem a co to tu dělám, chvíli mi to trvá než si vzpomenu na to, jak sem psala dopis, odjížděla z organizace, kostel a projití hranic a pak on. Prudce se posadím a začnu se rozhlížet do všech stran jako bych něco viděla, ale nic, jen tmu. Najednou na mě dolehlo světlo z otevřených dveří. V ten moment před sebou mezi dveřmi uvidím chlapa jako hora. Nejspíše je to žalářník, protože tohle je vězení. Rychle dám ruku k pásku na kterém by měly být pistole, ale nejsou tam. Nemám u sebe vůbec nic ani díku a kolík. Všechny zbraně mi sebrali, ale chránič na ruce mi nechali a možná……ano sou tam jehlice, ale teď je používat nebudu, nechám si je na dýl. Ten žalářník mě popadne za paži a zvedne mě na nohy.
"Kdo si a co tu chceš"docela velký stisk.
"Jsem Dita a chci mluvit s vaším vládcem"řeknu rychle a po pravdě, taky proč hned lhát.
"S vládcem? O čem s ním chceš mluvit a navíc tu teď není"jestli mě hned nepustí a nebo alespoň nezmírní stisk tak mi ta ruka asi odumře.
"Kde je"
"Na lovu" lovu? Doufám že nedělá co si myslím "O čem s ním chceš mluvit"
"Chce na nás zaútočit, tak se sním chci domluvit a co vlastně loví"
"Co asi, doufám že si to užívá" řekl tajemně "Až se vrátí, tak se tu pro tebe stavím" konečně mě pustil a odešel z místnosti. Zaslechnu ještě cvaknutí zámku a pak jen hrobové ticho.
Už usínám, když ucítím šťouchnutí a pak další. Otráveně otevřu oči a chystám se toho dotyčného seřvat, ale jakmile spatřím tu gorilu, tak mě to přejde.
"To si ty" překvapeně na mě zamrká.
"Koho si čekala santu"
"byl by příjemnější, než ty" sednu si a protáhnu si moje zlámané tělo, když v tom mi křupne v krku při protahování "To už se vrátil" zívnu si.
"Jo a poslal mě pro tebe"temně se zašklebil a popadl mě za paži. Au. Zrovna za tu co mě předtím držel. Vytáhl mě z vězení a táhl mě chodbami.
Po pěti minutách dojdeme k velkým dveřím. S ty bolesti se snad i poseru. Celou cestu mu říkám, že zvládnu jít bez jeho pomoci, ale on je tak natvrdlí a nebo hluchý že mě dál vláčel za sebou jak prapor.
"je pravda to co se o něm povídá" zeptám se než ještě zaklepe na ty obr dveře.
"Ne….je mnohem, mnohem horší" zaklepe a vyčkává. Po pěti minutách se konečně ozvalo dále. To je snad taky natvrdlej bo co. Ten žalářník mi otevřel dveře a vtáhl mě za ním dovnitř.
Pár metrů ode dveří poklekl a volnou ruku přiložil k srdci. Jak se koukám tak se koukám v místnosti ho prostě nikde nevidím a to je to tu vážně pěkné, i když na mě je to tu trošku tmaví a to bude tím že jediné světlo pochází z krbu před kterým je křeslo a v něm někdo sedí. Ale ta obří postel s nebesy se mi vážně zamlouvá. Spatřím další dveře kousek od nás, jen by mě zajímalo kam vedou. Vrátím se pohledem k tomu křeslu co je zády ke mně, takže na něj ani nevidím.
"Nech nás o samotě" promluvil, jeho hlas byl ďábelský, drsný, ale zároveň byl nádherný. Žalářník se zvedl a odešel, ale ještě za sebou zavřel.
"takže se chceš se mnou domluvit? Ale proč si myslíš že budu nad tím vůbec přemýšlet, přece máte druhou možnost a to je že odejdete, to je ještě ode mně šlechetné"
"Ale mohl bys nad tím popřemýšlet"
"Proč bych měl"zvednul se z křesla, ale neotočil se ke mně, ale došel k tomu krbu a přihodil do něho poleno. Docela chci aby se otočil ke mně, protože když házel ten kus toho dřeva do ohně tak se ohnul a mě se naskytl pohled na jeho ďábelské pozadí a po pravdě má ho hezké. Teď nemám čas rozebírat jeho pozadí, ale musím ho přemluvit.
"prosím" řeknu prosebním tonem.
"To si myslíte že když pošlete….hezkou holku, tak mě přemluvíte" maličko se zarazil, když se otočil a se zájem si mě prohlídl, ale to samé i já jeho. Má nádherné vypracované tělo a kde sou ty povídačky jak má vypadat. Jeho havraní vlasy mu spadají až k ramenům, ale nejvíce mě zaujaly jeho havraní oči, které mě spalovaly. Odtrhnu od něho pohled, ale zas pro změnu teď cítím já jeho na sobě, se zájme si mě prohlíží, ale pak jen zakroutí hlavou "Vrať se domu a buď rada že dnes mám dobrou náladu" ukáže mi dveře.
"Ne, ne, ne přišla sem abych tě přemluvila, takže teď se nevrátím" založím si ruce na prsou.
"Si tvrdohlavá" povzdechne si.
"JÁ NEJSEM TVRDOHLAVÁ" zařvu na něj, hned se na mě zamračil.
"Neřvi na mě" zahřmí. Je na něm vidět že se jen tak drží aby mi jednu nevrazil, protože se mu cuká ruka.
"Nebo co"měla bych ho vážně přestat srát, ale nikdo mi nikdy nerozkazoval co mám a nemám dělat a do budoucna žádné změny v tomhle ohledu nechci.
"Dej si pozor na jazyk" řekne rozčíleně.
"Co mi prosímtě uděláš" nezapomenu na provokativní úšklebek. Přišel ke mně tak blízko, že sem cítila na tváři jeho dech. Chytl mě za vlasy ze zadu a zaklonil mi tak hlavu do zadu, že mě to hodně bolelo. Hned se tu ruku pokusím setřást, ale nešlo to. Najednou se nakloní k mému uchu.
"Protože sem tvůj pán, takže se laskavě zklidni, nebo to s tebou blbě skončí" zasyčí do něj vztekle.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Pavla Pavla | 3. dubna 2011 v 9:59 | Reagovat

to je napínavé O_O  :-)

2 anny anny | 3. dubna 2011 v 10:13 | Reagovat

supr kapitola :-) už se tesim na dalsi:-)

3 anny anny | 3. dubna 2011 v 10:14 | Reagovat

[2]:která, jak doufám, bude brzo :-)

4 Zuzka Zuzka | 3. dubna 2011 v 12:46 | Reagovat

HMMM zajímavé jak to bude asi pokračovat?! :-D

5 lucíí lucíí | Web | 3. dubna 2011 v 19:23 | Reagovat

ty vago...ze začátku e o jevilo jako kreavina ale tet se ti to dobře vivíjí.. :-) jen piš dál a vrzo.. :-D

6 Dollxynka Dollxynka | 3. dubna 2011 v 21:16 | Reagovat

pekny :D i kdyz mi to neco pripomina , ale supr

7 kimilianka kimilianka | 3. dubna 2011 v 22:21 | Reagovat

páni je to fakt boží. skvělý téma určitě sem dej co nejdřív další kapitolku protože se nemůžu dočkat jak se to bude vyvíjet :-D

8 kailla kailla | 3. dubna 2011 v 22:22 | Reagovat

je to super honem další dílek :-D

9 Eilonwy Eilonwy | 3. dubna 2011 v 22:24 | Reagovat

moc se mi to líbí tenhle námět je trochu podobný jedné povídce kterou sem četla, ale tohle mi připadá zajímavější, a to sem tamtu povídku milovala :-D takže se těším co bude dál ;-)

10 c-r-a-z-y--l-a-zy c-r-a-z-y--l-a-zy | Web | 3. dubna 2011 v 22:25 | Reagovat

tý jo, tak on nakonec nebude tak šerednej :D těším se na další část. Tvoje povídky se mi nemálo líběj :-D  :-D  :-D  :-D

11 Listerinka22 Listerinka22 | 3. dubna 2011 v 22:27 | Reagovat

moc pěkná ppovídka. hrozně se mi líbí když je ta hlavní hrdinka drzá za každé situace a taky když má ten hlavní padouch pro ní slabost, jestli víš co mám na mysli. ;-) no každopádně tě musím jen povzbudit :-D

12 Futuramka Futuramka | 3. dubna 2011 v 22:29 | Reagovat

honem další díl. napsala si dvě kapitoly a už se na tom stávám závislá. jak ty to děláš :-D

13 Crystal Crystal | 3. dubna 2011 v 22:31 | Reagovat

doufám že sem dáš další díl co nejdřív, páč já nejsem zrovna trpělivá a hrozně se mi to páčí :-) :-D

14 Makuše Makuše | 4. dubna 2011 v 17:20 | Reagovat

Jsem naprosto závislá na tvé nové povídce a to je jen na začátku. Určitě musíš brzy přidat další kapitolu. Mám strašně ráda, když se do hlavní hrdinky zamiluje padouch :-D

15 Domcsika14 Domcsika14 | E-mail | 4. dubna 2011 v 21:22 | Reagovat

Achhh,už teraz MILUJEEM tuto poviedku,nech už je dalšia kapitola,a fakt tá bude kedy? :-)  :-D  :-)

16 Ell Ell | 7. dubna 2011 v 14:07 | Reagovat

Takhle to utnout :-D Je to napínavé a vážně mě to chytlo :-D

17 laskonkaaaa.....muck laskonkaaaa.....muck | 7. dubna 2011 v 17:22 | Reagovat

krásné :-D rozhodně máš talent, na to já mám čuch :-D

18 00RÁHUL00 00RÁHUL00 | 7. dubna 2011 v 17:25 | Reagovat

jen tak dál. kdy sem dáš další kapču? :-)

19 Rusalka č.1 Rusalka č.1 | 7. dubna 2011 v 17:26 | Reagovat

má vílí intuice mi říká že to bude ještě hodně napínavé a já si věřím 8-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama