Jak pokaždé začne ten nejblbější den? Přece úplně úžasně. Probudíte se uprostřed lesa, jste krásně vyspalí, sluníčko svítí, ptáčci zpívají... a to je přece všechno moc krásný, než aby to vydrželo. No jo, stejně před tím neuteču. Takže pozor Alagaesie! Vstávám. Murtagh už je vzhůru, ale zatím sedí na zemi a přitahuje si tkaničky u bot. Je vzhůru, stejně jako Safira... a Trn... a Arya. Počkat! Kde je Arya? Draci vstávají první a chodí lovit. Ale kde je ta zpropadená elfka?
"To se divím, že Arya letěla s draky na lov," prohodím s předstíraným klidem, když se rozhlídnu po tábořišti.
"amhtěla," zabručí Murtagh rozespale.
Nerozumim, ale neptám se. Namísto toho se protahuju a koukám na ohniště, jestli se třeba už někdo obtěžoval udělat snídani, když jsou teda všichni dávno vzhůru a lítají si po všech čertech. Cháááá. Možná, že tohle ráno nebude tak milý jak jsem myslel. Na ohništi je leda tak hromada popela ze včerejšího večera.
"Měl jsi mě vzbudit, že letěla pryč," zavrčím na Murtagha.
"Už jsem ti řek jednou, že jí hlídat nebudu!" odsekne. "Nevrkám s ní a je mi ukradená. Můj názor na vás dva znáš! Elfové a lidi nepatřej dohromady!" Není on tak trochu rasista? Radši nebudu takovou debatu rozpoutávat hnedka po ránu, takže si vymyslím něco jinýho, proč Murtagha zpražit.
"Nebyl jsi u toho, když vykřikovala, že uřízne Roranovi hlavu?" zeptám se už důraznějším tónem a Murtagh se začne šklebit tím smíchem, při kterém mám vždycky chuť dát mu po hubě.
"Zabijte mýho bratrance!" zařve zničehonic ten Morzanův spratek. Tak mu říkám vždycky, když mi leze krkem. "Slova složil a v hlavním městě vykřikoval nametený Erag..."
"Ticho!!!" S rychlým rozeběhem ho stihnu lehce nakopnout někam mezi žebra dřív než stihne dokončit větu. "Příště jen s pomocí kouzel, Murtaghu, ať to slyší celá Surda! A stejně to jsou lži! Důkazy nejsou!" Počkám, až se Murtagh uklidní a dostatečně vytlemí ze svého záchvatu, abych z něho alespoň dostal, kam draci elfku zavlekli. Nebo spíš ona je.
"Ne-le-tě-la!" hláskuje, když znovu narážím na Aryino podivné chování. "Bylo jí špatně, tak se šla někam projít."......................................... o_o
To znáte ne? Kamera zabere nějakou postavu a svět kolem, co jí ujede pod nohama, dokud se obraz nezastaví pár centrimetrů před obrovským okem plným zděšeného pochopení... Cože!!! Už nějakou dobu se Arya chová divně a je nabručená. A teď ještě ranní nevolnost? Není to nějak moc očividných příznaků najednou? Jak by se to mohlo stát? Na to se neptám, chytráci! S Aryou vůbec nic není od doby, co se Roran stal novým králem namísto Islanzadí. No co? Každý by chtěl, aby trůn zůstal v rodině! Nebo ne? A kdo by čekal, že zrovna Roran zvorá všechno co půjde?
Na hranice Surdy jsme dorazili teprve včera! Už měsíc putujeme přes poušť, já, Arya, Murtagh a oba draci, takže jestli jsem to nebyl já, tak...
Pomalu otočím hlavu a podívám se na svého nic netušícího bratříčka, který zrovna rovná dříví na ohniště. Zrovna uvažuju, jestli mi tady opravdu něco uteklo nebo jestli už začínám být paranoidní, když Murtagh zvedne oči a zaregistruje kam koukám.
"Co je zase?" rozmáchne dlaně.
"Nic," zatřepám hlavou.
"Tak na místo těch zamilovanej pohledů radši zapal oheň, ať můžem udělat snídani." Murtagh nasupeně odkráčí k zavazadlům. Zamyšleně přejdu k ohništi a zvedám dlaň, abych použil kouzlo. Už automaticky přejdu v hlavě na starověkou řeč, ale ta Arya...Co to dělá od minulého týdne? Prohlížela se...
"Eragone, ten oheň!" Murtagh v rukou nedočkavě třímá kusy slaniny a pár housek.
"Brisingr!" Už týden kouká každý den do zrcadla! Teda jestli Murtagh...!
Vyšlehla ohnivá koule. Dopadla do narovnaného dřeva, pak se odrazila a vystřelila Murtaghovým směrem. Murtagh vyletěl stranou, aby uhnul, rozsypal jídlo a většinu ho rozdrtil svým elegantním placákem na vysušenou a sluncem extra vytvrzenou zem. To je tak když myslíte ve starověké řeči na dvě věci najednou. Neudělal jsem to schválně! Možná...
"Seš tak vtipnej nebo tak blbej?" zařve Murtagh, zatímco si ze sebe zuřivě smetává všechno to, co měl pod sebou a teď se na něho nalepilo.
"Promiň, myslel jsem na Aryu. Není ti divný, že....heeeáááááá!" Ohnivá koule dopadla za Murtaghovými zády do korun uschlých smrků a teď plameny začaly přeskakovat z jednoho stromu na druhý a šířit se nebezpečně rychle po celém lese.
Murtagh se obrátí k plamenům a vytřeští oči. "Fakt dobrá práce Eragone! Ale nemusels bejt zase až tak štědrej."
Naštvaně nechám své smysly propátrat okolí, ale po vodě, která by mohla uhasit oheň nikde ani stopy. Nedá se nic dělat. Přejdu opět do starověkého jazyka. Na chvíli se obloha zatmí, nad stromy se spustí liják a brzo je po ohni. To, že Murtagh přešel mezitím ke stromům, aby stromy uhasil nějak sám, jsem si všimnul pozdě. Kouknu na nadojeného Murtagha, který je zlitý od shora dolů a stojí bez pohnutí na místě. Zpod zplihlých černých vlasů vrhá mým směrem jednolitý vražedný pohled a všecko nasvědčuje tomu, že se můj drahý bratříček rozletí v nebližších vteřinách na tisíc kousků. Pevně stisknu víčka a s hlavou lehce stranou čekám, kdy uslyším jak se na Murtaghovi ta voda začne vařit a dojde tak k definitivnímu přehřátí a exploxi. Dneska fakt nemám svůj den.
Ale nemůžu tam takhle stát donekonečna, takže potom, co jsem dal Safiře tiché sbohem, se přece jenom podívám. Murtagh tam ještě stojí jako zmoklá slepice a čeká na poslední kapku. A já cítím, že ta kapka se nebezpečně blíží. V hrudi dusím smích jak to jen jde, protože jestli mně teď jenom zacukají koutky úst, tak mě zabije. Ale vydržím to dostatečně dlouho, takže se Murtaghův atomový rozlet do okolí přece jen nekoná. Nakonec jenom zvednul prsty k hlavě, lusknul a všechna voda z něho vyletěla v efektním mlhavém oblaku kamsi do prostoru. Murtagh byl rázem suchý, ale očividně pořád zápasil s myšlenkou, jestli to bude pro mě dostatečná odměna, když mě nechá uvařit ve vlastní krvi.
"Radši půjdu a najdu Aryu," prohlásím, když Murtaghovy pohledy vraždícího maniaka neberou konce.
"Ty už se dneska ani nehni!" Murtagh rázuje ke mně a začne mi šermovat ukazováčkem před obličejem. "Nic nedělej! Nic neříkej a na nic nemysli!!! Jasný? Najdu ji radši sám než se nám Alagaesie propadne pod nohama!"
Murtagh zmizí s nadávkama v lese a co je nejhorší, to nejhorší mělo teprve přijít. Den sotva začal.


hmm zaujímavé, len teraz neviem či to nadväzuje na to je prúser alebo to ide z iného pohľadu ?