Autorka→ makynkakk@seznam.cz
21. kapitola
Z pohledu Margareth
Vážně to není zase tak hrozné. Vlastně mi to chutná, což mě vážně vyděsí! Jejda mane, kdybych měla počítat, co všechno mě za ten den vyděsí, tak bych se vážně jebla!
Najednou mnou projede takový záchvěj úlevy a tak hřejivý pocit. Cítím jak mne bolest pomalu opouští a uvědomuji si, že už nepociťuji takový tlak v hlavě ani noze…
Silou vůle se odtrhnu od ruky Damona a přinutím se otevřít oči, i když bych nejraději spala…
Damon jakoby mi četl myšlenky, mě zvedne a upířím krokem mě donese do mého pokoje…
"Brzy se vrátím, zatím si odpočiň." Pošeptá mi do ucha a odchází pryč…
A já nemám už sílu na nic myslet a usínám….
Z pohledu Damona
Odejdu z jejího pokoje a na chvíli si sednu na schody v hale… Musím si to všechno promyslet…
Já jsem o ni měl vážně strach… Kdyby zemřela, tak … tak… já nevím… Do háje co mám dělat! Než jsem tu kozu unesl, tak jsem byl ve všem naprosto rozhodný, věděl jsem co dělat a věřil jsem, že to dělám správně. A pak si do mého života klidně vstoupí tohle malý pískle a můj život je vzhůru nohama, připadá mi, že nedělám vůbec nic dobře… Už si nejsem ani jistý tím, že bych Margareth měl opravdu nechat přeměnit…
DO HÁJE!! Co to říkám!! Tohle se nesmí dít! Musím ze svého života vyhodit všechny tyhle pocity! Ona je pro mě JEN věc, kterou potřebuju! Jen věc!! Jen věc! No tak Damone, přece tě nerozhodí jedna taková pipka! Můžeš jich mít spousty!
Dobře o tomhle teď nemá cenu uvažovat, mám jiný starosti jako třeba Katherine…
Vstanu a letím do kuchyně, ze které Katherine před chvílí vyletěla oknem. Ale k mému nevelkému překvapení Katherine je už samozřejmě uvnitř a sedí si to na židli. Nohu přehozenou přes druhou a usmívá se na mne.
"CO tady ksakru děláš?!" rozčílím se.
"Taky tě ráda vidím, Damone."
"Co chceš?!"
"Co si myslíš, už mě nebaví neustále utíkat před Klausem a doslechla jsem se, že jsi našel tu čarodějnici jménem Margareth…"
"Málem jsi jí zabila!"
"Neudělala bych to, chtěla jsem jen vědět, jestli je doopravdy, tak mocná!" začne se usmívat ještě víc.
"Málem jsi jí zabila!"
"Neudělala bych to, chtěla jsem jen vědět, jestli je doopravdy, tak mocná!" začne se usmívat ještě víc.
"Ale její schopnosti měli přijít až v den jejích osmnáctin! Mohla jsi ji zabít!"
"Ale prosimtě, ty jsi zase jednou nezjistil všechny informace, že?"
"Co tím myslíš." Ptám se tý děvky, za tohle slovo by mě asi Margareth nepochválila, jak ji znám.
"Když je čarodějka v ohrožení a není ještě probuzená, může se část její moci, kterou má v sobě ještě před proměnou, probudit. Děje se to jen u opravdu velmi silných osobností a ona ukázala, že jí je."
"Ale to nic nemění na tom, že jsi ji mohla zabít!"
"Ale, ale, ale, co to slyším… snad ti na ní nezáleží."
"Ne to teda rozhodně ne…."
"Ne to teda rozhodně ne…."
"No to si nemyslím, ještě než na mě ta pipina poslala tu modrou záři, tak jsem viděla tvůj příchod a tu hrůzu v tvých očí… Jakoby tvůj život měl skončit, kdyby umřela…To by mohlo ohrozit náš plán!"
To snad ne… přece mi na ní nemůže tolik záležet…
To snad ne… přece mi na ní nemůže tolik záležet…
"Jistě, že by tím skončil můj život, celou dobu se snažím vymyslet způsob, jak přivést k životu znovu mou sestru a teď by má poslední naděje zemřela…" odpovím suverénně, ale myslím si, že lžu… Což je fakt skvělé! Začínám lhát sám sobě!! Chtěl jsem moji sestru uzdravit, ale od chvíle, co jsem poznal Maggie, tak si nejsem ničím jistý…
"No jistě a přesně proto jsem tady…"
"Chceš mi jí snad pomoc oživit?" odfrknu si, vždy se stará jen o sebe a teď by najednou pomáhala, kde se dá! To určitě!
"Chceš mi jí snad pomoc oživit?" odfrknu si, vždy se stará jen o sebe a teď by najednou pomáhala, kde se dá! To určitě!
"Ano."
"Proč?"
"Proč?"
"Protože tě miluju."
"Jo no jistě. Prvně jsi milovala Stefana, pak tě omrzel a milovala jsi mne, nakonec jsi nás oba proměnila v upíry a teď jsis vzpomněla, že jediný koho jsi kdy milovala je starej dobrej Damon, že!" říkám jí sarkasticky a sedám si ke stolu.
"Jo no jistě. Prvně jsi milovala Stefana, pak tě omrzel a milovala jsi mne, nakonec jsi nás oba proměnila v upíry a teď jsis vzpomněla, že jediný koho jsi kdy milovala je starej dobrej Damon, že!" říkám jí sarkasticky a sedám si ke stolu.
"Velice vtipné!"
"Taky mi to tak přijde. Takže co chceš?"
"Dobře, Damone, povím ti pravdu. Chci tu holku…"
"Ani omylem!"
"Proč? Snad jsi se nám do ní opravdu nezamiloval…"
"Do toho tobě nic není. A navíc nemáš za to co nabídnout…"
"Ale jistě, že mám… Tvým jediným problémem na záchranu tvé sestry je Stefan, že? Annu získáš snadno, protože máš v rukávu eso v podobě Margareth, ale co uděláš se svým bratrem? Hmmm? Od toho tady mohu být já, za to chci jen drobnůstku…. TU HOLKU!"
"Ani omylem!"
"Proč? Snad jsi se nám do ní opravdu nezamiloval…"
"Do toho tobě nic není. A navíc nemáš za to co nabídnout…"
"Ale jistě, že mám… Tvým jediným problémem na záchranu tvé sestry je Stefan, že? Annu získáš snadno, protože máš v rukávu eso v podobě Margareth, ale co uděláš se svým bratrem? Hmmm? Od toho tady mohu být já, za to chci jen drobnůstku…. TU HOLKU!"
Sakra má pravdu, se Stefanem jsem dosud nepřišel, co s ním udělám, mohl by představovat veliké riziko pokud jde o Annu… ale přece jí za to nedám Margareth… A proč ji sakra chce ona, když ví, jaký s ní mám plány!
"Ne."
"No jak chceš, vlastně tady jsem také protože, ti mám předat vzkaz…"
"Jaký?"
"Je od Stefana a Anny."
"Tak mluv."
"Damone, oni už vědí, že máš Gretu…"
"Cože jakou Gretu? A jak to do háje zjistili tak brzo?"
"No jak chceš, vlastně tady jsem také protože, ti mám předat vzkaz…"
"Jaký?"
"Je od Stefana a Anny."
"Tak mluv."
"Damone, oni už vědí, že máš Gretu…"
"Cože jakou Gretu? A jak to do háje zjistili tak brzo?"
"Greta je německy, budu jí tak říkat, je to pro ni jako stvořené! Je stejně pitomá, jako to jméno!!!"
"Říkej si jí jak chceš, ale teď mi radši řekni, jak to zjistili?"
"Anna chtěla dát Gretě dárek k narozeninám. Samozřejmě tak, aby o tom ta holka nevěděla…"
"Říkej si jí jak chceš, ale teď mi radši řekni, jak to zjistili?"
"Anna chtěla dát Gretě dárek k narozeninám. Samozřejmě tak, aby o tom ta holka nevěděla…"
"Super a co mi vzkazují?"
"Že tě najdou… a že Stefan ví, co chceš udělat a bude připravený tomu zabránit."
"Ale kde se teď nacházíme to neví?" ujišťuju se
"Ne." Odpovídá mi. Je mi naprosto jasné, že potřebuji Katherininu pomoc, Katherine je starší než já a tak Stefana a Annu zvládne levou zadní. Na mě samozřejmě ta čůza háza nemá! Rozhodně jí ale nedám Maggie, ale Katherine potřebuju….
"Ale kde se teď nacházíme to neví?" ujišťuju se
"Ne." Odpovídá mi. Je mi naprosto jasné, že potřebuji Katherininu pomoc, Katherine je starší než já a tak Stefana a Annu zvládne levou zadní. Na mě samozřejmě ta čůza háza nemá! Rozhodně jí ale nedám Maggie, ale Katherine potřebuju….
"Tak dobře. Očividně se chceš, Katherine, zbavit Klause. Tak já ti s tím pomůžu a přinutím Margareth, aby ti taky pomohla, ale nedám ti ji. A ty se za to na oplátku postaráš o Stefana…"
"Ne, to není výhodný obchod."
"Ber nebo nech být." Katherine si mě změří přimhouřenýma očima, ale nakonec kývne hlavou a řekne: "Dobře, Damone, platí."

