Autorka→ avari.purple@seznam.cz
6.kapitola
Takže tady je další kapitola, omlouvám se, že je tak krátká, ale já prostě nestíhám, ale slibuju, že co nejdřív dám nějakou další, která zase bude delší xD. Snad se vám bude líbit. Limit je 9 komentů…
Byt či dům!? To je oč tu běží! …fajn kecám jediný o co go je, že už půl hodiny přešlapuju na jednom místě před Samovým domem a snažim se tu vystát ďůlek. A ani nevim proč, ale vzpomněla jsem si zrovna na tuhle přiblblou reklamu. Ona totiž není jenom trapná, ale dokonce opravdu nelogická! No ne fakt vemte si to: Je krize, musí se šetřit a oni vás ještě nutí abyste si vzali půjčku kterou nesplatíte ani do důchodu a jelikož máme novou, skvělou důchodovou reformu, díky níž budeme muset pracovat až do smrti a naši poslední výplatu použijí na náš pohřeb, tak si zjevně toho baráčku za pár milionů moc neužijete a navíc ještě naserete svoje potomky, který vám pak budou chodit tancovat na hrob, za to, že to musí doplácet za vás… A co, že z toho vyplývá? Jestli někdy budete psát knížku, tak na závěr místo klasiky- žili šťastně až do smrti, raději napište: Pracovali a pracovali, dokud nezemřeli. Což o to, každej jednou umře a pak alespoň budeme mít od našich poslanců pokoj(aspoň doufám), jediný, koho to asi nasere nejvíc budou upíři, a jelikož je k smrti nenávidím, tak jim i přeju, že budou pracovat na fěky fěků…
"Avari!" ksakru já se tak lekla!! Kterej inteligent mě ruší z mí ho hlubokomyslného hloubání?! Když sem otočila hlavu, zjistila jsem, že je to Sam a za nim namol ožraná Bella, která mi evidentně chtěla skočit kolem krku, ale jaksi jí to nevyšlo, a tak se natáhla zhruba dva metry ode mě.
"Hodláš jít dál, nebo tady budeš radši stát jako debil další půl hodinu!!??" vyjekl na mě Sam.
"Dík za optaní!" řeknu tak mile, jak to nejvíc jde, "ráčím jít dál!" dořeknu a co nejrychleji vklouznu dovnitř, než si to rozmyslí a ještě stihnu cestou čapnou Bellu. Doběhla jsem ke stolu, posadila Bellu na židli a sama si dřepla na mé dřívější místo u stolu, hned vedle krbu. Kromě Sama a Belly, tam ještě byla ještě Kathrin a na koberci u krbu leželi dva menší černí vlci, u kterých jsem hádala, že je to Olívie a její malej bráška Sebastián. A jak řekl oslík: "Pak nastala ta trapná chvíle ticha…" Abych uvolnila napětí, otočila jsem se na Bellu a zeptala se: "Odkdy tolik chlastáš?"
"Já nenechlašťám! Já to…no tento…eee udržuju pitnej ježim!"
"Broučku, ty už si překonala nejen režim, ale i pitnou míru a to už asi zhruba před 2 promilema…" Bella mi na to chtěla něco odpovědět, ale už to nestihla, protože se jí udělalo blbě a tak vyskočila a zdrhala na záchod.
…Hmm super jedinej s kým se tady dalo bavit nebavit, aniž bych musela složitě a trapně vysvětlovat, proč jsem odešla od smečky, a pak se čirou náhodou vrátila, zrovna někde zvracel, tudíž sem se pomalu otočila na Sama a nasadila ten nejmilejší úsměv, jaký jsem uměla. Sam měl ve tváři pobavený úsměv a jeho oči změnily barvu z modré na jantarově hnědou. Bylo vidět, že se dobře baví nad mojí snahou konverzovat. Po chvíli se ale přece jenom nade mnou slitoval a řekl: "Předpokládám, že si přišla, aby si využila mé nabídky a vrátila se zpátky ke smečce..?"
"Předpokládejme, že je to tak, co by si mi na to řekl?"
"Nejspíš, že na místo vůdce smečky máš právo…"
"Fajn, v tom případě je to vyřešený!" usměju se nakonec.
"Takže," pokračuju, "když už sme vyřešily to hlavní, asi bych měla říct, proč jsem se k vám vrátila… Jednoduše, u nás ve škole je jeden novej týpek…"
"Doufám, že nám teď nechceš vykládat, že ses zamilovala do ňákýho blbečka a budete mít vztah jako Bella s Edwardem ve Stmívání??"přerušila mě škodolibě Kathrin, "nám bude bohatě stačit, že si z něj neuděláš dalšího pana Tau!" když to do řekla, začali se všichni v místnosti smát, dokonce i ti dva vlci, kteří se váleli u krbu nahodily podivnou grimasu, která připomínala úšklebek.
"Hej! Jak víš o panech Tau!" začnu nasupeně, protože mi docela vadí, že se mi všichni smějí. Bacha vážení! Já sem tady přece velká autorita!!!
"Snad sis nemyslela,"směje se pořád ještě Sam, "že sme tě celou tu dobu ani jednou nezaběhli zkontrolovat!!"
A dost! Ze mě si NIKDO DĚLAT SRANDU NEBUDE!!!
"Takže když ste mě celou tu dobu sledovali, tak už zjevně víte o tom klukovi, co ví, že sem vlkodlak!!" najednou zavládlo v místnosti ticho.
"Cože?" vyjekl Sam
"No hádej! To je to, co se vám tady snažim celou dobu naznačit jak pro debily!!!"
"Kdo to je? A co je zač?" zeptala se po chvíli Kathrin. Konečně nějaká normální otázka.
"Jmenuje se Taylor, a přišel k nám do třídy spolu s ještě dalšíma pěti klukama, jejichž jména si už nepamatuju!" Pak sem jim vyprávěla, všechno od doby, co jsem Taylora potkala v lese(tu část s rumovejma vílama sem samozřejmě přeskočila) a skončila jsem až u tý pasáže, kdy jsem stepovala před jejich domem v lese.
"Takže, co budeme dělat?" zeptala jsem se.
"Ty si vůdce, ty něco vymysli" řekla Kathrin a strčila si do pusy celej čokoládovej muffin.
"Fajn v tom případě, ho budeme neustále sledovat, a kdyby něco zkoušel, tak ho okamžitě zabijem!" jo to je dobrej plán! Já měla vždycky jenom dobrý nápady…
"No jasně, to nebude vůbec nápadný, že za nim budou pořád běhat vlci!" no jasný Sam má vždycky něco proti mím ženiálním plánům.
"Tak za nim asi ty chytráku nebudeš běhat jako vlk, ale jako člověk a budeš to dělat tak aby tě neviděl! Prostě hlavně nenápadně… Já ho budu sledovat ve škole a mimo školu se pak budeme střídat…" Tak jsme vzali tužku a papír a rozvrhli, kdo kdy ho bude hlídat plus sem si dolů napsala poznámku, že musím zjistit, jestli ti jeho kámoši náhodou taky něco netuší.
Kdybych, tak věděla, co se stane dalšího dne ve škole, dala bych si facku, že sem byla tak blbá a nepřišla na to dřív!


krásný..
bude už zítra další kapča??
