Autorka→ Dasty.Dark@seznam.cz
3 kapitola
Stark
Netrvalo to dlouho a já už našel ty železné dveře. Problém ale byl že je Robert zamkl. Naštěstí mám v sobě i vampýří geny takže mi nedělalo žádný problém ty dveře vykopnout. Viděl jsem jak se ta dívka krčí v rohu. Nejspíš měla strach ale ani se nedivím když nic nevidí. Rychle jsem přiběhl k ní a odstranil řetěz kterým byla přidělaná ke zdi. Vzal jsem ji do náruče a rychle s ní běžel k autu. Tam jsem ji hodil na zadní sedadla a ujel. Nemohl jsem nic riskovat takže jsem ji ten pytel radši na hlavě nechal. Chudák holka ani nevěděla co by ji čekalo. Za pár hodin bude svítat a my se budeme muset najíst.
Robert
Ráno jsem přišel do práce a hned už si to kráčel do pokoje Grace. Ale vůbec by mě nenapadlo že tam najdu prázdný pokoj a vykopnuté dveře. Sakra! Někdo ji unesl. To se nesmí Gabriel dozvědět. Musím ji najít. Rychle jsme zavolal chlapům ať okamžitě nasedají do auta a jedou ji najít. Já jsem zatím přemýšlel kdo by ji mohl unést.
Po několika hodinách se mi chlapi konečně ozvali ale bohužel nic nenašli. Neměl jsem moc času večer tady přijede Gabriel. A měl jsem pravdu sotva se setmělo už jsem slyšel brzdění auta. Gabriel je tady. Ani ne za minutu už stál přede mnou a ptal "se kde je Grace?" Tohle se mu nebude líbit. "Gabrieli vím že se ti to nebude líbit ale ona utekla." "Cože?! Chceš říct že uletěla?" "Ne, to by ani nemohla nemá křídla. Promiň vím že se ti to nelíbí ale nemohl jsem jinak." "Chceš říct že si ji uřízl křídla?" "Ano, vím že se ti to nelíbí ale musel jsem, pokusila se utéct. Kdybych to neudělal uletěla by." "Takže ji někdo unesl?" Ani jsem mu nestačil odpovědět když mě chytl pod krkem a zvedl k výšce jeho očí. "A…ano.." řekl jsem těžko páč mě dusil. "Víš kdo to byl? Víš kam ji unesl?" "Nem..nemůžu d-dýchat." Trochu uvolnil stisk ale úplně mě nepustil. "Možná ale vím kdo to byl. Včera tady byl ten dhampýrský kluk. Stark. Dost se o ni zajímal a také o toho kdo ji koupí. Možná to mohl být on. Většinou tady kupuje vampýry a pak je prý posílá na královský dvůr. Sice na něho nemám kontakt ani adresu ale vím ve kterém městě bydlí nebo aspoň ve kterém bydlí jeho bratr. Je to tak dva dny cesty. Bydlí někde poblíž Chicaga." "Dobře. Řekl jsi ji kdo ji koupil?" "Ne pane. Neřekl." "To je dobře. Ale i tak kvůli tobě utekla. Nedokázal jsi ji pohlídat. Jsi k ničemu." "N-ne..prosíím.." Přiblížil se k mému krku a zakousl se.
Gabriel
Hmm..nechutnal zrovna dobře. Ale aspoň už ho mám z krku. Teď už musím jenom najít Grace. Mohlo mě napadnout že neví kdo si jí koupil. Kdyby to věděla tak by se rozhodně nepokoušela utéct. Ale neboj se Grace já tě najdu. Najdu si tě.
Stark
Už jsme na cestě jeden a půl dne a já se pořád bojím zastavit. Ale ona už má nejspíš hlad. Zastavil jsem tedy u nejbližší benzínky. Napustil benzín a koupil nějaké to jídlo. Zastavili jsme u nějakého menšího lesa a já ji konečně sundal pytel z hlavy. Bohužel jsem ji neviděl do tváře protože nechala skloněnou hlavu. Dokonce i když jsem na ni promluvil. "Neboj se tady už jsi v bezpečí. Určitě musíš mí hlad dáš si něco k jídlu?" Ani mi neodpověděla pouze nepatrně zakroutila hlavou. "Vážně si nedáš? Určitě si už hodně dlouho nejedla. Mě se nemusíš bát." Zase zakroutila hlavou. "Vážně si nedáš?" Opět zakroutila hlavou. Rozhodl jsem se že na ni nebudu tlačit. Když tak si dá později. Já sám jsem se najedl jenom trošku a pak opět šlápl na plyn a vyjel.


začíná to být zajímavé :)