close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

25. kapitola

1. července 2011 v 11:57 | Aranel van de´Corvin |  Má cesta životem

25. kapitola
O další dva dny později
Moje dny se už pomalu krátí už zbývají jen čtyři dny do mých narozenin a nepředstírám, že se nebojím… Naopak velmi se BOJÍM!! Damon říkal, že to bude bolet - hodně…. Ale na druhou stranu musím to udělat, protože potřebuju pomoc Anně a zjistit tu věc o Amy, což mi připomíná, že ten deník mám pořád v kapse… Kdyby jste se divili, je to opravdu hodně malej deník o pár listech, tak se mi do kapsy může vejít… Ale teď musím vyřešit, jak se ho zbavit… zkoušela jsem ho spálit, nic, zkoušela jsem ho zahrabat na zahradě a nic… druhej den se opět dostal nad zem, naštěstí jsem tam přišla včas a čůza ho nestihla ukořistit, poněvadž byla na nějakým flámu… Ale na druhou stranu si říkám, jaktože byl zase nad zemí, když jsem ho dávala dost hluboko…Pak mě napadlo ho třeba utopit v záchodové míse, ale to bych ten záchod ještě mohla ucpat, tak radši ne…
Nejvíce jsem ale vykolejená z Damonovi věty…. "Maggie, nedovolím, aby ti jakýmkoliv způsobem ublížila! Slibuju! NIKDY bych to nedovolil a nejen kvůli mé sestře…"
To bylo snad to nejkrásnější, co mi za celou dobu co ho znám, řekl…
Já vážně nevím co cítím, co všechno mám udělat … se vším jsem se smířila, ale pořád mám strach, že na mém rozhodnutí opravdu závisí všechno… A pak si zase říkám, že je to všechno jedna velká blbost!!
Zrovna jsem ve svém pokoji, když v tom ke mně vtrhne Damon, rozrazí dveře a vřítí se dovnitř…
"Sakra, Damone, co blbneš! Jsem z tebe dostala psotník a zároveň mě klepla pepka!"
Dívám se na to stvoření, celé mokré a rozdrbané, poněvadž venku prší…ale samozřejmě mu to jako vždy ohromně sluší, dnes snad ještě víc než jindy, ale to on neví a tak ironickým tónem ještě dodám…
"Myslím, že dneska ti to obzvláště moc sluší!!"
"Jo, z nebe padá mokrej sajrajt."
"Chceš jistě říct, že tam prší, že?" dívám se na něj zpod peřiny
"Ty jsi tak inteligentní!"
"Já vím. Ne nadarmo mi říkají génius."
"Proč jsi ukradla ten deník?" změní náhle Damon téma…
Sakra, jak tohle ví?!
"No já ho vlastně neukradla jen jsem si ho půjčila…"
"Co je v něm napsané?" takže asi doopravdy ten deník číst nemůže
"Ty mi taky, Damone, neříkáš všechno, jen to co se ti hodí, proč bych ti to měla říci?"
"Doprčic, protože já ti chci pomoc!"
"To si nemyslím… Vy dva si se mnou prakticky děláte co chcete!"
"To není pravda! Říkal jsem jí, že nedovolím, aby ti ublížila…"
"JO, ale taky si říkal, že pokud ti nepomůžu dobrovolně s tvojí sestrou, tak mě ovlivníš a přinutíš!" rozkřiknu se na něj…
"TO jsem nemyslel vážně!"
"Tak mi, Damone, laskavě příště řekni, co myslíš a co nemyslíš vážně! Víš co!? Neustále bojuju s tím, co k tobě cítím! Neustále se přesvědčuju, že jsi mi ukradenej, ale víš co?! Nejsi mi ukradenej…." Bohužel mě opět přeruší…
"Maggie, já …" teď ho pro změnu přeruším zase já…
"Ne, buď už konečně jednou zticha a poslouchej mě!" vylítnu z postele, postavím se proti němu a z očí do očí na něj křičím, "Chceš něco vědět! Já si připadám jako ve snu… Anna, ty, Amy, Katherine, Marg a Stefan! A nikdo mi nechce vysvětlit o co tady ve skutečnosti jde!! Náhodou se mi do rukou dostane deník Amy a ona mi říká, že tě milovala a že není vše jak se zdá, že ty nejsi tak hrozný! Tak zoufale bych chtěla vědět, co si právě teď myslíš a co cítíš ke mně!"
Damon se na mě dívá, chytí mě za ramena a říká: "Maggie, mezi námi nemůže nic být…"
"Proč!" křičím na něj… já se ho nechci vzdát…
"Protože já jsem upír!" dívá se mi do očí…
"Moje sestra s upírem žije!"
"Tvoje sestra neměla na výběr…ona je upírem, je to jiné, když je upír s upírem, nikdy se neděje, že by byl upír s člověkem!"
"Jak to myslíš, že neměla na výběr?" ptám se ho se slzami na krajíčku…
"Maggie, to by ti měla říct ona…"
"Najednou jsi tak lidský, že, ale když jsi mě unesl, tak ti nepřišlo správný mi říct proč, že, vlastně ani přesně do teď nevím, jak to všechno bude probíhat a jak v tom figuruje Anna… a jak zemřela tvoje sestra."
"Dozvíš se to." Sedne si ke mně na postel a já si přisednu k němu…
"Moje sestra… já nevím, co přesně se stalo… Všechno bylo v pořádku , ona byla neustále veselá… a pak jednoho dne přišla a byla jiná… Teď vím, co se stalo, někdo ji přeměnil v upíra… Není to moc dlouhý příběh… Pak se tam prostě ukázal Stefan a Marg probodl kůlem a zabil ji… Od té doby se nenávidíme!! Pak přišla Amy a Katherine. Vím, že mě milovala, ale já k ní nic necítil... Neměl jsem rád jak povýšeně se chovala a vůbec… A Katherine, neřekl bych, že by milovala mne nebo Stefana, prostě nás jen přeměnila, řekl bych, že z nudy. A teď jsem jí dobrý. Když utekli z domu tak totiž potkali Klause, prvotního upíra a on je obě přeměnil, jenže oni od něj zdrhli, chtěli mít svůj život, ale Klaus je potřeboval aby zničil prokletí upírů. Chtěl, abychom se mohli pohybovat za bílého dne, aniž by nás to zabilo a právě obětováním Katherine by se to podařilo…a jemu by nic nebránilo k ovládání všech lidí, mohl by si dělat co chce…No a tak Katherine před ním celou tu dobu utíká. Nebaví ji to, proto chce, abys jí pomohla… No a Amy, ta protože jsem ji nenáviděl zničila zbytek mé rodiny a proto jsem zase zavraždil já ji…."
Chytnu ho za ruky a on se mne zeptá: "Co je v tom deníku?"
"Nooo ve volném překladu tam je, že nic není, tak jak se zdá a že bych se měla rozhodnout, komu pomohu a komu ne…. A taky tam je… že, …. Víš, že bych neměla zachránit…."
"Mou sestru." Dořekne ta slova za mne…
"Ano."
"Musíš se rozhodnout, jestli mi pomůžeš."tak tímhle prohlášením mě opravdu vykolejil…
"Ale říkal jsi, že mě …"
Znovu mě přeruší a říká: "Řekl jsem to jen protože byla v domě Katherine a poslouchala o čem mluvíme… Ona nesmí vědět, že bych tě nechal se rozhodnout samotnou…Nesmí vědět, že mi na tobě začalo záležet…"
"Co se změnilo?" ptám se ho.
"Jak to myslíš?"
"Před tím by jsi mne ovlivnil bez mrknutí oka."
"Maggie, já… změnilo se toho hodně… Já jsem nikdy nebyl svatoušek, ani když jsem byl člověk…" usměje se asi nějaké vzpomínce a pokračuje, "měla jsi mě vidět, co všechno jsem dělal. A jako upír jsem už vůbec nebyl neviňátko, ale pořád jsem byl lepší než mnoho ostatních upírů… Udělal jsem toho hodně špatného, ale …. Od té doby co jsem tě potkal…jakobych našel něco, co jsem tak dlouho hledal….jakoby se ze mne zase pomalu stával ten kluk, kterým jsem byl před proměnou…."
Pořád ho držím za ruku a cítím jak se chvěju, jak se mi zase svírá žaludek, jak je mi slabo, jak bych mu teď slíbila cokoliv… Jakobych si zase uvědomovala, že ho doopravdy miluji…
"Kolik ti bylo, když tě proměnili?" ptám se ho místo toho, abych mu konečně řekla, co doopravdy cítím…
"Bylo mi 25 let."
"A kolik ti je teď?"
"Teď mi je 185 let. Margareth, já tě nikdy nehodlám přinutit k tomu, abys mi pomohla, musel bych to udělat ještě před tvojí proměnou, protože jako čarodějku tě už ovlivňovat nemůže žádný upír… Ale já to neudělám! Jestli budeš chtít zachránit mou sestru, tak chci, aby to bylo z tvé vlastní vůle. Nechci, abys mě nenáviděla…"
"Já tě, Damone ve skutečnosti nikdy nenáviděla, ze začátku jsem byla naštvaná a vystrašená, ale nešlo to, nenávidět tě…. A ani teď tě nenávidím, naopak…"
On mě ale znovu přeruší, vstane a začne přecházet po místnosti sem a tam… "Margareth, nech toho, co si myslíš. Až se vrátí Anna a ty jí pomůžeš, tak ona bude spolupracovat jen kvůli tomu, že budu mít někde zavřeného Stefana. A až bys pomohla Marg, tak co si myslíš, že Anna a Stefan udělají?! Oni jsou spolu opravdu dost silní a Anna bude už zdravá…"
"Co udělají?" zachvěju se a mám pocit, že se každou chvíli rozbrečím..
"TO já nevím, a proto budu muset hodně rychle s Marg zmizet…."
"Ale já tě, Damone, potřebuju! Já to sama nezvládnu! JÁ TĚ MILUJU!!!"
Po téhle větě sebou Damon trhne, otočí se ke mne, přitiskne mě ke zdi a začne mne hladově líbat, hladí mě po rukou, břiše, krku…. A já se cítím tak šťastná… Stejně jako on, ho i já hladově líbám a oplácím mu polibek, líbám mu čelo, tváře, krk, pak se přesunu opět k jeho rtům, jakoby ta touha co ve mne celou tu dobu byla, vyplula na povrch a praskla…. Nevím, jak dlouho tam takhle stojím přitisknutí ke zdi, ale takhle neskonale šťastná jsem se snad ještě nikdy necítila, on se ode mne ale najednou odtrhne a pak ho vidím na druhém konci pokoje…
"Co se děje?" ptám se se strachem v hlase…
On se na mne ale jen usměje a řekne: "Já jsem jen upír… ještě chvíli a neovládnu se… Víš tvoje vůně krve mě ničí od začátku, co jsem tě poznal…. Musím si dávat velký pozor…"
Usměju se na něj a přejdu těch pár kroků, co nás dělí…
"Damone, já tě nechci ztratit…."
"Jednou se to stane, Maggie. Já jsem upír a ty čarodějka a navíc…."
"Já vím," přeruším ho…, "navíc je tu ta věc s tvojí sestrou a tvým bratrem a s mojí sestrou…"
On se na mne s bolestí v očích podívá a řekne: "Tohle už se nesmí stát."
"Proč?" ptám se ho…
"Ty víš, proč!"
Vyjedu na něj a zakřičím: "A co když ti nebudu chtít pomoc?! Co když řeknu, že to neudělám! Nebo tohle všechno byly jenom keci a ty mě ve skutečnosti ovlivníš?! Nechtěl si to jenom zkusit po dobrém a když to nepůjde, tak to uděláš po zlém, to je přeci tvůj způsob jednání, že?!!!!" křičím na něj a ani to tak nemyslím, jsem prostě jen naštvaná, rozčilená, zrazená, tak nějak se cítím….
"Maggie, neovlivním tě… Ale jen protože mi nepomůžeš zachránit Marg s tebou nezůstanu… Jsi pro mne jako sestra! Je to jen tvoje rozhodnutí…" podívá se na mne a chystá se odejít…
"Ty lžeš! Vím jak se na mne díváš! To není jako na sestru!" křičím na něj..
"To si myslíš ty!"
"A co když ta tvoje sestra vůbec není dobrá, co když je to zrůda! Amy volně přeloženo napsala, že když ji zachráním, tak se může stát něco hrozného!!!" snažím se ho zastavit…
"Amy jsem nikdy nevěřil! Maggie, záleží mi na tobě, ale nikdy s tebou nebudu moc být, tak jak by jsi to chtěla…" naposledy se na mne podívá a odejde…
A mé srdce je znovu ulomené…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikis Nikis | 8. července 2011 v 19:35 | Reagovat

Jo, pěkná kapitola, ale zdá se mi, že se z Damona stává Edward a to se mi moc nelíbí, ale jinak je to fakt dobrý..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama