21. srpna 2011 v 8:56 | Aranel van de´Corvin
Tak a konec srandy! Přichází čas na nějaký ten děj. :-)
Nechal jsem Murtagha s jeho pitím a šel za Aryou. Seděla sama u stolu s napůl vypitou sklenicí a koukala někam do prázdna. Široce se usměju a přisednu si.
"Aryo, bavíš se?" Já vím, pitomá otázka, ale musel jsem nějak začít hovor.
"Ne tak jako ty," odsekla.
"Murtagh je můj bratr," rozhodím ruce. "Bratři občas mají účty, které si potřebují mezi sebou srovnat."
Arya si založila ruce na prsou a myslela si očividně svoje. A nebýt otupení alkoholem, asi bych se do tohohle hodně dlouho nutil.
"Arya svit-kona, můžeme si promluvit?"
"My to neděláme?"
"O nás dvou. Prosím."
"Eyddr eyreya onr, Eragon Šur´tugal!" Kdybyste náhodou nemluvili starověkým jazykem, tak mi řekla, abych si vyčistil uši. "Skončilo to!"
"Já vím, dröttningu." Teď se zatvářila překvapeně. "Také to chci ukončit."
"Poslouchám," řekne neochotně.
Zvednu ruku, kde se rozzáří moje stříbrné znamení Dračího jezdce. "Atra nosu waíse vardo fra eld hórnya!" Najednou všechno kolem nás ztichlo, jako bychom zůstali sami. Lidé se však dál normálně bavili na plese, jenom jsme je přestali slyšet a oni nás zrovna tak. Sice dělali takový kravál, že nikdo okolo nepoznal rozdíl, ale alespoň jsme získali trochu klidu. Ztěžka polknu.
"Aryo, miluju tě!... od doby co jsem tě prvně spatřil...moje srdce mi buší, když tě vidím...a nedokážu ho silou vůle uklidnit...je to jako věčné pomalé umírání... Jenomže pak jsem provedl něco, za co máš plné právo mě nenávidět. Pochopím to a slibuji ti, že se mě zbavíš do konce života, když mi teď řekneš ne."
"Ne na co?" zeptá se ledově.
"Aryo, my oba budeme žít až do konce věků, ty to víš. Chci tě prosit, zmírni svou nenávist ke mně, alespoň tak, aby to bylo jako dřív, když jsme bojovali s Galbatorixem. Když už mě nemůžeš milovat, přestaň mě nenávidět...Atra nosu waíse fricai."
Arya jenom zakroutí hlavou. "Moc jsi pil...!"
"Aryo! Oba jsme nesmrtelní! Jestli odmítneš...budu muset odejít, protože bych nesnesl, že ty, kterou miluju, mě nemůžeš přestat nenávidět. Svůj žal si odnesu na věky s sebou. Bude mě zabíjet a nedovolí mi zemřít. Ale ty si na věky poneseš s sebou něco horšího - svou nenávist..."
Arya chvíli mlčela a každá vteřina trvala snad celé roky. Pak se na mě podívala a její rysy trochu změkly.
"Nemůžu tě už milovat, ale...není pravda, že tě nenávidím, Eragon-vor. Už jsem ti odpustila."
"Eka elrun ono," poděkuju. Pak kolem nás projede vlna šumu a všechno je zase jako dřív. Opilí hosté dělají kravál jako stádo rozdivočelých opic. Naštěstí alespoň trubadůři dostali zákaz pití.
"Věnuješ mi alespoň jeden tanec, Arya dröttningu?"
"Gánga, Eragon Šur´tugal." Trochu se dokonce usměje a zvedne se. Podal jsem jí ruku, abych ji mohl dovézt na parket.
Myslím, že Murtagh už chlastal dost. Musel jsem za ním zajít a odtrhnout ho od hrdla lahve.
"Murtaghu, pojď si lehnout," strkala do něho Arya, která se přišla podívat, co se děje. Tváří se netrpělivě, ale ne nepřátelsky. Zvláštní.
"NE! To...to je dobrý...nic není...teda nic ti není... my ti..." Jo, my to chápeme, že je ti úplně fajn, až na to, že sotva stojíš na nohou!
Pink, která už to nemůže vydržet, Aryu odstrčí. "Jdeš na to špatně," zavrčí. "Murtíku, pojď spinkat. Když budeš hodnej, něco dostaneš." A to prý já dělám dračím jezdcům ostudu!
Murtagh se na ní láskyplně podíval. "Tak krásně mi ještě nikdo neřekl. Já měl krutej život víš?" Pak si začal vyhrnovat nohavice. "Kde mám tu jizvu...jo." Následovalo několik vtipnejch pokusů si přetáhnout tuniku přes hlavu, ale málem se přitom uškrtil vlastním rukávem.
"Jo, já vím, že ji máš na zádech...četla jsem to v...to je jedno. Tak pojď Murtíku."
"Mám ti pomoct?" zeptám se Pink. Už se málem prořekla a třeba z ní cestou ještě něco vypadne.
"To je v poho...jen mi popiš, kde máte pokoj."
Vysvětlil jsem Pink cestu k nám a rozhlédl se. Arya se zase někam ztratila. Nejspíš šla k sobě do pokoje. Měl jsem chuť jí za ní, ale po našem rozhovoru by to asi nebyl nejlepší nápad. A tak jsem zůstal sám uprostřed nejlepší zábavy...a zůstal jsem tak až do konce...
Proč jen jsem se taky nezpil do němoty! Když jsem se vrátil, myslel jsem, že Murtagh už bude tuhej a on namísto toho seděl na posteli, ruce měl v obličeji a naříkal. Co jsem komu udělal?
"Murtaghu, co je?" zeptám se nejistě.
Murtagh se na mě podívá zarudlýma očima. "Seš ty? Jdii! Vypadni...."
"A kde mám spát?"
-----"Ty nevíš, kde máš postel?--- Přece tady vedle!" Ty jeho hlášky si musíte představit s opileckýma pauzama.
"No bezva," zabručím a sednu si na židli. Vedle něho teda ležet nepůjdu.
"Eragone!"
"Co?"
"Máš...máš mě rád?" Teď otáčím oči v sloup. "Ne, je to nemyslím tak jako...chápeš?"
"Jsi můj bratr, jasně, že tě mám rád." I když mě dost často sereš, třeba jako zrovna teď.
"Život je taková... svině!"
"To máš pravdu, určitě zrovna teď," vzdychnu.
"Nevíš nic----!!! Tys měl všechno---já nic---vypadni už!"
"Nechceš jít už spát?"
"Kde je Fink? Chci... mluvit! Tak jdi už nebo ti mám pomoct?!!!"
Naštvaně vyletím z pokoje a prásknu za sebou dveřma. A zase si za to můžu sám! Neměl jsem ho tak nalejt. Vejdu opatrně do pokoje ženských, abych nevzbudil Aryu.
"Pink!" zatřesu s ní jemně, ale pevně. "Pink, prosím, vstávej!"
Pink se zvedne na lokty a snaží se rozlepit oči.
"Co chceš, zase?"
"Murtagh."
"Co s ním? Spadl z okna, když jsi se nedíval nebo---?"
"Volá tě, ty makovice!"
"No tak, že ho pozdravuju," odsekne a zase spadne do polštáře. Mám sto chutí na ní použít pár kouzel, ale umínil jsem si, že budu na svý okolí mnohem víc hodnej.
"Prosím! Splním ti za to nějaké přání. Řekni si o cokoli a dostaneš to."
"Chci spát!" A teď mi poraďte, jak z toho ven!
"Jak chceš," odseknu lhostejně, "v tom případě řeknu něco, po čem tě probudí už jen polibek od urgala!" Asi ji to přemluvilo, soudě podle toho jak najednou vytřeštila oči.
"Ty vole! Vždyť jdu! Odpluj a já za chvíli přijdu!" Tak to by bylo. Šel jsem počkat ke dveřím, pro případ, že by si to náhodou rozmyslela.
"Jsi sprostej vyděrač, abys věděl! Christopher Paolini by se asi divil, kdyby se s tebou opravdu setkal! Ten pisálek musel bejt úplně slepej!" vyštěkne, když vyjdeme z pokoje a zamíříme za Murtaghem.
"Jakej Christopher Paolini?" nechápu.
"Tohle mu taky řeknu, abys věděl! Doufám, že ho to do smrti urazí!" pořád nic nechápu, ale to je jedno.
"Co vůbec chce ten exot?"
"Já ani vlastně nevím."
"Jestli mě tam taháš jenom kvůli nějaký kávovině, tak bude o jednoho jezdce míň. A nesměj se nebo budeš hned na řadě!"
"Ahoj Finky!" volal Murtagh z postele, když jsme vešli.
"Tak za prvý, nejsem Finky, ale Pinky a za druhý: Lehni!!"
Hele, on skutečně zalehl do postele, ale s botama na polštáři. Pink vzdychne. "Eragone, jestli se chceš vyspat, tak jdi do našeho pokoje. Aryi to vadit nebude."
On tenhle den nakonec dobře dopadne! Nechal jsem Pink s Murtaghem a vyrazil jsem za Aryou. Potichu jsem otevřel dveře. Nevím, jestli fakt spala anebo to předstírala. Chvilku jsem ji pozoroval. Pak jsem se usmál a hodil deku na podlahu. Asi by nebylo dobrý, kdyby mě ráno našla v posteli vedle sebe.
Co se tam dělo? Bůh ví! Ráno jsme s Aryo vyletěli, protože nás probudil dvojí ječák z mého pokoje. Arya se nejprve lekla, když mě uviděla ve svém pokoji na zemi, ale teď nebyl čas to řešit.
"JSEM DRAČÍ JEZDEC!"
"NASRAT!"
Vyrazili jsme a ve dveřích jsme se srazili s Pink.
"Co se tu děje?" zeptáme se s Aryou současně.
"Nic!"
Pink vyrazila chodbou někam pryč, ale mě teď zajímal jenom Murtagh.
"Co jsi ji udělal?!" zařval jsem na něj. Pak se Murtagh otočil a začal zvracet.
Safira přiletěla pozdě navečer.
Hledali jsme s Trnem snad všude kam mohla dojít. Je pryč.
Otočím se na Murtagha. "Dřív, než tě zarazím svou pěstí až do středu země, vysypeš hned, proč Pink tak vyletěla!"
Murtagh se zatvářil vzdorovitě, ale nakonec změknul a všechno vyklopil. Choval se hnusně a urazil jí, co jinýho.
"Ty červavej mozku, víš v jakým je teď Alagaesie nebezpečí? Možná už je zpátky v Narnii, aby na nás poslala armádu!" Páni, je to jak za starých časů! Ale stejně mám nefalšovanej vztek. "Musíme jí hned najít!"
"Když jí nenašli ani draci...," zavrtí Arya smutně hlavou.
Na všechny se vážně podívám. "Je jeden člověk, co nám může pomoct. A je zrovna tady ve městě."
hmmmm.......zajímavý....
