25. září 2011 v 12:12 | Aranel van de´Corvin
|
Omlouvám se, že další kapitola je tak pozdě, ale neměla jsem čas. Zároveň se chci omluvit těm, co mi posílají na mail povídky, že jsem je zveřejnila, tak pozdě. Nedostala jsem se ani na počítač, ale teď by už všechno mělo být zveřejněno. Kdyby ne,tak napište na mail... limit tentokrát dávat nebudu, ale čím víc komentů, tím je pravděpodobnější, že další kapitola bude dřív. Potřebuju nějakou motivaci psát..
P.S.: chyby opravím později...
" Já, já, já..." koktala jsem pořád dokola. Neschopna se na nic soustředit. Bylo to, jako kdyby mnou projel zvláštní druh energie. Nikdy předtím jsem to nezažila.
" Jsme přece sourozenci," dostanu nakonec ze sebe.
" Ale to jenom hrajeme! Ve skutečnosti jimi nejsme." Přistoupil zase o krok blíž. Už chybí jenom dva kroky a bude u mě.
" Já vím, ale...," ...ale, co? V hlavě jsem měla totálně vymetýno. Celým tělem mi projížděl proud vzrušení a ačkoliv jsem se snažila, tak jsem nedokázala myslet na nic jinýho, než na sex.
" Nemyslím si, že je to rozumný," promluvím docela klidným hlasem.
" A kdo říkal, že je?" usměje se Drake.
" Ty nemáš někdy chuť udělat něco bláznivýho?" Přistoupil zase o krok blíž. Bože. Vím, že tohohle budu litovat, ale toto se opravdu nedá vydržet. Připadám si jako alkoholik, před kterýho postavíte láhev vodky a řeknete mu, aby nepil.
" Tohle není fér. Přistihl jsi mě nepřipravenou a navíc se cítím trapně..." přiznám po chvíli barvu.Drake překročil poslední centimetry mezi námi a objal mě.
" Pořád se cítíš trapně, už na tebe nevidím," usměje se. Připadalo mi, že mi srdce bije jako o závod, ale to bylo nemožný, protože moje srdce už nějaký ten čas netluče. Možná, že když upír prodělá mrtvičku, tak mu na chvíli naskočí srdce.
" Já, cítím se..." nevěděla jsem, jak mu to mám postat. Tohle jsem ještě nikdy před tím nezažila.
" Teď jsi upír, takže všechno vnímáš zesíleně, takže jestli jsi vzrušená..." nechal větu nedokončenou, ale zas tak vymeteno v hlavě nemám, abych to nepochopila. Dál, už se Drake neptal, jestli to chci, protože mu došlo, co jsem tím chtěla říct. Místo toho mě jemně vzal do náručí a vyndal z vany. Myslela jsem, že mě položí na zem, ale upíří rychlostí si to zamířil do mého pokoje, kde mě položil na postel. Pořád jsem si nebyla jistá.
" Opravdu si myslím, že bychom to neměli dělat," vydechla jsem, když si na mě lehl. Pořád měl na sobě kalhoty, ale díky rozepnutýmu zipu se mu stáhli o kousek níž a mě se naskytl pohled na jeho boxerky a vzrušení. Snažila jsem se myslet na něco asexuálního, ale zrovna mě nic nenapadalo. Ironie života. Kde je "ženské bolení hlavy", když ji potřebujete.
" Tak když si to myslíš, jak to že jsi vzrušená?" Než jsem se stihla nějak bránit, tak mi rukou zajel mezi nohy a začal hladit na intimních partiích. K čertu s rozumem! Jedním pohybem poslal moji vůli pod kytky. Drake poznal, že má vyhráno. Už na nic nečekal a políbil mě. Byla jsem překvapená jeho dychtivostí. Rozhodla jsem se, že nezůstanu pozadu. Tentokrát jsem se na něj překulila já a líbala ho. Bohužel jsem nebyla spokojená s tím, že já jsem nahá a on má na sobě ještě kalhoty a boxerky. S vědomím, že z toho bude pěkný průser jsem ho vysvlékla a znovu si na něj lehla. Líbala jsem ho po celým těle a nenechala si ujít příležitost ke škádlení. Drake vzdychal a bylo na něm vidět, že si chce vyměnit strany. Očividně se mu nelíbilo, že ho tak zlobím a chtěl odplatu. Hrála jsem si ústy s jeho přirozením a hledala různé pohyby, který by se mu líbili. Když byl Drakeův penis ztvrdlý na maximum, tak se na mě převalil a pokračoval ve hře, kterou jsem začala. Aj. Prvně to všechno začalo nevinnými polibky na rty, ale pokračoval čím dál tím níž. Za nedlouho jsem to byla já, kdo se v duchu modlil, aby toho nechal a vniknul do mě. Věděl, kde přesně má stlačit a to mě dohánělo k šílenství. Díkybohu Drake už byl taky hodně vzrušený. Lehnul si na mě a opatrně do mě vnikl. Připadala jsem si jako v ráji a nechtěla jsem, aby někdy přestal. Pohybovali jsme se ve stejným rytmu a já si užívala každý pohyb.
" Výměna," zašeptala jsem. Drake pochopil a tentokrát jsem to byla, kdo byl na hoře. Abych byla upřímná tohle byla ta nejdivočejší noc, co jsem kdy zažila. Vystřídali jsme snad všechny polohy. Nakonec jsme skončili ve stejné poloze, v jaký jsme začali. Vyvrcholili naráz. Oba dva jsme byli udýchaný, jako kdybychom běželi maraton. Drake mě políbil a potom si lehl vedle mě. Leželi jsme tam vedle sebe, oba neschopni popadnout dech.
" Tak tohle bylo..." začal Drake.
"... hustý," dořeknu za něj. Co si budeme nalhávat. Sex s upírem je prostě úžasný! Nikdy jsem nic takovýho nezažila. Najednou se Drake začne smát.
" Co je?" podívám se tázavě.
" Derek mě zabije."
" Třeba ne."
" Ale jo, tehdy jsem na sex s tebou jenom pomyslel a málem mě stáhnul z kůže." Zvednu se na loktech a překvapeně se na něho podívám.
" Kdy?" zeptám se.
" Ještě, když jsi byla v děcáku. Pamatuješ, jak sis zlomila ruku, když jsi uklouzla na pěně? Potom jsem tě zavezl k nám domů..." Musela jsem se zasmát. To byly časy!
" Tehdy, když jsi v noci křičela ze spaní, tak jsem po tobě chtěl skočit a začít tě líbat. Stálo mě to všechno ovládání," zavzpomíná.
" No co, tak si svoji smrt odložil o rok," zasměju se.
" Ale, že to stálo za to!" Tentokrát se smějeme už oba.
" Půjdu se vysprchovat. To jsem měl taky původně v plánu," řekne Drake a začne se hrabat z postele. S nadzvednutým obočím se na něj podívám.
" No, nekoukej tak na mě! V podstatě jsem pořád jenom muž a navíc jsem dlouho abstinoval!"
" Ou, ty chudáčku," řeknu rádoby smutně. Jestli on abstinoval, tak co jsem dělala já? Ještě před tím než odejde, tak se ke mě nahne a políbí mě.
" Hm, a nechceš jít do tý sprchy se mnou?" ďábelsky se usměje.
" Radši padej," hodím po něm polštář. Drake se smíchem zmizí z pokoje.
" Tak z tohohle bude ještě průser,"řeknu si pro sebe a zachumlám se do peřiny. To jsem se nemohla ovládnout? Mě taky každý utáhne na vařený nudli. Ale jak řekl Drake, stálo to za to. Podle mě, to ani náš vztah nezmění. Akorát budu vědět, co má Drake v kalhotách. Už jsem napůl spala, když přišel do pokoje. Lehnul si vedle mě.
" Spíš?"
" Ne," zamručím.
" Zítra, až se vzbudíme, tak bude všechno, jako dřív. Souhlasíš?" Otočím se na něho a kývnu.
" Tak Dobrou," řekne a naposledy mě políbí. Nebo jsem si to aspoň myslela, protože to byl nebyl Drake, kdyby se ještě neozval.
" Ale zítra je zítra, ne?" zašklebí se a přitáhne si mě zase zpátky k sobě.
" Ty se mi fakt zdáš."
" No, co dlouho jsem abstinoval a jak to tak vypadá, tak dlouho ještě abstinovat budu."
" Dobrou Drakeu," zasměju se.
" Ty seš fakt hrozná ségra!" vzteká se.
" Drakeu?"
" No?"
" Dej si facku!"
Čím víc se blížil návrat Dereka a Lary, tím víc byl Drake podělaný. Chodil v obýváku pořád dokolečka, až jsem měla strach, že tam vyšlape struhu. Mimoděk jsem si vzpomněla na Flinstounovi, což mi vyloudilo na tváři úsměv.
" Jak se můžeš smát?"
" Úplně normálně a nevyšiluj tu pořád!" Ještě jedno kolečko a bude to, to poslední, co v životě udělá.
" Tobě se to řekne! Na tebe je Derek hodný. Mě utrhne hlavu..." Nejspíš každý žijeme v jiný dimenzi, protože si nemůžu vzpomenout, kdy na mě byl Derek hodný.
" Říkám ti to postý! Prostě na to nemysli a budete to v pohodě!"
" Fajn!"
" Fajn," zašklebím se na něj a jdu do pokoje.
O deset minut později jsme slyšeli zvuk motoru. Rodinka přijela. Ač nerada, musela jsem jít dolů a říct Derekovi, že mi chyběl. Úplně dobrovolně. Vůbec mi to nepsal v SMSce, kdyby se někdo ptal. Vykouzlila jsem na tváři úsměv, když jsem uviděla Dereka, jak se ztrácí pod horu nákupních tašek. Tady byl někdo nakupovat. Derek si všimnul mýho posměšnýho výrazu a šinul si to ke mě. Najednou se v půlce pohybu zastavil a podíval se někam za mě. Nemusela jsem se otáčet, abych viděla vytřeštěnýho Drakea na schodech. Prý: hlavně na to nemyslet. Blbec.
" Já tě zabiju, ty jeden bastarde!" zařve Derek a jde zabít mýho bratra. Bude ho škoda. Ale na druhou stranu dostanu zpátky svůj pokoj a jako bonus novou postel. Takže konec dobrý, všechno dobré.
" Co se to tu děje?" hýkne překvapeně máti a z ruky ji vypadne taška.
" Ale to nic. Jenom jsem se vyspala s Drakem a Derek nějak špatně to nese," pokrčila jsem ramena a šla na lov, dřív než budu ulovena rozzuřeným Derekem.
Bude to znít směšně... ale těším se do školy. Budete se divit, ale u nás doma je trochu dusno. Drakea jsem ještě neviděla. Derek říkal, že mu vytrhl srdce a pak na něm dvě hodiny skákal, ale moc tomu nevěřím. Měl na sobě nový boty, který mu dala Lara k narozeninám. Kdyby na nich byl jenom malý flíček od krve, tak by Lara z Dereka udělala mastný flek na zdi. Samozřejmě, že mi Derek vysvětloval, že si boty předtím sundal, ale stejně tomu nevěřím. A co se týče Lary, tak ta je potichu. Až moc potichu, takže každou chvíli čekám přednášku. Jediná Iris se se mnou normálně baví. Málem se smíchy udusila, když zjistila, co se stalo. Chtěla jsem si hrát na uraženou, ale musela jsem jí dát za pravdu. Ale zpět do blázince. Ve škole je rušno, ještě víc než obvykle. Ta bláznivá čůza tu o mě stihla rozšířit tolik drbů, že by se to dalo zapsat do Guinessovi knihy rekordů. Všichni se tu na mě dívají jako na cvoka a někdy se začnou smát, když kolem nich projdu. Ještěže máme tělocvik. Občas se do někoho "omylem" trefím míčem. Však on je ten smích přejde.
" Al! Tak tomu neuvěříš!" ozval se za mnou dobře známý hlas Tamary.
" Já už uvěřím čemukoliv. Třeba dneska jsem se dozvěděla, že mám syfilis, ale neboj beru to statečně," ujistila jsem ji.
" Jo, taky jsem slyšela. Ale víc mě dostala ta zpráva, že jsi lesba," zasměje se.
" Super," povzdechnu si.
" Hele, nic si z toho nedělej. Stejně tomu nikdo nevěří..."
" Jop, tak to řekni tý holce, co mi dala na záchodě svoje číslo," oznámím suše. Tohle bude rok.
" Kecáš," směje se. Naštvaně se začnu převlíkat. Už aby byly prázdniny! Týden školy mi stačil na to, abych úplně zdegenerovala a to ani nepočítám to, že jsem z toho týdnu byla tři dny doma. Škola je peklo. Což mi připomnělo, jak jsem v prváku napsala na zeď ve škole: Chcete mít z dětí voli? Pošlete je do školy. Z toho byl taky pěkný průser. Hyena na mě řvala, až jí z pusy tekly sliny. Brr. Ještě dneska mi je při tý vzpomínce špatně.
" Jsi v pohodě?"
" Jo, jenom jsem se nějak zamyslela." V tělocvičně už byla většina lidí, co se mnou mají tělocvik. Mají i jména, ale na ty si zrovna nemůžu vzpomenout.
" Ale podívejme se, koho tu máme..." Stiskla jsem ruce v pěst. Hlavně se nenechat vytočit. Dneska ráno jsem slíbila Laře, že ve škole vydržím aspoň čtyři hodiny, než mě vyhodí. Zbývají mi ještě dvě, takže si to nesmím pokazit.
" Kašli na ni," chytne mě za rameno Iris.
" Co tady děláš?"
" Mám volnou hodinu. A tohle si nenechám ujít," ušklíbne se.
" Co si nenecháš ujít?" zavolám za ní, ale ona mě ignoruje. Ušlo mi něco?
" Kdo to byl?" mračí se Tamara.
" Příbuzná, pak ti ji představím."Vzala jsem si míč a házela na koš, než přijde profesor. Slyšela jsem, jak si tři holky vedle mě o něm špitají. Prý je to "hezounek". Kam ta dnešní mládež na ty výrazy chodí? Prudce se rozrazily dveře. Myslela jsem, že jde nový profesor, takže jsem se začala chovat slušně, abych si u něj získala dobrou reputaci. Profesor, co mě chtějí zabít nějak moc rychle přibývá. Jenomže do tělocvičny vtrhla ta blonďatá nána- ona někdy odešla? Hm, měla bych si víc všímat svého okolí.
" Ach-můj-bože!" zavříská a u toho se chytá za srdce. Líp, bych to vyjádřit nedokázala.
" To je kus," zašveholí směrem ke svým blonďatým kamarádkám. Jak to bylo? Jo: Ach-můj-bože-zabijte-ji-někdo!Potom se staly dvě věci naráz. Prudce jsem hodila míč na protější stěnu a v tom okamžiku se otevřely dveře tělocvičny. Otočila jsem se tím směrem a chytla pěknou ránu, jak se míč odrazil od stěny. Au. Předtím než jsem spadla na zadek, tak jsem uviděla Aarona, který se usmíval od ucha k ucha. Nesnáším kulatý věci!
Bože můj!
Ty válíš..
Asi nikdy nepochopím jak někdo může něco takovýho vymyslet..
Těším se na další kapitolu... A doufám, že tentokrát bude dřív...
... I když na tebe nechci tlačit...