close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

1. kapitola: Jak si snadno a rychle znepřátelit, co nejvíc lidí?

18. prosince 2011 v 10:22 | Aranel van de´Corvin |  Kouzla jsou pro slabochy!
Tak a je tu první kapitola. Doufám, že se vám bude líbit. Vím, že HP není váš oblíbený žánr, ale nějak mě přepadla pobertovská nálada, tak to zkuste přežít... Myslíte, že byste dali aspoň 19 komentářů?Mrkající
P.S.: Omlouvám se za chyby



Bláhově jsem si myslela, že nás vlak vysadí rovnou u Bradavic. Ale kdepak. Musím ještě absolvovat cestu přes jezero. Ano, připouštím, že odtud je opravdu krásný pohled na hrad, ale koho to tady zajímá? Říkám vám, tady pode mnou něco plave a ten zarostlý obr mi to nechce věřit! Před chvíli jsem viděla, jak se na mě ta obluda děsivě šklebila pod vodou. Celá zkoprnělá jsem seděla na loďce a byla jsem připravena, bránit se prvním prvňáčkem, který se mi dostane pod ruku.

Když jsme dorazili ke břehu, tak nastal frmol. Všichni ti mají trpaslíci, kteří nastupují do prvního ročníku, se začali tlačit ven. Jeden kluk se snažil, co nejrychleji dostat pryč z loďky, ale lodička se rozhoupala a hrozilo, že spadne do vody. Tak mě chytře napadlo, že ho chytím. Ano, chytila jsem ho a zachránila, tak před tou hroznou příšerou, ale místo toho jsem jí předhodila sebe. Když už jsem byla v tom zachraňování, tak mi nějak nedošlo, že nemám vyvinutý smysl pro rovnováhu.

" Jsi v pořádku?" zeptal se Obr a jednou rukou mě vytáhl zpátky na loďku. Byla jsem mokrá od hlavy až k patě a to nepočítám ten smrtelný šok.

" Jo, dobrý," zahuhlala jsem a snažila se dostat z ucha vodu, která mi tam natekla.

" Děkuju," špitl ten kluk a uháněl směrem k hradu.

Ani nevím, jak se mi podařilo dokodrcat do hradu. Na vlasech jsem už měla slušný nános ledu a to nepočítám zmrzlý oblečení. To je tady pořád taková zima? Aspoň, že v hradu bylo teplo. No, teplo. Bylo tu tepleji než venku. Mezitím, co jsem si ždímala vlasy a odhazovala kusy ledu, tak jsem ztratila ostatní studentíky. A nebo to možná bylo tím, že jsem nemohla najít hůlku a šacovala se snad deset minut než jsem tu pitomou hůlku našla. Nechápu, proč se dělají takhle malý. A navíc nemají žádnou životnost! Tohle je už moje třetí hůlka. Tu výrobu hůlek začínají pěkně flákat. Jak by řekla babička: " Jo, to dřív byly časy! Všechno se vyrábělo z kvalitního materiálu a lidem stačil skromný majetek. To jste šli takhle ráno vyvenčit husy-" Ha, světlo! Do síně jsem doběhla tak tak. Už se za prvňákama zavíraly dveře. Ono slovo doběhla, není tak výstižný. Spíše jsem stihla zakopnout o práh a složit k zemi téměř celý první ročník. Znáte efekt domina? Namáhavě jsem se vyškrábala na nohy a nervózně se usmála na mé budoucí spolužáky. Ehm, tak představovat mě už nebudou muset.

" Uklidněte se!" zavolalo něco od stolu. Na tu dálku moc nevidím. Ale má to tvar postavy s bílým chuchvalcem místo hlavy a na hlavě to má divnou čepici. Myslím, že to bude ta spací čepice. Jako malá jsem taky jednu takovou měla…

Po pěti minutách se konečně všichni uklidnili. Stejně na mě pořád všichni koukali. Nechápu, proč mám být zařazována jako poslední. Nikdy neslyšeli o tom, že starší mají přednost? Začala jsem se rozhlížet po síni. Od jednoho stolu na mě zamávala Lily. Potom se zarazila, tak jsem se zarazila taky. Co je zase patně? Lily začala gestikulovat. Vůbec nechápu, o co tady jde.

" Říká ti, že máš na sobě bahno a něco zelenýho na hábitu a jsi mokrá!" řekne mi jeden prvňák naštvaně. Dobrý, tak první ročník mě nebude mít rád.

" Sarka," zakleju. Snažila jsem se uvést do reprezentativního stavu dřív, než mě zařadí do koleje.

" A jako poslední slečna Carterová, která nastupuje do posledního ročníku!" řekne ředitel. Jak se ukázalo, tak ten bílý chuchvalec je ředitel, takže jako autoritu ho musím uznávat a neříkat mu "bílý chuchvalec". Aspoň do tý doby než mě vytočí.

Nastala dramatická chvíle, kdy jsem se posadila na malou stoličku, a na hlavu mi dali čepici.

"Nejsem žádná čepice, ale moudrý klobouk" ozvalo se mi v hlavě. No jo, vždyť Lily, říkala, že ta čepice je chytrá!

"Klobouk!" A není to jedno?

" Dobrá, ale teď se vraťme k tématu. Do jaké koleje s tebou?" Nechala jsem ho v klidu přemýšlet a podívala se k Nebelvírskýmu stolu, kde seděli ostatní a upřeně se na mě dívali.

" Netrvá ti to nějak dlouho?" Jsem tu sice nová, ale za tu krátkou dobu jsem si stihla všimnout, že s ostatníma byl hotový rychleji.

"Popravdě nevím kam s tebou…" Začínala jsem být trochu nervózní a nebyla jsem sama. Ředitel si jemně odkašlal. To není moc vychovaný.

"Být tebou, tak si pohnu nebo tě příští rok použijí leda tak na vytírání podlahy."

" Připadá mi, že se hodíš do všech kolejí a zároveň nikam."

" Mě je to jedno."

" Opravdu?"

" Jo."

" A co kdyby to byl Zmijozel?"

" Třeba. Vždyť nemůžou být tak špatní..."

" Život tam je těžký."

" Jestli mi ho zkusí ztížit, tak ho ztížím já jim."

" O tom nepochybuji." Potom nastala dlouhá odmlka.

"ZMIJOZEL!" vykřikl nahlas klobouk. Jeden jediný stůl začal tleskat. Aspoň vím, kam si mám jít sednout.

Konečně začala hostina. Tolik jídla jsem pohromadě snad nikdy neviděla. Na talíř jsem si naložila všechno jídlo, na které jsem dosáhla. Uslyšela jsem odkašlání. Nesympaticky vyhlížející černovláska se na mě nenávistně dívala.

" Děje se něco?" zeptala jsem se slušně.

" Jestli se něco děje?! Ty nevíš, kdo já jsem?!" Opravdu příjemné místo. A to jsem tu dvě minuty. Nu, ale nesuďme podle jednoho jedince.

" Nevím, ale hádám, že to má něco společného s tím, že tu na mě tady tak syčíš."

" Jsem Bellatrix Blacková!"

" Blacková, Blacková… to mi něco říká!?" zamyslím se nahlas. Bellatrix se vedle mě povýšeně usměje.

" Už vím! Neuklízí tvoje máma záchody na Longer street?" To byl výraz za všechny prachy. Taky jsem kvůli tomu málem přišla o ruku, když se Bellatrix naštvala a málem mi ji probodla vidličkou.

" Co si to dovoluješ?! Carterová? To mi nic neříká. Beztak jsi nějaká šmejdka!"

" Au, to fakt bolelo," chytnu se ublíženě za srdce a pokračuju v jídle. Bellatrix očividně vadilo, že ji už nevěnuji pozornost.

" Ty jedna malá mudlovská šmejdko!" zavrčí trochu víc nahlas a několik lidí se po nás otočí.

" Opakuješ se, Belluš. Měla by sis vymyslet jinou nadávku."

" Jak se opovažuješ ty-"

"- mudlovská šmejdko?" dořeknu za ni. Mám takový pocit, že tu vidličku rozmáčkne v ruce. Naneštěstí s ní začala mluvit nějaká blondýna a mně už dala pokoj.

Zbytek večeře proběhl v klidu. Bella se rozhodla, že mě bude po zbytek večera ignorovat, za což jsem jí byla moc vděčná, protože jsem hlady skoro neviděla. Nikdo jiný se o komunikaci se mnou už nepokoušel. Nevím, jestli je odradil rozhovor mezi mnou a Bellou, nebo jestli se bojí Belly. pravděpodobně bych nedošla ani k naší koleji, kdybych na chodbě nesladovala jednoho druháka, který z toho byl trochu nervózní, protože jsem mu div nešlapala na hábit. Nechápu, proč nás někdo nemůže doprovodit do koleje, tak jako to dělají ostatní. Divný bylo, že ten kluk, kterýho jsem sledovala šel pořád níž. Nemělo by se jít výš? Nikoho tady nevidím. Bože, doufám, že tu nemá sraz s nějakou studentkou.Nerada dělám křoví- a ještě takhle malým dětem! Podle mě by chlapci v tomto věku neměli ani vědět, na co jejich penis slouží, kromě čůrání...

Chlapec se zastavil a já do něj omylem narazila. To mám z toho filozofování. Myslím na penis a nekoukám na cestu!

" Co se děje?" zeptám se zvědavě.

" Toto je vstup do společenské místnosti Zmijozelu, pojmenovaného po nejznámějším zakladateli Bradavic, Salazaru Zmijozelovi." To je formalit. Raději mu ani nebudu říkat, že nevím, kdo to byl Salazar Zmijozel. Znám jenom Antonia Salazara, který je diktátorem v Portugalsku.

" Čistá krev vždy zvítězí!" řekne hrdě obrazu.

" To je tvoje motto?" taktně přejdu to, že mluví s obrazem.

" To je heslo." To už se obraz otevřel a my vešli do vnitř. Oj. Právě jsem si uvědomila jednu věc. Nemám ráda zelenou! Na druhou stranu... stříbrná patří mezi moje nejoblíbenější barvy. Ve společenské místnosti bylo jenom pár lidí, ale nikdo se netvářil na to, že by mi ukázal, kde mám pokoj. Takže jsem na to musela přijít sama. Všimla jsem si, že holky chodí vpravo, tak jsem tam šla taky. Díkybohu, na dveřích bylo napsáno, kdo je na pokoji, takže jsem svůj našla lehce. Došla jsem ke dveřím, kde bylo mé jméno:

Narcisa Blacková

Georgiana Carterová

Drusila Renaldyová


Automaticky jsem otevřela dveře a vešla do svého pokoje. Hned na uvítanou okolo mě prolétla kletba. Moje chyba. Příště radši zaklepu.

" Můžu dojít ke své posteli aniž by mě někdo zabil?" zeptám se brunetky, která stojí u nejbližší postele.

" Ano, myslela jsem si, že je to někdo jiný. Blbec. Pořád musí otavovat..." začne si mumlat pro sebe.

" Jsem Georgiana," představím se, když je dlouho ticho.

" Drusila." Tím byl nejspíš náš rozhovor ukončen. Tý jo, tady to bude ale zábava. Živě si dokážu představit, jak tu s holkama sedíme a probíráme kluky.

" Čau, promiň, že jdu pozdě, ale-" blondýna se zasekne v půlce věty.

" Georgiana," řeknu směrem k ní.

" Narcisa." Otočím se zpátky ke své posteli. Zbyla na mě postel u okna. Nevadí, stejně v noci nemůžu spát, aspoň se budu moci dívat ven.

" Slyšela jsem, jak jsi se ve velké síni bavila s mojí sestrou," začne po chvíli Narcisa. Mohlo mi dojít, že to budou sestry, i když si nejsou vůbec podobný.

" Jo, měla blbý keci."

" Neměla by jsi s ní takhle mluvit," varuje mě.

" Proč?"

" Bella nemá ráda, když si někdo bere do huby naši rodinu. Ani já to nemám ráda, když jsem u toho..."

" Ježiši, proč to všichni bere tak vážně?! Já tu vaši slavnou rodinu ani neznám! A navíc si na mě otvírala hubu Bellatrix a to zase nemám ráda já."

" Ano, sestra má trochu... temperamentní povahu, ale opravdu si s ní nezahrávej."

" Když nechá na pokoji ona mě, tak já nechám ji."

Myslím, že s holkama budu dobře vycházet. Drusila mi nepřipadá, že je tak posedlá čistou krví. Spíš se tady snaží jenom přežít. A Narcisa? Je úplně jiná než její sestra. Sice má na první pohled stejnou chladnou masku, ale jinak se mi zdá v pohodě. Vždyť jsem říkala, že Sirius přehání! Přiznávám, že tu nejspíš bude několik černých ovcí, ale určitě není nakažené celé stádo. S dobrým pocitem jsem si lehla do postele. Stejně jako každý jiný den jsem nemohla usnout. Koukala jsem po pokoji a čekala až si oči přivyknou na tmu, abych viděla aspoň obrysy nábytku. Nerada usínám za tmy. Není to tak, že bych se bála tmy, na tmě je něco přitažlivého, ale bojím toho, co by mohlo být v té tmě. A z mých zkušeností vím, že to nikdy není nic dobrého. A ani tentokrát mě můj instinkt nezklamal. Když už jsem si myslela, že bych mohla usnout, tak se ozval skřípot dveří...

P.S.: Snad jste si nemysleli, že bych jí zařadila do nebelvíru? Mrkající
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka: Kouzla jsou pro slabochy?

Ano
Ujde to
Ne

Komentáře

1 ElenEstel ElenEstel | 18. prosince 2011 v 11:45 | Reagovat

wow

2 Areilia Areilia | 18. prosince 2011 v 12:04 | Reagovat

Úžasný! Už se nemůžu dočkat na další. :-)

3 nicoll_a nicoll_a | 18. prosince 2011 v 12:06 | Reagovat

pekné :-D haha slizolin to vyhral 8-O rýchlo ďalšiu .. :-?

4 Bubble Bubble | 18. prosince 2011 v 13:27 | Reagovat

¨Pěkný..:) těším se na pokračování :)

5 sweek sweek | Web | 18. prosince 2011 v 14:14 | Reagovat

moc hezká kapitolka honem další dílek ;-)

6 evuska evuska | E-mail | 18. prosince 2011 v 15:39 | Reagovat

Skvělé poberti nejsou špatní ;-)  :-) moc se mi to líbí a jak hádám ještě to bude hodně zajímavé. Georgina se mi líbí sice to jméno je no hodně netypické ale líbí se mi její povaha :-D

7 piccolo piccolo | E-mail | 18. prosince 2011 v 16:04 | Reagovat

Skvělá kapitola :-) ,nemůžu se dočkat pokračování :-D

8 malá Wolfie malá Wolfie | Web | 18. prosince 2011 v 16:13 | Reagovat

Nádhera! Konečně někdo zařadil svou hlavní postavu do Zmijozelu. Jásám!

9 moira moira | Web | 18. prosince 2011 v 16:56 | Reagovat

tahle kapitola se mi zdála krapet slabší, než ta minulá, ale jinak fajn. MILUJU tě za to, že jsi ji zařadila do zmijozelu! nebelvíru už začínám mít plné zuby, i když si nejsem jistá, jestli to pro G. byla dobrá volba. Odkdy zmijozelec zachraňuje prvňáčky od utonutí.. ? :DD

10 Mifay Mifay | E-mail | Web | 18. prosince 2011 v 17:12 | Reagovat

Super povídka :D

11 Lu Lu | 18. prosince 2011 v 17:42 | Reagovat

Právě, že naopak! Nevím jak ostatní,ale já jsem HP šílenec a nejradči mám poberty, takže jsi mě zaručeně potěšila :-) Líbí se mi, že je ve zmijozelu a myslím, že zmijozelu ještě ukáže kdo je pravá Georgiana Carterová :D S Bell dobře vytřela podlahu, její výraz musel stát za to :D

12 horse-aranka horse-aranka | 18. prosince 2011 v 17:49 | Reagovat

Jů, rozjezd a už to takhle hrotíš, jo? Moc se mi to líbí, je to supr. Georgi je mi sympatická, jsem zvědavá, jestli potká Severuse Snapea :)

13 Rose Rose | 18. prosince 2011 v 18:16 | Reagovat

Úžasná kapča, bylo mi jasný že jí dá do zmijozelu (asi ho má rád :D), Gigi je dobrá, líbí se mi její povaha a doufám, že to, že je ve zmijozelu nějak nenaruší její přátelství s Lili a spol. protože to by byla škoda. Rychle další!!! :D

14 Nolwe Nolwe | Web | 18. prosince 2011 v 18:27 | Reagovat

jupí konečně někdo pořádnej ve zmijozelu, já jsem si myslela že to tak dopadne :D ;) jinak já jsem ráda že píšeš HP je příjemne čas od času nakopat upírům prdel a sáhnout po hůlce ... ehm... samozdřejmě té dřevěné :D

15 Gabux (afrodiza) Gabux (afrodiza) | Web | 18. prosince 2011 v 20:14 | Reagovat

Drsně ty :D těším se na další díl :D

16 Dollxynka Dollxynka | 18. prosince 2011 v 23:05 | Reagovat

porpavdě chvilku i myslela že jo :D  supeer :D těším se na dalšídíl

17 Pavla Pavla | 19. prosince 2011 v 6:55 | Reagovat

hezký ta holka je nezmar :D doufám že bude brzo další kapča :-)

18 bellatrixie bellatrixie | 19. prosince 2011 v 17:44 | Reagovat

Moc pěkná kapitola. Rychle další. :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

19 Nella Nella | 19. prosince 2011 v 19:39 | Reagovat

Je to skvělé (jako vždy) a díky, že konečně někdo píše i o Pobertech, najít slušnou povídku z té doby (kterou jsem ještě nečetla) je nadlidský úkol.

20 Trista Trista | 19. prosince 2011 v 20:59 | Reagovat

Haha, tak trochu som si to myslela, ale myslím, že tu to bude zábavnejšie. :P A ináč dobrá kapitola, výborne som sa pobavila a už sa teším na ďalšiu. :)

21 Kitty97 Kitty97 | 19. prosince 2011 v 21:04 | Reagovat

hmm...pěkná povídka :-D těšim se na další dílek ;-)

22 Starr Starr | Web | 19. prosince 2011 v 21:08 | Reagovat

Miluju povahy všech tvých hlavních postav, a obzvlášť jejich stěry :-P. Myslím (a doufám), že Gigi nebude výjimkou. Já jsem věděla, že půjde do Zmijozelu! :-D  :-D  :-D  Doufám, že další kapitolu přidáš co nejdřív, už se těším :-P

23 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 19. prosince 2011 v 22:41 | Reagovat

Nó jo, Zmijozel, Belatrix, Narcissa od první věty to má grády :D Prostě mazec jako vždy, těším se na další kapitolu!

24 Maeve Maeve | Web | 20. prosince 2011 v 12:31 | Reagovat

Stěry jsou skvělý, hlášky "výtlemový", Blackovi jsou zapojený... Co víc si přát?

25 incompertus incompertus | 21. prosince 2011 v 18:06 | Reagovat

no, a víš že po tom názvu kapitoly už ani ne ? kdyby se nejmenovala takhle,tak bych hned myslela na Nebelvír !!!

26 Andy Ryan Andy Ryan | Web | 22. prosince 2011 v 7:46 | Reagovat

Jsem šťastná žes jí nezařadila do Nebelvíru! To je totiž v každém příběhu! Jinak kapitola byla skvělá. A už chápu proč byla v HP Bellatrix tak šílená! Vyrůstat Georgianou z toho by se asi zcvokl každý :D Těším se na pokračování.

27 Moreen Moreen | Web | 22. prosince 2011 v 22:30 | Reagovat

paráda. stejnak mám v povídkách kolikrát radši zmijozel, je to takové míň předvídatelné.. nejlepší "Belluš" :-D to musel být kyselý ksicht :-D

28 Šílenej Šílenej | Web | 26. prosince 2011 v 21:43 | Reagovat

hm, jaký překvapení, Bella je jako vždycky na pěst... neprokážeš mi laskavost a nezbavíš mě jí? :-D
ale vypadá to tak jako tak zajímavě

29 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 2:13 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama