close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

2. kapitolaa

17. prosince 2011 v 11:27 | Aranel van de´Corvin |  Město upírů


Stále se mi honilo hlavou,co to mělo znamenat.Nedávalo mi smysl,proč se mě Noah zastal.Konečně učebna chemie.Přišla jsem o pět minut později.Nadechla jsem se a vydechla.Zaklepala jsem a otevřela dveře.První,co jsem spatřila byla spousta žáků v bílých pláštích.A jako druhá věc tu byla vychrtlá ženská stojící před katedrou.Vlasy měla stažené do culíku a tvář měla podivně našedlou.Asi jsem musela vypadat divně,protože na mě vejrala,jako na ducha.Konečně jsem promluvila.


,,Dobrý den.Jmenuji se Abigail Ellenwoodová a jsem tady nová…" zastavila jsem se.Spatřila jsem,jak v nejvzdálenější lavici stojí Scott.Zůstala jsem tam stát s otevřenou pusou.


,,Eeee…jsem tady správně?" zeptala jsem se učitelky.


,,Ano jsi.Jdi si sednout támhle ke Scottovi." Ukázala do zadní lavice.


,,Co?Proč zrovna tam?" namítla jsem.


,,Nějaký problém slečno Ellenwoodová?" zeptala se učitelka.


,,Ne.Proč?Vypadá to tak snad?" zrozpačitěla jsem a šla na své místo.


,,Ehm…ahoj." Pozdravila jsem.


Scott se na mě jen usmíval.Hodila jsem tašku na zem.Neuvědomila jsem si,že ji mám stále rozeplou a tak se mi všechny učebnice vysypaly na zem.Zavřela jsem oči a počítala do desíti,abych to tu všechno nerozkopala.Potom jsem se jen pro sebe pousmála a klekla jsem si na zem.


Posbírala jsem učebnice.Scott se na mě jen udiveně a s výtlemem od ucha k uchu díval.Postavila jsem se a práskla učebnicemi na stůl.Opřela jsem se o něj jednou rukou a zeptala jsem se.


,,Je ti tu něco k smíchu?" Scott v sobě dusil smích.


,,Ne…vůbec ne." Řekl a roztáhnul druhý plášť,který sebral nevím kde.Strčila jsem do něj ruku a oblékla si ho.


,,Děkuji." Řekla jsem nasupeně a otočila se směrem na učitelku.Opřela jsem se o lokty o stůl a no lehla jsem si na něj.Zadek jsem vystrčila a čuměla na učitelku.Scott mi přišel divný.Poohlédla jsem se po něm a všimla jsem si,že se mi čumí na zadek.


,,Ehm ehm…myslím,že se díváš tam kam bys neměl."řekla jsem.


,,Co?" zeptal se,aniž by se mi podíval do obličeje.Narovnala jsem se a otočila k němu.Přiblížila jsem se těsně k němu a pousmála se.Vypadalo to smyslně.


,,Nech si zajít chuť." Vyštěkla jsem na něj a otočila se zpátky.Stál tam,jako by mu někdo dal pár facek.Otočil se a věnoval se učitelce.


,,Crrr" ozvalo se.


,,Konečně konec" pronesla jsem,vyslíkla si plášť,který byl celý ohořelý.


Stalo se to tak,že jsme se Scottem namíchali něco krapet jiného,než bylo v učebnici.Jak jsme spolu byli zabraní do rozhovoru a já lahvičkou třepala v ruce,tak najednou vybuchla.Měla jsem celý ksicht černý a plášť ani nemluvím.Scott na tom nebyl o moc lépe.Dostala jsem poznámku a hezkého sprda.Taky jsem se trochu rozcvičila před tělákem,protože jsem musela uklidit černotu.Scott mi pomohl.


Sbalila jsem si věci a vyšla na chodbu.Šla jsem směrem ke svojí skříňce.Uviděla jsem tam nějakou holku s brýlemi,jak se mačká na skříňky,obleženou třemi bárbínkami.Pomalu jsem šla k nim.Nenápadně jsem prošla kolem nich.Jak jsem šla,tak jsem trochu houpla zadkem a "nechtěně" žduchla jednu z fiflen na skříňky.,,Cukrová vata",jak jsem jí od teď říkala,se nasupeně otočila a zaječela.


,,Která pitka?"


Já se jen s pohodovým výrazem ve tváři otočila a řekla.


,,Promiň cukrová vato já nechtěla."


Fiflena na mě zírala s otevřenou pusou.


,,Hele,komu říkáš cukrová vata ty ošoupaná čůzo.Víš ty kdo já jsem?" zaječela svým pisklavým hláskem.Já se jen usmála.Takhle mi na mojí bývalé škole říkali taky,ale já si nakonec vybudovala respekt.


Odmalička chodím tančit na ulici a se svou partou jsem se rvala už několikrát.Byla jsem fakt dobrá.Já se pomlátila dokonce i s klukama,zato můj bráška byl takový "nechci mít problém".


,,Vím.Cukrová vata." Fiflena byla oblečená celá v růžovém a měla blonďaté vlasy.Bože jak já nesnáším blondýny.


,,Hele odkud jsi vyšla?Z popelnice obludo?"


Tak to mě vytočilo.Ruku jsem zatla v pěst a chtěla jsem se po ní ohnat.Najednou mě někdo chytnul.Otočila jsem se a spatřila jsem Noaha.Úžasně se na mě usmíval.Postavil se přede mně.


,,Děje se něco holky?" promluvil s úsměvem.


Když ho cukrová vata spatřila,zrudla a najednou z ní byl ,,jahodový sirup".S pozvednutým obočím jsem sledovala,jak se proměnila v neviňátko.


,,Ne." Zacukrovala a hodila na mě pohled a la ,,zemřeš".


Vyplázla jsem na ni jazyk.


,,No..tak to jsem rád.Stojíte u mojí skříňky,takže jestli byste mohli odejít.Potřebuju si taky promluvit s Abigail."


Otočil se na mě a znovu se pousmál.Cukrová vata se na mě žárlivě podívala.Opět se na nás všichni dívali.Fiflena se otočila a řekla.


,,Jdeme holky!" Otočila jsem se na dívku,kterou před chvílí šikanovali.


,,Máš mobil?" optala jsem se.Kývla.


,,Dobře,tak tohle natoč a pak to pošli všem na škole dobře?" Kývla.


Já se pro sebe pousmála.Když šla cukrová vata kolem mě,podkopla jsem jí nohu.Letěla na zem jako jablko ze stromu.Neznámá to všechno točila.Jelikož na sobě měla blonďatá kráva minisukýnku,při pádu se jí zvedla a tak odhalila její růžové tanga.Začala jsem se řehtat.Když jsem spatřila,kam se Noah kouká,zakryla jsem mu rukou oči.Sice se smál,ale díval se nesprávným směrem.Otočila jsem ho k sobě.


,,Hele pusť mě." Smál se.Neznámá studentka se smála na celé kolo a video poslala celé škole.Cukrová vata se postavila a celá rudá vzteky utekla pryč.A jak utíkala,všichni se jí smáli.Plácla jsem si s tou holkou a i s Noahem a Scottem.


,,Já jsem Abigail." Představila jsem se jí.


,,Sofie." Řekla ona a podala mi ruku.S radostí jsem ji přijala.Zase zazvonilo.Jak jsem zjistila,tak máme docela dost předmětů společných a zrovna teď jsme měli tělák.


,,Uvidíme se na obědě." Řekla jsem klukům a šla jsem se Sofií do těláku.


Tak tahle hodina byla docela dobrá.Hráli jsme vybíjenou.Jak jsem zjistila,tak tělák mám spojený s cukrovou vatou.Byla jsem nesmírně ráda.Při vybíjené jsem jí zlomila nehet.Se Sofií jsme si skvěle rozuměli a jak jsem zjistila,nebyla šprtka.Tančila.Docela mě to potěšilo.Řekli jsme si,že si uděláme nějakou sestavu.Následující hodiny jsem normálně prospala.Fakt,že jo.Sedali jsme si se Sofií,co nejblíž k sobě.Vždycky,když po mně úča něco chtěla,vzbudila mě a poradila mi.Byla fakt super.No a následuje oběd.Cítím v kostech,že se něco stane.

Abigail

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Moni Moni | 8. ledna 2012 v 16:20 | Reagovat

Ten obrázek nevypadá jako abigail xDDD

2 Trista Trista | 9. ledna 2012 v 17:37 | Reagovat

[1]: Aj mne to napadlo. :D

3 Lis Lis | 23. srpna 2012 v 12:01 | Reagovat

Vzkutku zajímavá dívka.

4 Lis Lis | 23. srpna 2012 v 12:02 | Reagovat

vskutku ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama