Autorka→ G.G.Grind.Girl4ever@seznam.cz
Ne.Země se nepropadala.My jsme letěli.Chtěla jsem křičet,ale hlas se mi zaseknul někde hluboko v hrdle.Ve spáncích mi bušilo,srdce bilo jako splašené.Měla jsem pocit,že mi za chvíli vyletí z hrudě.Měla jsem strach a byla jsem v zatraceném šoku.
Myslela jsem,že sním.Vždyť…letět?To snad ne.I když…možné by to bylo.Byl to úžasný pocit letět,akorát trochu,teda alespoň pro mě,moc nemožný.A ještě navíc ten idiot neměl křídla.Takže to bylo fakt už úplně nemožné.,Já jsem se zbláznila.Tak to mi ještě chybělo.´hnalo se mi hlavou.
Myslela jsem,že mi žaludek plave,protože mě tak zvláštně lechtal.
Během chvíle jsme se ocitli na mraku.Japonec mě pustil.Spadla jsem na zadek a záda.Nabila jsem si hlavu.Ozvala se tupá bolest.,,Ty vado.Nikdy bych si nemyslela,že je mrak tvrdý." Sykla jsem a promnula si naražené místo.Před očima jsem z nárazu měla tmu.Zvedla jsem hlavu a zamžourala jsem na onoho japonce.Byl vysoký,štíhlý a svalnatý.Vlasy měl stříbrné a spadaly mu nezbedně do očí.Měl úchvatný obličej.Japonci se kolem mě shlukli.Ten,co mě držel na svých ramenech,ke mně najednou promluvil.
,,Ahoj.Já jsem Hirošima." vztáhnul ke mně ruku.Váhala jsem.Nakonec jsem ji pevně,ale šokovaně,stiskla.
,,Charline." špitla jsem.Zahleděl se mi do očí.
,,Vím,kdo jsi.Jsem tvůj anděl." řekl.Pozvedla jsem obočí.
,,Vážně?A kde máš křídla?"
Něco zamumlal.Ze zad mu najednou vyrostla velká křídla.Byla stříbrná a na peřích byly krystalky.Civěla jsem na něj s otevřenou pusou a vykulenýma očima.Usmál se a sednul si ke mně.Zavřela jsem pusu.
,,Hele.Tohle je ten nejšlehnutější sen,který jsem kdy měla.Vážně.Mám halucinace.Vždyť andělé neexistujou." Zasmála jsem se.
Pousmál se a řekl.
,,Ale já jsem anděl.A tohle není sen.Bohužel."
,,P-proč jsi tady?" vykoktala jsem.Něco ve mně mi napovídalo,abych mu věřila.Hirošima se zamračil.
,,Kvůli nim." ukázal prstem na Kristianovu partu.Nahla jsem se a dívala.
,,Charline." slyšela jsem,jak mě Cory hledá.
,,Cory." křičela jsem,ale on mě neslyšel.,,Musím jít za ním." naléhala jsem.
,,To ne.Nemůžu tě pustit.Za chvíli uvidíš proč." řekl.
,,Co?" zeptala jsem se udiveně a zároveň překvapeně.Za chvilinku jsem něco zaslechla.
,,Hledáš tu svoji micinku?" zeptal se kluk z Kristianovy party.Cory se otočil a zamračil se.
,,Kde je.Kdes ji schoval?" vrčel.Za ním nastoupila do bojové pozice jeho parta.
,,Nepovím." zasmál se kluk a s jedním z upírů si plácl.Vycítila jsem,že to dělá naschvál.Chtěl se prát.
Cory zavrčel a chytnul kluka pod krkem.A tak to začalo.Kluk se s Corym začal prát.Abigail a ostatní,kromě Coryho,se proměnili do své vlčí podoby.
,,O můj bože zbláznil se?Proč se neproměnil?Co to dělá?" panikařila jsem.
Vlci vyhrávali,ale taky párkrát dostali pořádné rány.S Corym ale něco bylo.Najednou otočil hlavu.Upír neváhal a kopnul Coryho do zad.Potom ho otočil a dal mu pěstí.Kopnul ho do břicha.Ozvalo se hlasité křupnutí.Cory vyplivnul krev a spadnul se zavřenýma očima na zem.Upír se zachechtal a utekl.
,,Cory." řvala jsem a z očí mi valily slzy.Otočila jsem se na Hirošimu.,,Pusť mě za ním.Prosím." sípala jsem a tahala ho za kabát.
Hirošima kývnul a přitiskl si mě k sobě.Skočili jsme dolů.Anděl roztáhnul křídla.Doletěli jsme až ke Corymu.
,,Cory." vrhla jsem se k němu.Přes slzy jsem neviděla.Svezla jsem se k zemi a brečela jsem.,,Cory." Vedle mě seděl Abigail.
,,Bude v pořádku." uklidňoval mě.Opřela jsem se mu o rameno a držela Coryho za ruku.Pořád měl zavřené oči a z pusy mu tekl pramínek rudé krve.
,,Musíme ho nějak dostat domů." řekl Abigail.
,,A-a co nemocnice?" vyhrkla jsem.Stále jsem plakala.Bála jsem se o něj.
,,Nemocnice?" zasmál se.,,My vlkodlaci,když se zraníme,třeba i vážně,se brzy vyléčíme.Zlomenina se zacelí během dvou dnů.Nepotřebujeme doktora.Však uvidíš." řekl Abigail.
,,My vám pomůžeme." navrhnul Hirošima.
,,A proč?Proč se o něj tak zajímáš?Hm?" zeptal se Noah.
,,Kvůli ní." ukázal na mě hlavou anděl.,,Strážím ji a vím,že ho má ráda." pousmál se na mě.
,,Nepotřebujeme pomoc." Vyštěknul Oliver a postavil se přede mne.
,,Olivere." Okřikla jsem ho a otočila se na Hirošimu.
,,To budeš hodný." řekla jsem.Hirošima kývnul na své kamarády.Vmžiku byli dole.
,,Ty,ty a ty mi pomůžete." Ti kývli a přešli ke Corymu.Andělé ho vzali,každý za kousek jeho těla a letěli pryč.Abigail s klukama nasákali do aut.Já si sedla do Buggati Veyron.To řídil Oliver.Vyjeli jsme dvěstěpadesátkou.
Opatrně ho položili na postel.Spal.Sedla jsem si k němu a chytla ho za ruku.Hladila jsem mu ji.Po chvilce jsem usnula.
Někdo mě plácal po rameni.Otevřela jsem oči.Spala jsem na Coryho noze.Na stehně. Vypadalo to dooost blbě. :D Zvedla jsem hlavu.Cory na mě kulil své oči a smál se.
,,Cory.Bála jsem se o tebe." skočila jsem mu kolem krku.
,,Jáu." zapěl.Úplně jsem zapomněla,že má něco s kostma.
,,Promiň." začala jsem zmatkovat.
,,V pohodě." procedil skrz zuby.
,,Teda.Ty jsi pěkně náruživá." řekl Oliver.
,,Nejsem." namítla jsem.
,,Jo jasně." mávnul rukou.,,Mimochodem,měla bys do práce." ukázal na hodiny s úšlebkem.
,,Jej.Papá." rozloučila jsem se s nima.Běžela jsem si obléknout minikraťásky a tílko.Dala jsem si botasky,sluchátka do uší a vyběhla jsem ven.V práci dneska hodně zákazníků.A taky hodně flirtování.Teda ze strany kluků. :D
,,Už ti skončila směna." zavolal na mě Marco.Kývla jsem a šla pryč.Neměla jsem s sebou žádné věci.
Šla jsem zase polní cestou.Něco jsem zaslechla.Otočila jsem se a uviděla toho kluka,co ublížil Corymu.Byl těsně za mnou.Srdce se mi zastavilo.Byla jsem v takovém šoku,že jsem nic nestihla zaregistrovat.
Chytnul mě pod krkem a vyzdvihnul mě vysoko nad zem.Kopala jsem nohama a snažila se mu odtrhnout ruce z mého krku.Kluk se na mě jenom zle usmíval.Dusila jsem se.
,,Ahoj." promluvil.,,Já jsem Matt." představil se mi.
,,A co mi je po tom." zachrčela jsem.Matt se zamračil a přitáhnul si mě k sobě blíž.
,,Přišel jsem pomstít svého bratra.Kristiana.Víš..já nejsem tak blbej,jako on.Stále o tobě básnil a když z tebe chtěl udělat upíra,udělal chybu.Měl tě první proměnit a pak si s tebou užít.A já to udělám přesně tak,jak to měl udělat on.Rychle.Neboj nebude to bolet." zasmál se a vycenil zuby.Zaleskly se v zapadajícím sluníčku.Sehnul se k mému krku.Byl vysoký.
,,Ne.Prosím.Ne." chrčela jsem a z očí mi tekly slzy.Zabodnul zuby do mého krku.Ucítila jsem ostrou bolest.Matt mě hodil tvrdě na zem.Do žil mi začala proudit síla.Bolelo to a pálilo.Svírala jsem se v křečích na zemi.Cítila jsem svrbení po celém těle.Na krku mi vystoupili žíly a po čele stékaly kapičky potu.Cítila jsem změnu,jak v srdci,tak v očích a v jazyku.Cítila jsem se,jako bych byla znovuzrozená.



Suprový jako vždy. Honem další!