close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

3. kkapitola

21. prosince 2011 v 11:48 | Aranel van de´Corvin |  Město upírů


Vešli jsme do jídelny.Všichni na nás upírali zrak.Najednou mi začali tleskat.


,,Nejsou oni trochu cáklí?" zašeptala jsem do ucha Sofii.


,,Asi jo.Když to říkáš." Řekla a obě jsme se začali pobaveně smát.


,,Holky" křičeli na nás kluci od stolu.Sofie zrudla.


,,Co je ti?Nemáš náhodou horečku?" optala jsem se jí.


,,Ne." Řekla ona.


,,Jenom..vážně si můžu jít sednout k nim?" Pozvedla jsem udiveně obočí.


,,Jo." Plácla jsem.,,Proč?" Zesmutněla.


,,No víš…já jsem tady outsider.Všichni se mi posmívají za mé oblečení,za mé brýle a tak." Do hlavy mě něco trklo.Jakože ne zvíře,ale nápad mě trknul.Ne to trknutí,ale to trknutí.Rozumíme si no ne?


,,Hele stav se dneska ke mně.Moje matka se topí v penězích a tak půjdeme na nákupy,co ty na to?" Vykulila oči.


,,Tak jo.Dobře." kývla radostně a plácli jsme si.


,,Ty vole.Scott je fakt úžasný." Kecla najednou.Udiveně jsem se na ni podívala.


,,Tobě se líbí Scott?" Sofie se kousla do rtu a kývla.


,,To je úžasný.Dohodím ti ho." Začala jsem hned.


,,Hrabe ti?" zašeptala Sofie a plácla mě po zádech.


Já se jen usmála a nabrala jsem si jídlo.Vzala jsem si dvě naběračky bramborové kaše,dvě kuřecí stehýnka,kyselé okurky a dortík.Když jsem měla nabráno počkala jsem na Sofii.Když spatřila tu horu jídla zasmála se.


,,Holka…ty se dokážeš nadlábnout." Usmála jsem se a kývla jsem.


Otočili jsme se a zamířili jsme k našemu stolu.Už po cestě jsem si držela jedno stehýnko v ruce a jedla jsem.Kluci se na mě tlemili.Když jsme přišli ke stolu a sedli jsme si Noah promluvil.


,,Ty nemáš vůbec hlad,že?" zeptal se mě.


Zatlemila jsem se.Stůl byl pro čtyři.Já si rychle sedla k Noahovi,aby si sedla Sofie ke Scottovi.Ta se na mě jenom mračila a stála.


,,Sedni si." Řekl Scott a poklepal na židli vedle něj.Hezky se na Sofii podíval.Sedla si a začala jíst.Já se cpala,jako bych nejedla věčnost.Jídlo mám ráda :D Noah mě stále hypnotizoval.Otočila jsem hlavu a podívala se na něj.


,,Musíš se na mě takhle dívat?" Noah se usmál a řekl.


,,K čemu mám oči?" Zasmála jsem se a jedla jsem dál.


,,Jo…chtěl jsem vám říct.Zítra se tady pořádá Halloween.Doufám,že přijdete."pobídnul nás Noah.


,,Já přijdu." Řekla jsem.Scott se otočil na Sofii.


,,Ty přijdeš taky ne?" Sofie nadšeně kývla.


,,Tak jsme domluvení.Máme pro vás přijet?" zeptal se Noah.


,,No tak jo." Řekla jsem.


Najednou se s prásknutím otevřely dveře a dovnitř vstoupila cukrová vata se svými ocásky.Šly k pultu s jídlem a vzaly si jedno stehýnko a lžičku bramborové kaše.Potom prošli kolem nás.Nikdo jim nevěnoval pozornost.Zrovna jsem se naklonila,abych něco pošeptala Sofii,když mě najednou zadkem šťouchla vata a má hlava skončila v dortíku.


Nasupeně jsem se posadila zpátky.Noah vycítil,že mě nemá zastavovat a tak mi jenom setřel trochu dortíku z tváře a olíznul si prst.


,,Je docela dobrý." Namítnul.


,,Můj dortík." Zařvala jsem a postavila jsem se.Vzala jsem Noahův talíř s bramborovou kaší a hodila ho po ní.Hbitě se sehla.


Talíř letěl skrz celou místnost.Naneštěstí otevřela dveře do jídelny učitelka fyziky.Talíř jí přistál rovnou na ksichtě.Učitelka začala ječet.


,,Můj nový svetr.Ellenwoodová co to děláte?" zařvala na mě.


,,Paní učitelko.Já zkouším Newtonovy zákony síly." Namítla jsem.


Učitelka zrudla.Bylo to vidět i přes tu hromadu žluté bramborové kaše.


,,Okamžitě do mého kabinetu." Šlo vidět,že jí ruply nervy.Zvedla jsem prst.


,,Moment paní učitelko.Ještě si něco vyřídím." Řekla jsem já,ale to už ke mně učitelka dusala,jak stádo koní.


Já vyskočila od stolu,popadla první talíř,který mi přišel pod ruku a omlátila ho i s jídlem cukrové vatě o hlavu.Vlasy měla zplihlé s kouskama mrkví a nudlemi.,,O bože promiň.To nebylo vůbec naschvál." Pronesla jsem ironicky.


,,Ale má to i své plus.Máš novou příchuť." Zazubila jsem se.


,,Ááááá." Začala ječet blondýna a sedla si na zem.Začala si z vlasů vybírat nudle a mrkev.Já se jen vítězoslavně chechtala,ale smích mě hned přešel.


,,Stádo koní" mě chytlo za límec a táhlo mě do svého kabinetu.


Hodinový proslov mě docela nudil.Učitelka stála celou dobu u okna a dívala se z něj ven.Já si strčila sluchátka do uší a po chvilce jsem usnula.


,,Ellenwoodová." Začala řvát učitelka.Probudilo mě to i přes ty sluchátka.


,,Ano paní učitelko?" optala jsem se.Nechtěla jsem být protivná,to vážně ne.To bych si na učitelku nikdy nedovolila.Hustá ironie.


,,Teď půjdeš…" brblala,ale já ji neposlouchala

,,Umyješ…" ,hm..já mám hlad´

,,A potom…" ,doufám,že mi Noah trochu svého dortíku nechal´

,,Po škole..." vykulila jsem oči..


,,Co?Ne paní učitelko prosím jenom po škole ne." Začala jsem škemrat.Učitelka nahodila udivený ksicht.


,,S tebou a po škole?To nikdy.Jsi tu jeden den a už mi lezeš na nervy.Říkala jsem,že mi umyješ všechny zkumavky a po škole přijde tvoje mamka" Vydechla jsem si úlevou.


,,Jo dobře.To mi nevadí.Tak zatím.Jdu umýt ty zkumavky." Řekla jsem a vyšla jsem.


,,Ellenwoodová.Klíče." řekla a hodila mi je.Obratně jsem je chytla.


,,Děkuji" řekla jsem a odešla.


,,Ellenwoodová.Už to máš hotové?Čekáme na tebe celou věčnost." Zaslechla jsem Noahův hlas.


,,Jo…už dávno." Řekla jsem a uložila poslední zkumavku.Vyšla jsem ven a zamkla za sebou dveře.Potom jsem zašla za učitelkou vrátit jí klíče.A potom jsme šli pryč ze školy.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 evuska evuska | E-mail | 22. prosince 2011 v 19:39 | Reagovat

Skvělé, už se těším na další díl ;-)  :-)

2 Moni Moni | 8. ledna 2012 v 16:24 | Reagovat

To bylo super xDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama