close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

4. kapitola 2/2

31. prosince 2011 v 14:35 | Aranel van de´Corvin |  Nový svět


Tak tentokrát vyje. Možná by se do role hlídacího psa vážně hodila víc. Ale počkat. Když se mě ptá na Izrael, tak máme zeměpis a naše učitelka na zeměpis nás má taky na nábožko. To znamená, že je věřící. A není snad jedno z deseti křesťanských pravidel, nebo co to je taky:,,Nevezmeš jméno boží nadarmo."? Tak ta se vybarvila. Už jí při nábožku nikdy nebudu poslouchat. Teda ne, že bych jí někdy poslouchala, ale stejně. Tady jde o princip.

,,Izrael neleží v Africe, ale v Asii."

No jo furt. Pche takovej detail. Vždyť je to hned vedle, ale paní přesná to samozřejmě musí mít všechno ……. Najednou mě nenapadal vhodný výraz. ………přesně. Je to puntičkářka.

Zavrtím hlavou, aby se mi urovnali myšlenky a dlouhé ohnivě rudé vlasy mi vlajou okolo hlavy.

Ty vole vono to pomáhá. Právě mě totiž napadlo, že v Pekingu byla olympiáda. Tudíž byla v Izraeli. Teda. Dneska mi ten mozek nijak pracuje.

,,Byla tam olympiáda," řeknu sebejistě.

Učitelka vykulí oči.

,,Olympiáda?" řekne nevěřícně.
,,Olympiáda," přisvědčím.

,,Tam žádná olympiáda nebyla."

,,Ale bylo to přece ve zprávách."

,,V jakých zprávách?"

,,No, v normálních."

,,Tak to ty zprávy byly chybné i když bych spíš řekla, že to vy jste je neposlouchala."

,,Poslouchala," hádám se s ní. Sice jsem je neposlouchala, ale to je detail.

,,Očividně ne, protože v tom případě byste věděla, že olympiáda nebyla v Izraeli, nýbrž v Pekingu."

,,No vždyť o tom tady mluvím."

Úča se zarazila.

,,Jak to myslíte?"

Bože, tý to ale nezapaluje.

,,No, Izrael přece byl hlavním městem Pekingu."

Učitelka vypadala, že nemá slov. To jsem ji dostala, co? Pak najednou zrudne (jo už zase) a zařve: ,,Sednout! Za pět! A budete po škole! Ze mě si nikdo tropit blázny nebude!"

Vypadala fakt naštvaně, radši ji poslechnu, ačkoliv nevím, co jsem podle ní provedla.

Sednu si vedle Danily.

,,Nevíš, co jsem udělala?"

Danila chvíli neodpovídá. V zelených očích má nepřítomný pohled. Zírá na učitelku, úplně jako by jí četla myšlenky. Pak najednou vyprskne smíchy. Učitelka to bohužel slyšela.

,,Tak ty se mi budeš taky smát? Ty nová… Jak že se jmenuješ? Jo už vím. Diana."

,,Danila," opravila ji.

,,To je jedno! Takže Danilo, teď si udělám srandu já z tebe! Budeš po škole!"

V tu chvíli jsem se musela hodně přemáhat, abych se nerozesmála.

,,Co je na tom srandovního?" nechápala.

,,Nic," odpovím. ,,To je jenom učitelskej humor. Myslej si, že je to vtipný a přitom můžem chcípnout nudou."

,,To jsou ale idioti."

,,To jo no," souhlasím s ní, když si vzpomenu, na co jsem se jí ptala.

,,Tak co jsem teda udělala, že jsem jí tak naštvala?"

Danila se ušklíbla.

,,Izrael je stát v jihovýchodní Asii vedle Palestiny a Peking je hlavní město Číny."

,,Aha. No, ale skoro jsem se trefila."

Její úsměv se rozšířil.

,,Jasně. Byla si úplně těsně vedle."

Zamračila jsem se na ní.

,,Neděláš ty si ze mě náááhodou srandu?"

,,To bych si nedovolila."

,,Tak to máš štěstí."

,,Však já vím."

V tu chvíli zazvonilo.

Ha! Konečně. Už jsem si myslela, že se nedočkám. Teď jenom rychle na oběd, než se tam utvoří fronta.

Díky naší rychlosti jsme tam s Danilou byly jako první. Ble, co je to zase za humus?

Mrknu na jídelní lístek. Bramborová kaše. Co? Teda ne že bych byla expert na vaření, ale myslela jsem, že bramborová kaše má být žlutá, ne oranžová. No nedá se nic dělat. Nic jiného nebude. S odporem jsme to snědly a odnesly talíře.

,,Tak teď ještě odpoledka," vzdychnu smutně.

Danila na mě pohlédne.

,,Co takhle se na ní vysrat?"

Teda ta holka se nezdá.

,,Absolutně stoprocentní souhlas."

,,Super."

Šly jsme do přízemí a tam jsme proklouzly ven oknem.

,,No, kam teď?" zeptá se Danila.

,,Třeba do parku," navrhnu.

,,Ok," souhlasí Danila.

Po pár krocích se mi připomene můj zlomený kotník.

,,Au," zasténám bolestí.

,,No jo tvoje noha," plácne se Danila do čela.

,,No jo moje noha," odpovím.

,,Ukaž mi jí," přikázala.

,,Ne, to je dobrý," bráním se.

Sice není, ale nechci, aby si kvůli mně dělala starosti.

,,Prostě mi ukaž tu nohu a nežvaň!" zařve na mě.

Wow. Ta má, ale ječák.

,,Neuvažovala si někdy o tom, že budeš strašit děti? Myslím, že by ses na to docela hodila."

Co to kecám? Já přece nemyslím.

Pořád se tvářila přísně, ale zacukaly jí koutky.

,,Stejně jako sis myslela, že by se učitelka hodila do role hlídacího psa?" zeptala se mě se zdviženým obočím.

,,Jo přesně tak," souhlasím s ní.

Tak počkat uvědomím si. Tady něco smrdí. Jenom přijít na to co. No jasně už to mám.

,,Jak můžeš vědět, co si myslím?"

Danila ztuhla. Skousla si ret a bylo vidět, že lituje svého prořeknutí. Ale v jejím výrazu bylo ještě něco. Řekla bych, že uvažovala, jestli mi může věřit.

,,No….," začala odpovídat.

,,….já jaksi tak trochu…," koktala nervózně.

,,…umím číst myšlenky," dořekla konečně.

Vykulím na ní oči.

,,Číst myšlenky?" ověřovala jsem si jestli jsem správně slyšela.

,,Jo přesně," odpověděla.

Tak pokud dobře slyším, tak jsou tu pouze tři možnosti.

1. Dělá si ze mě prdel. (A je hodně dobrá herečka)

2. Je to jen potrhlej sen. (A to hodně živej)

3. Jsem cvok. (Tahle možnost je asi nejpravděpodobnější)



,,Není to sen," ozve se Danila. ,,A nejsi ani cvok ani si z tebe nedělám prdel."

Tak jo. Tohle vylučuje 1. možnost, protože mi fakt čte myšlenky.

Teď je tu 2. možnost a ta jde vyloučit asi jen jedním způsobem.

,,Štípat se nemusíš. Fakt se ti to nezdá."

Ptal jí někdo na něco?

,,Ne," ozve se zničehonic Danilin hlas v mé hlavě.

Trhnu sebou, jako by mě píchla vosa.

Co to jako má být?

,,Mluvím na tebe v myšlenkách. Copak to není jasné?"

Štípnu se. Au. To bolí, takže se mi to nezdá.

,,Vždyť jsem ti to říkala."

Takže je to jasné. Měla bych se přestěhovat do Bohnic.

,,Co jsou Bohnice?"

,,Místo kam zavírají podobné případy jako jsem já," přidám se do jejího rozhovoru se mnou a mými myšlenkami.

,,To tam musí být veselo."

,,To nevím nikdy jsem tam nebyla. Hele ty fakt čteš myšlenky?"

,,Jo, ale jestli ti to vadí,tak ti je číst přestanu."

,,Ne, to je v poho"

,,Ok."

,,Umíš i něco jiného?"

,,Umím čarovat."

Ty bláho. To je dost hustý.

,,Jak to, že umíš kouzlit? Je takových lidí víc? Co všechno umíš? Předvedeš mi něco?"

,,Tak jo."

Najednou mi ale sklouzne pohled na hodiny. A do prdele. Už skončila škola a za chvíli máme být v děcáku. Jestli přijdeme pozdě, tak vychovatelku napadne, že jsme se možná ulily.

Musely bychom běžet, abychom to stihly. A to já s tou nohou nemůžu.

,,Ukaž mi jí."

,,Co?"

,,Ukaž mi tu nohu."

,,Jak chceš."

Sednu si na lavičku a podám jí nohu.

Chytne mě za zlomený kotník a prohlíží si ho. Syknu bolestí.

,,Promiň, ale musím si být vědět, co se ti s ní stalo."

,,Jo, jasně. V pohodě."

Danila se najednou rozhlídne jestli nás nikdo nesleduje. Pak se sklonila a začala něco mumlat.

Ucítila jsem, jak bolest polevuje.

,,Tak co lepší?" zeptá se s úsměvem.

,,Mnohem," odpovím.

,,Jak si.."

,,Potom," zarazí mé otázky.

,,Teď musíme běžet."

Obě dvě se rozběhneme k děcáku. Když se přibližujeme, mé bystré oči spatřily vychovatelku.

Stála ve dveřích a zamračeně nás pozorovala.

,,Sakra," řekne Danila.

,,Co je?" zeptám se.

,,Ví, že jsme se zdejchly. Volal jí ředitel."

No to mě poser. Tak tohle bude pořádnej průser. Ale to jsme mohly čekat. Přece by to nebyl první školní den, abychom se nedostaly do průseru.




 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 evuska evuska | E-mail | 31. prosince 2011 v 16:45 | Reagovat

Skvělí díl no neřekla bych že si Danila udělají hned takový průser to s tím ředitelem bylo super :-D ale takový růžový slon... :-D už se moc těším na příští kapitolu ;-)  :-)

2 Majda Majda | 1. ledna 2012 v 13:56 | Reagovat

[1]: Díky. Takový komentář vždy potěší. :-)

3 Kitty97 Kitty97 | 2. ledna 2012 v 0:18 | Reagovat

Krásná povídka!! Zbožňuju povídky na téma Eragon....U růžovýho slona sem chytla totální výtlem :-D moc se těšim na další kapču <3

4 Moni Moni | 8. ledna 2012 v 17:13 | Reagovat

Rychle další...tohle je fakt super...nej ta hadka u ruzovyho slona a to zkouseni... :-D  :-D  :-D  :-D

5 Saskiene Saskiene | 8. února 2012 v 18:20 | Reagovat

Růžovej slon je skvělej jako celá tahle povídka rychle další kapču!!! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama