close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

1. kapitolla

8. ledna 2012 v 16:34 | Aranel van de´Corvin |  Utrpení a láska

A je to tu zas.Škola.No jo,prázdniny už zabouchly dveře a já zase musím jít do školy.Bože,jak já ji nenávidim.A zkuste do toho ještě být upír.Mám pocit že mi praskne hlava.Právě teď sedim ve svojí lavici,v zádu u dveří.Učitelka nám tady něco žvatlá,ani jsem nepostřehla co...No jo,vejška.Ku štěstí první den máme jen čtyři hodiny a potom můžu jít zase domů.Už se těšim až se natáhnu do teplé vany a nechám všechny myšlenky odplout.
,,No,Sandra by nám něco určitě ráda řekla,proč nedává pozor..." začala učitelka.Rychle jsem zpozorněla.Jak mám sakra odpovědět?!Horečně jsem přemýšlela a něják mě nic nenapadalo,ostatní se začali smát...Hmm,to se jim to směje,když je to na učet někoho jiného.
Crrr!
Zvonek!Moje záchrana!Vítězně jsem pohledla na učitelku.Ta jen zavrtěla hlavou
,,Chci tě vidět po škole ve svém kabinetě,Sandro." řekla a já jen slabě přikývla.Vzala jsem tašku a zdrhla.Když jsem sebíhala po schodech,strčila do mě jedna kámoška.Jmenovala se Kristýna.
,,Ahoj Kiki."pozdravim jí a usměju se.Blondýnka na mě koukne.
,,Co je to s tebou,Sandry?Chováš se hrozně divně." řekne a pod schodama mě zastaví.Já jdu směrem ke skřínce,nevnímám její zastavení.Začnu hledat klíče.Zatraceně,kde sou?! a potom kouknu na Kikinu.
,,No já nevim,poslední dobou furt nad něčim přemýšlim..." pousměju se.Kiki jen zavrtí nechápavě hlavou a jde ke svý skřínce.
Taky máte občas ten pocit,že se proti vám všechno spiklo?No,tak takovej pocit mám teď já.Další hodinu máme matiku,takže nuda.Vezmu si akorát učebnici a sešit do ruky a pádim do třídy.Tam už byla asi půlka třídy a všichni si povídali.
Zbytek dne proběhl nudně,samý kecy o tom,jak se budem učit a takový,poslední hodinu sme měli tělák.Učitelka nám slavnostně řekla,že budeme mít nový fotbalisty.Och,Bože.Takže další kluky,prej tři.No,ještě lepší.Pak k nám přišli i kluci a jejich učitel nám všem hezky vyprávěl,jak budeme mít skvělou naději,že jsou to skvělý hráči,že byli pozváni od samotného ředitele. Nakonec jsem byla ráda,když zazvonilo.Ještě k tý učitelce na čejinu a můžu domu.Sedla jsem si na židli,když mě k tomu učitelka vyzvala.
,,Takže,Sandro," začala vyprávět a otevřela si ten svůj zapisníček ,,dneska je první školní den a ty už hned ze začátku nedáváš pozor.Překvapilo mě to,jelikož ty jsi jedničkářka a vždycky jsi dávala pozor.Můžeš mi vysvětlit proč jsi najednou tak odtažitá?" zeptá se.Já na to jen pokrčim rameny.Nechápu proč mi zasahuje do vlastního života.Učitelka pokýve hlavou.
,,Poslyš,už u mě byli i jiní učitelé,že vůbec nedáváš pozor.U tělocviku to zmírnim,chápu že holky nezajímá fotbal.Ale i tak,zkus se alespoň tvářit,že tě to zajímá." dořekne a já přikývnu
,,Děkuju,paní učitelko." usměju se a rychle zmizim z kabinetu.A hurá domů!
Když jsem konečně dorazila,zahodila jsem tašku a zakřičela: ,,Jdu ven!" a odešla jsem do lesa.Ku štěstí jsme měli les hned vedle domu,takže jsem nemusela chodit něják daleko.Sedla jsem si na svoje oblíbené místečko: spadlý strom přes starý vojenský příkop.Začala jsem pohupovat nahama a zamyslela se nad tím vším co se dneska stalo.
Učitelka je na mě něják moc hodná,to jsem stihla postřehnout.Matika-nic novýho.Děják též,ale ti nový mě možná budou zajímat.Třeba to budou pěkný kluci s vymakanou postavou.Ach...Kéž by to tak bylo....Pak jsem začala přemíšlet nad nějákejma blbostma.
Náhle jsem ucítila něčí přítomnost a hned na to jsem slyšela praskot větviček.Prudce jsem se ohlédla.A málem jsme vykřikla hrůzou.Něco tam bylo,ale jak jsem se otočila,zmizelo to.Ale vim stoprocentně,že jsem zahlídla vlčí srst.To mě hrozně vyděsilo.Jako upír mám vrozený strach z vlků a jim podobným.koukla jsem na hodinky a došlo mi,že tu sedim snad už tři hodiny.Bůh ví,jak dlouho tu to stvoření bylo.
Zazvonil mi mobil a já to zvedla.
,,Jé,ahoj,Sandro!Hele,půdem s holkama na Žiďák,jdeš s náma?" ozvalo se z mobilu.Já se zamyslim.Proč ne? potřebuju se něják uklidnit.
,,Jasan,kde je sraz?" zeptám se.Jen tak pro informaci,ten kdo mi volal,byla moje další kámoška,Denča.Tedy Daniela.
,,No,tak třeba na Žiďáku,Kamča stejně zase přijde pozdě.Jo,a ještě tam půjde Kikina,souhlas?" řekla Denča.Kamča byla jedna holka,z mojí třídy,taky upír,což jsem měla štěstí,nebyla jsem sama.
,,Jasan!" zvolam šťastně a típnu to.Jen tak,aby ste věděli,Žiďák je takovej kopec v lese,kde se s holkama opíjíme.No co,už je nám dvacet,tak můžem,ne? Seskočim ze stromu a rozeběhnu se směrem k Žiďáku.Postupně nabírám neuvěřitelnou rychlost.Njn,jsem upír.A že jsem divnej upír? Vy věříte těm seriálům Upíří deníky?To není jaksi pravda ale i je.Stmívání vlastně taky není tak úplně pravda.(Myslete si co chcete,ale pro můj příběh jsem si zvolila tuto verzi,prosím,neberte to jako urážku,díky.) Nám slunce vůůůbec nevadí,česnek taky ne - můžeme ho v klidu jíst.No,v zrcadlech vidět jsme,zabíjí nás jen kůl z Jasanu,strašně nám vadí svěcená voda a potom ještě Vstavač pleťový (Dactylorhiza incarnata),ten nám může uškodit když z něj uděláte vývar a v něm necháte lano aspoň dvě hodiny,pak nás svážete a my jsme bezbraní,jelikož nás oslabuje.Potom také když nám dáte injekci s obsahem Vstavače,oslabí nás to alespoň na jeden den a když ho spolkneme tak to samé.A květy Vstavače jsou také nebezpečné,když ty květy otřete o náší kůži,šíleně nás to pálí.
A ještě scopnosti: Skvěle slyšíme a vidíme,máme nadpřirozenou sílu a rychlost.Potom také regenerace,když nás něco zraní,většinou se to samo rychle zahojí.No a to je asi vše.
No moment,já vynechala hlavní problém upírů.Vlkodlaci.Ano,vlkodlačí kousnutí nás zabije,škrábnutí oslabí a nikdy se nezahojí.Ku štěstí,v mém městě nejsou,alespoň jsem ještě na žádného nenarazila.
No,a jsem tu.Rychle zpomalým,aby si toho holky nevšimly a vyškrábu se do kopce.Jako první si mě všimla Kamča (Chceteli - Kamila) a bodeď by ne,s jejím sluchem.Usměju se na ní.
,,Dneska jsi tu něják brzo." řeknu pobaveně.Kamča se usměje a její havraní vlasy jí spadnou do obličeje.
,,To víš,byla jsem blízko." usměje se. Já se rozhlídnu.Ještě tu nikdo není,krom Kamči.Aspoň si s ní můžu promluvit.Sednu si vedle ní.
,,Hele,Kamí,já mám menší problém."Kamča se na mě ihned obrátí s vážnou tváří.
,,Povídej." řekne a pečlivě mě studuje pohledem.
,,No,já nevim proč,ale mám pocit,že jsem čím dál víc rozrušená.Mám z toho strach." kouknu na ni.Kamča pokývá hlavou.
,,Není to krví?" My můžeme krev pít jakoukoli,je to vlastně stejné jako v Upířích denících.Po lidské krvi zešílíme a staneme se divokou zvěří,dalo by se říct,ale zato nám dává tu ohromnou sílu.Když pijeme zvířecí krev,nic se neděje,nedává nám sílu,ale zato po ní nešílíme.Jíst můžeme normálně jako lidé.
,,Ne,to určitě ne." zavrtim hlavou.Kamča si povzdechne.
,,No...po pravdě já to cítím taky,tohle už jsem jednou zažila.Někdo vstupuje na naše území,San." zašklebí se.
My upíři jsme nesmrtelní,ale ne nezranitelní,což už víte.Kamča,jak vím, je stará něco přes sto let.Když nechcete,aby si toho,že nestárnete nikdo nevšiml,musíte se stěhovat.Což je dost nepříjemné,ale nedá se nic dělat.
Já se na ní udiveně kouknu.Upíra bychom cítili jinak,s radostí.
,,Vlkodlak?.." zašeptám. Kamča přikývne.
,,Bojím se toho.A nejspíš to bude sakra silný vlkodlak.Protože tohle jsem cítila,ale slabší. Víš.." ale nedořekla,jelikož to už se tam dostavila Kikča.Já se na ni pousměju.
,,Ahoj,Kiki!" zamávam na ní.Kikča oddechne a pak se taky usměje
,,No nazdar,holky!" a sedne si naproti nám.Pár vteřin nato se tam vyškrábe i brunetka,Denča.
,,Fuj,to je ale kopec." ušklíbne se.
,,Ty jsi tady dala sraz." řekneme všichni tři najednou a pak vybuchneme smíchy.Denča si sedla k nám a začali jsem kecat o blbostech.A to jsme ani netušili,že za zády máme ohromný problém.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Moni Moni | 8. ledna 2012 v 17:14 | Reagovat

Boží... ;-)  :-)

2 Yuuki Yuuki | 9. ledna 2012 v 18:08 | Reagovat

jj ;-)  ;-)

3 Trista Trista | 10. ledna 2012 v 9:35 | Reagovat

Zaujímavé...som zvedavá, čo bude ďalej. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama