Autorka→ oliviepetrova@centrum.cz
Ahoj.Moc se vám chci omluvit , že jsem vám další kapitolu nepřidala již dřív , ale nebylo moc času. Doufám, že se vám tahle kapitola bude líbit a moc se omlouvám za chyby.:)Příjemné čtení:)
22. května 1864
V pokoji
"Hmmm….Jaké šaty jsi mám dnes obléct? Modré jsem měla včera a dneskana snídani. Fialové si nechám na zítra. Takže zelené nebo béžové?" říkala jsem si samav pokoji.
Katherine už odjela se Stefanem a Emily a pan Salvatore již také odjel. Takže jsme tady s Damonem sami(skoro).Damon říkal že udělá nějaký plán na den. Takže nevím kam půjdem a nebo jestli vůbec někam půjdem.Takže…
"Béžové! Vezmu si béžové ." řekla jsem radostně a šla si je obléct. S korzetem mi ráno již pomohla Emily a vlasy si nechám rozpuštěné. Tím nic nezkazím.
"Tyhle šaty mi opravdu sluší." Usmála jsem se na sebe do zrcadla . Pročesala jsem si vlasy a šla jsem ven z pokoje.Zavřela jsem dveře a …
"Damone!"vykřikla jsem."Strašně jsem se ho lekla."
"Omlouvám se slečno Olivie. Jsem pro vás jen šel.Omlouvám se.Já nechtěl jsem vás vyděsit." Usmál se omluvně a já se zamračila.
"Ale,ale pane Salvatore.A já myslela že jsme se dohodli na tykání. A vy mi přitom vykáte.Jsem velice zmatená.Prosím, vysvětlete mi to."
"Máte pravdu. Promiňte Olivie.Samozřejmě jsi budem tykat Olivie.Moc se omlovám a omlovám se vám i za to , že jsem se vás vyděsil." Vypadal tak roztomile.
"Dobře.Takže , kam půjdeme?" usmála jsem se a on také.
"Co by jsi řekla na procházku a pak...."Schválně nedořekl větu.
"A pak?"no jo musela jsem se zeptat.Jsem zvědavá.
"Nech se překvapit.Jdeme?"šibalsky se usmál a já přikývla.
Na procházce
"Jak se ti tady líbí?Je to tady hezčí něž v Bulharsku?" zeptal se mě Damon.Právě jsmese procházeli zahradou.
"Je to tu krásné.Opravdu krásné. Bulharsko je moje rodná země , ale tady se cítím víc doma. Možná je to tím, že je tady moje sestra. Jak dlouho jsme se neviděly . Ale možná je to tím , že jsi tady ty…" usmála jsem se a začervenala jsem se.
"Možná…..Jak dlouho jsi se s Katherine neviděla?" Chytl se toho. Jak mu mám vysvětlit , že jsem ji neviděla asi 150 let?
"Vlastně asi….asi 5 let." Zalhala jsem.
"To je vcelku dlouhá doba. Proč tak dlouho?" to je skoro jak výslech. Ale je pravda, že včera jsem ho vyzpovídala já.
"Zamilovala jsem se.Zamilovala jsem se do Alexandra. Byl tak mladý a okouzlující muž a stále je. Jenže jsem potkala Fredericka, jeho otce, a najednou to bylo jiné. On byl sice starší , ale byl neuvěřitelný gentleman.Byl tak galantní a navíc pohledný.Vlastně mě s ním seznámil Alexandr.Představil mě jako jeho budoucí ženu.Já jsem se s Frederickem až moc zblížila.Trávili jsme spolu hodně času a měli stejné koníčky.Jednou jsme se oba opili a začali se líbat…... Věděla jsem že to musím říct Alexandrovi. Bylo to proti němu nefér. Nakonec se to dozvěděl sám, ale ani moc mu to nevadilo.Samozřejmě byl ze začátku naštvaný , ale nakonec přišel na to , že mě miluje jako sestru a já ho miluji jako bratra, kterého jsem nikdy neměla.S Frederickem jsem byla šťastná a Alexandrmě v tom podporoval a sám si našel jinou holku.A pak mě o dva roky později požádal Fredrick o ruku. Byla jsem tak šťasná a řekla hned ano. Věděl že už se nemusí snažit být na mě milý.Věděl že už jsem jeho.Od té doby se ke mně choval hnusně. Už se vůbec nesnažil mě získat a také proč , že?Vždyť jsemmu řekla okamžitě ano. Já ho milovala.Poslední dva roky byly k nevydržení, ale já…nevím …asi jsem ho nechtěla zklamat. Opra vdu nevím. No ,zbytek už znáš. Jeli jsme na jeho hrad poblíž Mystic Falls a já ; řekla že je tady má sestra a že ji chci vidět ještě před svatbou. Nechtěl sem , ale nakonec ho přemluvila. No a vlastně tady jsem si uvědomila že ho nemiluji. Že on není ten pravý . Že s ním nechci zůstat celý život."
"Víš , jsem rád že jsi u nás zůstala.Mohu ti něco říci?" zeptal se mě Damon.
"Ovšem.Povídej."
"Od té doby , co jsem tě uviděl se mi změnil život. Vím , je to divné , protože se známe krátce , ale…já nevím…Stačí tvůj úsměv a já jsem hned šťastnější . Stačí jen jedno slovo z tvých krásných rtů a já cítím motýlky v břiše….Tohle jsem ještě nikdy necítil.Já měl hodně žen.To přiznávám , ale s žádnou jsem necítil to co cítím s tebou.Jen se mi prosím nesměj.Já za to nemůžu.Za to můžeš ty.Ty jsi mé sluníčko v životě." páni, tak on cítí to stejný co já…
"Já nevím co říct.Já totiž cítím to uplně stejně." řekla jsem a on se rozzářil a obejmul mě.Krásně voní.Hmmm…Odtrhnul se ode mě.Co to děla? Mě se ten parfém líbí a jeho stisk ještě víc.Chytnul moji hlavu do svých rukou a skláněl se proto , aby mě políbil.Já jsem se ani nepohnula.Nechala jsem se od něj políbit a bylo to…fantastiské.Projela mnou takovásíla .Taková energie.Taková vášeň. Bylo to lepší než čerstvá krev. Bylo to tisíckrát lepší než čerstvá a mladá krev.Najednou se ode mě odtruhnul.
"Olivie…já..já těasi miluji."začala jsem brečet .
"Olivie… zlato je všechno v pořádku. Promiň .Já nevěděl že začneš brečet."řekl starostlivě Damon.
"Blázínku…Já brečím štěstím." Řekla jsem a skočila mu do náruče a začala ho líbat.Nikdy jsem se s žádným chlapem nelíbala jen tak a tak brzo a žádný mi také neřekl , tak brzo že měmiluje. Líbali jsme se asi deset minut a pak celý šťastní jsme šli domů.
V domě
"Tak co budem dělat teď?"zeptala jsem se ho.
"Co?" řekl a já se musela smát.Tak on neví ,jo?
"Říkal si že půjdem na procházku a pak…Takže co budem dělat?" zeptala jsem se zájmem.
"Promiň jen sem se zamyslel.Já nevím , co budem dělat.Mohli bychom třeba…" usmál se a začal mě líbat. Vzal mě do náruče a já se nebránila. Někam mě nesl. Otevřel dveře od jeho pokoje.A když se mnou vešel , tak mě položil na postel a dál mě líbal.Nejdřív mě líbal na rty a pak postupoval níž.To už jsem ho od sebe odtrhla.
"Damone…já nemůžu.To je na mě moc rychlý."řekla jsem a zvedla se z jeho postele.Přece se hned s ním nevyspím.
"Já vím.Promiň." vypadal celkem zklamaný a i trochu naštvaný a já si o něm udělala obrázek.
"Takže o tohle tu jde jo? Ty mě chceš jenom do postele, že?" vykřikla jsem
"Cože?Ne!Olivie to není pravda.Já tě miluju.Proč si to myslíš?"teď vypadal smutně.
"Panebože Damone!Já ti řeknu , že nemůžu a ty mi řekneš :Já vím.Promiň. a přitom se tváříš zklamaně a trochu naštvaně.Co si mám o tom myslet?Hm?" vykřikla jsem na něho.
"Olivie…Já se tak tvářil , protože..,já nevím.Žádná mi nikdy neodolala a prostě…Já jsem chlap.Jsem takovej.Ale prosím odpusť.Já tě opravdu miluju a nechci tě ztranit jen kvůli tomu , že nedokážu dělat správný výrazy v danou chvíli."řekl a byl smutný.Já jsem taková hysterka.Všechno musím zkazit.Musela jsem ho obejmout a políbit.
"Damone promiň.Já jsem taková husa pitomá.Víš co?Já radši půjdu."chtěla jsem odejít , ale chytil mě záruku a přítahl k sobě.
"Neomlouvej se a nemluv o sobě jako o pitomé huse!Rozumíš?Ty nejsi husa a ani pitomá.Jasný?A neodcházej.Prosím."zaprosil Damon.
"Děkuju.Ale já teď půjdu na chvíli do svého pokoje na balkón.Přijď tam za mnou za 20 minut.Dobře?Nemusíš klepat." Políbila jsem ho.
"Dobře."rozzářil se jako sluníčko.Co si asi myslí?Doufám že si nemyslí , že mu dám ve svým pokoji.Ale co si to myslím.Vždyť Damon je slušňák.Už sem chtěla jít , ale on mě zase zastavil a přítahl k sobě.
"Tak za chvíli lásko!" políbil mě vášnivě a pak mě pustil a já odešla.
V mém pokoji
Otevřela jsem si dveře od balkónu a sedla jsem si tam na židli.A přemýšlela jsem.
Trochu jsem si to pokazila.Jak jsem mohla být na něho tak hnusná. Vždyť já si ho ani nezasloužím.Jsem upír a nemám duši.Nemám srdce.Jsem monstrum , který pije krev a zabijí.Já jsi ho nezasloužím , ale nemůžu ho odmítnout.Já ho miluju.Měla bych mu to říct.On mi to už řekl.Měla bych si ho lépe hlídat.Říkal že žádná mu ještě neodolala.To se ani nedivím .
V Damonově pokoji po odchodu Olivie
"Já jsem takový vůl."nadával jsem si pro sebe.
Ještě že ona je tak hodná. Proč jsem se tak zatvářil. Vím že jsem se cítil odmítnutý a nežádaný. Jako bych najednou zklamal. Možná jsem ji neměl říkat , že jsem před ní měl nějaké ženy , ale já ji to prostě řekl.Jsem fakt vůl a ani si ji nezasloužím.Je tak úžasná a milá a krasná….co krásná…Je přenádherná.Jak jsem mohl?Vždyť ona je jiná než ty ostatní.Musím si to u ní vylepšit.
V pokoji Olivie
Už tady sedím asi dvanáct minut.Za chvíli příjde Damon a já mu řeknu že ho miluji.Musím mu to říct.
"Kolik vlastně je?Páni to už jsou 4 hodiny? No opravdu. Doufám že Damon přinese něco k jídlu."Sám by mi sice stačil…Sakra co si to myslím?Je to Damon. Musím jít dneska na lov.Někdo zaklepal.
"Dále." Byl to Damon.V ruce držel kytici fialek a mísu s ovocem.
"Říkala jsem ti , že nemusíš klepat."usmála jsem se a šla za ním.On mezi tím položil ovoce na stůl.
"Na ta je pro tebe.Jako omluva."usmál se a podal mi kytici.
"Děkuji.Ale byla to moje chyba.Víš co nebudeme to už řešit.Dobře?"položila jsem kytici na stůl.
"Dobře." Řekl a znovu se usmál.Myslím že mě chtěl políbit , ale nakonec si to rozmyslel.A tak jsem ho chytila za košili a přítahla ho k sobě a začala ho vášnivě líbat.Byl překvapený , ale přidal se.Najednou jsem ho z ničeho nic silně kousla do jazyku a on se odtrhnul ode mne.
"Au."řekl .
"Promiň.Já nechtěla."ucitila jsem jeho krev a musela se otočit.Voněla úžasně.Začal mi praskat obličej.Nevěděla jsem co dělat.Začala jsem z hluboka dýchat, ale bylo to ještě horší.Utekla jsem na balkón.
"Olivie , co se děje?Nic se nestalo."řekl a vypadal smutně.
"To nic.Jen nerada vidím krev.Nic víc.Promiň.Prosím běž si to umít a pak se vrať."řekla jsem a on odešel do koupelny.Obličej se mi začal vracet zase do normálu.Pak se vrátil a už na něm nebyla žádná krev.
"Moc se omlouvám"přišla jsem k němu a obejmula jsem ho.
"Nic se nestalo."řekl a usmál se na mě.
"Musím ti něco říct.Můžu?"
"Určitě.Povídej."vypadal trochu zmateně.
"Dneska jsi mi řekl že mě miluješ a já ti nic neřekla.Jen sem začala brečet.Prostě ti to musím říct než bude pozdě.Taky tě miluju.Strašně moc tě miluju."řekla jsem a než stačil něco říct , tak jsem ho začala zase líbat.Myslela jsem že ucítím krev , ale necítila.Což bylo dobře.Nevím co to do mě vjelo, ale začala jsem mu rozepínat košilu.Líbala jsem ho na rtech a pak na krku.Tam jsem se na vteřinu zastavila.Cítila jsem jeho krev.Ale odolala jsem tomu pokušení a začal jsem ho líbat dál.Povalila jsem ho na postel.Začala ho líbat na bříšku.Mimochodem vypracovaným bříšku.Vůbec jsem se nepoznávala.Najednou jsem se s ním chtěla milovat.Damonovi se to očividně l&ia cute;bilo , ale najednou mě od sebe odtrhnul.
"Seš si jistá , že to chceš?" najednou jsem se také zastavila , ale bylo mi jasný co odpovím.
"Ano.Strašně moc to chci.Strašně moc chci tebe."řekla jsem sem a začala ho novu líbat na rtech.Už jsem mu chtěla rozepínat kalhoty , ale někdo zaklepal.Rychle jsem se zvedla a Damonovi podala jeho košilu.Trochu jsem si upravila vlasy a oba jsme si sedli ke stolu.
"Dále."řekla jsem a ve dveřích stáli Katherine se Stefanem.
"Doufám že nerušíme.Pře dasi hodinou jsme se vrátili a před chvíli dorazil pan Salvatore.Bude se podávat večeře.Tak pojďte."řekla krásným hlasem Katherine.Oba jsme se zvedli a šli ke dveřím.
"Ehm Damone.Máš špatně zapnutou košilu."řekl Stefan a já a Katherine jsme se na sebe podívaly a usmály se.Damon trochu zčervenal , ale taky se zasmál.Myslím že jim bylo jasné , co jsme dělali , ale nevěděli že se to vlastně nestalo.
"Olivie, po večeři se půjdem projít, co ty na to?"zeptala se mě Katherine.Nejdřív jsem chtěla říct ne, protože jsem věděla že se mě bude vyptávat , ale pak jsem si vzpomněla na to jaký mám hlad.
"Ano.Určitě." řekla jsem a viděla na Damonovi trošičku zklamání.
Po večeři ,venku s Katherine
"Tak co, jaký byl den s Damonem?" zeptala se mě Katherine a usmívala se.
"Ale jo bylo to dobrý."
"Nepovídej.Tedy povídej.Jsme tvoje máma .Musím vědět všechno."řela Katherine.
"No dobře. Nejdřív jsme šli na procházku a tam mi řekl Damon že mě miluje.Začali jsme se líbat a pak jsme šli domů a tam mě chytil do náruče nesl si mě k sobě do pokoje. Tam mě položil na postel a začal mě líbat na krku.Jenže já jsem se od něho odtrhla řekla jsem mu , že ještě nemůžu.A také jsme se pohádali a já odešla do svého pokoje. On za mnou přišel po asi 12 minutách s kyticí a ovocem.Řekla jsem mu že ho miluju a začala ho zase líbat.Jenže jsem ho kousla do jazyka a začal se mi měnit obličej.Řekla jsem mu že krev mi nedělá dobře a ať jde do koupelny a pak ať se vrátí.Když se vrátil , tak jsem se mu začala omlouvat a zase jsme se líbal i.Já ho povalila na postel a začala jsem mu rozepínat košilu.Zeptal se mě: Seš si jistá, že to chceš?" A já mu řekla , že ano. Pak jsem mu chtěla rozepnout kalhoty , ale to už jsi zaklepala ty.A to je všechno."
"Měla bych ti říct , že tohle by jsi neěmla dělat , ale já ti to schvaluju.Jen si dej pozor na to , abys ho nekousla znovu. Máš hlad?" zeptala se mě Katherine.
"Ano mám.A ani nevíš jaký."řekla jsem a obě jsme vyrazily do lesa.
V posteli
Dnešek byl úžasný a stalo se toho hodně.Už vím že Damona miluju a že on miluje mne.Také jsem se pořádně napila krve ze dvou mladých chlapců.Mňam.Byli úžasní.Po lovu jsem se ještě viděla s Dam,onem.Čekal na mě tady v mém pokoji.Popřál mi dobrou noc.Mylím že přišel proto , abychom něco dokončli , ale když viděl , jak moc jsem unavená , tak mi dal jen pusu a šel.On je prostě jedinečný chlap.Zítra mám zase hodinu tance.Tentokrát doufám , že tam se mnou bude Damon.
Dobrou noc deníčku


Super :)