close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

11.kapitola, 2.část

24. března 2012 v 8:07 | Aranel van de´Corvin |  Hra o duši kniha I.: Kořist vs. predátor
odkaz na web autorek→ www.hraodusi.jex.cz

"To bylo…" zastavím se v půlce věty. Jak to říct? V zápalu vášně? To by jí ublížilo ještě víc. "To bylo omylem," zachraptím a usměju se na ni. "S tvou krví se ta její vůbec nemůže srovnávat. No tak, Di, neblázni! Vždyť víš, že jediná má šťastná krev jsi ty," snažím se žehlit tuhle nemožnou situaci.
Zamračí se a obkročmo se mi posadí do klína. Ledabyle mi vjede prsty do vlasů a ve tváři se jí objeví soustředěný výraz. "Já chci jenom tebe," řekne a vpije se do mě šedýma očima, ve kterých se okamžitě ztratím. "Vím, že po tobě, zdá se, nemůžu chtít, abys měl jen mě," zašklebí se a uhne pohledem. "Chceš mě vůbec?" zašeptá mi do rtů a zoufale těká do mých očí.
Snaží se ve mně číst a já netuším, jestli se jí to daří. Sám se v sobě nevyznám. Něžně mě kousne do rtu a políbí mě. Sice jí polibky náležitě oplácím, ale něco mi na tom nesedí.
"Počkej," přeruším ji mírně udýchaně. "Tobě nevadí, když budu spát s Miou?" zúžím oči. "Že si to s ní budu rozdávat hned vedle tvého pokoje?"
Zatne zuby a tváří jí prolétne výraz naprosté beznaděje a vzteku. "Ne," usměje se na mě.
"To ti nevěřím," přimhouřím oči a prohlížím si její měnící se výraz.
Rty má stažené do podivného křivého úsměvu a skrze duhovky jí probleskuje zoufalost. Čelo má nakrabacené, vytváří to dojem malé rozzuřené holčičky, která si neví rady.
"To ti nevěřím," zopakuju znovu a ušklíbnu se.
Uhne pohledem. "Proč by ne?" prskne nabubřele a nafoukne tváře, jako by se zoufalství snažila nahradit vztekem.
"Protože ti to není podobné. Takhle ses na začátku nechovala. Tohle nejsi ty!" zatnu vztekle čelist.
"Takhle mě přece chceš," pokrčí rameny a bojácně se mi zadívá do tváře, jako by se chtěla ujistit, že jí neublížím!
Myslel jsem, že jsme spolu mnohem dál!
"Chci, abys byl šťastnej," povzdychne si a obličej jí protne nesobeckost její povahy.
Mám pocit, že mi zase neříká všechno a většinu myšlenek si nechává pro sebe. Nenávidím, když z ní musím všechno páčit, ale na druhou stranu nemohu říct, že se mi tajemnost, která ji opřádá, nelíbí.
"Proč si myslíš, že tě takhle chci?" svraštím čelo.
Povzdychne si a chvíli mě probodává přemýšlivým pohledem, jako by skutečně nevěděla, zda mi může povědět pravdu!
Zatnu zlostně pěsti, ale jinak na sobě nedám tyto emoce znát.
"Tak sakra popřemýšlej, co bys mi za moje dřívější chování nejraději udělal," ušklíbne se drze a provokativně se na mě zašklebí, zatímco jí v očích zahoří ty nezkrotné ohníčky. "Začal bys opanovat, že potřebuješ svobodu a že je to tvoje přirozenost. Já bych se začala vztekat a začala ti to vyčítat. Tobě by ruply nervy a zavolal bys na mě Dexe." Bolestně sebou trhne a něžně si přejede dlaněmi po pažích, jako by se chtěla obejmout. "Chci se tomu vyhnout. Chtěl jsi přece poslušnou ovečku, kvůli šťastný krvi, která bude plnit, co ti na očích uvidí a poslouchat na slovo," schoulí se do sebe.
Rozzuřenost se mi ve tváři projeví velmi agresivním způsobem. Ihned vycením špičáky a zúžím oči do krvelačných škvírek. Potlačit vztek je nemožné, protože to, co mi tu nyní říká, mi v duchu maluje krvelačnost.
"Takže chceš říct, že za to můžu já? Že to je moje vina? Že jsem sobecký a sebestředný hajzl, který na tebe pokaždé, když ho nasereš, zavolá Dexe, aby tě ztrestal? Ty si snad nakonec budeš myslet, že jsem ho za tebou dneska poslal schválně já, ne?" neudržím si chladnou hlavu. "Já přece nechci žádnou pitomou ovečku, která bude na slovo poslouchat! To bylo na začátku, ale to už dávno neplatí, do hajzlu!" zavrčím naštvaně.
Asi to přeháním, ale musím to ze sebe dostat. Tak ona se mě bojí. Bojí se, že jí ublížím! Jako by nevěděla, jak to mezi námi je…
Skrčí se před mým vztekem a odsedne si na kraj postele. "Tak co teda vlastně chceš?" špitne, protože ji zřejmě vážně děsím. "Vždyť já ani nevím, jak se mám chovat," zoufá si. "Co si můžu dovolit a co ne!" vydoluje ze sebe tu sebejistotu a postaví se mi hrdě čelem. "Jsi první, kterému na mně trochu záleží… Kdo mě vnímá a zajímá se o mě, i když nemusí. Komu není jedno, jak se chovám, a chce mě mít u sebe. Zkus pochopit, že se mi ještě nikdo takhle nevěnoval… Nechci o tebe přijít," ztrápeně se mi zadívá do očí a přitom pohledem těká ke dveřím, jako by se bála, že sem každou chvíli někdo přijde.
"Já jenom chci, aby ses chovala tak, jak to cítíš a ne tak, jak si myslíš, že to chci já!" řeknu, když si všimnu, jak se pořád bojácně rozhlíží. "Nikdo sem nepřijde!" zaburácím. "Nemám ho jako prostředek k tomu, abych tě děsil!" zavrtím mrzutě hlavou. "Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna ty se mě budeš bát…" Jak děsivě mi to najednou zní, když nechci, aby mezi námi proudil strach a ona se cítila jako utlačovaná kořist.
My jsme už přece úplně někde jinde!
"Navíc teď, když je to mezi námi úplně jiné," řeknu a upřu na ni svůj pohled.
Zúží oči a nevěřícně si mě prohlédne.
"Sakra, tak jaký to teda mezi náma je?" pípne a sleduje, jak se k ní přesunu blíž. Je křečovitá, jako by snad čekala nějaký výpad či co! Kdybych byl člověkem, tak bych snad ten svíravý pocit, který mi to uvnitř těla způsobuje, nazval bolestí.
"A já si naivně myslel, že ti moje blízkost dělá dobře a ono je to přesně naopak," zamumlám se staženým hrdlem. "To není touha a láska," zavrtím hlavou a cosi se ve mně hroutí. Jakási představa, že bych s ní někdy mohl být… "To je vážně strach," odfrknu znechuceně. Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového někdy vyslovím. "Sebevědomý upír přišel o zbytky svého ega," polknu hořce.
V očích se jí zablýsknou ohnivé plamínky a znechuceně odfrkne. "Sakra, přesně tohle jsem čekala," zavrtí hlavou a zašklebí se mi do tváře. "Neděj mi tu scény," zakření se, jako by ji můj proslov unavoval. "Ty moc dobře víš, co jsem k tobě přesně cítila a to trvá!" Zatváří se velmi sebejistě. Přisune se ke mně a nahne se, aby se mohla dotknout mých rtů. Divoce mě políbí, a když ji sadisticky kousnu do rtu, zasténá a škubne sebou, až se naše rty rozpojí.
"Tak já dělám scény?" zašklebím se, ale v koutcích mi cuká smích. Ani jsem si neuvědomil, jak moc mi ta její ďábelská povaha imponuje.
Zakření se na mě takovým způsobem, že ji za to ztrestám silnějším stiskem v pase, až vypískne, a stáhnu ji zpátky na postel, kde se jí posadím na břicho. Drápy jí zajedu pod dlouhé tričko a přejedu jí jemně po stehně, až sebou cukne.
"Budeš prosit, abych ti tuhle větu odpustil," blýsknu v šeru očima.
Zalapá po dechu a pak se mi ve své obvyklé ráži zašklebí do tváře.
"Tak se předveď…" vycení na mě své zuby a jemně mě pohladí po tváři.
Než ale stačím na tu její drzost něco odpovědět, přitáhne mě k sobě a zajede mi jazykem do úst. Ihned se zapojím do vzájemného laskání. Prsty jedné ruky jí zajedu do vlasů, zatímco tou druhou ji chytím v pase a přitisknu k sobě. Prohne se mi a roztouženě mi vzdychne do rtů.
Po chvíli toho začnu mít dost. Dnešní den mi už po několikáté vehnal krev jinam než do žil. Sice mám nad Di převahu, jak věkovou, tak i co se týče zkušeností, ovšem její nově nalezené sebevědomí vede spíš k tomu, že i v posteli to bude kdo z koho.
Prý tak se předveď! Holčička je drzá!
Znovu ji kousnu do rtu. Nemůžu se udržet. Má tak jemný rty, že bych se z nich nejradši napil. Ruku, kterou mi zašmátrá po břiše, zachytím a vtisknu do peřin.
"To už by mohlo stačit, ne?" Narovnám se a čekám na její další reakce.
No, tak se předveď, poupátko, zazubím se na ni provokativně.
"To teda nestačí!" sykne. Vtiskne se ke mně na klín a znovu mě začne vášnivě líbat.
Přitisknu ji ke svému chladnému tělu, až zaskuhrá a prohne se. "Rozmačkáš mě," zanaříká sladce a polibky zmapuje můj krk. A pak mě bez varování lehce kousne. Evidentně se jí to zalíbí, protože přidá na intenzitě, až usyknu.
"Bestie! Ty mě budeš hryzat?" zavrčím s chtíčem a zkroutím jí ruce za záda, až sebou škubne a její tělo se rozechvěje v náznaku strachu, což mě pobaví.
"Snad by ses nebála, miláčku," zašeptám. Uvolní se a poddá se mi. Drobnými polibky ji rozechvívám na kůži, než se do ní jemně zakousnu a ona šťastně zasténá.
Připravuju se na případnou hořkost, kterou mi zase nabídne, ale… nic takového se nekoná. Potěšeně se směju a hltavě do sebe dostávám krev, která mi znovu jitří smysly a dostává mě do varu. Ta chuť je snad ještě lepší, než na začátku. Pokud to takhle bude pokračovat, stane se ze mě na téhle ambrózii snad naprostý závislák.
"Chazzy," roztouženě zasténá mé jméno a přitiskne se ke mně klínem ještě houževnatěji. Krouživými pohyby mě hladí po zádech a zajíždí mi do vlasů. Jsem chycen vlnou té chutě, že mi dojde až po chvíli, že mi svou drobnou dlaní jemně přejíždí přes poklopec. Když ho rozepne, zamumlám s ústy plnými lahodné krve a zasněně přivřu oči.
Moje maličká začíná být čím dál drzejší, pomyslím si, když cítím, jak se moje touha dere z kalhot.
Chytím ji za ruku a trochu silněji ji přitisknu na své nejcitlivější místo. Zarazí se a neví, co dělat. Se zájmem se odpoutám od jejího krku, a zatímco jí olizuju ránu, aby se zatáhla, tak seznamuju její nezkušenou dlaň s oblastí, která ji tolik láká a děsí zároveň.
Nemučím ji těmi doteky nijak dlouho. Vidím na ní, že je vyvedená z míry. Červená se a zabodává se mi plachým pohledem do tváře. Do tmy se něžně usměju a políbím ji, abych jí dal čas se trochu vzpamatovat.
"Budeme si hrát," zavrčím a povalím ji do peřin. Uvězním obě její zápěstí ve své dlani, zatímco jí druhou rukou znovu zašmátrám po stehně. Pomalu vyhrnuji slabou látku výš a výš. Občas přestanu a se šklebem ve tváři se zaposlouchám do jejího zrychleného dechu. Když jí tričko vyhrnu do pasu, přejedu jí jazykem po jemné pokožce břicha, až se celá napne a povzdychne.
Prsty ji zašimrám na podbřišku a zadívám se do tmavě šedých duhovek. Čekám, jestli mě stopne nebo nechá pokračovat. Samotného mě to zajímá, protože mě obvykle překvapí. Probodne mě roztouženým pohledem a prsty mě pohladí ve vlasech.
Když sjedu polibky níž, sladce zanaříká a propne se ke mně. Opět mě ohromila. Drží se, i když občas z její strany pocítím zaváhání. Polibky častuji její stehna, zatímco dráždivě sjedu rukou na její citlivé místo, kde ji dráždím, až se jí trhá dech. Snažím se být co nejněžnější, což je pro mne něco úplně nového. Navíc mé ruce, díky drápům, nejsou na takové doteky moc dobře uzpůsobené.
Zatímco Di sténá a prohýbá se pod mými doteky, projede mi hlavou myšlenka na Miu. Na větu, že na tohle nejsem a nikdy nebudu. Ušklíbnu se a zatřesu hlavou, když sebou Di náhle škubne a bolestivě zasténá.
"Di?" než se stačím vzpamatovat, prosmýkne se pode mnou a jedním skokem se dostane do rohu ložnice, kde se z ní v jediné vteřině stane rozechvělý uzlíček nervů. Po stehně jí stéká proužek rudé krve. Přivírá oči, jako bych jí tím připomněl něco nepříjemného. A zřejmě ano. Její reakce je tak prudká, že když na mě obrátí své vyděšené oči, zprvu nevím, co dělat.
"Snad jsem tě…" usyknu, když sleduji stékající krev.
"Di," řeknu provinile.
"Promiň, asi mi to trochu ujelo. Nechtěl jsem." Vstanu a čím více se k ní přibližuju, tím více se chvěje.
"Dej mi chvilku," zaskřípe zoufale zuby a poposedne si. Prsty si zajede do vlasů a pevně semkne víčka.
"Potřebuju se jen dát do kupy," zhluboka se rozdýchává. Její hruď se trhavě zvedá a já trpělivě stojím kousek od ní a čekám, než se zklidní natolik, abych jí to mohl vynahradit.
"Promiň," zavrtí zamračeně hlavou.
"Já jen…" povzdychne si a zúží nenávistně oči.
"Připomnělo mi to ten horor s Dexem," zašklebí se na mě a vymaže ze svých očí lesk.
"Ale už je to fajn, nezlob se. Ty seš jinej, já jen…" zafuní a zavrtí hlavou, než ji složí do svých dlaní.
"Dnešek mi fakt dává zabrat." Váhavě se usměje a natáhne ke mně ruce v náznaku objetí. Vezmu ji do náruče a s přemáháním nechávám opadnout svou touhu. Nejen jí dává dnešek zabrat.
"Moc mě to mrzí," omlouvám se jí, zatímco jí shrnuji vlasy z obličeje.
"Nech to být. To se může stát každýmu. Je to fajn, jen jsem se lekla." Mávne rukou a vyvlékne se mi.
"Víš, jak jsi říkal, že láska a sex se nemíchá?" zpytavě se na mě zahledí. Jen přikývnu a dál ji probodávám pohledem.
"Já prostě…" povzdychne si.
"Prostě mi to bez lásky nepůjde," pokrčí rameny a pohled stočí k oknu.
"Já jen, jestli ti nebude vadit, když se mnou to nebude takový jako s Miou," ušklíbne se.
"Já nemám tolik zkušeností," zatváří se zničeně, jako by byla zklamaná sama sebou.
"Proč se pořád srovnáváš s ní?" pozvednu obočí a pohodlně se opřu o pelest.
"Mia je sice zkušená a dokáže chlapům zamotat hlavu, ale po noci, kterou s ní stráví, si na ni už ani nevzpomenou. Je to jen další, která prošla kolem…" ušklíbnu se.
"Jestli rozumíš, jak to myslím," zúžím oči a pátrám v její dětské tvářičce.
"A to, co jsem říkal o lásce a sexu," zahledím se na ni s jistou nostalgií.
"Nikdy jsem to neslučoval, protože jsem to prostě tak nezažil," pokrčím rameny.
"Šlo jen o sex a na city už nezbyl čas ani nálada," snažím se potlačit křivý úsměv.
"Až u tebe jsem poznal, že se na to dá dívat taky jinak. A když jsem tě pak uviděl s Dexem, tak… " zamračím se a zkrabatím čelo, zatímco zatnu dlaně v pěst. Probodne mě letmým úsměvem a v očích se jí zračí zamilovanost.
"Víš, já…" zaskřípe zuby a přemýšlivě se podrbe na spánku.
"Mně… mně by se líbilo, kdybys za ní už nešel," tápavě se na mě zadívá a přešlápne na místě.
"Víš, kdybys s ní už nespal, když bys byl se mnou," dodá rychle.
"A Dexe bys ode mne mohl držet dál," probodne mě vyděšeným pohledem a roztřese se. Chci k ní natáhnout ruce a něco říct, když Mia s Dexterem v závěsu vrazí do dveří.
"Do hajzlu, co to…" zahřmím.
"Říkal jsi, že už ho na mě nezavoláš!" vykřikne zděšeně Di a uteče zpět do rohu, kde se rozechvěje s hlavou mezi koleny. Odvrátím se od ní a chytím Dexe pod krkem.
"Do hajzlu, co tu chceš?" zavrčím a pak mi dojde, že je v takovém stavu, že s ním žádná domluva nebude. Pustím ho s odfrknutím.
"Už jste tu nějak podezřele dlouho, hrdličky," zašklebí se na mě Mia a přihne si z láhve.
"Proto vás jdeme zkontrolovat," nalepí se na mě a vášnivě mě políbí. Odtrhnu ji od sebe a hodím pohledem po Di.
"Tak už jsi ji konečně zaučil?" rozesměje se. Zamračím se a odtáhnu se od ní úplně.
"King," poplácá mě Dexter po ramenou. Probodnu pohledem.
"Vypadněte!" zavrčím a snažím se je vystrčit, jenže Mia je neskonale mrštná. Podaří se mi za dveře vystrnadit jen opilého Dexe, který ihned začne bušit do tvrdých dveří a křičet na celý dům.
"Já chci k vám! Já si chci taky aspoň šáhnout!" prská, zatímco se na mě Mia znovu nalepí a celou vahou svého těla mě shodí na postel.
"Tak a dost, ty couro!" zavrčí Di a popadne ji za vlasy. V očích se jí zračí takový vztek, až se musím poťouchle usmívat. Ona žárlí! Je to tak potěšující pocit, že jí pomohu Miu od sebe odervat.
"Už toho mám dneska plný zuby!" Kolem sebe metá hromy a blesky.
"Ona na mě vystrkuje drápky," škytá Mia. Je vážně hodně opilá. Stačili se s Dexem za mé nepřítomnosti pořádně rozšoupnout. Chytí Di kolem krku, a zatímco já se zájmem sleduju, jak se moje křehká maličká dokáže dostat do ráže, tak jí něco šeptá. Když se od ní Mia po chvilce odvrátí, všimnu si, že má Di v očích slzy.
"Di," brouknu nechápavě a zvednu se. Čekal jsem nějakou akci a ne srdceryvný pláč. Užasle zírám, jak se z ní zas a znovu stává uzlíček nervů a zoufalství. A to se jí Mia ani nedotkla. Probodne mě nenávistným bolavým pohledem a zmizí za dveřmi.
"Co se stalo?" zavrčím na Miu, která se na mě opět nalepí a prsty se mi rve do kalhot. Nechápu, jak to dělá. Má snad ruce úplně všude. Párkrát se dostane na správné místo, až slastně usyknu. Do reality mě vrátí až pronikavý výkřik. Odstrčím od sebe Miu a vyběhnu na chodbu.
Di leží na zkrvavené zemi s prokousnutým hrdlem. Rychle k ní přikleknu a vezmu ji do náruče, zatímco vysmátého Dexe probodnu vražedným pohledem. Kdybych neměl plné ruce práce s Di, protáhnul bych mu ten úsměv od ucha k uchu!
"To si s tebou ještě vyřídím," syknu temně a zúžím černé oči.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kdo se ti nejvíc líbí z Twilight?

Jacob Black 9.4% (225)
Edward 50.9% (1224)
Bella 7.5% (180)
Jasper 6.9% (165)
Carlisle 3.9% (95)
Rosalie 2.2% (52)
Emmett 5.2% (125)
Esme 2.1% (51)
Alice 9.5% (228)
James 2.5% (61)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama