Ahoj:).Moc se vám chci omluvit , že jsem vám další kapitolu nepřidala již dřív , ale zase nebylo moc času.Učitelé nás chcou asi ve škole zabít:D.Je to jenom první část a druhou mám rozepsanou.Jinak moc děkuji za vaše komenty :)Budu moc ráda za další...Moc se znovu omlouvám za chyby.
Doufám že se vám tato kapitola bude líbit a přeji příjemné čtení.:)
23.května 1864
V pokoji…po snídani
Sedím u zrcadla a jen tak se do něho dívám. Za chvíli jdu tančit . Paní Fellová přišla dřív a snídala s námi. Když se od pana Salvatora dozvěděla , že se mnou bude tančit Damon , tak se ušklíbla a řekla že souhlasí , ale dnes ještě ne. Takže dnes nebudu tančit s Damonem. Je mi to líto a Damonovi evidentně také (podle jeho smutného pohledu na snídani). Na štěstí budem tančit jen 2 hodiny a s přestávkami. Jupí. Třeba by zase mohl přijít její manžel…..
"Emily." Zavolala jsem na Emily , která byla v koupelně.
"Ano madam?" vykoukla Emily ze dveří od koupelny.
"Mohla by jsi mi vlasy stáhnout do drdolu?Na té taneční hodině nechci , aby mi padaly vlasy do obličeje."řekla jsem ji.
"Zajisté slečno Olivie." Řekla a začala mi dělat drdol.
Dneska jsem si vzala opět šaty béžové. Myslím že mi sluší nejvíc.A Damonovi se také líbí.To my řekl Stefan po snídani.Je to taková drbna , ale alespoň vím co se Damonovi líbí.Má rád modrou barvu a na holkách se mu líbí dlouhé vlasy….
"Hotovo slečno." řekla s úsměvem Emily.
"Děkuji ti. Už můžeš jít. Já už také půjdu. " Emily odešla a já jsem se zvedla ze židle a šla na "úžasnou" hodinu tance.
Na hodině tance s paní Fellovou
"Raz ,dva, tři a úkrok doleva. Raz, dva, tři a úkrok doprava. No vidíte , že Vám to jde slečno Olivie. Tak a ještě jednou…" řekla paní Fellová a zase začala říkat to svoje raz, dva ,tři …. Jsem tady teprve 1 hodinu a už mě to zase nebaví. Doufám že se brzy začnem učit nové kroky a doufám že už i s Damonem.
"Slečno Olivie vnímáte mě? Udělala jste úkrok do leva místo do prava.Takže znovu." Řekla trochu naštvaným tónem paní Fellová.Dnes to paní Fellové slušelo. Minule měla šedé šaty a vlasy sepnuté do drdolu, ale dnes měla krásné fialové a své dlouhé černé vlasy měla rozpuštěné.Opravdu ji to slušelo.
"Slečno Olivie! Posloucháte mě ?" řekla naštvaným hlaasem a na čele seji udělala vráska.
"Ach,.Samozřejmě že vás poslouchám paní Fellová. Omlouvám se. Jen jsem se na chvíli zamyslela."řekla jsem a paní Fellová už chtěla něco říct , ale někdo zaklepal na dveře.Prosím ať je to její manžel nebo Damon. Prosím.Prosila jsem v duchu.
"Dále."řekla paní Fellová opět naštvaně , ale když spatřila postavu mezi dveřmi , tak se začala usmívat.
"Dobrý den pane Salvatore. Co si přejete?" řekla paní Fellová zdvořilím hlasem otci Damona a Stefana.
"Dobrý den milé dámy.Chtěl jsem se jen podívat , jak se slečna Olivie učí tančit a chtěl jsem si s váma osamotě promluvit."řekla pan Salvatore a čekal na odpověď od paní Fellové.
"Ach dobrá.Slečno Olivie, dejte si na chvíli přestávku."řekla paní Fellová ne zrovna nadšeně a šli si sednout na židle , které byly kousek od nich a začali mluvit potichu.Asi abych nic neuslyšela.Pomyslela jsem si.Já ale moc dobře slyšela.Mluvil sní o zvířecích útocích.To nemusím poslouchat.
Mám chvilku volna.Myslím že do svého seznamu, který má název Kdo má přijít na hodinu tance vyrušovat, připíši i pana Salvatora.Napadlo mě, že bych tu chvilku mohla prodloužit na delší chvíli.Proto jsem se potichu vyplížila z místnosti.Jenže když jsem byla už u dveří , tak podebnou trochu zavrzala parketa a paní Fellová a pan Salvatore si mě všimli.
"Slečno Olivie , kam to jdete?Vrať te se!"zakřičela na mě paní Fellová.A já se samozřejmě nevrátila a začala jsem utíkat.
Běžela jsem po chodbě a slyšela jsem jak paní Fellová na mě ještě vola ať se vrátím , ale já běžela dál.Běžela jsem ze chodů jako by mi šlo o život.Otočila jsem se jestli mě paní Fellová nezačala honit.Nezačala.Chtěla jsem běžet dál , ale do někoho jsem narazila…..


Vymeníme si odkazy ?