close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

5.kapitolla

23. března 2012 v 8:31 | Aranel van de´Corvin |  Nový svět






5. Kapitola - Vysvětlení



,,Kde jste byly?!!!" zařve na nás vychovatelka.

Nevině se na ní usměju.

,,No kde by? Ve škole samozřejmě."

Zatloukat. Zatloukat. Zatloukat.

,,Volal mi ředitel!!"

,,Ne, vážně?"

,,Ano. Vážně!"

,,A co chtěl?"

Když se budu ptát, tak nic neprokecnu.

,,Nedělejte, že o ničem nevíte!!!"

,,Vždyť já nic nedělám."

Ne vůbec.

,,Pan ředitel říkal, že jste přišly o dvě hodiny pozdě, byly jste drzé a ještě ke všemu jste nakonec utekly!!!!"

O dvě? Já myslela, že o tři. No, vymlouvat jí to nebudu.

,,Tak řeknete mi konečně, kde jste byly?!!!"

,,To sotva."

,,Co prosím?!!!!!!!!!!"

Sakra. Já to řekla nahlas? Měla bych se víc kontrolovat.

,,Vicky chtěla pouze říct, že………"

,,Mně je úplně jedno jakou výmluvu chtěla říct!!!!" přerušila Danilu vychovatelka.

Tak počkat, teď v tom má hokej. Vždyť se nás na to zeptala, a teď najednou je jí to jedno?

,,Jděte do svého pokoje!!! O trestu rozhodnu potom!!!"

Ani jsme se nehnuly.

,,Tak jděte konečně!!!"

No jo furt.

,,Aby se neposrala." řeknu Danile naším novým dorozumívacím způsobem.

Zahlédla jsem, jak Danile zaškubaly koutky, ale rychle pohodila hlavou, aby svůj úsměv skryla vlasy před vychovatelkou.

,,Tak jdeme? Myslím, že kdybychom jí naštvaly ještě víc, tak by pukla vzteky."

,,Což by nebylo na škodu.."

,,Teda Vicky! Netipovala bych tě na chladnokrevnou vražedkyni."

,,Zdání klame."

,,To asi jo. Jenže přece nechceš být blízko, když vybuchne. To bychom totiž ze sebe nesmyly ani za měsíc."

Sakra ta holka má pravdu.

,,Tak my už jdeme," řekla jsem a společně s Danilou jsme vyběhly po schodech do horního patra a zapadly do našeho pokoje.

Se znechuceným výrazem si ho prohlédnu. Byl příšerně malý a nutně potřeboval vymalovat. V rohu se krčily dvě mrňavé skříně a u stěn stály dvě úzké postele. Na zemi se válel odporný, křiklavě zelený koberec. Jediným pozitivním bodem bylo velké okno směrem na jih, které vpouštělo dovnitř sluneční světlo, a z kterého se tak dobře zdrhalo.

,,Tak jo," řekla jsem a sedla si na postel.

,,Vysvětlíš mi konečně, jakože umíš čarovat?"

Danila si sedla vedle mě a povzdechla si.

,,Asi budu muset, co?"

,,O tom nepochybuj."

,,Ale já nevím, kde začít."

,,Tak začni od začátku."

,,To se ti snadno řekne."

,,Tak povídej."

,,No tak jo no, ale nepřerušuj mě, pak budeš mít prostor na otázky."

,,Samozřejmě."

,,Tak jo. Narodila jsem se v zemi jménem Alagäesie…"

,,O tý jsem nikdy neslyšela. Kde je? Já jsem v zemáku docela dobrá a přesto jsem o ní nikdy neslyšela."

,,No jasně úplně vynikající. Kdo tvrdil, že Izrael je hlavní město Pekingu a nachází se v Africe?"

Sakra já tušila, že na to hned tak nezapomene.

,,To je fuk. Teď pokračuj."

,,Alagäesie je v jiném světě…"

,,Jak jako v jiném světě? To jako na jiné planetě? Znamená to, že jsi mimozemšťan? Ty vole, já se tady bavím s Ufonem…."

,,Vicky dost!"

Zmlkla jsem.

,,Nevím jestli je to jiná planeta! Já nevím vůbec nic! Nevím jak jsem se sem dostala! Nevím jak se dostat zpátky!"

Její hlas začal nabírat na hysterii.

,,Nevím jestli ještě někdy uvidím své přátelé, rodinu! A hlavně Calistu!"

Když vyslovila tohle jméno, tak se rozplakala.

Přistoupila jsem k ní a objala jí.

,,Nebreč. To bude dobrý. Určitě je ještě uvidíš."

,,Myslíš?"

,,Samozřejmě," řekla jsem a podala jí kapesník.

,,Děkuju. Ty jsi tak hodná."

Hmm. Ani bych neřekla.

,,Řekneš mi kdo je Calista?"

,,Calista je moje dračice."

Co?

,,Alagäesie je země, ve které jsou draci, elfové, urgalové, čarodějové a lidi. A ještě trpaslíci samozřejmě."

,,Trpaslíci? To jako ty s vousy, čepičkami a lopatičkami?"

Zasmála se.

,,Ne, teda muži ty vousy mají, ale nemají ani čepičky ani lopatičky. Teda když zrovna něco nekopou. Věř mi, vůbec se nepodobají těm sochám, kterým tady říkáte trpaslíci."

Škoda byla by sranda je pozorovat.

,,V Alagäesii taky existuje něco jako Dračí jezdci."

,,To jako jezdci na dracích?"

,,Ne asi."

,,A maj ti draci sedla a uzdy jako v Pánovi Prstenů?"

,,Sedla maj, protože maj drsný šupiny a sedřely by Jezdcům kůži, ale uzdu nemají."

,,Tak jak je potom říděj?"

,,Nepotřebují řídit. Nejsou blbí. Normálně se dohodnou."

,,Umějí mluvit?"

,,Ne, ale umějí myslet."

,,Eh?"

,,Přemýšlej."

,,Počkat! Takže oni se dorozumívají myšlenkami?"

,,Přesně."

,,Stejně jako ty. Takže ty si Dračí jezdkyně?"

Překvapeně se na mě podívá.

,,Jsi chytřejší než předstíráš."

To měl být kompliment?

,,Takže tvoje dračice je Calista."

,,A proč je ona tam a ty tady? Proč ty si vlastně tady?"

,,To bych taky ráda věděla."

A pak mi to celý poví. Musím říct, že jí nezávidím. Sice jsem sobecky ráda, že je tady, protože je moje nej kámoška, ale je mi jí líto.

,,Vlastně doufám, že si pro mě Calista brzo přiletí a odletíme spolu odsud."

,,A to mě tady necháš."

Usměje se.

,,To víš, že ne. Poletíš s námi. Teda pokud budeš chtít."

Jít s ní? Vypadnout odsud?

,,Že váháš."


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Saskie Saskie | 24. března 2012 v 21:20 | Reagovat

Páni tak tohle bylo ůžasný prej ,,Tak jdeme? Myslím, že kdybychom jí naštvaly ještě víc, tak by pukla vzteky."

,,Což by nebylo na škodu.." XD

2 Gabux Gabux | Web | 25. března 2012 v 12:23 | Reagovat

Zajímavé :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama