Včera bylo bráchovi hrozně špatně,bojím se,že je nemocnej.Momentálně běžim k němu do pokoje.Rozrazim dveře a vběhnu tam,čímž vyděsim Eliz,která sedí u Davida.
,,Má horečky.Nejspíš má i zápal plic." řekla smutně.Bože,to mi ještě chybělo! Přisedla jsem si k němu a pohladila jsem ho po čele.Vážně,úplně hořel,očima pořád těkal sem a tam ( přes zavřený víčka) a blouznil.Málem mě trefilo,když jsem ho viděla.Začínám mít o něj šílenej strach.
,,Tom šel pro jednoho známýho,je to doktor,měl by mu pomoct." řekla.Jen jsem přikývla a zase jsem ho pohladila.Jestli se mu něco stane,tak se vážně půjdu oběsit.Nechci tu zůstat sama,nechci aby odešli všichni,které miluju.Nejdřív otec,potom Kevin a teď i brácha,ne,to ne.Sice tu mám pořád dost přátel,ale ne nejbližší.Brácha je jediný,kdo mi zbyl.
Ach,Tome,pospěš si! volala jsem.Otočila jsem se na Eliz.Smutně se na nás dívala,když si všimla mého pohledu,byla jistější.
,,On to přežije,je to skvělej kluk a to ho neznám ani moc dlouho." řekla.Jen jsem kývla.
Dovnitř náhle vlítl Tom a za ním jakýsi muž.Oba byli udýchaní.Tom se na mě jen pousmál.Muž kývl na pozdrav a šel k nám.
Trošku jsem si poodsedla,aby měl doktor volno.Doktor sáhl Davidovi na čelo a zamračil se.
,,Má horečku už dlouho?" zeptal se. Eliz přikývla.
,,Už skoro jeden den,ale předtím to nebylo tak vážné." řekla.Doktor kývl.Já jen sledovala Davida.Náhle jsem ucítila na rameni něčí ruku.Ohlédla jsem se.Tom mě vybízel,abych šla za ním.S těží jsem vstala a odcupitala jsem za ním,při tom jsem se ještě ohlédla na Davida.Šla jsem kousek za Tomem,myslím,že mě odvedl do mýho,předtím Kevinovo,pokoje.Když jsem zavírala dveře,něják jsem zakolísala a Tom mě jen tak tak chytil a vzal mě do náruče.Odnesl mě k posteli a tam mě položil. Sedl si vedle mě a pohladil mě po vlasech.
,,Měla by sis odpočinout." řekl.Jen jsem přikývla a natáhla na sebe deku.Hned jsem usnula.
Vzbudila jsem se asi kolem třetí odpoledne,když se mnou někdo lehce zatřásl.Líně jsem otevřela oči a koukla se na Toma.Pořád jsem mu neviděla do očí,jakoby to nechtěl.Ale v ruce držel něco lákavýho.Krev,zvířecí samozřejmě.
,,Napij se.Bude ti líp." řekl a podal mi skleničku.Naráz jsem všechno vypila a skleničku mu vrátila.Usmál se a zase si sedl vedle mě.
,,Doktor říkal,že se z toho David dostane.Asi je to opravdu zápal plic,jak řekla ségra." pohladil mě po vlasech.Zavrtala jsem se do teplé peřiny a přemýšlela nad jeho slovy,přitom jsem cítila,že mě pořád hladí.
,,Jste tu sami?" promluvila jsem konečně.Tom se usmál,asi to viděl stejně.
,,Ne,přišlo nás pět.Já,ségra,Matias,Rick a Lara.Ostatní jsou někde po lese,myslím,že na lovu,zahlídl jsem je." odpověděl.
Přikývla jsem.Zase se mi klížili oči.Tomas se pousmál a políbil mě na čelo.Náhle do pokoje vlítla Eliz.Tvářila se,jakoby před chvilkou viděla ducha.
,,Co jsi viděla?! " vyhrkl Tom.Jen jsem se zamračila.
,,Lucius.Je někde poblíž,chce na nás zaútočit." oddechla.Oba jsme vyskočili na nohy a běželi jsme dolů.Lucius byl vůdce upírů,bohužel té temné strany,těch co zabíjeli lidi pro zábavu.Doběhli jsme ven.Začali jsme se rozhlížet.
,,Kde jsi ho viděla?" zeptal se Tom.Zavrtěla hlavou.
,,Ne ho,ale je.Je jich mnohem víc.A je mezi nima i Veritas." ukázala nalevo od domu.Podívali jsme se tam.
Po napínavém pěti minutovém čekání,se tam objevilo šest upírů.Uh,maj přesilu dva na jednoho a ještě ke všemu,my nejsme tak silní.Vepředu šel Lucius,muž kolem třiceti,s hnědýma očima,černými vlasy a škodolibym úsměvem.Na sobě měl kalhoty,černé, a kabát,hnědý.Zastavil se a s nim i ostatní.Tom mě chytil za ruku a stáhl mě za sebe.
,,Co chcete?" vykřikla Eliz.Muž za Luciusem se usmál.
,,Notak,sestřičko,nebuď neslušná." usmál se.Jejich bratr? A no jo!Veritas! Měl ukřivděnou tvář,světlé modré oči a černé vlasy.Vypadal na pětadvacet.Hm,zajímavý,zatím co jsem viděla,tak všichni z Tomovy rodiny maj černý vlasy a modrý oči,i když nevim jak on.Eliz zavrčela.
,,Klid,maličká.Přišli jsme jen za tou holčinou." kývl na mě hlavou Lucius.Tom vražedně sklonil hlavu a stáhl mě ještě víc za sebe. Všichni se zasmáli.
,,Notak,bratře,ty víš,že se proti nám neubráníš." zasmál se Veritas.Tom se uchechtl.
,,Ne,sám ne,ale my všichni proti vám,to už by mohlo jít." a z lesa vyběhli ještě tři upíři.Matias,Rick a Lara,jak říkal Tom.
,,Ale,posili přiběhli." zasmál se nějákej neznámej z Luciusovo strany.Ostatní se k němu potom přidali.Tom měl chuť vystrartovat na ně,ale nějákej upír z jeho známých si před něj stoupl.Tom na něj jen nasupeně pohlédl.Ten upír,co stál před ním,měl tmavě hnědé oči,blond vlasy a takovej ten důležitej obličej.Měl přes sebe přehozenej černej plášť,ale zahlídla jsem i jeany.Cizinec se podíval po Luciusovi.
,,Proč ji chcete?" zeptal se tvrdým hlasem.
,,To je naše věc." odsekl Veritas.Lucius se zasmál.
,,Protože porušila hlavní zákon." řekl.Tom zavrčel a povzdechl si.
,,Je pod naší ochranou!" vykřikl upír,který stál před Tomem.Lucius nasadil znuděnej výraz.
,,Hele,nehodlám se s váma hádat,prostě si vezmu to,co chci." vyštěkl.Eliz rázně vykročila.
,,My ti to nedovolíme!" vykřikla.
,,Ha!A to si myslíte,že mi v tom zabráníte?" uchechtl se Lucius.Všichni upíři,poblíž mě si začali něco mumlat.Nerozuměla jsem jim.Nakonec souhlasně přikývli a Tom vykročil dopředu.
,,Zabráníme.V boji jeden na jednoho." řekl odhodlaně.Lucius se srdečně zasmál.
,,Jak chcete!" řekl.Veritas se ušklíbl a vykročil.
,,Díky Bohu.." zašeptala Eliz.Já jsem se na ni udiveně podívala.
,,Díky Bohu?!Vždyť je to nejsilnější upír." sykla jsem na ni.Otočila se na mě.
,,No,to je jedno.Tom je přeci jeho bratr,zná ho,zná jeho moc i pohyby.Vyhraje." řekla.Jen jsem se zamračila a sledovala je.
Tom vykročil dopředu lehkou,klidnou chůzí,ale jeho bratr se na něj netrpělivě vrhl.
,,První chyba,je hrozně netrpělivej." šeptla Eliz vedle mě.Lucius se mezitím zaměřil na nás.
,,Dohoda bude taková,že když vyhrajeme my,vezmem si jí!A když vy,necháme vás napokoji." řekl.Ostatní to chvilku zvažovali a pak přikývli.Mezitím Tom uhnul Veritasově ráně a hned ho chytil za loket a tím ho vyvedl z rovnováhy.Kopl ho do břicha a srazil k zemi.Veritas se ale překulil na záda a podkopl Tomovi nohy.Ten spadl rovnou na nos.Veritas rychle vstal a chtěl Toma kopnout,ale on už byl taky na nohou.Opět k sobě vyrazili a začali padat pěsti a podobně.
,,Veritas je přesným opakem Toma.Zatímco Veritas je netrpělivý,Tom má trpělivosti na rozdávání.Veritas předem činní a potom myslí,ale Tom si všechno promyslí dopředu.Veritas útočí,ale Tom se brání.Jsou to prostě naprosto odlišní bratři." řekla.Jen jsem přikývla.takže Tom je ve výhodě.Náhle Veritas kopl Tomovi do holeně a ta se mu celá pokryla ledem.Lucius a spol se zasmáli.
,,Jo,a taky,Veritas ovládá led,ale Tom oheň." řekla hrdě Eliz.Tom na chvíli ztuhnul,jakoby ho led obalil i zevnitř a potom se led rozpadl na kousíčky a Tom byl zase volný,to už k němu ovšem přiskočil Veritas a chtěl mu dát ránu pěstí do obličeje,až jsem si myslela,že ho pošle do bezvědomí,ale Tom elegantně uhnul a chytil jeho ruku.Veritas zařval bolestí a klesl na kolena. Oněměla jsem.Proč?Jak to udělal?! Veritas chvíli sténal,než ho Tom pustil a odkopl ho.Veritas přistál nosem přímo u Luciusových nohou.Ten se na Toma vražedně díval.Potom zvedl Veritase na nohy a popostrčil ho k ostatním a v tu ránu jsem si všimla jeho spálené ruky.Bože,Tom musí mít sakra silnej oheň.Tom se jen pousmál a šel zpátky k nám.
,,My se vrátíme!" vykřikl Lucius,když odcházeli.
,,Rád dám svýmu bratříčkovi další lekci." usmál se Tom.Všichni jsme se zasmáli.Ale já jsem si všimla,že Tom kulhá na pravou nohu,na tu,na které měl led.Běžela jsem ho podepřít.
,,Nic to není." řekl.Já jsem se na něj nedůvěřivě podívala.Usmíval se.
****************O pár hodin později *********************
Už jsme seděli v obýváku,David ležel ve svém pokoji,už klidnější.Doktor odešel s tím,že ho zítra zase skontroluje.Zavolala jsem Kamče,která hned přišla a seznámila jsem jí s ostatními.Zjistila jsem,že ten,co se postavil před Toma v tom boji,je Matias.Druhý kluk,Rick,byl hrozně temperamentní,vřelej a ulítlej.Ale byl suprovej a nedalo se s nim nudit.Měl hnědý vlasy, zářivý zeleno-šedý oči a neustále se usmíval.Lara byla suprová holka.S tou jsme si rozuměli.Byla laskavá,milá,občas hyperaktivní ale zato příjemná.Měla světlounce hnědý vlasy s červeným melírem(také světlým),oči měla jiskřivé,přívětivé, modro-šedé.Ta se vážně hodila k Rickovi.
Momentálně sedíme v obýváku,jak již víte a živě debatujem.Občas mám pocit,že nechápu,jak může David spát v takovim hluku.Tom sedí na gauči s nohou nataženou na nízký stoleček.Nohu měl obalenou v chladivim obvazu.Sama jsem se nabídla,že mu ji obvážu,jelikož mě zachránil.Teď sme probírali....eh,co že jsme to probírali?No,asi už jsem si dala moc toho šampáňa.To víte,oslavujem,že mě neodnesli nějáký lumpové.( už nám z toho tak trochu i hrabe,měli bysme to ukončit.)
Kamča se něják skamarádila s Eliz a teď furt kecaj a kecaj a pro změnu kecaj.
,,Hej,hoši,jsme trochu v nevýhodě!Ženskejch je víc než nás!" vyhrkl náhle Rick.Já se rozhlédla. Jo,čtyři holky - Eliz,Lara,Kamča,já a kluci tři - Rick,Matias,Tom.
,,Uj,a doháje!" křikl Tom.Všichni sme vybuchli smíchy.
,,Ale někomu to asi vadit nebude,co?" zasmál se Matias na Eliz.Ta náhle vstala a už běžela za Matiasem,ale ten se včas zvednul a zdrhal. Eliz mu byla v patách.Začali jsme se smát.Potom jsem se já ohlídla po Tomovi.Začínal mi být sympatickej a to ho znam teprve pár dní.Smáli jsme se tam a povídali si.Náhle ohromná rána.Aha,Matias se vymlátil na schodech.Vybuchli jsme smíchy.
,,Měli bysme jít spát.Klidně zůstaňte tady,jestli chcete." řekla jsem.Ostatní přikývli.
************ O pár dní později,alijas o čtyři dny ******************
Je středa.Tom už má nohu v pořádku,David se zotavuje a já zase šťastě chodim do školy.No,šťastně zrovna ne,ale to je jedno.Hlavní je,že už jsme zase šťastný.Upíři se u nás ubytovali,Nevadí nám to.Rick dělá často společnost Davidovi,za což jsem mu vděčná.Eliz a Lara se starají o domácnost,když já jsem ve škole a já potom ukuchtim večeři a umeju nádobí.Máme to nádherně rozložené.Kluci hlídaj pevnost,jak sme to doma nazvali,před Luciusem a nevítanými hosty.Občas taky pomůžou v kuchni jako například Tom mi pomáhá mejt nádobí,Rick chodí často pro dřevo do krbu a Matias občas pomáhá s úkoly, logickými,protože jak jsem se dozvěděla,je to skvělej logik a matikář.Za což jsem vděčná.Ještě z nich musim vymlátit jejich věk.Zatím vím jen Eliz,té je 132.Pane Bože,proč je každej starší než já?! i když,nad tím se musím pousmát,zatím se nikam nestěhujem a tak podobně.Přidal se k nám ještě nějáký kluk.Aaron,suprovej kluk s černýma vlasama,ostrým pohledem zelených očí a milou tváří.To byl božskej kluk.Docela podobnej Tomovi.Byl fakt milej,galantní,laskavej a obětavej,občas tvrdohlavej a uraženej,ale jinak suprovej.Tom říkal,že byl za nima asi o dva dny,že si musel něco zařídit.Ve škole už jsem zase v pohodě.S holkama se častokrát bavíme,stejně jako s Tomem.Ten mi zase radí na chemii.
Ha,už jdu domů.Eh,oprava,jedu.Tom mě vzal autem domů.V zádu sedí Kamča a domlouvá se s rodiči,jestli u nás může být alespoň dva dny.Nevim,proč se musí ptát,mě to táta vždycky dovolil.Jo!Prej má povoleno.Tak,abyste byli v obraze: Eliz napadlo,že bysme si mohli udělat menší mejdan.Lara samozřejmě hned souhlasila a o zlomek vteřiny později i Rick.Matias a Tom chvilku váhali.Ale já brnkla Kamče a ta hned souhlasila a já samo sebou taky.Tak nakonec bude mejdan!Jupí!
Tak a sme doma.Vystoupila jsem a hned za mnou Kamča.Tom ještě zaparkoval auto.Vběhli jsme s Kamčou dovnitř,tam už připravovali vše na párty.No,já si myslím,že se připojí i brácha,ale toho musim hlídat aby nepil a brzo ho vyhnat do postele. Tak ho pozvu na to nejlepší. Zamávla jsem holkám a šla jsem do pokoje se oblíct.Já ještě musím na hoďku,dvě do práce.
Bože,jak já se na to těšim! (Na ten mejdan,samozřemě!)


wow to je kapitolkaaaaa...