close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

3.kaapitola

10. května 2012 v 15:46 | Aranel van de´Corvin |  Bláznivý život jedný hybridky I.- Lily


3. Kapitola - Dnes budeme brát historii. Podívejte se prosím na obraz číslo 1


"Paní, je vám dobře?" Ozval se hlas hospodyně.

Nejspíš si všimla, že jí vůbec neposlouchám, jen se dívám na malby na stropě.

"Samozřejmě. Jen mne zaujali ty obrazy. Nevíte kdo je namaloval?"

"Bohužel ne. Ty obrazy jsou tady od nepaměti. Ani nevíme, co znamenají. Malíř si ale musel dát pořádnou práci, když tohle vymýšlel."

Až na to, že to nevymyslel.

"Omluvte mě prosím, musím se jít dohodnout d kuchařkou."

Hospodyně se uklonila a odešla.

Studovala jsem malby a našla jsem tam téměř celou lidskou historii se všemi jejich bájemi a pověstmi. Ale co víc, dokonce tam byla historie Hybridů, Lycanů a Tehlorů. Našla jsem tam úplný začátek dějin světa.

Lycani a Tehloři spolu žili v míru. Tehloři pili krev zvířat a Lycani jedli jejich maso, takže ani nevznikali spory o kořist. Jejich přátelství se dál vyvíjelo, takže se dokonce začali mísit. Tak vznikli Hybridi.

Hybrid mohl vzniknout jen z párů Lycana a Tehlora, nebo dvou Hybridů.

Pokud měl Hybrid dítě s Tehlorem vznikl Tehlor a pokud měl dítě s Lycanem, tak vznikl Lycan. Neptejte se mě, proč to tak je. Já nejsem odborník na genetiku. A teď už to asi nebude vědět nikdo.

Bohužel celá naše historie není o míru a štěstí. Problém nastal, když vznikli lidé.

Tehlorům zachutnala jejich krev a protože jsou jedovatí, tudíž nemůžou svou kořist nechat naživu, tak je začali zabíjet. To se ovšem nelíbilo Lycanům. Tvrdili, že lidé jsou stejně inteligentní jako my, ačkoli nejsou tak vyspělí a nemají tak dobrou paměť, ale to ani nevadilo, protože nesdílí naši dlouhověkost a nemusí si tolik věcí pamatovat, takže bychom je neměli zabíjet.

Většina Tehlorů se ovšem už nedokázali vzdát lidské krve, která byla o tolik lepší než zvířecí. Navíc věděli, že jim lidi nic neudělají, protože jsou příliš slabí. Proto je brali jako nižší rasu a zacházeli s nimi jako se zvířaty. Vzali jim všechny práva a jediné co vlastně mohli bylo dělat, co se hodí Tehlorům.

Tehloři si mysleli, že jim to u Lycanů projde, protože věděli, že si nepřejí válku, ale udělali chybu. Zapomněli, že Lycani nejvíc nesnášejí diskriminaci, rasismus a utlačování slabších. Souhlasili sice, že silnější by měli vládnout, ale měli by být ke slabším hodní a pomáhat jim.

Proto vyhlásili Tehlorům válku.

Otázka ale byla: Co s Hybridy?

Hybridi pili krev, ale taky jedli maso. Někteří se přidali k Tehlorům a zabíjeli lidi, ale většině se to hnusilo. I pár Tehlorům se nelíbilo, co jejich rasa prováděla. Proto ti všichni přešli k Lycanům.

Tehloři ovšem věděli, že nedokážou porazit Lycany s Hybridy (těch Tehlorů bylo tak málo, že se ani nepočítali). Požádali Lycany o odpuštění a slíbili, že lidi už nechají být. Lycani se dali přesvědčit.

Tehloři však lidi zabíjeli dál, ale tajně. Věděli, že jim to nevydrží a časem to praskne. Mezitím ale začali zabíjet Hybridy a navíc se začali mísit s lidmi. Z toho vznikli Strigojové. Než si Lycani uvědomili, co se děje, Tehloři měli armádu Lycanů a Hybridi vymřeli.

Kromě mě. Jsem poslední Hybrid na světě. Neměla jsem to přežít. Už si pro mě šli, ale pak…. A dost! Na to nesmím myslet. Je načase se vrátit k historii.

Takže válka znovu vypukla. Strigojové z počátku pro Hybridy neznamenali žádnou hrozbu, ale pak se zjistila strašná věc. Když zemřeli, tak vstali z mrtvých a to silnější, rychlejší a především bez duše. Navíc je šlo zabít pouze ohněm a uříznutím hlavy. Jediná výhoda byla, že pak hořeli na slunci.

Živí Strigojové se mezitím smísili s lidmi. Z toho vznikli Morojové.

Ti naštěstí duši měli a umírali normálně. Slunce jim bylo nepříjemné, ale nehořeli. Pili lidskou krev, ale nebyli jedovatí, takže to tolik nevadilo. Lycanům se to sice nelíbilo, protože dělali z lidí závisláky na jejich kousnutí, ale měli větší problémy. Morojové se do války nezapojovali, takže neznamenali hrozbu. Překvapení ale bylo, že byli slabší než lidi. Strigojové sice nebyli silní a rychlí jako Tehloři, ale přece jen víc než lidé.

Pak se ovšem zjistilo, že Morojové ovládají živli. Proto Lycani usoudili, že jsou mocnější než lidé a tudíž nepotřebují ochranu kdyby se něco stalo. Zvlášť potom, co se také smísili s lidmi a vznikli dhampýři. Ti sice neovládali magii, ale byli silnější. Když zaútočil Moroj s dhampýrem, tak dokázali porazit spoustu Strigojů. Zvlášť poté, co Morojové vynalezli stříbrné kůly, zbraň, která, pokud jí probodnete Strigijovo srdce, ho dokáže zabít.

Lidi dhampýry uvítali, protože kromě Lycanů to byla jediná rasa, které se nemuseli bát, že jim bude pít krev, protože se stravovali jako lidé.

Tak válka pokračovala. Zanikli živí Strigojové, takže vzhledem k tomu, že mrtví Strigojové se nemohou rozmnožovat, to vypadalo, že Strigojové vymřou úplně, ale pak se zjistila strašná věc. Když Morojové při pití krve zabijou, stanou se mrtvými Strigoji. Toho se Strigojové chytli a nakonec přišli, že když člověku, Moroji, nebo dhampýrovi vysajou všechnu krev a pak mu dají trochu vlastní, tak se přemění. Naštěstí se trochu stáhli z války a jenom si dělali vlastní, neboli zabíjeli lidi, ale na Lycany si netroufli. Tudíž válka byla vyrovnaná.

Nakonec se vyhubili navzájem. Tak vyhynuli Prastaří.


Začínalo mě bolet za krkem, tak jsem se přestala dívat na strop. Polekaně jsem sebou trhla, protože jsem si všimla malého kluka sedícího na rohoži před krbem. Kulil na mě velké modré oči a vypadal, že už tam sedí dlouho.

Vynadala jsem si za svou nepozornost a přešla k němu. Přiklekla jsem si k němu.

"Jste moc krásná," vyhrkl.

Usmála jsem se. Byl moc roztomilí. Měl černé vlasy, srdcovitý obličej a jeho prosté šaty ukazovali na to, že pochází z chudé rodiny. Nejspíš syn nějaké služebné. Viděla jsem už spoustu bohatých dětí, které ostatní považovali za roztomilé, ale byli to rozmazlení spratci. Měli jste slyšet jejich myšlenky. Mysleli jen na sebe.

Ale na tomhle chlapci bylo něco zvláštního. Jenže jsem vůbec nemohla přijít na to co.

"Děkuju," řekla jsem.

"Ale jste stará."

Trochu jsem se zarazila. Vždycky mi všichni říkali, že jsem mladá. Ale to dítě má pravdu. Já jsem stará, ale to dítě to nemůže vědět. Nejdřív jsem se trochu vyděsila, ale pak jsem si uvědomila, že je mu šest, tudíž mu samozřejmě stará připadám.

"Páni. Ty umíš ženě zalichotit. A nemusíš mi vykat."

"Jak se jmenuješ?"

"Lucas."

"Krásné jméno."

Najednou se zamračil svým rozkošným černým obočím, které nyní připomínalo V.

"Pokoušíš se mi číst myšlenky.(?)"

Možná to měla být otázka, ale spíš mi připadalo, že to konstatoval. Zvláštní a…. Počkat!

"Coo?"

"Pokoušíš se mi číst myšlenky," opakoval."

Teď jsem si byla jistá, že to nebyla otázka.

"J-jak-k to víš?" Vykoktala jsem.

No super. Teď jsem se mu rovnou přiznala. Já jsem vážně mistr ve lži. Alespoň už vím, proč mi připadal zvláštní. Jakože jsem si nevšimla, že neslyším jeho myšlenky. Pravděpodobně právě proto jsem si ho nevšimla. To bylo ode mne ale nedbalé. Musím si dávat větší pozor.

"Maminka mě naučila, jak tomu zabránit," usmál se na mě.

Takže někdo musí vědět o Hybridech. Zajímalo by mě, kdo je jeho matka. Potřebovala bych se jí zeptat, jak to sakra ví.

"Kde máš maminku?"

Určitě je to nějaká moje služebná, když tady ten kluk žije.

"Maminka je v nebi."

Prohlásil přesvědčeně.

"To je mi líto."

Chudák. Ale teď se jí na to nezeptám.

"Tvoje taky." Řekl.

"Co moje taky?" Zeptala jsem se nechápavě.

"Vaše maminka je taky v nebi s vaším tatínkem. Nebyla jste si jistá, jestli se tam dostali, ale jsou tam a dívají se na vás. Oni žijí prostřednictvím vás. Nebuďte smutná. Oni jsou smutní, když jste se trápila. Když budete veselá, tak budou šťastní."

Jak to ví?

"Jak to všechno víš?"

"Vím spoustu věcí," odpoví tajemně.

"máš pravdu. Moji rodiče zemřeli, uhořeli."

"Moje maminka taky uhořela, upálili jí."

"Moji rodiče také byli upáleni."

"To je hrozné, co provádějí. Zabíjí nevinné, protože si myslí, že jim to přilepší u Boha. Ačkoli nevím proč byli upáleni tvoji rodiče,…."

Konečně něco neví. Už jsem se bála, že ví všechno.

"....ale vím, že byli nevinní a vy si jejich smrt dáváte za vinu, protože umřeli, když se vás snažili zachránit. Není to vaše vina. Mělo se to stát."

"Proč?" Ptala jsem se s pláčem na krajíčku. "Proč se to mělo stát?

Proč museli zemřít?"

"Protože nastal jejich čas."

"A proč jsem nezemřela já?"

"Protože musíte ještě něco vykonat. Máte před sebou ještě dlouhou cestu. Ale jestli bude dobrá, nebo špatná? To říct nemůžu. Jo a mimochodem," dodal ještě. "Není vám osmnáct. Jste na tomto světě už tisíce let."

Vykulila jsem na něj oči. I když už by mě to mělo přestat překvapovat. Ale mám takový pocit, že mě nikdy nepřestane překvapovat.

"Sbohem Lily."

Počkat vždyť jsem se mu nepředstavila.

Chtěla jsem se ještě na něco zeptat, když vešla hospodyně.

"Oběd je hotoví má paní."

Otočila jsem se, ale Lucas už tam nebyl. Tak jsem odešla s hospodyní a cestou jsem se jí na něj zeptala.

"Lucas? Ano. Je to sirotek. Vychovávala ho jedna služebná, ale bohužel zemřela. Od té doby se tady potuluje a dělá si, co chce. Otravoval vás?"

"Ne. Byl moc milý."

Byl? Ano, byl. Přes to všechno, co o mě věděl, jsem ráda, že jsem ho potkala. Ale nevím proč. Ten kluk mě děsí. Ale přesto mu věřím.

Po večeři jsem předstírala, že spím, takže jsem si lehla do postele zavřela oči.

Pořád se mi ale vybavovaly hluboké modré oči. Něco mi říká, že jsem je neviděla naposledy.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kolik ti je

8-10 let 3.4% (48)
10-13 let 20.4% (291)
13-16 let 57.2% (815)
více 19% (270)

Komentáře

1 ALI ALI | 11. května 2012 v 19:01 | Reagovat

rychle dalsi dil!!! ;) :D

2 Gabux Gabux | Web | 9. června 2012 v 23:34 | Reagovat

Tak to je senza! :)

3 laqa laqa | E-mail | 25. května 2014 v 15:45 | Reagovat

další rychle je to úžasné :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama