close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

6.kapitola

7. května 2012 v 8:14 | Aranel van de´Corvin |  Nový svět



6. Kapitola - Nuda se dá nejlíp zahnat učením. Pro většinu teenergerů to v překladu znamená: Nuda se dá zahnat ještě větší nudou. Pokud se ovšem neučíte čarovat.


Děkuji Saskie a Gabux za komentáře. A prosím všechny kdo tuhle kravinu čtou, aby si z nich vzali příklad a taky komentovali. :-D


,,To je nuda," řekla Danila.

,,A pořádná," souhlasila jsem.

Řekla mi snad všechno o Alagaësii a teď jsme seděly na posteli a nudily se.

,,Danilo?" Dostala jsem nápad.

,,Hm?"

,,Naučila by si mě kouzlit?"

,,Co?"

,,Chci se naučit kouzlit."

,,Je to velmi těžké. Ne každý to dokáže."

,,Pochybuješ snad o mých schopnostech?"

,,Tak jsem to nemyslela. Chtěla jsem říct, že většina lidí to nedokáže. A když ano, tak na velmi nízké úrovni."



(Takhle asi vypadá Vicky. Jenom nemá pihy a oči má jako Danila.)¨


,,Ale zkusit to můžu."

Danila se pousmála.




(Když z ní uděláte elfku s rovnýma očima, tak bude vypadat jako Danila.)

,,Ano. To rozhodně můžeš."

,,Výborně," řekla jsem a chtěla začít čarovat. Pak jsem si ale uvědomila drobný problém.

,,Nechtěla bys vědět, jak to máš udělat?"

Sakra. Ta holka mi snad čte myšlenky. Počkat. Vždyť ona mi vážně čte myšlenky. Bože. Já jsem fakt cvok.

Danila se samozřejmě začne gebit mým myšlenkovým pochodům.

Tak dost! Tohle čtení myšlenek musí přestat! Nemusí vědět, že jsem magor. Až na, že už to ví. Ale zatím neví, jak velkej. To ani neví, co jsem udělala, když mi bylo deset. To jsem….. Ne! Uslyší mě!

Ani jsem si nevšimla, že Danila se už před chvilkou přestala smát.

,,Jestli ti to vadí, tak ti ty myšlenky číst nebudu."

,,No hodilo by se, kdybys mi je nečetla pořád. Nechci se vzdát našich myšlenkových rozhovorů, ale bylo by dobrý, kdybys mě vždy upozornila."

Oči se jí najednou rozzáří.

,,Mám lepší nápad."

Bojím se jaký.

Rozesměje se.

,,Neboj. Není to tak hrozný."

,,Co? Já myslela, že už mi myšlenky nečteš."

,,Taky že nečtu."

,,Tak jak to víš?"

,,Zatvářila ses hrozně vyděšeně."

,,Aha."

Měla bych se naučit skrývat emoce.

,,Takže cos to vymyslela?"

,,Naučím tě bránit svou mysl."

,,Co???" kterou to ještě víc rozesměje.

Další výbuch smíchu.

,,Jejda. Já to řekla nahlas?"

,,Jo řekla," vykoktá ze sebe Danila, kterou to ještě víc rozesměje.

Tak je to jasný. Měla bych se léčit.

,,Radši ti odpovím na tvou nedopatřením vyslovenou otázku, nebo se k tomu nikdy nedostanem."

,,Ok."

,,Takže…." začala.

,,Takže co?" Skočila jsem jí do řeči.

,,Takže mě necháš domluvit."

Zamračila se na mě, ale prozradilo jí, že jí cukly koutky.

,,No jo furt."

,,Jestli nechceš, tak tě to učit nebudu, ale pak s tebou bude moct manipulovat téměř jakýkoliv kouzelník."

,,Omlouvám se. Mohla bys mi to prosím říct."

Ty jo. Nevěděla jsem, že se umím chovat taky slušně.

Danila očividně taky ne, protože na mě překvapeně zírá.

,,No," usměju se na ni nevinně. ,,Můžeš pokračovat."

Danila se hned vzpamatuje a začne znova.

,,Takže…"

,,To už jsi říkala. Opakuješ se."

Vražedně se na mě podívá.

,,No jo vždyť už mlčím," řeknu, protože mě fakt zajímá, co to něco vlastně je.

"Kouzelníci umí číst myšlenky."

"To vím."

,,Já vím, že to víš, ale hodlám pokračovat, takže mi laskavě neskákej do řeči, nebo tě zbavím schopnosti řeči."

,,Jak?"

"Naprosto normálně kouzlem."

Musím přiznat, že mě to trochu vyděsilo, protože mám takový pocit, že ona je fakt schopná to udělat.

Danila se vítězoslavně usměje, když vidí, že mi sklaplo.

"Vlastně nejenom kouzelníci, ale i elfové, draci, Stínové a samozřejmě Dračí jezdci. A dělají to tak, že proniknou svou myslí k mysli někoho jiného a proniknou do ní. Pokud je v tom zručný, tak dotyčnou osobu může i ovládat. A taky to slouží ke komunikaci myslí."

,,A jak se tomu dá zabránit?" Vyhrknu. Nechci, aby mě někdo ovládal.

,,Když se o to pokouší, tak se musíš soustředit na jednu jedinou věc a všechno ostatní vypustit, tím kolem sebe vytvoříš zábrany. Ale pozor! Zábrany jdou taky zrušit. Když na tebe zaútočí svou myslí, tak tě to bolí, tudíž se rozptyluješ."

"Jak poznám, že se mi někdo snaží dostat do mysli?"

,,Jakmile se naučíš si postavit zábrany, tak to poznáš."

,,Takže to zkusíme a pak se vrhneme na kouzla?" Zeptám se nedočkavě.

Danila se zatváří pobaveně.

,,Na kouzla se dneska asi nedostane."

"Škoda," zamračím se.

"Ale neboj. Dočkáš se."

,,Tím si nejsem tak jistá."

,,Tak. Začni se soustředit."

Začnu zírat na stěnu a vypnu.

Nebo spíš snažím se vypnout, ale pořád se mi do hlavy vkrádají nějaké myšlenky.

Pak najednou ucítím v hlavě tlak. Okamžitě se vykašlu na stěnu a na myšlenky a soustředím se na ten tlak. Je to úplně primitivní. Čím víc se tlak zvyšuje, tak tím je lehčí se na něj soustředit a nemyslet na nic jiného.

Po chvilce to přestane. A Danila na mě kouká s otevřenou pusou a vypadá, že nemá slov.

,,Jak?" Dostane ze sebe nakonec.

Usměju se na ni a pokrčím rameny.

"Mohla bys to prosím tě zkusit znovu? A tentokrát se snaž víc, i kdyby mě to bolelo. Chci si ověřit teorii."

"Jakou?"

"To ti řeknu, až se mi potvrdí."

"A pokud se ti nepotvrdí?"

"Pak ti jí neřeknu."

Danila mě chvíli zamračeně sleduje a pak si povzdychne.

"No, co mám s tebou dělat?"

Jen co to dořekne, tak vypukne mi v hlavě prudká a ostrá bolest. A zase se okamžitě soustředím na ní. Je to ještě lehčí než předtím, protože je bolest větší než předtím. Bolest se postupně zvyšuje, což je sice nepříjemné, ale zabraňuje to myšlenkám, aby si dělaly, co chtěly.

Když bolest odejde, Danila se tváří ještě mnohem překvapeněji než na poprvé.

"Tak co s tou teorií?"

"Čím víc to bolelo, tím to bylo snazší," řekla jsem a zasmála se.

,,Jak to?" Ptala se.

,,Protože se soustředím na bolest, tudíž když je velká, tak mi ulehčuje práci."

"To mě nikdy nenapadlo," vydechla Danila. "Vlastně to nenapadlo nikoho. Vicky, ty jsi geniální!" Vykřikne a obejme mě.

"Takhle, když se v tom trochu pocvičíš, ti nikdo zábrany neprorazí."

,,Super," řekla jsem nadšeně.

"Tak pro dnešek už čtení myšlenek ukončíme."

"Znamená to, že se můžeme věnovat kouzlení," vyhrkla jsem.

"Nejsi unavená?" Zeptá se mě Danila s úsměvem.

"Ani ne," odpovím po pravdě.

Danila se zamračí.

,,Nelži mi."

"Nelžu ti," bráním se oprávněně.

"Po tomhle musíš být unavená."

"Ale nejsem."

Fakt. Vůbec mě to nevyčerpalo.

Danila mě chvilku studuje, jestli mluvím pravdu. Pak přikývne a přejde k oknu.

Něco tam zamumlá a něco jí vletí do ruky.

Vrátí se ke mně se sevřenou pěstí. Uvažuju jestli mi náhodou nechce jednu vrazit, když pěst rozevře a ukáže, co je v ní.

"K čemu mi je kámen?"

V její ruce se totiž nachází malinkej kus šutru.

"Ke cvičení."

"Takže co s ním mám dělat?"

"Pokus s ním silou vůle pohnout. Zaklínadlo zní: Stenr rïsa a znamená to: Kameni pohni se."

Soustředěně jsem se podívala na ten geologický nerost (jak by řekla učitelka na biologii), při čemž mě napadlo napadlo, co by se stalo, kdyby najednou vyletěl a probořil strop a pronesla: "Stenr rïsa."

A světe zboř se! Kámen se pohnul. Co pohnul, vyletěl do výše a kdybych ho na poslední chvíli nezastavila, tak by fakt probořil strop.

Rozesmála jsem se. Pak mi ale pohled sklouzl na Danilu. Nesmála se. Jen na mě čučela. Po chvíli se oklepala a řekla: "No, vypadá to, že jsem objevila přirozený talent."


Už 2 hodiny tady kouzlím. Nechávám lítat po pokoji cokoli, co se mi dostane pod ruku. Danila mě naučila spoustu dalších kouzel a čtení myšlenek, takže můžeme provádět rozhovory v myšlenkách, aniž bychom navzájem narušovaly své soukromí. Musím říct, že jsem se nikdy tak nepobavila jako teď a vůbec mě to neunavuje. I když Danila tomu nechce věřit.

"Jseš si fakt jistá, že nejsi unavená?"

Ajéje. Už zase začíná.

"Ano. Jsem si naprosto jistá."

"To je divný."

"Proč?"

Podívá se mi do očí s neobvyklou vážností.

"Protože s takovouhle mocí, pokud nepočítám draky, jsem se setkala pouze u elfů."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Gabux Gabux | Web | 7. května 2012 v 17:41 | Reagovat

Drsné :D a dál? :)) Jinak nz :P

2 Areilia Areilia | 7. května 2012 v 22:44 | Reagovat

Heeeeeeej! Bomba! :D Dej prosím rychle další, jsem jaksi nedočkavá jak to bude pokračovat :D

3 Elena Katharin Lucia Elena Katharin Lucia | Web | 8. května 2012 v 11:56 | Reagovat

to byl mazec :D skvěle napsaný :D :-D

4 Pavlůša Pavlůša | E-mail | Web | 8. května 2012 v 16:22 | Reagovat

Ahoj, objednávám různé šperky ze zahraničí. Zkus se podívat a když tak mi napiš pokud by jsi měla o něco zájem. :) https://www.facebook.com/media/set/?set=a.351323664929927.83314.351271328268494&type=3

5 Saskie Saskie | 8. května 2012 v 17:42 | Reagovat

Není zač!!!Jinak užasná kapitola, doufám, že bude brzy další!!! :-D :-D  :-D

6 ZuzunQa ZuzunQa | 8. května 2012 v 20:22 | Reagovat

wow,uplne dobrá poviedka aj kapitolka
rychlo dalsiu kapitolku

7 Kitty97 Kitty97 | 11. května 2012 v 20:50 | Reagovat

krása ! :-D rychle další dílek :D <3

8 evuska evuska | E-mail | 15. května 2012 v 22:44 | Reagovat

Moc pěkné Vicky je docela dobrá směska. Kdo ví co se s ní nakonec vyklube :-D už se moc těším na příští díl ;-)  :-)

9 Alice Shinshekli Alice Shinshekli | 19. května 2012 v 21:22 | Reagovat

Už jsem další kapču posílala, takže musíte počkat, až to sem Aranel dá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama