close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

16.kapiotla, 2.část

3. června 2012 v 11:00 | Aranel van de´Corvin |  Kniha II. - Upír vs. člověk
odkz na web autorek→ www.hrarodusi.jex.cz

Diana
Probere mě železitá chuť v puse. Krev. No samozřejmě! Je horká a já ji se svíravou touhou polykám a doluju z toho mužného těla další kapky. Přímo neurvale se mu zabodávám jazykem do míst, kde má bolestivou ránu a snažím se pro sebe urvat tolik, kolik mi jen nabídne. Jsem lapena krvelačností, která mi svírá hrdlo. Probouzí ji ve mně náš syn a já mu přeci nemůžu odporovat.

Když mi kdosi bolestně vydechne u ucha, trochu se proberu.

Dick! Proběhne mi hlavou, když cítím jeho dech ve vlasech. Žije! Vydechnu nadšeně. Když jsem ho viděla naposledy, skláněla se nad ním Mia a horlivě z něj pila. Udělala jsem, co jsem musela a skočila jí opět na záda. I když jsem na něho byla naštvaná, nikdy bych ho nenechala trpět. Chci se bránit proti tomu přívalu krve, protože netuším, o kolik ho Mia stačila připravit.

On mě, ale pevně drží v náručí, přestože by sílu mít neměl. Tlačí mě k sobě tak houževnatě, že cítím tlukot jeho srdce.
Nechávám se rozehřívat jeho náručí a plnit žaludek životadárnou tekutinou prýštící přímo z jeho tepny.

"Dost," odtáhnu se a tentokrát mě nechá. Svůj hlad jsem utišila dokonale. V podbřišku se mi rozlévá příjemné teplo a naprostá spokojenost. Olíznu si rty a nechápavě se zadívám na ty dva. Zdá se, že mě celou dobu držel Chester, nikoliv Dick, protože ten se s bledým obličejem ihned složí.

"Dicku," zazoufám si a pohlédnu na Chazze.

Je mu to nepříjemné. Oči má zahalené v naprosté temnotě a s pobavením shlíží na mého lidského kamaráda. Na tu trosku, která mi zachránila život svou rudou tekutinou.

"Už je to lepší?" usměje se na mě.

Přikývnu a nechám si od něj pomoct na nohy. Stojím nad Dickovým bledým tělem, jehož barva se dá přirovnat k čistému alpskému sněhu.

Oči má přivřené a dech zastřený náhlou slabostí. Srdce jako by mi mačkala neviditelná ruka.
Nemůžeš nechat umřít svou první lidskou lásku! Vykřikne celé mé nitro a já houževnatě souhlasím. Dick nezemře. Nedovolím to!

Stejně, jako bych nikdy neukončila život své první upíří, pomyslím si pevně rozhodnutá a zadívám se na Chestera sivým pohledem, až se protivně zašklebí.

"Snad mu nechceš pomáhat?" Probodne mě vyčkávavým pohledem a poté vzdychne, protože i bez odpovědi ví, co bych mu řekla. "Stejně to nepřežije," řekne s pokrčením ramen, až mě bodne u srdce. Jako by byl s tou skutečností natolik obeznámený a sžitý, že by mu to nedělalo nejmenší problém. Ovšem mě by to zabilo!

On nesmí zemřít! Zavře cosi uvnitř mě, až mi z očí vytrysknou slzy. Ten křik a pláč uvnitř mé hlavy je tak hlasitý, že se to nedá vydržet. On nemůže umřít, protože Dick… Je to první člověk, za kterého bych dala svůj život! A já jsem ho dorazila! Já ho dostala na hranici života a smrti. A já ho taky musím zachránit!

"Udělej z něj upíra." Slyším, jak říkám a nedává mi to smysl. Ale on bude žít. Beztak to tak chtěl. Kvůli mně. Kvůli sobě. Bude nemrtvý a bude mít život, který mu dá nové rozměry.

Tohle vážně chceš? Broukne mé svědomí. Aby jediný člověk, který tě kdy měl rád, skončil jako krvelačná bestie? Mumlá přemýšlivě a bodá mi do srdce drobné jedovaté jehly.

"Udělej to!" zopakuju naléhavěji, až se jeho nesouhlas ve tváři projeví mnohem více.

Zamračeně stojí, zaražený mým náhlým odhodláním. Můj nápad se mu nezamlouvá. Já vím, že se ho chtěl zbavit, ale to já nedovolím!

"Vážně to chceš?" zadívá se na mě vyčkávavě.

"Ano, chci," přikývnu a dívám se, jak mu rysy v tváři ještě víc ztvrdnou. Protínáme se pohledy a já neuhýbám. Shlížím mu do krásné tváře a jsem rozhodnutá.

Dick bude žít za každou cenu!

"Di," otočí se na mě Dick z posledních sil.

Ihned si k němu pokleknu a vezmu ho za ruku. Políbím tu vřelou teplou dlaň a zadívám se mu hluboko do modrých očí.
"Budeš upírem, jak sis přál," zašeptám rozechvěle. V mém úmyslu mě podpoří i jeho lehký úsměv na tváři.

Souhlasí a těší se!

Chester se zašklebí a popadne ho dost nevybíravě za límec. Téměř neurvale ho hodí do postele, až Dick bolestně zasténá.

Protnu Chazze vzteklým pohledem, zatímco on se tváří ublíženě.

Nahne se nad něj a ponoří se mu špičáky do krku tak drasticky, až Dick vykřikne v agónii. Oči má doširoka otevřené a tvář mu hyzdí toliko strašlivá bolest, až se mi rozklepou kolena. Můj upír si chce naposledy užít ten pocit, kdy je nad ním a může mu ubližovat, ovšem já jeho nadšení nesdílím!

Uleví se mi, když se od něj po pár locích odtáhne a prořízne si zápěstí, které mu přiloží ke rtům. Jeho tmavé duhovky jsou bez jakékoliv emoce. Neznat ho, myslela bych si, že je prázdný a bezcitný, ale on uvnitř sebe teď trpí. Až bude z Dicka upír, tak se Chazzymu velkoryse odvděčím, ale teď musí vydržet.

Když od něj své zápěstí téměř násilně oderve, trhnu sebou a pozoruju, jak můj lidský přítel pln nadšení umírá a mění se v krev sajícího. Díky Chesterově knihovně, která mě velmi okouzlila, jsem si přečetla něco o proměně.

Proměna člověk v upíra

Upíři byli vždy označováni jako mocné živočišné bytosti se silně vyvinutým pudem sebezáchovy. Svůj druh se snažili zachovat nejen prostřednictvím plození následovníků, ale také přeměnou lidí v upíry. Přeměna byla dokonce považována za mnohem častější a oblíbenější způsob, jelikož při ní byly uspokojovány všechny upírovy potřeby a choutky.

Průběh takové přeměny vždy závisel na kvalitě jedu, který dospělý upíří jedinec produkoval. Čím silnější a vitálnější jedinec, tím kvalitnější jed způsobilý k procesu rychlé a hodnotné přeměny lidského druhu v upíří. Jed působil na člověka jako infekce, která dokázala napadnout jeho tělo do několika minut. Samotná přeměna pak trvala v rozmezí od několika minut do několika dní, opět v závislosti na kvalitě jedu. Celý tento bolestivý proces býval ve vzácných případech doprovázen rozkoší lidského jedince a jeho neutuchající touhou po krvi.

Tentokrát mnou neprochází obava, jako když se proměňovala Mia. Díky té jsem měla strach, že se nedožiju dalšího dne, ovšem Dick by mi přece neublížil! Ani jako upír nebude nikdy tak krvelačný a zlý.

A co, když ano? Ozve se střípek rozumu. Jen v duchu odfrknu a s naprosto užaslýma očima shlížím tu rychlou proměnu. Chester je skutečně prvotřídní upír, když dokáže takhle rychle vytvářet své zplozence.

Každý upír za svůj život vytvoří několik zplozenců ze své vlastní krve. Je jejich stvořitelem a sám je musí zaučit ve všem, k čemu má vztah. Zplozenci jsou schopní od svého stvořitele získávat různé kvalitní i nekvalitní rysy. Především se jedná o vlastnosti, kterými se upír odlišuje od ostatních.

Příklad:

Nadměrná krvelačnost
Zvýšená tvorba jedu
Amok či naprostá agresivita
Upíří feromony (velmi žádané hormony, kterými disponují někteří upíří jedinci)
Schopnost ovládání za pomoci přímého pohledu
Neschopnost levitace

Pokud člověk tíhne ve svém lidském životě k něčemu, co se v sobě snaží potlačovat, upíří nátura to v něm probudí a zhodnotí. Proto se upíří vyznačují především negativními vlivy a i ze sebelepších lidí jsou krvelačné a choré temné postavy.

Příklad:

Potlačované pedofilní touhy se mohou projevit jako neurvalý chtíč po mučení ratolestí. Zadržovaná zoofilní touha může vést až k tzv. "vegetariánství", tedy živení se pouze na krvi zvířat. Panická obava ze smrti se může projevit jako tzv. božský fenomén a upír pak vraždí s větší vehemencí, než klasičtí upíří jedinci.

Každá umlčovaná zhoubná vlastnost či sebemenší úchylka se může v těle upíra projevit jako jeho přednost, spolu s výrazným znakem, který získává od svého stvořitele.

Mírně bojácně se snažím zapudit vědomosti a němě doufám, že Dick bude stále stejný! Hloupá představa, ale co kdyby mu Chazzy dal do těla tolik soucitu, kolik jsem ho v něm jen stačila probudit?

Zavrtím znechuceně hlavou a raději se soustředím na proces přeměňování. Abych si to užila, potřebovala bych to zpomalené, protože on už se protahuje a pokožka nabírá barvu měsíce. Je tak světlá a přitom jako by lehce blýskavá, stejná jako má můj upír. Zářivé oči zůstávají stejné, ovšem jeho tvář se šklebí v bolesti a z hrudi mu vychází hrdelní hrůzostrašný smích, díky kterému mi přechází po zádech mráz. Na prstech mu objeví ostré drápy zabijáka a v ústech se brzy budou skvět upíří špičáky. Ty, kterými prokousne hrdlo tak snadno, jako by zajel nožem do másla. Zas stojím jako přimražená a možná až pitomě přihlížím tomu "zázraku".

"Di…" usměje se a omračující rychlostí se vytáhne na nohy.

Čelist mi poklesne. Je nádherný! Ano, byl skutečně krásný muž, ale nyní se jeho přednosti ještě vytáhly! Jeho postavu jako by umocnilo jeho sebevědomí a láska, kterou ke mně podle svých slov cítí. Tvář má naprosto andělskou a v ní se výhružně blýskají špičáky. Neznat Chestera, padla bych mu k nohám.

"Ani nevím, jak bych ti za tohle poděkoval," vydechne sladkým hlasem, až se přihlouple usměju.

"Dicku, nemáš za…" Ani nestihnu doříct a stojí náhle tak blízko mě, až na mě sahá mráz z jeho těla.

Zadívá se mi nebeským pohledem do očí a věnuje mi ďábelský úsměv, který mi k mému ochránci s křídly moc nesedí. Je téměř výhružný a mně se rozklepou kolena při tom zjištění.

"Ale mám," zavrčí potěšeně a políbí mě tak vášnivým a divokým polibkem, až mi na chvíli přestane bít srdce. Ty tam jsou choulostivé vroucí lidské doteky, vystřídala je živelná zvířecí touha, ze které mi hrudí prochází omračující tlukot.

"Dicku," zalapám vystrašeně po dechu a snažím se ho od sebe odtrhnout, protože mi jeho tvrdé sevření působí až bolest.
"Copak, miláčku?" vycení na mě své špičáky.

Chvilku na něj v omráčení zírám a pak vykřiknu, protože se mi zakousne do krku. Bylo to tak děsivě rychlé, že jsem to téměř nepostřehla. Ovšem necítím bolest, ale naprosto dokonalou slast!

"Dicku!" vykřiknu rozkoší, při které by se mi byly podlomily kolena, kdyby mě tak houževnatě nesvíral. Jeho láska je silná! Tak mocná, že se mi celé tělo propne v energickém výbuchu. Zvrátím hlavu a téměř si prožiju svůj "krevní orgasmus". Je to, jako by mi do těla vpadla ryzí radost, tak náhlá a vášnivá. Chesterova láska je jako rozbouřené moře, které mě svými vlnami pohlcuje a dostává postupně do větší a větší rozkoše. Ovšem ta Dickova, to je jako naprostá detonace, jejíž následky jsou neskutečné. Je tak náhlá, zákeřná a intenzivní. Hodně to na mě zapůsobilo!

A když ode mě Dicka odtáhne, tak padnu na zadek a ještě totálně rozněžněná shlížím, jak se téměř rvou.

"Ach, Dicku…" obrátím s láskou a okouzleným povzdechem oči ke svému andělovi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama