27. června 2012 v 17:39 | Aranel van de´Corvin
|
Nebudu to prodlužovat. Užijte si čtení. Omlouvám se za chyby a limit je stejný jako vždycky...
To jsem já? Jak se někdo může představit větou "to jsem já"? Na co potom máme jména? Naneštěstí Luciusův hlas poznám i v polospánku. Jeho hlas mě dokonce i vzbudí.
" Máš štěstí, že mám dneska dobrou náladu," pokračuje, když se ujistí, že nespím a snažím se vnímat.
" To jsem ráda, že to vím," zamumlám do polštáře.
" A proto budu ignorovat tvoje drzé chování." No jo, mohlo mi dojít, že bude přednáška. Ještě něco žvatlal. Aspoň si to myslím, protože začínám zase usínat...
" Co myslíš?" Nemyslím. Nejde to. Ale hlavně... SPÍM, TAK VYPADNI!
" Bellatrix?" vydechnu asi o tři minuty později.
" Žádná Bellatrix! Lucius!" řekne vztekle.
" Nech mě dokončit větu, osle! Bellatrix je kde?" Konečně se mi podaří rozlepit jedno oko. Ach jo, fakt tady je. Částečně jsem doufala, že spím a tohle je špatný sen.
" Sen je sen, probudíš se, je den..." zamumlala jsem s úsměvem.
" Cože?" zeptá se mírně vyděšeně.
" Že spím, tak zavři dveře... z venku!" zaskučím. Slyšela jsem,jak potichu počítá do deseti. Prý "mám dobrou náladu". Nejspíš ji nechal za dveřmi.
" Bellatrix dneska přespí u Rudolfuse. Já zůstanu s tebou."
" Ne, to by vypadalo, že spolu něco máme." Posadím se a rozespale kouknu na Luciuse.
" A nemáme?" ušklíbne se.
" Nepleteš si mě s někým?" Merlin ví, kolik holek takhle v noci navštěvuje.
" Ne, nepletu." Lucius si začne rozepínat košili.
" Co to děláš?"
" Přece nebudu spát oblečený!" Na to jsem nic neřekla. Nemám energii na hádání. Lehla jsem si a zachumlala se do peřiny. Lucius mě s lehkým úsměvem na rtech sledoval. Pochopil, že má vyhráno. Odhodil košil na křeslo a začal si sundávat kalhoty. To bude úplně nahý? Nebude. Nechal si jenom boxerky. Má u mě malé bezvýznamné plus za to, že si sundal ponožky. Jako by nestačilo, že mi tady zabírá místo, tak se začal cpát i pod peřinu.
" Ale ráno odejdeš dřív, aby tě nikdo neviděl odcházet." Stejně se divím, že to Bellatrix ještě nikomu nevyslepičila. Ví, že jsem u Luciuse byla přes noc a nikomu to neřekla.
" Odejdu dřív, ale ne proto, aby mě nikdo jiný neviděl, ale proto abych se ještě před vyučováním stihl osprchovat a převléct."
" Dobře," zívla jsem.
" Všimla sis, že je Severus až v moc dobré náladě?" Míň nenápadně už to nejde.
" Hm."
" Nevíš proč?"
" Vím."
" Je v dobré náladě, protože...." nechá větu nedokončenou a čeká na moji odpověď.
" Dobrou noc."
Deset minut jsem se snažila usnout. Jenomže mi bylo teplo! To mám z toho, že jsem oblečená, jako kdybych přenocovala
na severním pólu! Podívala jsem se na Luciuse. Měl zavřené oči, ale jakmile jsem se posadila, tak je otevřel. Sundala jsem si svetr a tepláky. Chvíli jsem zůstala zamyšleně sedět. Nakonec jsem si pod tričkem sundala i podprsenku. Přece se nebudu přes noc škrtit v podprsence?! To už měl Lucius oči dokořán. Rozvaloval se po celé posteli, tak mi nezbylo nic jiného, než si položit hlavu na jeho hrudník. Přitisknul mě k sobě a přikryl. Pravou rukou mě objal a levou hladil ve vlasech. Bylo to příjemný. Skoro jsem blahem začala vrnět. Bohužel jsem začínala mít přeleženou levou ruku, tak jsem se musela odkulit.
" Děje se něco?"
" Ne, jen jsem si přeležela ruku." Ucítila jsem jeho rty na mém krku. Tady se asi dneska spát nebude. Zítra budu mít pěkný kruhy pod očima. Rty nebyly to jediný, co jsem ucítila. Jak se ke mě přitiskl, tak jsem ucítila, taky jeho... vzrušení. Posunul mě doprostřed postele, jako kdybych vážila pět kilo a lehnul si na mě. Nelehl si celou vahou. Viděla jsem, jak se nadzvedává koleny a loktem.
" Nejsem ze skla! Klidně si lehni," řekla jsem trochu uraženě.
" Dobrá," políbil mě a lehl si plnou vahou. Nečekala jsem takovou zátěž a místo polibku jsem ho skoro nafoukla jak balónek.
" Nemůžu dýchat!" zasýpala jsem. Mé ego je momentálně někde na dně Mariánského příkopu. Uslyšela jsem tichý smích. Dotčeně jsem mu dala pěstí do ramene. Když viděl, že se začínám až moc vrtět, tak mi chytil ruce a držel mi je za hlavou. Vůbec mu nevadilo, že se tady snažím bojovat. Naopak. Když viděl jak se vztekám, tak mě znovu začal líbat. Tentokrát naléhavěji a vášnivěji. Začala jsem mu polibky zuřivě oplácet. Roztáhl mi nohy a lehl si mezi ně. Jasně mi tím ukázal, kdo je tady pánem situace. Což se mi samozřejmě nelíbilo a snažila jsem se dokázat opak. Nezávislý pozorovatel by nejspíš nevěděl, jestli se pereme nebo milujeme. Jednu chvíli jsem to nevěděla ani já sama. Každopádně to byla zábava.
" Jsem lepší," zvedla jsem vítězně ruce, když jsem seděla na Luciusovi. Samozřejmě, že mě nechal, abych ho překulila na záda, ale i tak mám dobrý pocit.
" Sni dál." Luciuse už zřejmě unavila naše hra. S elegancí mě položil zase na záda. Mezitím, co jsme se líbali, tak mi zajel rukou pod tričko. Automaticky jsem ztuhla. Síla zvyku. Všiml si mého zaváhání, ale když jsem mu zase začala oplácet polibky, tak pokračoval. Cítila jsem jak se ze mě začíná zvedat a po mě chce to samý. Ukázalo se, že mi chtěl jenom sundat tričko. Začínám být mírně nervózní. Když na mě znovu lehal, tak jsem využila příležitosti a přejela mu rukou po jeho vzrušení. Cítila jsem, jak zatnul pěsti. Nechal se převalit na záda. Líbala jsem ho po celém těle a užívala si každý dotek. Neskončila jsem s líbáním na břichu, jak to doposud dělal on, ale pokračovala jsem níž. Vzdychl. Donutila jsem ho, aby se nadzvedl. Teď už přede mnou ležel v celé své kráse. Škádlila jsem ho na citlivých místech. Zajímavé je, že jsem se nestyděla. Pamatuju si, že při prvním milování jsem se vždycky styděla, ačkoliv to třeba nebylo poznat. Nemyslete si, že jsem spala s polovinou školy. Před Luciusem jsem spala s dvěma. A u obou jsem čekala několik měsíců, než jsem jim dovolila se se mnou milovat. Lucius mě převalil na záda a začal ze mě nedočkavě stahovat kalhotky. Zadýchaně si lehl mezi mé nohy a toužebně se na mě podíval. Čekala jsem, že do mě vnikne, ale místo toho jsem na citlivých partiích ucítila jeho prsty. Prvně mě políbil na rty, ale potom pokračoval níž. V duchu mě napadla absurdní myšlenka. Jak by asi Lucius zareagoval, kdybych mu řekla, že teď nic nebude. Když Lucius naznal, že mě dostatečně pozlobil, tak se vrátil k mým rtům. Věděla jsem, že teď už to přijde.
Udýchaně jsem slezla z Luciuse a lehla si vedle něho. Nebyla jsem jediná, kdo byl udýchaný. Lucius taky nemohl popadnout dech. Podívala jsem se na něj. Usmíval se. Takový úsměv jsem u něj ještě nikdy neviděla. Lucius si za každých okolností udržuje svoji image. Během toho, co jsem ležela, mi došla jedna věc. Nemám lektvar proti otěhotnění. Bylo by blbý jít za Severusem a zeptat se, jestli nemá nějaký v zásobě? Doufám, že má ještě nějaký Lily. Minulý týden z ní vypadlo, že už to s Jamesem dělají a že naštěstí má lektvar.
" Myslím, že už konečně můžeme jít spát," prohodím unaveně.
" Dobře, ráno počkám ve společence a půjdeme spolu na snídani."
Ráno mě vzbudila Bellatrix. Třískla s dveřmi, až mi popadli učebnice z polic. Byla jsem vyřízená. Spala jsem necelé tři hodiny. Chodila rázně po pokoji a něco si pro sebe mumlala. Prostě psychopat.
" Co čumíš?" vyjela na mě, když si všimla, že ji pozoruju. Na to, že strávila noc se svým nastávajícím, tak není v moc dobré náladě.
" Nechceš jít radši dělat společnost Rudolfusovi?" zakňučím rozespale. Bellatrix se po ránu nedá vydýchat. Ne, že by to odpoledne bylo lepší.
" Css, to tak! Děvkař! Ten ať mi políbí prdel!" zaječela.
" Myslela jsem, že si dneska v noci spala u něho."
" Spala, ale ráno jsem našla pod jeho postelí červený tanga, který stoprocentně nejsou moje!"
" Hm."
" Jaký HM?! Beztak jsi s ním taky spala, ty jedna děvko!" Teď už jsme stály obě dvě.
" Drž pec, ty ochechule! O toho tvýho amanta bych si neopřela ani kolo!"
" Amanta? Amanta?! Rudolfus není žádný amant, ale člen vysoce postavené aristokratické rodiny!"
" Rudolfus je hlavně kretén!" Bellatrix už zapomněla na to, že se na svého amanta zlobí a začala po mě metat kletby. Nezůstala jsem pozadu.
"Assa in tuo succo," vykřikla Bellatrix. Chvíli jsem zůstala vyjeveně stát. Ona mě chce usmažit? Já se jí tady snažím uspat a ona mě chce usmažit ve vlastní šťávě?! Já ji natrhnu zadnici!
" Conjunctivitus!" Konečně jsem ji zasáhla. Bellatrix si začala třít oči, potom poslepu začala útočit.
" Ty svině!" zasyčím, když se trefí do mého stolu a rozbije mi těžítko s tučňákem.
" Bombarda," křičela pořád dokola Bellatrix. Náš pokoj byl na hadry. Dveře jsme ztratily asi v půlce souboje. Hlavní je, že vyhrávám! Sice jsem jednou narazila do stolu a v oblasti hrudníku to zakřupalo, ale Bellatrix má pěkného monokla pod okem, na což jsem obzvlášť hrdá, a bradavice po celém těle. Bellatrix už začínali docházet síly. Nenápadně se sunula k východu. Utíkala jsem za ní na schodiště. Když v tom se ze schodů udělala skluzavka a obě dvě jsme dojeli, až do společenky, kde na nás všichni zírali, jako na blázny. Hbitě jsme se zvedli ze země a pokračovali v předešlém boji. Bellatrix nechtěla prohrát před publikem.
" Okamžitě toho nechte!" zavelí Lucius. Bez účinku. Ještě jednou na nás zkusil zakřičet, ale když viděl, že na něj z vysoka házíme bobek, tak vytáhl hůlku a zpacifikoval nás pomocí kouzel. Rudolfus pevně chytil Bellatrix a mě držel Severus. Lucius stál mezi námi a byl naštvaný. Hodně naštvaný.
" Pust mě," zasyčím na Severuse. Lucius kývne na souhlas.
" Schovejte ty hůlky!" rozkáže Lucius ledově. Mladší ročníky začínají opouštět společenku. Dělají dobře, tady to bude hustý. Rudolfus uvolní Bellatrix. Schováme hůlky. Až na Bellatrix.
"Everte stativ," zakřičela, když uviděla, že mám schovanou hůlku. Zastavila jsem se až o stěnu. Ležela jsem zkroucená vedle krbu a mnula si levou ruku, kterou jsem narazila do stěny. Lucius vypadal, že na Bellatrix použije crucio.
" To by ti šlo. Útočit, když je k tobě protivník zady," zavrčím a vytáhnu hůlku. Severus mi ji vytrhne z ruky. Kde ten se tady vzal?
" Sklapni, ty jedna mudlovská šmejdko!" zavříská. Lucius ji chytne pod krkem.
" Nerozuměla jsi, co jsem ti říkal?!" zasyčí Lucius.
" Co se ty mudlovský šmejdky zastáváš?! Nepovídej, že ti už roztáhla nohy?!" zachechtá se Bellatrix. Bylo mi fuk, že Severus má moji hůlku. Rozběhla jsem s k Bellatrix a dala jí pěstí dřív, než mě někdo stihl zastavit. Lucius automaticky pustil Bellatrix a ta přistála na zemi. Vypadla ji hůlka z ruky, takže se musela bránit pěstmi. Nešlo jít to. Chtěla jsem jí udělat monokla i pod druhým okem, aby byla sladěná, ale Lucius mě chytil za ruku a prudce zvedl ze země. V pravé ruce měl hůlku a naštvaně mířil na Bellatrix.
" Lu-"
" Jestli ještě cekneš, tak tě tu budu mučit tak dlouho, dokud ti mozek nevyteče z hlavy!" zařve Lucius. Bellatrix sklaplo. Poznala, že si otevřela hubu na špatného člověka. Měla jsem stejný pocit, protože Lucius mi ruku svíral tak pevně, až mi začala odumírat.
" Pust mě," syknu. Lucius se na mě naštvaně podívá. No co, bez ruky se dá taky žít.
" Řekl jsem, že mě budete poslouchat! Mám dost těch vašich hádek. Unavuje mě to. Jestli vás ještě jednou uvidím, jak po sobě metáte kletby, tak z vás udělám žrádlo pro prasata! Rozumíte mi?!" Ticho. Asi bychom měli něco říct.
" Fajn, už po tý šmejdce kouzlo nevyšlu," zasyčí ta koza. Lucius ji dá facku. Au, to muselo bolet. Jen tak tak to ustála.
" A žádný nadávky," zavrčí. Začínám toho mít akorát tak dost! Nejsem žádná malá holka, co potřebuje ochraňovat, kdyby se do toho nepřipletl, tak bych Bellatrix rozbila frňák a byl by klid! Ale takhle? Bellatrix se ještě víc naštve a až budu sama, tak mě umučí k smrti.
" Zaprvé, pust mě!" promluvím po dlouhé době a naštvaně se mi podaří vyškubnout ruku z jeho sevření.
" A za druhé, přestaň mi tady rozkazovat! Nejsem tvůj poskok, jako Bellatrix nebo ten její amant!"
" Vidíš to? A ty se jí-" začne Bella.
" Sklapni, ty huso! Nebo dokončím to, co jsem začala a udělám z tebe fašírku!" otočím se vztekle. Už otevírám pusu, abych Luciuse poslala někam, ale chytí mě za bradu a otočí k sobě.
" Takhle se mnou nemluv, nebo se přestanu ovládat." Podívá se mi ledově do očí.
" Sakra, starej se o sebe!" začnu znovu prskat.
" Musíme na snídani," ušklíbne se Severus, který se celou dobu skvěle baví. Taky bych se bavila, být na jeho místě. Lucius mě pustí.
" Jdeme. Tohle dořešíme později," zavrčí.
" Ty se očividně nechceš dožít Vánoc," prohodí Severus, když jdeme do velké síně.
" Věř mi, já se jich dožiju." Už jsme byli před síní. Odpojila jsem se hned u dveří a rovnou zamířila k nebelvírskému stolu. Dneska Bellatrix nevydýchám.
" Kam jdeš?" odchytne mě Lucius cestou ke stolu.
" Nasnídat se."
" Jdeš špatným směrem."
" Ne, ty jdeš špatným směrem. Nebo se snad přidáš ke mě a Lily?" usměju se.
" Začínáš přehánět."
" To ty jsi začal přehánět. Už dávno," zasyčím.
" Dělám to pro tvoje dobro. Bellatrix je nebezpečná."
" Pro moje dobro?! Právě tím, že jsi se do toho zamíchal, jsi mě dostal do ještě většího nebezpečí! A navíc bych ji porazila! Takže "moje dobro" si strč někam."
" Promluvíme si o tom později, ale teď pojď se mnou ke stolu."
" Nejdu. Musím o něčem mluvit s Lily." Lucius se ušklíbl a rozešel se k našemu stolu. Jenomže se mnou! Pořád mi svíral ruku. Byla jsem vytočená.
" Stůj," zaprskám. Jakmile se otočil, tak jsem mu dala pěstí. Nečekal to a pustil moji ruku. Naštvaně jsem se otočila a šla za Lily, která na mě vyjeveně civěla od stolu. Neměla jsem odvahu otočit se. Sedla jsem si mezi Lily a Remuse. Bez jediného slova jsem si nalila kafe a pustila se do jídla. Jako první se odvážil promluvit James.
" Co to bylo?"
" Přesná rána pěstí," řeknu otráveně.
" Jak se tak koukám, ráno sis to zkoušela na Bellatrix, co?" zasměje se Sirius.
" Hm."
" Co jste si udělali?" zeptá se zamračeně Lily, když odvátí zrak od naštvané Bellatrix.
" Potom ti to povím." Kluci se zatvářili dotčeně.
Krásné, zralé na knihu.