odkaz na web autorek→ www.hraodusi.jex.cz
Hledám Dicka, toho blonďatého upířího anděla, na kterém si zahojím své rány. Díky němu oplatím Chazzovi všechno ponížení, které na mě seslal. Všechnu bolest a zoufalství, kterému mě schválně vystavuje.
On má prostě neuvěřitelný nadání, prskne cosi uvnitř mě. Snad sebelítost.
Jistě, sakra, působit bolest a zklamání, dodám ublíženě a bez klepání vejdu do Dickova pokoje. Nikdy jsem neklepala, tahle slušnost mě nepotkala a není důvod, proč bych ji měla dodržovat zrovna tady. S poťouchlým úsměvem se zadívám na padlého anděla se špičáky, který v měsíčním svitu vypadá tak neskutečně.
Sedí na parapetu a nostalgicky shlíží na temné zatažené nebe.
"Se stane," trhnu rameny na omluvu a zašklebím se, když mě protne rentgenovým pohledem.
"To nic," broukne a seskočí z okna pohybem šelmy, až v sobě potlačím nutkání o krok couvnout.
Ta jeho upíří nátura mě trochu děsí. Mám to stále spojené s týráním a krvelačností. Nejsem tak naivní, abych věřila, že to v sobě nemá.
"Ty můžeš přijít kdykoliv," usměje se blyštivě. Jako by s povahou upíra nabyl ještě větší sebevědomí. Je to pochopitelné, už se nemusí bát o holý život. Neoddává se každý den bolesti, tak může být sám sebou a v mnohem rozmanitější podobě. "Myslel jsem, že jsi na mě naštvaná kvůli…" ušklíbne se a hodí hlavou kamsi, kde by měl být Chester.
Rychle zavrtím hlavou a smažu z mysli myšlenky na toho podrazáka.
"Už mě to přešlo," zašklebím se a nechám ho, aby ke mně došel ještě blíž. Nebojácně mu shlížím do azurových duhovek a rošťácky se usmívám. Téměř na mě sahá chlad z jeho těla. Je to stále nezvyk, když nehřeje a jeho rty už zřejmě nejsou tak něžné, jak bývaly. Je na čase to zkusit. Svádivě se na něj podívám a přejedu mu bříšky prstů přes ledovou hruď.
Chodí oblečený podobně jako Chester. Většinou bez trička a v černých nebo tmavých kalhotách. Jako by se mu snažil vyrovnat. Ví, že se mi tenhle styl moc líbí.
Zřejmě vycítí tu změnu a přitáhne si mě k sobě na chladné tělo, až mi naskočí husí kůže. Uvězní mě do svých paží a nakloní se ke mně, až na chvíli oněmím. Voní jako země po dešti. Jako chladný bouřkový vzduch. On by pro mě byl v letních parnech největším osvěžením, kdyby se mě byť jen dotknul.
"To jsi neměla dělat," zavrčí s úsměvem a políbí mě natolik vášnivě, až zalapám po dechu. Ty tam jsou vroucné lidské polibky, nahradila je prostá upíří vášeň a touha, při které se zalykám. Prsty mi zajede do vlasů a mazlí se s mými pramínky, jako by si vynahrazoval to strádání, kdy jsem mu nepatřila. Teď jsem skutečně na těch pár chvil jen jeho. Laská mě jazykem a přejíždí mi přes rty, až je mám citlivé natolik, že každý náš polibek vnímám intenzivněji a chvěju se z toho po celém těle. Přijde mi, jako by se mě nemohl nabažit a já se přitom v jeho náruči téměř ztrácím.
"Dicku," vzdychnu jeho jméno, když mu po chvíli obyčejné polibky přestanou stačit. Snažím se ho trochu uklidnit, ale nemám vůbec šanci!
Tiskne mě k sobě ještě pevněji, až zasténám a divoce mě kousne do rtu, až se mi rozšíří panenky pod chutí krve a jeho jedu. Prsty mi zajede do kalhot, až sebou cuknu.
"Dicku!" zahučím zostra a odstrkávám mu ruce, které jsou náhle tak neodbytné a roztoužené.
Svou tápavost nechal daleko za sebou a přede mnou stojí nejen stoprocentní upír, ale rovněž plnohodnotný muž, který evidentně ví, co chce a netuší, že mně šlo jen o drobnou pomstu! "Říkal jsem ti, že jsi to neměla dělat," zachraptí mi vzrušeně do vlasů.
Netuším, jestli mě to jeho chování více vynáší do nebes nebo naopak sráží hluboko pod zem. Část mě by mu tolik chtěla podlehnout a ochutnat, jaké by to s ním bylo.
Sakra, to nemůžeš! Máš přece Chazze! Pění uvnitř mě pitomá věrnost, zatímco se nechávám svádět Dickovým krásným tělem.
Sice mám Chestera, ale on má všechny okolo, prsknu znechuceně a znovu se mu s touhou pohroužím do rtů. Pohrávám si s jeho jazykem a zas je to jako ponořit se do ledové vody a okusit lákavou neřest.
Odtáhne se ode mě s šibalským úsměvem a zadívá se mi do očí, zatímco mě hladí ve vlasech.
Oplatím mu škleb a náhle cítím, jak letím vzduchem.
"Dicku, tohle já nechci," zaprotestuju, když mě hodí na postel a nalehne na mě, div nezasténám.
Líbá mě tak dráždivě, že mi to dělá v těle naprostý chaos a rozkoš.
"Vždyť jsi sakra bejval úplně jinej!" zalapám po dechu a nestačím se divit, jak moc mě zmáhá chtíč!
Před očima mám jakousi slastnou mlhu, když mě hladí přes oblečení po celém těle. Nevynechá ani místečko a já mám z toho po chvíli kůži celou rozbolavělou slastí. "Proč už nejsi takovej něžnej?" vzdychnu zoufale, když mě jemně kousne do krku.
"Protože tohle se ti přeci líbí víc," zavrčí svádivě a znovu se do mého hrdla pohrouží špičáky.
Prohnu se mu vstříc a s jeho prvním douškem mé krve a jeho jedu v mých žilách ztrácím poslední soudnost a propadám se do naprosté extáze.
*** *** ***
Chester
Jakmile vyjde ze dveří, nabodne se na můj prázdný pohled. Tušil jsem, že se mi šla pomstít a měl jsem co dělat, abych tam nevlítnul a nezabil je oba!
Stál jsem za dveřmi a nenávistně si zatínal drápy do dlaní. Poslouchal jsem její výkřiky a jeho slastné hlasité sténání a chtěl jsem tam vejít a zabít ho! Ale já nemohl… Musel jsem tam čekat a vnímat, jak se ukájí na něčem, co patřilo jenom mně!
Jen pouhá představa, jak mou Eleanor drtí pod svým tělem a bere si ji tak živelně, jak to dělal jen on, mě dostávala do varu. Nechápal jsem, že proč mi ji bere! Vždyť on má přece rád děti! On je pedofil a přesto si teď užíval mou kořist… Sžírala mě majetnost a zloba, protože jsem moc dobře věděl, že mi to dělá schválně - za trest!
"Tak už jsi spokojená?" řeknu nejklidnějším hlasem, který ze sebe v tu chvíli dokážu dostat, i když si nejsem jistý, jak dlouho mi tahle maska vydrží. Na prsou cítím neuvěřitelnou tíhu. Nemůžu se skoro ani nadechnout.
Ona to udělala… Vážně mě podvedla!
"Jo, už jsem spokojená," řekne tvrdě a s ušklíbnutím se mi zadívá do očí. "Už asi tuším, co se ti na tom tak moc líbí," rozesměje se nepříjemným hlasem, až ztěžka polknu.
Její odpověď mě dodělá. Nikde žádný záchvěv výčitek!
"No, jak myslíš," řeknu a otočím se na patě. Na tohle nemám. S tupou bolestí, kterou cítím pod žebry, zamířím do lesa. Potřebuju zapomenout, proto se rozhodnu letět na lov.
*** *** ***

