close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

7.kapitola, 1.část

12. června 2012 v 15:40 | Aranel van de´Corvin |  Kniha III. - Jedna vs. druhá
odkaz na web autorek→ www.hraodusi.jex.cz

Dick
Pozoruju Des, jak klidně spí. Vypadá takhle úplně přesně jako Di. Přemáhám nutkání začít ji líbat a hladit, protože bych ji nerad vzbudil. Byla asi vážně hodně unavená, protože usnula téměř okamžitě. Ale nevadí. Vynahradíme si to, až se probudí. Je podle všeho nevinnost sama a to mi dodává sebevědomí k úspěšnému zabodování. Ve spánku se pohne a pramen tmavých vlasů jí spadne do obličeje. Natáhnu k ní ruku a jemně jí ho zastrčím za ucho.

Otevře oči a zabodne se do mě rozespalým sivým pohledem.

"Promiň, nechtěl jsem se tě vzbudit," usměju se a přitisknu se k ní.

"Dicku?" zamumlá ještě rozespale a dětsky si pěstmi roztírá oči. Tuhle bezbrannost doslova miluji. Protírá si oči stejně jako Di… "Víš, že nemůžeme," zazívá.

Zatnu zuby, ale pak se přece jen ovládnu. "Proč bychom nemohli?" zašeptám jí do vlasů a pokračuju v něžnostech. Poznal jsem, že na ni musím zlehka - žádné vášnivosti jaké jsem to zkoušel na Di. "Není tu ani Chazzy, ani nikdo jiný, kdo by zacláněl jako minule, tak se tomu poddej. Nebo se ti to nelíbí?" zadívám se jí do očí. "To by mě mrzelo, protože mně se to líbí moc," políbím ji na něžné horké rty.

"Dicku, dobře víš, že se mi to líbí…" zasténá, když jí jazykem zalechtám na rtech a rukama začnu putovat po jejím těle.
Snaží se mi je odstrčit a nepoddávat se polibkům, kterými jí zasypávám krk.

"Ale to nejde… Co by na to řekl Chester?! Přece teď, když s ním tak dobře vycházíš, tak to nezkazíme," šeptá zastřeným hlasem.

Nechápavě se na ni zahledím. "Co by tomu měl jako říkat? To přece není jeho věc." Proč ho do toho zatahuje? Chester má přece Di. Nemusí mít přece i ji!

"Před spaním jsi mi řekl Di!" vmete mi po mé poslední větě zoufale do obličeje.

"Cože?" svraštím čelo. Vypadá rozhozeně.

Ale to není sama. Netvářím se o moc líp. "Des, to se ti asi jenom něco zdálo…" snažím se to vyžehlit. Sám si totiž nevzpomínám na to, že bych něco podobného říkal. Musel to být nějaký zkrat, omyl, vlčí mlha před očima. Copak můžu za to, že si jsou tak podobné, kurva?!

"Nejspíš jo," sykne tiše a v jejím hlase nejde nepostřehnout notnou dávku zklamání. "Víš, ale my bychom tohle sakra vážně neměli…" dodá po chvíli ticha, kdy nevím, co jí na ten svůj přešlap říct.

Byl to asi nějaký záchvěv staré touhy… Té nenaplněné, té která, nakopala moje upíří ego do zadku a ani se u toho nezačervenala… "A proč ne?" přestanu se přehrabovat v mých neúspěších a usměju se na ni. "Se mnou … se … nemusíš … ničeho … bát," říkám mezi jednotlivými polibky, kterými začnu častovat její krk. "Bude se ti to líbit," zadívám se jí roztouženě do očí.

"Ale já bych to chtěla s někým jiným…" skousne si plaše ret.

"Jak… S někým jiným?" zarazím se a přestanu s laskáním její hebké pokožky.

"Já bych se chtěla milovat s Chazzem…" řekne stydlivě a sklopí oči. "Já jsem do něj zamilovaná," zašeptá téměř neslyšně.
Zavrčím a zatnu zuby. Už je to zase tady! Náš neodolatelný upír Chester, po kterém šílí davy rozvzdychaných nevinných panen! Už mě to začíná pěkně srát! "Proč zase … ON!" Div nezaúpím. Chápu, že je pro ženský nejspíš vážně dost přitažlivý, ale o co jsem já horší?! Co má on a já ne?! "Myslel jsem, že … se ti to se mnou minule líbilo," protnu ji modrým pohledem a doufám, že to na ni zapůsobí. "Navíc … Chester má přece Di. Tak proč na mě nechceš být milejší?" chytím ji v pase a než se naděje, políbím trochu odvážněji, až se pode mnou prohne.

"Já chci Chazze…" zavzlyká.

Tak tohle už je na mě moc a vyletím! "Ale kurva proč?! V čem je lepší?! Řekni mi to, protože já to pořád nechápu! Řekni mi, proč jste z něj obě tak vyvalené?!"

"On je tak krásnej…" pípne okouzleně, až se musím držet, abych si znechucením neodplivnul. "A ty jeho doteky a polibky … jsou nádherný," přivře slastně oči.

Dívám se do těch jejích zamilovaných šedých duhovek a nestačím zírat, co s ní pár jeho ledových dotyků nadělalo! Zatímco já se tu snažím jako blbec a je mi to k čemu? Absolutně k ničemu! I kdybych se přerazil, tak ona se tu bude rozplývat nad ... NÍM! "Párkrát tě trochu pomuchlal a ty mu za to padneš k nohám?" odfrknu. "Pro koho si myslíš, že si schovává ta esa? Pro Di samozřejmě! Měla by ses rychle zbavit toho obláčku, na kterém teď lítáš, protože on tě nechce, ale já ano… No tak Des, copak moje polibky nejsou dostatečně hezké?" pohladím ji něžně po tváři. Copak na ni nic neplatí?!

"Jsou, ale když to není ono," pokrčí jednoduše rameny.

Ztuhnu a odtáhnu se od ní. "Fajn, jak chceš," řeknu ledově a zvednu se z postele. Debila tu ze sebe dělat nebudu. Ponižování, ovládání se a omezování se kvůli ní bylo už dost. Dokonce možná až příliš. Nikdy jsem to kvůli nikomu nedělal a nebudu s tím začínat ani teď. Měl jsem dobrou vůli, ale poslala mě s ní k šípku. Její chyba, ne moje… "Tak si to s ním užij," ušklíbnu se a třísknu dveřmi.

*** *** ***
Chester
Nehybně ležím na posteli a zírám do stropu. Je mi hrozně. V hlavě si pořád dokola přehrávám ten absurdní rozhovor, až mě z toho třeští hlava. To snad ani nemohla být Di. Takhle se přece nikdy nechovala. Nechápu, co se to stalo. Dick byl přece celou dobu se mnou. Neměl čas její rozhodnutí jakkoliv ovlivnit. Vážně nerozumím té náhlé změně. Nejradši bych se něčeho napil, abych utlumil vědomí a tu bodavou bolest v hrudi. Zasrané city! Znovu mě dostaly na dno! Naštvaně a zoufale se zvednu, abych si došel dolů pro nějakou láhev alkoholu, když v obýváku narazím na Dicka, jak nepřítomně čučí kamsi do prázdna.

"Co je s tebou?" drcnu do něj.

Jen se na mě s ušklíbnutím zadívá. "Tys mi tady ještě chyběl. Kvůli tobě jsem takhle debilně na dně!" sykne a zatváří se jak ten největší drsňák.

"Tak sorry, už tě nebudu rušit, jen si tu něco vezmu…" prohrábnu se barovými zásobami. Pak mi něco docvakne. Zvednu hlavu a přestanu přerovnávat láhve. "Jak si to myslel s tím, že jsi kvůli mně na dně?" A když po mě loupne pohledem, dodám: "Ptám se proto, že … je to celkem paradox, ale to samý mám chuť říct já tobě," ušklíbnu se. Je to zvláštní, být to před pár dny, vrhnul bych se na něj, ale teď k němu necítím žádnou zášť. Je v tom vlastně nevinně. Jediný, kdo v tom má bordel, je Di!

"Jak jsem to myslel?" zašklebí se zamračením a zúží oči. "Jsem ti tak s Des v pokoji… Máme příjemnou chvilku a ona mi řekne, že je udělaná do tebe a že mě nechce!" zavrčí a stiskne pěsti tak, až mu zbělají klouby. "Nejdřív dělá, jak moc o mě má zájem a pak mě odmítne a chce najednou tebe!" ušklíbne se a modré duhovky jako by ztrácely na barvě, když ho tíží emoce a uvnitř ho svírají a řežou jako ostří nože. "Jenom mi kazíš život," prohodí, ale nezní to nijak nenávistně.
Překvapeně povytáhnu obočí.

Co to plácá?

"Vážně? Tak si představ, že něco podobného jsem před chvíli zažil v posteli s Di," ušklíbnu se znovu a místo jedné skleničky vyndám dvě.

"Co?" nechápe.

"No co… Poslala mě do prdele s tím, že se rozhodla pro tebe … takže … vyhráls," pozvednu skleničku vodky a hodím ji do sebe.

"Takže najednou změnily názor a Di chce mě a Des chce tebe?" uchechtne se mdle. Nejspíš se mu to zdá stejně divný jako mě. Chvíli jen tak zíráme do prázdna a přemýšlíme.

"Do hajzlu! Ony se prohodily!" zavrčím po chvíli. Jak to, že mi to nedošlo dřív?! Mlátilo mě to přece přímo do obličeje, jak je možný, že jsem to neviděl? Pak si uvědomím, že viděl, ale odmávnul jsem to, protože mi to přišlo až příliš absurdní. Di si přece nikdy slzy nestírá jako dáma ukazováčkem, ale celými pěstmi jako dítě. Říká sakra, které tam ani jednou nezaznělo! Mělo mi to dojít… Ale jak se zdá, nedošlo. Nic není nemožné v případě našich dvojčátek.
Dickovi to dojde ve stejnou chvíli jako mně, přesto máme oba vážně dlouhé vedení.

Vyskočím na nohy a ženu se po schodech nahoru. Dick je mi v patách.

Tohle mi vysvětlí, holčičky! Chci, jako první, vlítnou do levé ložnice, kde je teď Desire, ale zarazím se v půli kroku, když je obě spatřím v úplně stejném oblečení (!) stát na chodbě. Zmateně sjíždím pohledem z jedné na druhou.

"No tak Chazzy, a teď raď!" drcne do mě zezadu Dick a zašklebí se.

"Co to má do hajzlu znamenat?!" vyjedu na ty dvě, dokonale sladěné, naprosto k nerozeznání. "Di?! Můžeš mi to nějak vysvětlit?" těkám pohledem z jedné na druhou, ale ani jedna se k tomu jménu nepřihlásí. "Do hajzlu, nevím, která je která. Jak je mám rozeznat?!" syknu směrem k Dickovi.

"Netuším…" hlesne a dál fascinovaně hledí na ty dvě potvory, co se vyloženě dobře baví.

Tvářemi jim přelétávají podobné pocity a ony se rafinovaně usmívají, zatímco na nás shlíží.

"Já jsem Des," ozve se černovláska vlevo.

"Ne, já jsem Des," odvětí naprosto stejná dívka vpravo.

Těkáme s Dickem pohledem z jedné na druhou a sledujeme tohle jejich divadlo, které se jim podle všeho zalíbilo. Dokonce až moc!

"Můžete nám vysvětlit, na co si to tady hrajete? Jestli vám to přijde vtipné, tak nám ani trochu," syknu a chytím jednu z nich za ruku.

"Chazzy, nech mne. Já jsem Desire," vyjekne dotyčná.

Mrknu na tu druhou.

Tváří se úplně stejně.

"Přepokládám, že ty jsi taky Des, co?" zašklebím se.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama