close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

14.kapitola, 1. část

26. července 2012 v 11:10 | Aranel van de´Corvin |  Kniha III. - Jedna vs. druhá
odkaz na web autorek→ www.hraodusi.jex.cz

Chester
Dex popotáhne jako by byl malé dítě a zoufale se na mě zadívá. Pichlavé oči má plné strachu. Bojácně na mě pohlíží a cuká sebou, když ho Dick drží. "Fakt ne! Když jsem už chtěl, tak jsi mi to dycky překazil!" klepe se před námi jako osika.

"Chazzy, mluví pravdu," ušklíbne se Dick. "Je to zasraný srab. Měl bych ho na místě zabít," ušklíbne se opovržlivě a odvrátí se od něj.

"Takže by to přeci jen bylo v něčem jiném?" svraštím zamyšleně čelo a probodávám Dexe ostrým pohledem, aby si snad nemyslel, že má vyhráno.

"Takže to tvý dítě nemůže bejt v tom případě jako to Miino?" pomalu chápe Dexter.

Přikývnu.

"Jenže má rudé oči a paranoiu jako ďas," zavrčím potom a jdu se opět přehrabovat knihami, ve kterých je úplné hovno!

"Co když je to způsobený tím, že pije upíří krev?" ozve se náhle Dex.

"Cože?" zavrčím nechápavě.

"No, proto to upíří nedělaj. Úplně z toho zmagoříš, když to neředíš lidskou. Paranoia, vyvražďování vlastního druhu…" pokrčí rameny a mně na chvíli úplně dojde dech.

Věděl jsem, že je to zakázané… Navíc žádný upír by to dobrovolně nepodstoupil, protože je to ponižující, ale … do hajzlu, tohle jsem nevěděl!

"To máš z vlastní hlavy?" zavrčí Dick, zatímco se mu ve tváři zračí naděje.

"Ne, to jsem slyšel od starýho upíra. Teď už se o tom prej nemluví, ale byly doby, kdy si šli upíři fakt po krku a byli z toho všichni dost vypatlaný. A já sám už jsem pár takovejch případů viděl…" odfrkne.

Dick vedle mě zalapá po dechu a zadívá se na mě.

A do hajzlu! Zavrčím v duchu. Takže největšímu nebezpečí ji vystavuju zase já?? "Jestli je to tak, jak Dex říká, tak musíme urychleně sehnat lidskou krev. Myslíš, že by Des…?" odmlčím se. Všiml jsem si, jak k ní za poslední dny přilnul. Vím, že mu na Di záleží, ale nechci, aby měl pocit, že chci z Des udělat bezednou cisternu pro její sestru.

"Ta by pro Di obětovala i život," ušklíbne se.

Má pravdu, Desire je na svou sestru hodně vázaná, ačkoliv si ji Di k tělu moc nepouští.

Stále mám ten pocit, si ode všech drží určitý odstup a já nejsem výjimka.

"Dáme si pozor, aby jí Di neublížila," klidním ho.

"To doufám," zamumlá a vjede si prsty do vlasů. "Pak jí to zahojím!" Protne mě po chvíli odhodlaným pohledem, jako by mi tím dával najevo, že tohle už není moje záležitost.

Pobaveně přikývnu. Snad by náš andělský upír nežárlil! "Já stejně nemůžu, něco jsem Di slíbil," přiznám a vlastně se mi uleví. Desire je mimo nebezpečí, když bude Dick schopný ji uzdravit. A já si zbytečně nebudu přidělávat problémy, ať už s Di nebo s Dickem.
Desire
Po tichém zaklepání se otevřou dveře a do nich nakoukne Dickova střapatá hlava. Oči má rozjařené bezmračnou modří a na rtech neutuchající andělský úsměv.

Ihned se také usměji a zaujatě se na něj zadívám.

"Ahoj miláčku," zahalasí a vkročí nonšalantně do mého pokoje. Když dojde až ke mně, skloní se a vlepí mi něžný polibek na rty, až se mírně rozechvěju. Je děsivě ledový!

"Ahoj Des," zamumlá Chester a ostražitě skloní hlavu v náznaku pozdravu.

"Copak vy dva?" usměju se a probodávám je milým pohledem, protože se v jejich společnosti cítím příjemně.

Oba jsou oblečeni do tmavých kalhot a černých luxusních bot, ovšem jinak na sobě nemají nic. Přes Dickovu vypracovanou hruď se lehce odráží měsíc ve stříbřitých odstínech a okouzluje mě.

"Potřebovali bychom tvou krev," zabodne se do mě Chester temným pohledem, ze kterého mi přejede mráz po zádech.

"Ne!" vyjeknu vyděšeně.

Sice se mi snažili pomoct, ale ta bolest byla naprosto neuvěřitelná! Nedokážu si představit, že bych to měla zažívat vícekrát.

"Dexovi po tom, co provedl, už svou krev nikdy nedám! To po mně prostě nemůžete říct!" zasténám zoufale a rozhodím ruce do stran, jako bych jim prudkou gestikulací chtěla dokázat, jak moc vážně to myslím.

"Není pro Dexe," ozve se tiše Dick, zatímco mě hladí svým nebeským pohledem.

"Je pro Di," uvede Chester věci na pravou mírou.

"Pro Di samozřejmě," zašeptám a srdce mi maličko poskočí. Pro Dianku udělám cokoliv, jen se nedokážu ubránit strachu, který se mi v těle množí.

*** *** ***

"Ježíši Kriste, co se jí stalo?! Proč jste ji přivázali?" vyděsím se, jakmile ji uvidím ležet na bílém povlečení.
Kolem zápěstí má omotané řetězy, i přesto je schoulená jakoby do sebe. Jakmile ovšem otevře oči a probodne mě chtivými duhovkami rudé barvy, maličko od ní couvnu.

"Potřebuje lidskou krev, aby se z tohohle stavu stavu," oznámí mi Chester a evidentně nemá náladu vysvětlovat mi více.
Ovšem sama vidím, jak nebezpečně Di vypadá. Jako brutální zabiják, který se právě probral a má chuť na svou noční svačinku. Zoufale polknu.

"Máš hlad?" zvedne Chester obočí a zabodne se pohledem do mého dvojčete, které jen zuřivě zavrčí jako smyslů zbavené. "Něco jsme ti přinesli," ušklíbne se a hodí po mně očima, až se křečovitě usměju.

"Chazzy, já si najednou nejsem vůbec jistý, jestli je to dobrý nápad," přitočí se ke mně Dick a obranně mě obejme, jako by mě před ní chtěl bránit.

"Něco zkusím," usměje se Chester křivě a drápem si prořízne zápěstí, až se z něj vyvalí blyštivě rudá tekutina.
Podobnou karmínovou barvu jsem snad nikdy neviděla…
Chester
Jakmile Di ucítí vůni čerstvé krve, její běsnivý pohled se stočí na mě. Oči jí zrudnou ještě více a šílený výraz v její tváři se jen prohloubí, až mě bodne v žaludku. Byla by prvotřídním upírem, kdybych ji takhle chtivou chtěl.

Hodím očima po Dickovi, který schová Des za sebe a zavrtí hlavou.

"Chazzy, pomoz mi!" zaprosí má Šťastná krev a z očí jí stékají krvavé slzy. Vypadá to tak neskutečně a věrohodně, že se nad ni nahnu a jemně ji pohladím po tváři. Ona se ovšem z ničeho nic vymrští a zakousne se mi do hrdla.

Skácím se vedle ní a umožním jí tím lepší přístup k mé tepně. Naservíruji jí svou krev přímo až pod nos. Jsem natolik ochromen tou palčivou bolestí, že se nemůžu ani pohnout. Jako by mi do těla napouštěla čistý jed. Ta chvíle, než ke mně Dick přispěchá, aby mě od ní oderval, se zdá být nekonečná. Hlava se mi točí jako by ve spirálách a před očima mi prskají jiskry. Chvilku mám před očima černo, okamžik zas vidím rudě. Palčivá horkost, která se mi zahryzla do celého těla, mi trhá žíly.

"Do hajzlu," slyším říkat jakoby z dálky. Zdá se, že je to Dexterův hlas. Zřejmě se přišel podívat na upíří jatka.

"Chazzy," hekne Dick a strhne mě dozadu, aby na mě nedosáhla.

Celý svět se mi točí a mně po dlouhé době připadá, jako bych snad znovu umíral. Nejsem schopný téměř ani reagovat. Valím se na chladné dlažbě a v ráně na krku cítím ostré bodání. Prokousla mi hrdlo vážně festovně.

"Chazzy?" sklání se nade mnou tmavá skvrna a snaží se mě probrat. Podle hlasu poznám Dicka. "Des, běž od ní!" zahučí, zatímco mi pomáhá se posadit.

"Ona mě potřebuje!" ozve se hlasitě a náhle celou místnost zaplaví výkřik a vrčení.

Sedím na zemi, opřený o zeď a pořádně nevnímám, co se kolem děje. Hlava se mi povážlivě houpá, obávám, že kdybych se pokusil vstát, tak to se mnou šlehne.

"Chazzy, jak ti je?" přiklekne si ke mně Dick.

"Asi budu potřebovat krev," dostanu ze sebe.

"Lásko, moc mě to mrzí," uslyším náhle Diin hlas. "Vezmi si mou krev, prosím! Jsem zpět. Jsem to zase já!" zalyká se pláčem. "Nevím, jak dlouho to budu já. Ani netuším, proč takhle šílím," pokračuje dál, zatímco já s hlavou v dlaních čekám, jestli se mi srovná vidění natolik, abych konečně mohl alespoň vstát. "Miluju tě. Prosím, odpusť mi to!" její hlas je čím dál zoufalejší, zatímco já ani nevím, co bych v tuto chvíli měl cítit.

Jsem stále jako v jednom ohni. Ten její smrtelný jed mi udělal v těle totální paseku. "Pomůžeš mi vstát?" zadívám se zamlženým pohledem na Dicka. Zrak se mi sice pomalu zlepšuje, ale stejně si ještě nejsem zcela jistý, jestli bych se sám udržel na nohou.

"Chceš to riskovat?" šeptne, zatímco mne zvedá a pomáhá mi posadit se na postel.

"Co mi zbývá," ušklíbnu se. "Des by…" Hodí pohledem po dvojčeti, které se opírá o zeď u dveří.

Z krku jí podle všeho stéká proužek krve a v kontrastu s jejím bledým obličejem přímo bije do očí i mně.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama