close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

2.kapitola, 2 .částt

26. července 2012 v 11:20 | Aranel van de´Corvin |  Kniha IV. - Dravec vs. nevinná
odkaz na web autorek→ www.hraodusi.jex.cz
Zamžourám na toho blonďatého upíra, který na mě shlíží s mírnou obavou, kterou mi vlije do těla. Zprudka se posadím, až se mi zamotá hlava. "Já… Asi jsem na chvíli usnul. Nevím, kde je," vydechnu, zatímco si podpírám hlavu. "Jen co se proberu, půjdu ji hledat," dodám a promnu si oči.

"No," odkašle si Dick a sevře Desire ramena. "Nechci ti nic říkat, ale … vypadáš hrozně. Možná by bylo lepší, kdybys zůstal v posteli. Hledat ji mohu já."

"Blbost!" odmávnu ho rukou. "Je mi fajn. A to, že se ti nelíbím, mi je upřímně u prdele," zazubím se na něj přátelsky a pomalu se hrabu z postele. Odraz v zrcadle, který se mi naskytne, mě trochu zaskočí. Málem bych se sám sebe lekl. Krk mám ozdobený Diinými ne zrovna něžnými kousanci a zaschlou krví, kůži snad ještě bledší než normálně, pod očima tmavě fialový kruhy. Teď skutečně vypadám jako přízračný nemrtvý. "No, normálně vypadám líp," zašklebím se na sebe a snažím se to všechno obrátit ve vtip, ale Des ani Dick se nesmějí.

Dívají se na mě s vážnými výrazy ve tváři.

"Co je?!" ošiju se, protože jsou mi ty jejich rentgeny nepříjemné. "Jsem upír, tak mě snad jen tak něco nepoloží.

Nedělejte ze mě mrzáčka. Je mi fajn, o nic nejde." Schválně použiju slovo, kterým se Di vyjadřuje, ať je v sedmém nebi nebo v nejhlubším pekle. Nikdy na otázku Jak se máš? Neodpoví jinak než, fajn.

"Potřeboval bys do sebe dostat trochu krve," zadívá se na mě Desire choulostivě, zatímco jí Dick tiskne dlaň.

"Des to pro tebe udělá," nabídne svou "Di", až se mi sevře hruď.

To já bych neudělal. Jsem moc majetnický na to, abych se o ni dělil…

"Chestere, Di se to nedozví… Jak ji chceš hledat, když jsi tak vyčerpaný?" Tvář jí protne smutek, až se musím usmát její obětavé a starostlivé povaze. "Přece mi musíš najít sestřičku," obrátí ke mně zarudlé oči plné naděje.

"Najdu ji," řeknu pevně. "Ale pít z tebe nebudu," uhnu hlavou a přestanu hypnotizovat její tmavé žíly. "Sama víš, jak Di tyhle věci bere," povzdychnu si a znovu si promnu oči, když na mě jde ta protivná slabost.

"Ona se to nedozví," zašeptá, jako by nás mohla slyšet.

"Věř mi, že dozví. Vždycky se všechno dozví," usměju se trpce Diinému talentu přijít na vše, co před ní má být skryto. Dříve nebo později se všechno dozví a o to je to pak horší.

"Takže ona vážně zmizela?" ozve se ode dveří Mia a probodává nás hadím pohledem, až Des naskočí husí kůže, přestože má Mia na rtech mateřský úsměv a v dlaních drobný uzlíček - malého Redeyese. "Pomůžu vám ji najít," hlesne a zadívá se na Desire. "Když mi tady Des pohlídá Redeyeska." Políbí malého na čelo, zatímco probodává jmenovanou pohledem.

"Proč bys to dělala?" Střelí po ní Dick podezíravým pohledem.

Pokrčí rameny. "Protože jsem matka a Diana je těhotná. Nejde mi o ni, jde mi o dítě, které nosí pod srdcem. Jako matka prostě nedovolím, aby to dítě trpělo."

"To se mi nějak nezdá," zamručí Dick a změří si ji nepřátelským pohledem.

"Počkej," zarazím ho, než ji stačí odmítnout. "Já budu moc rád, když mi pomůžeš. Nevím, jak daleko doletím," přiznám nerad a povzdychnu si, zatímco se podívám do okna, kde se zářivý měsíc snaží odkrýt něco z temnoty, ve které žiju.
Dick
Po hodině bezvýsledného hledání a létání má Chester skutečně dost. Na čele se mu zračí chladné krůpěje potu. Obličej mu zbledl ještě více a temné zachmuřené oči jako by z propadlé tváře nepřirozeně třeštil. Vypadá nejen nezdravě, ale připomíná mi někoho, kdo ztratil poslední zbytky síly a vůle.

"Měl by sis na chvíli odpočinout," ozve se Mia, která letí kousek od nás.

Lustrujeme pohledy zem pod námi a snažíme se postřehnout nějaký pohyb či postavu, která by připomínala Di.

"Nepotřebuju, zvládnu to," namítne a těžce se nadechne.

Potřeboval by krev. Natolik nutně, že začínám mít obavu, abychom zpátky netáhli jeho mrtvolu. Komické.

"Dáme si pauzu," křikne Mia směrem k Dexterovi, jako by snad Chazze ani neslyšela.

V mysli mi hned vytane vzpomínka, jak jsme toho sraba nutili, aby se odhodlal vzlétnout a pomohl nám ďábelské dvojče najít.

"Nikam nejdu!" vyjel po nás a vypadal naprosto vyděšeně. Tmavou čupřinu měl rozcuchanou, což u něj nebylo zvykem.

Většinou má účes ala hodný chlapec. Pichlavé děsivé oči byly náhle tak pohaslé a obyčejně hnědé.

"Tys viděl ducha nebo co?" ušklíbla se Mia a drápem mu přejela po tváři, až sebou znovu cuknul.

"No tak, Dextere, co tě tolik vyděsilo?" pozvedl jsem obočí. "Jsi upír, nejvyšší bytost na světě. Přeci by ses … nebál," zahučel jsem roztodivně, jako bych mluvil s chlapečkem z letního tábora a připravoval ho na bobříka odvahy.

"Starej se vo sebe, jo?!" usykl zle a vycenil na mě špičáky. "Já se nebojím! Jen nechápu, proč mám spolupracovat s matkou nějakýho Nad-upíra a hledat další červenookou upírku!" Ošil se a považoval tak náš rozhovor za ukončený. Co ho doopravdy trápilo, neřekl. I když bylo možné, že se vážně jen bál obyčejné spolupráce s Miou. "Tak jdeme, ne?!" zavrčel a zvedl se. Ruce si dal hluboko do kapes a snažil se znovu nabrat výraz drsného upíra, zatímco vyšel z rohu knihovny, kde se div neschovával pod stolem.

"Jdeme, ty hrdino," ušklíbl jsem se a vyletěl oknem. Komické… Vybájené… Upír, který se bojí vlastního stínu.

"Mio," usykne hněvivě Chester a zatne pěsti, zatímco lehce zpomalí, aby ji mohl protnout zuřivým pohledem. "Říkal jsem, že…" zavrčí, ale nedopoví, protože ho nenechám.

Na zemi zahlédnu jakýsi pohyb a pak černé dlouhé vlasy, které cuchá chladný větřík.

"Támhle je! Vidím jí!" vykřiknu, zatímco se mi hlas chvěje nedočkavostí. Napnu všechny svaly v těle a sletím k ní.
Di sedí na na zemi a nenasytně z někoho pije. Je natolik upíří a děsivá, až mi to na chvíli vyrazí dech. Pozoruji její drobné tělo, jak klečí na tom bezvládném těle. Oči má nenasytné a rudé. Tvář potaženou touhou a nezkrotným upířím nadšením po smrti a ničení. Špičáky cení v prostém chtíči zabíjet a mučit…

Kurva, tohle není dobré, proběhne mi hlavou. Takhle ji neznám! Tohle není naše soucitná Di!

"Do prdele, dyť to je upír!" zahalasí Dexter a stáhne se do stínu stromů, jako by se bál, že se naše maličká vrhne i na něho.

Škodolibě se usměju.

"Má pořádný apetit," zabručím neradostně, a aniž bychom se s Chesterem nějak domlouvali, chytíme ji každý za jedno rameno a odtáhneme ji.

Je naprosto rozzuřená a vztekle kolem sebe máchá rukama, až jí je musíme zkroutit za záda. Cení špičáky a vrčí jako ostřílený upír.

"Má dost," houkne Dexter a odtáhne mrtvé tělo. "Úplně ho vysála," zašklebí se zhnuseně a je vidět, že by zas nejraději pláchnul.

"Tohle se nedělá!" zasyčí Mia nenávistně a z každé strany vrazí Di facku, až se maličká probere a zoufale se po nás rozhlédne.

V rudých zorničkách má naprosto nechápavý výraz. Zatne čelist, přestože má oči vlhké, jako by se jí chtělo plakat. "Tak kdo bude další?" Vycení špičáky v hrdelním zavrčení, za které by se nemusel nikdo stydět. "Nejsem vybíravá. Zakousnu se ti klidně i do zadku, jen mi ukaž, kde máš žílu!" usykává sarkasticky a oči jí rudě září. Vysála celého upíra a přesto má hlad!

"Di, nech toho," zavrčím tiše a chci se zbavit jejího dotírání.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama