odkaz na web autorek→ www.hraodusi.jex.cz
Chester
Běsnivě ke mně zvedne své vyděšené oči, náhle tak pronikavě rudé, až se mi z toho sevře žaludek.
Celé tělo jako by měla v křeči. Krčí se před námi v rohu a cení na nás špičáky, které mě jen utvrzují v tom, že jsem všechno zničil svým chtíčem. Vypadá krvelačně a mně je z toho čím dál hůř. Dochází mi totiž, že má nevinná, křehká a lidská Di je nadobro pryč. Z hrudi se jí ozve výstražné vrčení a krvežíznivým pohledem se zabodne do Desire, která na ni shlíží s naprostým zděšením a chvěje se po celém těle. A náhle stojí na nohou. Jedním krokem se k ní přiblíží.
Napnu všechny svaly v těle, připraven zasáhnout v případě, že by po ní vystartovala. Je mi jasné, že pokud bude jako já nebo Dick, bude si svůj výpad proti sestře dodatečně vyčítat. Pokud z ní ovšem bude plnohodnotný upír, bude to boj. Pro nás i pro ni. Na to nechci radši ani pomyslet...
Když sebou cukne, ihned se v očekávání dostanu před Des, ale Di mě opět překvapí a místo, aby se začala zuřivě prát o čerstvou krev, zakousne se do krku Dexterovi, který padne na kolena a zoufale vyjekne strachy. Zatímco z něj nenasytně pije, naprosto vykolejeným pohledem na něj pohlížím, a snažím se tu skutečnost, že se jako upír vrhla právě na upíra, nějak strávit.
"Dobrý, dobrý," houkne Dexter, ale je na něm vidět, že moc příjemné mu to není. Hlas má přiškrcený a já se mu nedivím.
Upíří jsou na tohle moc hákliví. Jsme rádi, když máme situaci ve svých rukou a nemusíme se nikomu podřizovat. Potýkat se s někým, kdo se živí upíří krví není jenom ponižující, ale je to prostě kanibalismus mezi upíry, pojídání vlastního druhu!
"Je to jenom nepříjemný, hnusný a ponižující," brblá Dex a drží, zatímco ho Di surově třímá kolem krku a křečovitě se k němu tiskne, aby z něj dostala to nejlepší.
Na krok od nich odstoupím a vyměním si nechápavý pohled s Dickem. V hrudi proti své vůli cítím ten protivný osten žárlivosti, který se snažím zatlačit hluboko do sebe, ale nedaří se mi to.
Proč se nevrhla na Desire, ale místo toho se zakousla do Dextera? Vrtím v duchu nechápavě hlavou a řeším tak něco, co mě tíží snad nejvíc. Není to ovšem fakt, že Dex je upír, ale ... že to je prostě Dexter! Mám z toho rudou mlhu žárlivosti před očima. Pohledem sjedu na její štíhlé dívčí prsty, kterými svírá Dexe za ramena a náhle si něco uvědomím.
Ona nemá drápy! Prolétne mi hlavou a potěšen tou myšlenkou se na chvíli ocitnu zase na vrcholu. Že by nebyla stoprocentní upír? Jen nějaký bizarní kříženec či nepovedená bestie? Znovu hodím pohledem po Dickovi a zjistím, že oba koukáme na to samé. Aniž bychom se nějak domlouvali, oba ji chytíme každý za jedno rameno a odtáhneme ji od Dextera. Ani nemá větší sílu, nic. Až na ty špičáky vypadá stále jako můj milovaný "člověk". Dokonce má horkou vláčnou kůži a stále je tak křehká.
"No, nebylo to špatný, ale," zakření se Dex a oklepe se nechutí, kterou v něm tento zážitek vyvolal.
"Tady něco nehraje," řeknu a zadívám se na svou maličkou, která na něj stále shlíží s pohledem lovce. Když ji tvrdě stisknu, konečně se probere zpět do reality a obezřetným pohledem se zadívá kolem sebe jako by se probudila z transu.
Zoufale probodne pohledem Desire, která se krčí v rohu a shlíží na ni s naprosto zděšeným výrazem. V očích má mimo šedi i bezbřehou smrt, ze které má obavu i respekt.
Nikdy neviděla Di takhle, ani já jsem neměl možnost ji poznat z téhle stránky, ovšem fakt, že se na ni nevrhla, vypovídá jen o něčem skutečně dobrém.
"Mně je to fakt líto," broukne rozechvěle moje maličká a zadívá se mi nevinně do očí, zatímco si ji prozíravě prohlížím. Už nemá ani rudé oči… Nejspíš se mi to v dozvuku šoku jenom zdálo. Skutečně vypadá stále tak stejně, až na ty podivně zastřené duhovky a vyceněné špičáky, které jí samovolně a děsivě vyčuhují z úst. "Já měla jen takovou tu touhu," zahučí a posadí se na postel. "Ale snažila jsem se, aby ho to nebolelo," omluvně ke mně zvedne zrak a já se zadívám do těch nepředvídatelných šedých očí, které jako by byly stále obklopeny láskou a něhou. Ohnivé plameny spláchlo zoufalství. "Des, já ti nic neudělám. Neboj se, prosím tě," zahučí znovu naléhavě a snaží se své dlouhé špičaté zuby ukrýt za rty.
Na začátku jsem s tím měl také problém, ovšem já jsem se vyžíval v tom být děsivým a zlým upírem. Neměl jsem potřebu schovávat před okolím něco, na co jsem byl v tu dobu náležitě pyšný. Protne mě myšlenka na jednu z mých prvních kořistí, která mi v nitru zůstala ohraničená lehkou nostalgií.
Nechápavě jsem se díval na vysokého černovlasého muže se smaragdovýma očima, které se do mě zabodávaly jako žhavé uhlíky. Stál opodál a ukazoval mi, jak žít svůj nový život. A já tolik chtěl být po jeho boku a stát se něčím, k čemu jsem tak dlouho a zcela oddaně vzhlížel.
"Oskare," vydechl jsem rozčarovaně a díval se na křehkou dívku, kterou mi nesl jako mou kořist.
"Je mladičká," broukl melodickým hlasem a použil na ni své feromony, až se mu hnědovláska s vykulenýma očima prohnula v náruči a hlasitě zasténala nepoznanou rozkoší. "Užij si její bolest. Je to pro upíra největší ocenění," zavrčel hrdelně a postavil ji na pevnou zem, ale ona to už nezvládala.
Bezmocně, stále okouzlena jeho mocí, se sesunula na chodník a sedřela si bělostnou kůži na čele i lokti.
Ta vůně krve mi dočista zamotala smysly! Nikdy jsem nic tak lákavého a omamného necítil! Nemám ani na vybranou! Bez špetky soudnosti jsem k ní pokleknul a jemně jí přejížděl drápy po těle, až sebou v rozčarování cukala. S naprostým okouzlením jsem se zadíval na Oskara, který na mě s otcovskou pýchou shlížel a bouřlivě se šklebil.
"Můžeš si hrát, ale musí to bolet. Od toho jsi upír, Chestere, tak jí dokaž, jaká jsi stvůra," oslovil mě a vytáhl ji za dlouhé vlasy k sobě, až dívenka vykřikla a z očí jí vytryskly slzy. Držel ji pevně, aby mi stála rovně.
Nejdříve jsem z její tváře slíbal ty slané slzy a pak ji něžně políbil na rty, jako jsem to dělal jako člověk. Chci si svou kořit náležitě užít se vším všudy!"Řekni mi, jak se jmenuješ?" zavrčel jsem a stáhnul ji do svého náručí, až sebou cukla pod dotekem chladné pokožky.
"Elka," zašeptala slabým hlasem a chvěla se strachy.
Díky tomu tónu, který mi kouzlil na tváři křivý úsměv, začínaly na povrch vyplouvat moje upíří instinkty. Instinkty zabijáka…
"Oceň sám sebe," zavrčel nade mnou poklidně Oskar a probodnul mne nesmlouvavým pohledem, který nedovoloval něžnosti, natož trapný soucit.
Nahnul jsem se k ní a ostrým drápem ji říznul do krku, zatímco jsem si z tváře nedokázal vymazat krvelačný výraz. Špičáky mi předvídatelně vyčuhovaly z úst a já je nemohl skrýt, ani kdybych chtěl. Byl jsem jí naprosto zmámený… Ta vůně její krve! Z pokožky se linulo aroma nevinnosti a já se nedočkavě díval do něžné dívčí tváře, která za chvíli ocenila mě a můj chtíč.
"Nechtěla jsem nikomu ublížit," upře na mě Di své oči, ze kterých sálá lítost.
"Tys ji neproměnil úplně?!" zvedne Dick obočí a zadívá se na mě s náznakem naděje v očích.
"Cože?" prskne Dexter a zuřivě se zvedne na nohy, zatímco si Di pozorně prohlíží. "Chceš mi říct, že tohle je člověk, co saje krev upírům?" vyplivne z úst znechuceně a zatne pěsti. "To je snad blbej vtip, ne?!" Jeho rozhořčení je téměř hmatatelné.
Kdyby to bylo v jiné situaci, vysmál bych se té jeho reakci.
"Tu proměnu musíš dokončit!" vyjede na mě, jako by si snad neuvědomoval, s kým má tu čest!
Protnu ho příkrým pohledem plným zlosti, až se přece jen stáhne do sebe a konečně se zklidní. "Nechci z ní udělat bezcitnou bestii jako je Mia!" syknu vztekle. Pokazil jsem to, ale na jednu stranu jsem neskutečně rád, že to dopadlo takhle. Představa, že by přišla o všechny city, mě doslova děsí! Díky ní jsem se stal do jisté míry lidským a těžko bych zvládal, kdyby ona už taková nebyla. Mezi upíry vládne jen chtíč a násilí, neznají lásku a něžnosti, které mě naučila vnímat ona. Přišel bych o všechno...
"Já sakra nechci proměnit!" zadrkotá zuby, zoufale sebou trhne a náhle se ocitne v mé náruči. "Co malej?" broukne mi do ucha.
Dlaní jí sjedu na stále vlahou kůži podbřišku a vnímám blahodárné teplo, které mě víceméně uklidní. "Je v pořádku," zašeptám a políbím ji do vlasů. "Nijak ho to nezasáhlo a krev stejně potřeboval. Nedělej si výčitky," řeknu, protože nechci, aby se ještě víc stresovala. Uklidním ji tím a ona se ke mně o to vroucněji přivine. Pociťuju její horkou pokožku na svém ledovém těle a mám pocit, jako by se skutečně nic nezměnilo.

