close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

Konec dobrý,všechno dobré

10. dubna 2013 v 13:07 | Aranel van de´Corvin |  Utrpení a láska
Autorka→ Elen (http://elenina-fantasie.blog.cz/)

Lidi,povídka končí! Je to strašně....bolestný,teda alespoň pro mě. Víte jak dlouho jsem nadávala,jen ať už to skončí? Teď se mi ale nechce. Touhle povídkou jsem v podstatě začala. Sice byla první Zázrak,štěstí nebo osud ,ale já jsem od téhle rozvinula tolik jiných povídek!!!
Páni,nevím,co říct. Je to... neuvěřitelné. Chcete druhý díl? Chcete ještě pokračovat? To bych od vás chtěla vědět.
A tímto se také omlouvám za svou dlouhodobou nepřítomnost.
TAK ČTĚTE A KOMENTUJTE!!!

Kevin stál ve stínu stromů a sledoval mě. Přešel ke mě a poklekl. Nechápavě jsem ho sledovala s bušícím srdcem. Měla jsem pocit,že mi vyletí z hrudi.
,,Nemám pro tebe takový dárek. Za to se omlouvám,ale..." z kapsy vytáhl sametem pokrytou krabičku a otevřel ji. Dech se mi zadrhl v hrudi a já jen sledovala ten překrásně se třpytící prstýnek. Skousla jsem si ret a nevěřícně koukla na Kevina. Nejistě mě sledoval a cukal sebou.
,,... Vezmeš si mě?" pousmál se. Vrhla jsem se mu kolem krku a rozbrečela se. Po tvářích mi tekly slzy toho největšího štěstí.
,,Ano...ano!" objímala jsem ho. Usmál se a taky mě objal. Trošku jsem se odtáhla a koukla na něj. Usmál se a nasadil mi prstýnek na pravou ruku. Těkala jsem pohledem z prstýnku na Kevina,stále nejistá,co se tu vlastně stalo. Ale on to nejspíš věděl. Vzal mě do náručí a odkráčel se mnou dovnitř s širokým úsměvem na rtech. Musela jsem se taky začít usmívat. Měla jsem šanci být šťastná.
,,Gratulujeme!!" vykřikli všichni naráz a my dva se rozesmáli. Naproti nám stál usmívající se Tom a o jeho ruku se opírala Eliz. Za ní stál Matias a Rick objímající Laru. Aaron stál za Tomem a usmíval se. Vlkodlaci se rozprostřeli po celém pokoji,někteří byli i vedle upírů. Kikča a Denča stáli u svých kluků a usmívali se.

A tak byla svatba. Byla krásná,to vám můžu leda tak potvrdit. Dozvěděla jsem se ještě jednu věc,Rick a Lara už byli také manželé a to pěkně dlouho. Asi tak něják to vypadá,když najdete svou drahou polovičku. Všichni jsme zůstali pohromadě. Celý svět se o nás dvou dozvěděl a začali tát ledy mezi upíry a vlkodlaky. Všechno se racelo do pořádku.
,,Sandro! San!" zaslechla jsem hlas Kikči. Otočila jsem se a zahlédla Kikču,Denču a Kamču. Usmála jsem se na ně a zastavila. Zrovna jsem měla v plánu jít do města,abych našla Toma. Potřebovala jsem poradit s takovou maličkostí.
,,San! Slíbila jsi,že s námi půjdeš nakupovat!" řekla ublíženě Denča. Zasmála jsem se.
,,Tak proto od vás zdrhli kluci?" zasmála jsem se. Denča a Kikča se nafoukli jak balóny,jen Kamča se skromně usmála. Věděla jsem,že se zamilovala do Patrika,do vlkodlaka. Poznala jsem to,když jsem je jednou viděla procházet se u řeky ruku ruce. Tehdy jsme šli zrovna s Kevinem a s ním to málem seklo.
,,Hej! Ty jdeš taky sama,tak co!" založila Kikča ruce na prsou.
,,Já k tomu mám důvod." zazubila jsem se. Kamča náhle úplně zbledla a dívala se někam za mě. Taky jsem se otočila a strnula. Kráčel k nám sám Lucius spolu s Veritasem. Oba se tvářili vítězně.
,,Do prdele..." ujelo Kamče. Luciusovi se úsměv ještě rozšířil.
,,Copak? Něco se vám nezdá? To mě se zase nelíbí,že vy dvě se držíte tak blízko vlkodlaků." usmál se zakářně. Obstoupilo nás tak deset upírů. Polkla jsem a rozhlédla se po nich. Denča a Kikča se k sobě přitiskli a vystrašeně se rozhlíželi.
,,Nech odejít alespoň je,Luciusi. S námi dvěma si dělej co chceš." zasyčela Kamča. Stále byla bledá,ale už nevypadala tolik vyděšeně. Lucius pískl,ale zavrtěl hlavou.
,,To by nešlo,koťátko. Mám hlad." zazubil se. Denča a Kikča se po sobě vyděšeně koukli. Srdce jim oběma byli jako o závod. Rozhlédla jsem se ještě jednou. Neměli jsme šanci. A už vůbec ne proti Veritasovi.
,,Jestli vás smím vyrušit,něco bych také chtěl říct." ozval se poblíž Aaronův hlas. Lucius a já jsme k němu stočili oči. Stál na kopečku a usmíval se. Za ním seděli dva vlkodlaci a vrčeli.
,,Ale,ale,koho pak to čerti nesou." ušklíbl se Lucius.
,,Toho,kdo má chuť ti urvat hlavu." zavrčel jeden z vlkodlaků a já něm poznala naštvaného Erika. Ten druhý byl nastopro Patrik,jelikož byl naježenej jak po elektrickym šoku. Nedaleko jsem zaslechla další pohyb,tentokrát od města. Nejspíš se blížil Tom a Lara,kteří byli ve městě spolu něco vyřídit. Lucius to určitě zaslechl taky.
,,Baf a lek." zasmál se. V tu chvíli ovšem Veritase srazila k zemi ohnivá koule a na Luciuse zaútočil podrážděný Kevin. Jeho bych si nikdy nespletla. Tom se vynořil zpoza nedalekého stromu s hořícíma rukama. Když dostali příležitost,vystratovali i Patrik,Erik a Aaron. Já a Kamča jsme zaútočili taky. Stále nás ale bylo moc málo.
,,San,za tebou!!" vykřikli Kikča a Denča nastejno. Prudce jsem se otočila. Stál za mnou upír s kůlem ruce. Zaklela jsem,ale věděla jse,že už nestihnu utéct. Vymrštila jsem před sebe ruku. Z dlaně mi yrazilo něco podobného kulovému blesku,až na to,že to bylo zlaté. Srazilo to upíra k zemi a on se rozpadl na prach.
,,No to mě podrž,upír a ovládá světlo." zaslechla jsem Luciuse. Vyjeveně jsem koukala na své zářící dlaně.
,,Zajímavý,že tě nepřekvapilo,že Tom ovládá oheň!" prskl naštvaně Veritas. Přede mnou se objevil další upír. Koukla jsem na něj a máchl rukou. Zasáhl ho další světelný paprsek.
,,Ovládám světlo..." zašeptala jsem pro sebe. Vedl mě se vynořil Tom a mrkl na mě. Zasmála jsem se a ohlédla se na ostatní. Kevin už byl ve své vlastní podobě a vrtěl nade mnou hlavou. Všichni nepřátelé už byli mrtvý nebo na útěku. Silou vůle jsem nechala uhasnout světlo v dlaních.
,,Páni." vydechli Denča a Kikča nastejno.
,,A já doufala,že vás před tímhle světem uchráním." ušklíbla jsem se. Ty dvě po sobě akorát koukly. Přiřítili se další dva vlkodlaci - Karel a Lena. Denča se rozeběhla ke Karlovi a Kikča k Erikovi. Když jsem konečně našla Kamču,zjistila jsem,že je stulená u Patrika v náručí a něco mu šeptá do ucha.
,,Myslím,že už jim můžeme říct pravdu." koukla jsem na Kevina. On přikývl a usmál se.
A tak jsmě měli další dva spojence. Jejich kluci jim konečně mohli říct všechno. A všechno bylo dokonalé.


Vážně! Všechno! Tentokrát žádný podfuk! :D


Po dvou letech se mi narodila krásná malá holčička. Pojmenovali jsme ji Kelly. Ještě tentýž rok se událo hodně změn. Někteří od nás odešli,jiní přišli,další zemřeli. Nic netrvá věčně. Pochovali jsme Dennyho,člena Kevinovi smečky. Drželi jsme za něj smutek skoro dva týdny. Ach,a já ho nikdy nepoznala zblízka. Dále pak odešli Erik s Kikčou,žít normální život. Kikča se nechala přeměnit. Sice jsme jí to všichni vymlouvali,ale ona se nedala. A víte co? Tím,že ji přeměnil její milující kluk,nepřeměnila se úplně. Zlstane nesmrtelná,tak jako Erik,ale jinak se jí to nedotklo. Může žít jako člověk. Sice se nedokáže přeměnit,ale co? Žije šťastně.
To samé se stalo i s Denčou. I ona a Karel odešli. Do Itálie,pokud jsem se správně doslechla. Kamča a Patrik zůstali ve městě,v Kalonu. Opustili nás i Rick s Larou. Ti odešli ale jen od vě města dál :D. Vídáme se.
Další rok se mi narodil roztomilý klučina. Pojmenovali jsme ho Tom,jelikož i on odešel. Našel si novou,zamilovali se a odešli. Nevím,kde jsou,ale vím,že žijí. Cítím to. Eliz bohužel ten rok zemřela. Měla totiž příliš velké vidění a nepřežila to. Prý viděla válku. Ale byla to válka lidí. Matias s námi zůstal,stejně jako Lena. Zůstalo s ními dohromady šest vlkodlaků. Pak přišli ti nový. Byli to upíři. Měli mezi sebou jednoho vlkodlaka,který byl hrozně podobný Eliz. Také měl tu moc předvídání. Bylo jich pět. Čtyří upíři a ten věštec. Potřebovali pomoc a my jsme jim ji nabídli. Zůstali.
A tak to zůstalo....hodně dlouho.


******************* Po 16-cti letech**************************

Zívla jsem a koukla na Kevina. Spal jako zabitý. Není divu,včera jsem se vrátila z návštěvy od Toma a jeho upírky Terky. Chudák Kevin tady zůstal s dvěma puberťákama v baráku. No,kdo by ho nelitoval? Kell je teďkons 17 a Tomovi 16 let. To nejhorší,co může být. A chcete vědět,jak to teda je,když já jsem upír a Kevin vlkodlak? Je to jednoduchý. Kell je vlkodlak a Tom upír. Řeknu vám,ty děcka mají kliku. Ani jeden není jako my. Tom nechce krev,ani Kell. Naše Kell se už přeměnila,ale pokud vím,nedělá to často. Žijou oba jako lidé. A vyhovuje jim to.
,,Ježiši Kriste!" domem se rozlehl Kelliin výkřik. ihned jsem byla na nohou a letěla k ní. Stála na posteli,přitisknutá ke zdi a sledovala ohromnýho hada,který se plazil po zemi. Polkla jsem a trochu couvla. Tom byl vmžiku taky u dveří a vyjeveně zíral na hada.
,,Dejte to pryč! Prosím!" křičela Kell. Kevin k nám ospale došel a koukl na hada. Podle mého to byla nějáká krajta. A to byl průser.
,,Můj Bože,vlkodlak se bojí hada. To svět ještě ještě neviděl." zabručel Kevin a s klidem došel k hadovi. Ten vypadal,že chce každou chvíli vystartovat,ale Kevin si z toho nic nedělal. Přiklekl k němu s pohladil ho po hlavě. Had se rázem uklidnil. Kevin ho vzal do rukou a vstal.
,,Je neškodný,Kelly. Hadi nám nemůžou ublížit." pozvedl Kevin hada ke Kell. Ta vyjekla a namáčkla se ještě víc na zeď.
,,Dej to pryč,tati!" vyjekla. Kevin protočil oči a odcházel z místnosti. Já i Tom jsme uskočili,nám hadi ublížit mohli. Kevin odnesl toho hada ven a tam ho pustil.
,,Jsi v poho,ségra?" zazubil se Tom. Kelly sjela podél zdi na postel a vydechla.
,,Zajímalo by mě,jak se sem dostal. Nemáš v tom prsty,že ne,Tome!" koukla jsem na něj přísně.
,,Byla by docela ubohá smrt,nechat se zabít hadem,mami." uškíbl se. Zavrtěla jsem hlavou a koukla na Kelly. Byla to brunetka s modrýma očima. Ty její vlasy by jí ale každý záviděl. Měla překrásné lokny padající až na prsa. Zato Tom byl černovlasej s tyrkysovýma očima. Vzhledem to byl andílek,povahou ďábel. Usmála jsem se a šla zase k sobě.

Odpoledne jsme se usadili venku před tu naší pevností. Bylo krásné léto,první máj. Ne kecám, bylo několikátýho června,ale to nikoho zajímalo. Bylo krásně,tečka. Venku se sešli všichni,kdo bydleli v pevnosti. Dokonce i naši nejmladší se uráčili přijít. Povídali jsme si,hráli hry,prostě jsme si udělali takový piknik.
,,Hej! Mám dobrý zprávy!" přiřítila se udejchaná Lena. Opřela se o kolena a smála se.
,,Tak povídej!" pobídl ji Kevin.
,,Přijdou!" vyrazila ze sebe. Nechápavě jsme se po sobě s Kevinem koukli a pak koukli na Lenu.
,,Kdo?!" zeptali jsme se současně.
,,No,oni! Všichni! Ti co tady byli! Přijdou všichni! Denča s Karlem! Erik s Kikčou! Kamča i Patrik! Rick i Lena! Všichni!" rozmáchla se rukama. Nevěřícně jsem na ni civěla.
,,Kdo to je,mami?" zeptala se Kelly. Usmála jsem se.
,,To jsou přátelé,Kell. Ti,kdo nám pomáhali." vysvětlila jsem jí.

A tak se vážně stalo. Přišli úplně všichni! Přiletěli z Itálie,Švédska,Anglie! Řeknu vám,šťastnější jsem nikdy nebyla.
,,Sandro!" zasmála se Kikča. rhli jsme se k sobě a objali se. Nezestárla ani o den,ovšem,stejně jako já.
,,Holky!" ozvala se Denča. Přišla i Kamča. Drřela za ruku Patrika a malou dívčinu.
,,Ahoj!" zasmála se. Patrik si ji chytil kolem pasu,aby dal najevo,že je jeho. Usmála jsem se a objala se s ní.
,,Tohle je moje malá Eliz." usmála se Kamča. Dojatě jsem na ni koukla. I ji sebrala Elizina smrt. Takže jsme ji tu měli zase zpátky.
,,No,měli jsme přijít najednou." zaslechla jsem Tomův smích. Držela se ho překrásná blondýnka. Měla ale čisé čkoloádové oči. Takže ona nebyla jako ty klasické blondýny. Tahle holka byla suprová,jak jsem se dozvěděla.
,,Tys to celý naplánoval!" usmála jsem se. Přikývl a prohlédl si všechny přítomné.
,,Ale nejsou tu všichni." zamračil se.
,,Koho máš na mysli?" povytáhl Kevin obočí. Otočil se a usmál se.
,,Oh,Bože! Už zas! Kolikrát ti mám říkat,zůstaň s tátou!" zasyčela Kikča. Malý klučina se podrbal ve vlasech a usmál se.
,,Myslel jsem Erika." zasmál se. Jmenovaný na sebe samozřejmě nenechal čekat. Objevil se přímo za malým klučinou. Tan se nevinně usmál a pak vzal nohy na ramena a utekl ke Kikče.
,,Ale jo,on byl s tátou,až na to,že ho táta musel vytahovat z potoka." zakroutil Erik hlavou. Kikča vzdychla a koukla na chlapečka.
,,Božínku... Ty jsi hrozný nemehlo,Alexi." ušklíbla se.


Od toho dne jsme se pravidelně vídali. Tohle je pro vás bohužel konec příběhu. Možná,že se dozvíte,co bylo dál. Možná,že se dozvíte,co se stalo s Veritasem a Luciusem. Možná,že vám řeknu,jak to bylo dál. Jednu vám ale řeku určitě.
Tímhle to neskončilo.

The End!

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikoletka Nikoletka | 10. dubna 2013 v 21:56 | Reagovat

parádní :D a pokračování jen pod podmínkou, že Kevin a Sandra zůstanou spolu! :D

2 Seléna Seléna | 10. dubna 2013 v 22:20 | Reagovat

užasný konec povídky.. tenhle příběh sem měla moc ráda.. no když budeš chtít tak určitě dvojku napis

3 Witčííí Witčííí | 19. dubna 2013 v 21:57 | Reagovat

Suprové zakončení a určitě by mohlo přibýt několik vysvětlivek co se s stalo s Luciasem a spolem. nebylo by to špatné ...GUT :D

4 Gabux Gabux | Web | 29. dubna 2013 v 17:34 | Reagovat

Tak jo jdu si to přečíst celý a chci další příběh! ;)

5 Gabux Gabux | Web | 29. dubna 2013 v 17:34 | Reagovat

Jo a Lucius mě taky zajímá :D

6 Gabux Gabux | Web | 8. května 2013 v 18:36 | Reagovat

Úža!! :) Přečetla jsem to jedním dechem všechny kapitolky :)

7 Lucy Lucy | 5. června 2013 v 17:35 | Reagovat

tak to je uplně bezvadné !! Mohla by sinapsat další příběh  :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama