7. července 2013 v 21:48 | Aranel van de´Corvin
|
Omlouvám se, dostala jsem puzzle (3000 ks) a tak nějak jsem zapomněla na čas a nezveřejnila tuto kapitolu, která měla být zveřejněná už ve středu...
Byla jsem na sebe hrdá. Žádná katastrofa se dneska nekonala. Za to z větší části vděčím alkoholu. Vypila jsem správné množství na to, abych byla schopna ignorovat urážky mé budoucí rodiny a pohledy Luciuse. Nebyla jsem opilá. Jen lehce v náladě. Sirius se ještě sprchoval. Oblékla jsem si vytahané tričko a zalezla do postele. Nemohla jsem se přestat usmívat. Kdyby jste viděli, jak Bellatrix štvalo, když jsem její poznámky ignorovala. Výraz k nezaplacení. Určitým způsobem to vytočilo i budoucí tchýni, která hledala záminku k tomu, aby mě později mohla seřvat na dvě doby. Jediná věc mě trápila. Hlad. Ironie je, že jsem se z deseti chodů nebyla schopna najíst. Žaludek jsem měla na vodě- hlavně díky Luciusovi, ale i Rudlovi, který mi pil krev. Nedalo se nic dělat. Budu muset vstát a dojít pro něco k jídlu.
V kuchyni mě přivítal Krátura. Ostatní naštěstí spali. Tvářil se jak zkyslé mlíko. Bez zeptání jsem na talíř nabrala maso, zeleninu a... ó, tiramisu! Škoda, že není zmrzlina. Nevnímala jsem jeho poznámky a pokračovala dál. Když jsem usoudila, že mám všechno, tak jsem vzorně zasalutovala a šla do pokoje. Sirius ležel na posteli. Nespal. Jakmile jsem zavřela dveře, tak si sednul a zvědavě se na mě podíval.
" Kde jsi byla?"
" Co myslíš?" poukážu na jídlo. Skoro jsem to nemohla ani unést.
" Neříkej mi, že máš po dnešní večeři ještě hlad."
" Zatímco ty jsi se cpal jako husa, tak já se snažila ovládnout a nevypíchnout Rudlovi oko," natáhnu se pro zeleninu.
" Náhodou jsem tě zachránil," vezme si kousek kuřete.
" To je moje!"
" Ne. Naše. Co je tvoje, je i moje."
" Nejsme ani zasnoubení."
" Formalita."
" Já ti dám formalitu!" vytrhnu mu kuře z ruky. Na jídlo mi nikdo makat nebude.
" Tak jinak. Jsi u nás na návštěvě a tohle jsi ukradla z naší kuchyně," vezme si kuře zase zpátky.
" Jsi hrozný sobec," zabručím a vezmu si rajče. Jestli takhle bude vypadat naše manželství, tak do měsíce umřu na podživení.
" Já, že jsem sobec?!" vyjede na mě. Protočím oči. Na Siriuse má alkohol trochu jiný účinek. Zatímco já jsem flegmatik, tak on je cholerik. Tahle jednostranná hádka bude velmi zajímavá.
" Tak se rozděl," pokrčím rameny a natáhnu k němu ruku. Místo toho, aby vyvrátil mé tvrzení, tak si zbytek kuřete narval do pusy. Jak malý kluk. To, že si tam dal narval i kus kosti zjistil, až když skousnul. Urychleně si začal vytahovat kost z pusy. Merline, a tohle si mám já vzít? Kdybych se vdala za prase, tak bychom měli doma víc naklizeno. Když už jsme u těch prasátek, jdu se umýt. Od toho kuřete jsem mastná a netoužím potom, aby bylo mastné i povlečení. Naneštěstí se Sirius neudusil. Naštvaně mě vystřídal v koupelně. Nemohla jsem si pomoct. Ten smích nešel zadržet. Pustila jsem se do tiramisu, než mi ho ten nenažranec sní.
" Je tady něco k smíchu?" Zakroutím hlavou.
" Fajn!" Trucovitě si zalezl do postele a otočil se na druhou stranu. A zhasl. Nevadí. Můžu jíst i po tmě. Doma jsem to dělala často. Po půl hodině jsem odložila tác se zbytky. Možná jsem to s tím jídlem trochu přehnala. Nejde ani tak o množství, jako o smíchání různých jídel. Největší chyba byly asi ty mořské plody- mám strach, že je ráno uvidím znovu.
" Siriusi, spíš?" šťouchnu do něj. Vím, že nespí. Jenom mě ignoruje.
" Hej!"
" Já nejsem nějaká tvoje slepice, která ti na všechno skočí."
" Říkal jsi, že máš nějaký plán na prázdniny a slíbil jsi, že mi ho řekneš, když dneska nikoho nezabiju," připomenu se po delší odmlce.
" Nejen, že jsi sobec ale i lhář?" přejdu k provokaci. Ha, už sedí a nasupeně mě pozoruje. Kdybych věděla, že to zabere, tak rychle, tak nechodím kolem horké kaše.
" Nejsem žádný lhář."
" Tak kam půjdeme?" zeptám se zvědavě.
" Pěkně mě štveš, tak nevím, jestli tě nemám nechat doma," ušklíbne se.
" Co?! Udělala jsem to, co jsi chtěl!"
" Opravdu?"
" Jo, jestli sis všimnul, tak všichni přežili a žádný problémy jsem nedělala."
" Nedělala? A co tvé nevhodné chování?"
" Jaké nevhodné chování zase?! Ani jsem na nikoho nezvýšila hlas!"
" To ne, ale byla jsi schovaná na balkóně...a zdržovala se v nevhodné společnosti. Matka si toho všimla," řekne naštvaně.
" Aha, takže když jsem chtěla na čerství vzduch, tak je to zločin! Sám by jsi se odtamtud pakoval a schoval se! A špatná společnost? Tvoje matka považuje za špatnou společnost Narcisu?!" zeptám se ironicky, ale vím dokud vítr vane.
" Nedělej ze mě hlupáka. Mluvím o Malfoyovi!"
" No a co? Kdybych tam byla s Rudolfusem, tak ti to je jedno!"
" Jenomže to není to samý!"
" A proč ne? Ani s jedním nic nemám!"
" Nic nemáš? Celý školní rok se s ním taháš!"
" Jenomže jsme se rozešli. Nevím, jestli sis toho všimnul, ale oba dva budeme brzy zasnoubení!"
" A to je pro zmijozel nějaká překážka?"
" Pro zmijozel ne, ale pro mě ano," řeknu potichu a zavřu se do koupelny. Měla bych si sem přestěhovat postel. Stejně tu trávím většinu mého času. A to to dneska vypadalo, že je Sirius v pohodě. Teď jsem ho nejspíš pěkně naštvala a na prázdniny nikam nepojedu. To je k vzteku! Jak mám někoho přesvědčit, že mluvím pravdu? A proč bych to měla vůbec dokazovat? Sirius je děvkař! Jediná osoba, která má právo obávat se, že bude podvedena, jsem já! A prý, že na mě alkohol má uklidňující účinky. Ani Bellatrix mě nedokáže, tak vytočit. Ozvalo se zaklepání na dveře.
" Můžu dál?"
" Ne." Otevřely se dveře. Seděla jsem v koutu a hlavu si schovala mezi kolena. Z těch věčných hádek jsem unavená.
" Asi jsem to přehnal," překvapeně nadzvednu obočí. Tohle byla omluva?
" Jdu spát," zamumlám a otřu si oči, aby neviděl slzu, která mi omylem unikla.
S muži je jenom problém. Stokrát si říkáte, že kvůli žádnému se nevyplatí brečet, ale přitom vás každý druhý rozpláče. Vím, co si Sirius o mě myslí a vadí mi to. Je to hlupák, který přes svoji nenávist ke zmijozelu nevidí pravdu. Copak si myslí, že v Nebelvíru jsou všichni svatí?
" Odsoudit někoho, aniž bys ho znal, umí každý blbec," zamumlám u dveří. Lehnu si zpátky do postele a zakryju se. Už aby byl tenhle den pryč. Nic nevychází. Sirius přišel po pěti minutách. Beze slova si lehl vedle mě a zhasl. Jsme jako manželé po dvaceti letech už teď. Jediné co tomu chybí je gauč, na kterém bychom se střídali. Cítila jsem jak se ke mě přisunul blíž. Bude pravděpodobně komentovat předchozí výstup. Nestalo se tak. Místo toho mi odhrnul pramen vlasů z čela a strčil mi je za ucho. Naskočila mi husí kůže. Nepamatuji si, že bychom někdy byli u sebe tak blízko.
" Zítra odpoledne nás bude čekat James a Lily," zašeptá.
" Kde?" donutím se na něj otočit.
" U Jamese doma." Pokusila jsem se o úsměv. Nechtělo se mi kazit tuhle chvíli.
" Budeme tam do našich zásnub a pak pravděpodobně pojedeš domů..."
" Domů?" zašeptám smutně. Nechce se mi zpátky k otci. Potom, co jsem minule předvedla neočekávám přívětivý návrat.
" Děkuji, že mě vezmeš s sebou," usměju se a otočím se na druhou stranu. Budu muset napsat Brumbálovi, jestli bych nemohla přijet během prázdnin.
V noci jsem nemohla spát. Měla jsem moc věcí k promyšlení. Jediná myšlenka, které mě momentálně držela nad vodou, byla návštěva u Jamese. Samozřejmě, že jsem se tolik netěšila na to střapatý koště, ale na Lily. Třeba mi poradí jak na Siriuse. Občas mi připadá jako kdyby se praštil do hlavy a nevěděl, kde je nahoře a kde dole. To bude asi tou pubertou, kterou trpí chlapy celý život. Nebo nedostatek sexu. V Bradavicích je aktivní dvakrát denně. Tady hold abstinuje. Možná bych mu měla uvolnit koupelnu, aby mohl "relaxovat". Převrátila jsem se na druhou stranu a narazila do něj. Už zase se roztahuje po celé posteli. Být silnější, tak ho shodím na zem. Překvapeně jsem otevřela pusu, když jsem uviděla, že má otevřený oči.
" Proč nespíš?" zeptám se zmateně.
" Copak můžu, když tady sebou házíš jak kapr na suchu?" zívne.
" Už se převracet nebudu." Chytil mě za rameno, když jsem se chtěla otočit zády k němu.
" Proč nespíš?"
" Nemůžu spát."
" To mi došlo, ale proč?"
" To je na dlouho. Radši se pokusím usnout." A pak udělal něco, co jsem nečekala. Přitáhl si mě k sobě a pevně objal. Přitiskl mi hlavu na jeho hrudník a hladil mě ve vlasech. Ztuhle jsem ležela. Kde se to v něm vzalo? Není v polospánku a nemyslí si, že jsem někdo jiný? Donutila jsem se uvolnit. Pravou rukou jsem ho objala. Sálalo z něj teplo. Bylo to příjemný. Připadalo mi to jako věčnost od té doby, co mě někdo objímal. Zapudila jsem všechny dotěrný myšlenky a problémy. Soustředila jsem se jenom na rytmické hlazení. Už vím, co na něm holky vidí. Když Sirius chce, tak umí být pozorný. Každá holka chce pozornost- aby ji pohladil, zalichotil nebo objal. Někdy je to pro ně víc než milování. Ovšem to samý se nedá říci o opačném pohlaví. Pohlazení nebo objetí je pro ně předehra. Znovu jsem ztuhla. O to šlo? O sex?
" Děje se něco?" zašeptal. Zmohla jsem se jen na zakroucení hlavou.
" Ty si mě bojíš?"
" Ne," zamumlám. Ale v duchu křičím ANO. Bojím se, že bude chtít něco víc a všechno to zkazí.
" Nevypadá to tak. Já bych holce nikdy neublížil."
" Věřím, že bys holce fyzicky nikdy neublížil," řeknu upřímně.
" Fyzicky?"
" Psychicky jsi ublížil tolika holkám, že se to nedá ani spočítat a věř mi, že občas je lepší ublížit fyzicky. Povrchové rány se zahojí, ale o duši se to říci nedá."
" Vědí jaká je má pověst a přesto si se mnou začínají. Je to jejich hloupost."
" Nechci se o tom bavit," nadzvednu se, ale on mě přitlačí zase zpátky.
" Zůstaň u mě. Uspím tě," zašeptá. Jeho hlas mě zvláštním způsobem uklidnil. Nakonec, proč bych si neměla užít chvíli klidu. Merlin ví, že to bude jedna z mála. Až se vrátím do školy, tak to bude jeden velký chaos.
Ráno nás vzbudil nepříjemný hluk a hlas. Krátura běhal po pokoji a křičel na nás, že je čas vstávat. Sirius ho poslal někam a spal dál. Já jsem takové štěstí neměla. Krátura stál naproti mě a nenávistně na mě koukal. Nedalo se to vydržet. Vymanila jsem se ze Siriova sevření.
" Jestli chceš odsud vypadnout, tak bychom měli vstávat," šťouchnu do něj. Zamručí.
" Máš tu dárky," přejdu na jinou taktiku. Jak jsem očekávala. Zabralo to. Dítě se v něm nezapře. Kupodivu jsem tam měla taky nějaké dárky. Dostala jsem krásný svetr se sobem od Lily, knihu od Remuse, od Jamese příručku jak zvládnout může a od Narcisi a Drusily spoustu sladkostí, které přijdou vhod. Zbyli tam poslední dva dárky. Chňapla jsem po tom větším- podle tvaru kniha. A od Severuse! Pravda, že jsem mu taky dala dárek- nějakou knihu o lektvarech, které byly na můj vkus až moc složitý. S úžasem jsem pozorovala obal knihy. To snad ne. Pro tohle musel jít Severus do mudlovského obchodu. Před sebou jsem měla Dějiny středověké Evropy. Skoro jsem musela zamáčknout slzu. Poslední byl od Siriuse. Měkký dárek, takže nějaké oblečení. Roztrhla jsem papír. Bylo tam krajkové spodní prádlo a noční košilka, která víc odhalovala než zakrývala. Jak ví, že mi to bude? Tohle je zrovna jedna z věcí, které je lepší si prvně vyzkoušet.
" Věř mi, mám na to oko," poznamenal, když si všimnul jak si prohlížím podprsenku.
" Tohle je jedna z mála věcí, který ti věřím."
Jsem mladá a chci se seznámit, klikni na můj webík abys zjistil víc!