Autorka→ a.purple@seznam.cz
"To je vzpoura!" zařvu a naštvaně prásknu dveřma od ředitelny. Tentokrát to bloncka přehnala! Jenom si dojdu domů po pánvičku, a pak…pak budou blond vlasy lítat! Rozhodnu se jít navštívit Bellu, ta ve svý zdemolovaný kuchyni určitě bude mít nějakou nepotřebnou pánvi k mímu bloncku-zmlať-a zdrhej plánu. Jenomže, to jsem ještě netušila, že i Bella po mně bude něco chtít…
"Avariii!" vyběhne mi naproti sotva se s hlasitým, pořád trucovným dupotem dobelhám k jejímu domu.
"Kdo je Avari?" zeptám se a přihlouple se zaksichtim.
"To jako vážně?"zařve na mě Bella "Tak to bude asi nějaká blbka…"
"Hele!"zaprotestuju, ale to mě Bella rychle přeruší.
"Avari, nebo kdo že dneska jsi, musíš mi pomoct!" nepřestává hysterčin, a dokonce se mnou zacloumá.
"Zbláznila ses?!"odtrhnu jí od sebe "Co se vlastně stalo?"
"To Jared! Rozhodl se, že si chce vyjít s nějakou svou starou známou, prý jenom jako kamarádi! A ptal se mě, jestli mi to nevadí…a já řekla, že ne! Bože co teď budeme dělat?"
"Bello, uklidni se! Když si mu to povolila, tak co se teď vztekáš?"
"Jenomže já jsem mu to nechtěla povolit, já jsem jenom nechtěla vypadat, jako nějaká bláznivá žárlivka…"
"Bože! A co jako s tim mám já teď asi dělat?" a dost, tohle je fantas-magorický spiknutí! Já si chtěla jenom v klidu zmlátit bloncku a né ještě řešit další milostný drama.
"Já jsem myslela, že by si je možná mohla tajně sledovat…"
"Jsi normální? Jako bych neměla svých problémů dost! A ty ještě chceš, abych někoho stalkovala, což je mimochodem nezákonný… A vůbec proč si je nesleduješ sama?"
"Ale Av! Všichni ví, že si přeborník ve stalkingu! Pamatuješ si na toho kluka a balkon v mezipatře…"
"Hele! To bylo jenom jednou!" začnu se vztekat, ale Bella mě zase přeruší. Bož ta toho dneska nakecá. Asi bych jí měla zacpat pusu nějakym koláčem nebo tak, i když… Když jsem se snažila péct naposledy "omylem" jsem si při svém kulinářském umění upálila půlku vlasů… Hmm, asi radši koupim rohlík, to bude jistější.
"Av, když mě uvidí, bude si myslet, že jsem bláznivá žárlivka…"
"Taky, že seš!"začnu se jí smát.
"No a ty snad ne? Vzpomeň si na Taye a Kathrine!" … no jo, má recht…
"No fajn, ale jestli mě uvidí, tak mu řeknu, že si mě vyslala ty a basta!" sakra! Nesouhlasila jsem právě, že budu sledovat Belly kluka na "rande" s jinou holkou! Co když budou dělat něco nelegálního, nebo hůř! Nemorálního!
"Vím, že to bys mi neudělala!" kvíkne Bella a vrhne se mi kolem krku.
Jenom si povzdechnu: "Fajn, vyklop ten tvůj ženiální plán…"
Bella ode mě odskočila, čapla mě za ruku a kamsi mě začala táhnout.
O pár minut později jsme obě seděly v hospodě Na Růžku a objednávaly si pivo.
"Takže…"začnu pomalu "Tvůj geniální plán tkví v tom, že budeme sedět v hospodě?"
"Jasně že ne!"řekne naštvaně Bella "Jared se tady má sejít s tou svou "kamarádkou", takže tady na ně počkáme a odtud je budeš sledovat, a pak mi podáš hlášení! Jasný?"
"Jasně šéfe…" řeknu a přitáhnu si k sobě blíž moje právě přinesené pivo. Žíznivě se napiju a …
"FUJ!" křiknu a vyprsknu všechno pivo z pusy.
"Co děláš?"čumí na mě Bella, jako na debila.
"To pivo je Zlatopramen! A ještě ke všemu teplí! Teplej zlatopramen! Něco takovýho by normální člověk nemohl dát ani odsouzenci na smrt!"
Bella se na mě nevěřícně podívala a ochutnala pivo taky. Po pár vteřinách se celí plivající rituál opakoval.
"Fuj! Hnus! Tohle je zločin proti lidskosti!" nadává Bella a chce ještě něco dodat, avšak v rohu hospody začal jakýsi neidentifikovatelný objekt v podobě největšího santusáka, co jsem kdy viděla, zpívat hymnu nejmenovaného fotbalového klubu. Bella se začala rozhlížet, co by po něm mrskla, když v tom mě něco napadlo. Otočila jsem se na něj a křikla: "Neřvi vole, nebo dostaneš pivo!"
Tahle výhružka zabrala i na nejtěžšího ožralu, který evidentně znal místní točený.
V tom se otevřely dveře a v nich nestál nikdo jiný než Jared s … Taylorem!
"A sakra!" vyjede ze mě a žďuchnu do Belly.
"Ten tvůj geniální plán má lehčí nedostatky. Kupříkladu, když nechceme, aby Jared věděl, že ho sledujeme, neměly bysme sedět přímo naproti dveřím v hospodě, kde se má sejít s tou holkou!" šeptám na Bellu a strhnu jí pod stůl.
"Kruci! To mě vůbec nenapadlo!" No to vidim… Čapnu Bellu a plazím se i s ní k barovýmu pultu. Pak pomalu vstanu a řeknu barmanovi: "Hele, má tady tenhle kutloch nějakej zadní vchod?!"
"Kutloch? To jako moje hospoda?!"křikne barman až moc nahlas "Tak tos neměl vole!" chce mi začít nadávat, za to že nadávám jeho hospodě. Cože? Já ti dám vola, to uvidíš! Čapla jsem barmana za flígr a řekla: "Okamžitě mi ukaž, nějakej zadní vchod, nebo to tu celí rozmlátim!" a v rámci estetického dojmu jsem si proměnila lidské oči na vlčí. Barman málem chytl infarkt, ale naštěstí mi stačil ukázat na dveře do kuchyně, než se totálně nervově zhroutil. A tak jsme se rychle přes kuchyň dostaly ven.
"Uf!"vydechla si Bella "To bylo o fous!"
"O fous? Zbláznila si se? Nás by si všiml i slepej, natož dva vlkodlaci!"začnu panikařit.
"Ale notak, kdyby si nás všimli, tak by za náma přišli no ne? Prostě počkej tady, až Jared vyleze. Pak se od něj nehni na krok, chci vědět o všem!" Bože, připomeňte mi, proč jsem s tímhle souhlasila.
"Fajn, běž už, ať tě nevidí!" začnu odhánět Bellu.
"No dobře, dobře, už jdu…" řekne Bella a vlepí mi pusu na tvář.
"Jo a Av?"
"No, co ještě?"
"Za tohle tě miluju…"
"Já sebe taky." řeknu se smíchem a vydám se najít úkryt na stalking.
Pomalu se setmělo. Začala jsem mít nervy po několika hodinách strávených sezením na stromě a sledováním dveří od hospody. Už jsem se zvedala, že to vzdám, když jsem uviděla pruh světla, který dopadal na chodník z otevřených hospodských dveří. Po chvilce vyšel Jared s nějakou hubenou brunetou a namířil si to směrem k parku. Taye jsem nikde neviděla, a tak jsem předpokládala, že je s někým pořád vevnitř. A jestli zjistim, že je to Kathrin , tak jim udělám čarodějnicko-vlkodlačí slet ze čtvrtýho patra na dvůr, pořádnym kopancem do zadnice. Počkala jsem, než Jered s jeho "kámoškou" zašli za roh a začla jsem je potichu stopovat. I kdyby si zalezli třeba do tříděnýho odpadu, stejně bych je časem vyčmuchala, takže jsem nemusela mít strach, že je ztratím. Odpaďák se ale nekonal. Namísto toho se oba uvelebili v parku na lavičce. Takže stalking level start…
Avšak ať jsem se snažila sebevíc, stála jsem ještě daleko na to, abych zaslechla cokoli z jejich rozhovoru. A tak jsem se rozhodla překonat své lenošské sklony a vylezla jsem na nejvyšší budovu v okolí. Ještě, že ten barák měl z druhé strany balkony, protože lézt v tuhle dobu po parapetech by se ani mně, vlkodlakovi, nemuselo vyplatit. Opatrně jsem přešla kraji střechy a lehla si na zem, abych nebyla tak nápadná. Konečně jsem alespoň něco zaslechla.
"Kluci se zamilovali a chtěj těm holkám říct pravdu o tom, kdo skutečně jsou… Chtěl jsem vědět, jaký na to máš názor, protože nedávno jsi byla v té samé situaci a…"
Avšak než Jared stihl větu doříct, někdo mě ze zadu chytl, rychlým pohybem mě přetočil na záda a stáhl si mě tak, že na mě ležel celým tělem. Nemohla jsem se ani hnout a chtěla jsem vykřiknout, avšak dotyčný mi přikryl pusu. Pak jsem ale zavětřila známí pach. No to snad nemyslí vážně!
"Ale, ale… Moje malá stalkerka!" řekl Taylor a ušklíbl se.
"Okamžitě mě pusť nebo…"
"Nebo co?" Přeruší mě Taylor.
"Nebo budu křičet!" zavrčím na něj.
"To klidně můžeš," řekne Taylor s úsměvem "ale akorát se prozradíš před Jaradem…"
"V tom případě mě pusť, nebo dostaneš nakládačku!" řeknu naštvaně a začnu se zmítat ve snaze se osvobodit. Taylor mi však chytl ruce za zápěstí a dal mi je nad hlavu tak, abych s nima nemohla vůbec hýbat. No super…
"Tak a co teď?" řekne, usmívajíc se jak sluníčko na hnoji. Je vidět, že se očividně dobře baví. Já se ale nehodlám vzdát…
"Pořád tě můžu kousnout!" vyštěknu a vycením na něj zuby.
"Heh!" uchechte se Taylor. On se mi tady jako vysmívá?
"To by si neudělala!"
"Že ne? To si piš, že udělala!"
"Tak se ukaž!" řekl Tay, naklonil se ke mně a dlouze mě políbil.
Vzhledem k tomu, že jsem měla jedinečnou a asi taky poslední možnost se bránit, celé moje vlkodlačí já na mě řvalo: "Kousni ho! No tak kousni ho, ty opelichaná vlčí obludo!" hmm, připomeňte mi, že si mám se svým vlkodlačím já promluvit o slušném vyjadřování ke své majitelce. Ale i navzdory nezměrné touze skousnout své zuby mezi jeho ret, mě přemohla holčičí strana mozku, která myslela pouze na: "Bože! Božeeee! Ten chutná tak sladce!" Pak ale ode mě Tay odtáhnul svojí dokonalou, sladkou… fajn ty závislačko, to už přeháníš! Napomenu sama sebe.
"Nechtěla jsi mě náhodnou kousnout?" řekne Tay s úsměvem od ucha k uchu. Sakra! Že já to neudělala, teď si bude myslet, že sem do něj totálně zblázněná.
"Taky že jooo…" začne mě buzerovat vlastní svědomí.
"Ty zalez!" okřiknu v duchu svoje svědomí a vrátím se do reality k Tayovi.
"Chtěla, a taky to udělám, jenom čekám na správnej okamžik… to víš, načasování je v boji nejdůležitější…" vykoktala jsem ze sebe první věc, co mě napadla.
"Ahaa…" dělal zamyšlenýho Tay.
"A kdy ta správná chvíle bude? Třebaa… Teď?" řekl a políbil mě znovu na ústa.
"Nebo teď?" a políbil mě na krk.
"A co třeba teď?" řekl a políbil mě ještě níž. To už moje vlkodlako-pubertální hormony nezvládly. Použila jsem veškerou sílu, co jsem měla, abych se osvobodila z jeho zajetí, a rychlým švihem jsem si s ním vyměnila místo. Teď jsem byla nahoře já, a věřte nebo ne, připadala jsem si jako královna, co se zrovna vybelhala na Mont Everest. Pak jsem se k němu naklonila a hluboce ho políbila. Taylor mi však mojí "královskou nadvládu" dlouho nedopřál. V nestřeženém okamžiku mě přesunul zpátky na spodní pozici a já už jsem bez námitek ležela jako v transu. Pak mi začal pomalu zajíždět rukou pod tričko a vzadu mi rozepnul podprsenku. Chvíli si hrál s oběma mými ňadry a pak pomalu začal sjíždět rukou dolů, až mi zajel rukou pod kalhotky. Zhluboka jsem se nadechla a zadržela dech, abych nevykřikla rozkoší. No, sice střecha nepatří mezi mí oblíbený romantický místa, ale v tu chvíli mi to bylo naprosto jedno. Nedokázala jsem si představit, co Tay dělá, aby mě to takhle nehorázně vzrušilo. Pomalu jsem ucítila, jak se ve mně začíná shlukovat neuvěřitelná energie, která jako by měla každou chvíli explodovat. Každý sval v těle se mi napnul. Zakryla jsem si rukou pusu, abych na konci nevykřikla. Když už jsem ale čekala to nejlepší, Tay najednou vytáhl ruku a postavil se. Zakňourala jsem a chtěla protestovat. Avšak pak jsem si všimla Tayova šibalského úsměvu: "Pokračování příště!" zasmál se.
Co? To nemyslí vážně?! To mi přece nemůže udělat. Musel na mě být opravdu komický pohled, jak jsem tam seděla pořád ještě vzrušená, rozcuchaná a s otevřenou pusou jak idiot.
"Mimochodem, Jared už šel domů, takže se ani nemusíš namáhat ho hledat…"
"Ale, ale…" snažim se protestovat.
"Ale no tak zlato… Vy dvě"nenápadný" s Bellou jste vidět a hlavně slyšet na kilometry daleko, takže jste v tý hospodě klidně mohly vyjít hlavním vchodem. Věděli jsme o vás ve chvíli, co jsme tam vlezli… A já dostal za úkol tě zabavit, dokud si Jared nevyřeší, co potřebuje, což se mi myslim, povedlo…" řekl a poplácal se na rameni. No to se ti teda povedlo! Teď mám sto chudí po něm skočit a zabít ho, ale jsem tak nadržená, že by to nejspíš skončilo jeho znásilněním. A tak řeknu jenom: "Fajn!" naštvaně se otočím, seskočím ze střechy několik desítek metrů dolu a zmizim mezi domy.
"Tak takovouhle hru ty chceš hrát…. No fajn, řekl sis o to sám!"


zajímavá kapitolka těším se na další