close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

5.kapitola: drž hubu a krok!

8. září 2013 v 18:59 | Aranel van de´Corvin |  Můj život služky II.
děkuju za beta-read karolina.martinkova11@seznam.cz :) užijte si další kapitolu a další začnu psát až bude 21 komentů- zatím budu pracovat na Gigi :D



Eragon v pokoji nebyl, ale naštěstí jsem před hostince zakopla o Safiru. Doslova. Draci jsou hrozně nepraktická zvířata. Oženou se ocasem a urazí vám hlavu. Díkybohu jsem o ten ocas jen zakopla. Byla jsem přesměrována k řece, kde měl údajně Eragon o něčem přemýšlet. Nevím nad čím může dumat ve tři hodiny ráno a v takové zimě! Na náměstí už bylo jen pár lidí, které zevnitř zahříval alkohol. Nechtěla bych to tady zítra ráno, vlastně dneska, uklízet. Doklopýtala jsem se k břehu. Eragon nikde. Ve tři hodiny ráno jsem opravdu neměla náladu na vtipy. Ačkoliv od Safiry jsem to nečekala. Třeba kryla svého jezde. Bůhví, co doopravdy dělá. Nebo šel za ohyb řeky, aby ho nikdo neviděl. Jestli doopravdy měl nepořádek v hlavě a chtěl si utřídit myšlenky, tak by rozhodně nešel lidem na oči. Po krátkém uvažování jsem šla proti proudu řeky. A skutečně. O několik stop dál jsem spatřila postavu. Doufám, že je to on. Cítila jsem jak mě pozoruje. Musela jsem ujít ještě pěkný kus, abych se ujistila, že je to doopravdy on.
" Co tady blbneš? Není na ryby trochu pozdě?" sedla jsem si k němu a přehodila si kapuci přes hlavu. Nemohl si najít nějaký jiný místo na přemýšlení? Třeba u krbu?
" Musel jsem na chvíli pryč."
" V tvém pokoji bylo plno?" zeptala jsemse ironicky.
" A v tvém, že jsi tady?"
" Ne, jen jsem se tě chtěla na něco zeptat."
" A to musí být teď?"
" Překážím?"
" Docela jo. Rád bych chvíli sám."
" Ah. Tak jo, když chceš. Jen jsem se tě chtěla zeptat, jestli můžu s tebou zítra letět," sklopila jsem zbaběle hlavu.
" Samozřejmě, že s tebou počítám. Nebral jsem tvá slova vážně."
" Dík," usmála jsem se. Čekala jsem, že mi úsměv vrátí nebo do mě ze srandy strčí jako vždycky, ale on jenom lehce kývl a dál se díval na měsíc, který mu ozařoval tvář.
" Děje se něco?" Tohle je poprvé, kdy ho vidím takhle hloubat. Už dřív ho to sem tam popadlo, ale nikdy se u toho netvářil takhle.
" Ne."
" Nepohádali jste se s Murtaghem?" napadlo mě. Večer byl rozčilený.
" Nic mi není. STAČÍ?! Vrať se laskavě zpátky do pokoje a jdi spát!" vyjel na mě. Nikdy na mě nekřičel. Aspoň ne neoprávněně. Nebo jsem něco udělala?
" Fajn," zvedla jsem se ze země a šla zpátky. Co to do něho vjelo? Jen jsem měla starost? Doufám, že se z toho vyspí.
Safira podřimovala kousek od řeky. Otevřela jedno oko, když jsem kolem ní procházela. Popřála jsem jí dobrou noc a dál si jí nevšímala. Proč mě tam vůbec posílala, když věděla, že chce být sám? Jestli bude zítra ve stejný depresi jako teď, tak bude možná lepší, když přeci jen půjdu po svých. Nechci ho obtěžovat. Beztak si něco řekli s Murtaghem. Asi jsem Eragona postavila do obtížné situace, když jsem chtěla aby lhal svýmu bratrovi. Možná jsem nemusela na něj tak vyjíždět. V hostinci bylo ticho jak v hrobě. Dobrá, až na to chrápání. Potichu jsem lezla do schodů a u toho nadávala, protože jsem po tmě dvakrát zakopla. Kdybych věděla, co se mi stane v příštích vteřinách, tak bych nějaký blbý schody vůbec neřešila. Když jsem se blížila k třetí patru, tak jsem uslyšela smích a hlas, který jsem dovedla dokonale zařadit. Murtaghova buchta. Chtěla jsem mít to setkání, co nejdřív za sebou, tak jsem zrychlila a modlila se, ať mi ani jeden z nich nevěnuje pozornost. Jenomže jakmile jsem vkročila na rovnou plochu, tak do mě někdo prudce vrazil. Nestihla jsem ani zakřičet a už jsem padala ze schodů dolů. Zastavila mě až stěna. Jekot, který se ozýval seshora mě utvrdil v tom, že osoba, která do mě vrazila se stihla zachytit a nic jí není. Viděla jsem rozmazaně a pekelně mě bolela hlava, ale i tak můj mozek rozeznal onu osobu. Nejraději bych tu jeho holka zabila! Hned jakmile budu schopna chodit. Bolest mi ostře vystřelovala do levého stehna, což mě donutilo odvést pozornost od rozbité hlavy. Cítila jsem jak mi po čele stéká krev. Bylo mi na omdlení, tak jsem si zase lehla a pevně zavřela oči. Jeden klidný den. Copak toho chci moc? Hysterka se už nejspíš dovolala pomoci, protože jsem slyšela dupot na schodech. Nechtěla jsem otevřít oči, protože mi bylo jasné, že jakmile bych to udělala, tak by se celý svět se mnou zatočil. Čím déle jsem ležela na studené podlaze, tím víc jsem cítila, bolest, která mi pulzovala po celém těle. K hysterickému jekotu se přidal další hlas. Její milenec. A jsme v plné sestavě. Skoro. Jelimán pravděpodobně ještě hloubá nad zázraky života.Nejdřív křičel něco na ni a pak začal opakovat mé jméno. Nechtěla jsem mu odpovídat. Na druhou stranu bych si s radostí zařvala na jeho drahou polovičku. A vlastně i na něj! Nemusel tady s ní běhat po tmě. Měli to dělat v pokoji, tak jako všichni ostatní. Snažil se mě chytit tak, aby mě to nebolelo. Což samozřejmě nešlo. Jakmile mi nadzvedl hlavu, tak jsem bolestně sykla a konečně otevřela oči. Už nebyla tma. Schody ozařovalo jemné světlo.
" Pust mě," zakňourám. To bolí! Nechtěla jsem, aby mě někam tahal.
" Co se stalo, že-" Eragon vyběhl po schodech nahoru a vyjeveně se na mě podíval.
" Jsi v pořádku?" sklonil se ke mě a začal si prohlížet ránu na mé hlavě.
" Vy-vypadám n-na to?" zašeptala jsem. Byla jsem unavená.
" Vezmeme ji ke mě do pokoje. Je to blíž," navrhl Murtagh. Má ústa odmítla protestovat. Murtagh mě začal opatrně zvedat. Přitisknul si mě na své tělo a já vzlykla.
" Vydrž, za chvíli tě položím," zašeptal mi do vlasů.
" Bože, bože! Já se hrozně moc omlouvám!" začala brečet ta holka. Eragon mi na chvíli zmizel ze zorného pole. Podle toho ticha usuzuju, že někam odvedl Murtaghovu společnici. Ruce jsem měla obmotané kolem Murtaghova krku. Ostrá bolest mě donutila jednu ruku sundat a položit si ji na nohy. Vyděšeně jsem otevřela oči a teprve teď se mě začala zmocňovat panika. Z nohy mi čouhal kus kosti. Oči se mi zalily slzami a já začala plakat. Hrozně jsem se bála a ani jeden z nich mě nedokázal utišit.
" My to zpravíme," ujišťoval mě Eragon. Skrz vzlyky jsem nemohla mluvit a říct mu, ať si ty kecy strčí někam. Jak by to mohl zpravit? Zarazit to tam zpátky? Otřásla jsem se. Murtagh mě položil na postel. Konečně jsem se utišila. Odvrátila jsem od nich pohled. Vím, že později se budu za své slzy stydět, ale momentálně mi to je úplně jedno. Jenom už konečně někoho zavolejte! Opět na mě dolehla únava. Tentokrát jsem věděla, že ji už nepřemůžu a proto jsem zavřela oči.
Vzbudila mě zima a hluk. Venku skučel vítr a mraky hrozily pořádným lijákem. S povzdechnutím jsem otevřela oči a zadívala se na důvod vzbuzení. Někdo nechal otevřené okno, kterým lomcoval vítr. Natáhla jsem se na posteli s úmyslem zavřít ho, ale tento jediný pohyb mi připomněl včerejší noc. Ostrou bolest, vztek a strach. Divné bylo, že mě už nebolelo celé tělo. Vzpomněla jsem si na zlomenou nohu a s tlukoucím srdcem zajela rukou pod peřinu. S pevně zavřenými víčky jsem si přejela po noze a ... nic! Noha byla zase v pořádku, ale stále jsem cítila bolest. Ale nebylo to nic, co by se nedalo vydržet. Zmateně jsem se zabořila zpátky do peřiny a zkontrolovala svůj stav. Na hlavě jsem neměla žádnou hlubokou ránu. Ani na hrudi mě už moc nebolelo. Jakoby se to všechno stalo před několika dny. Musím zjistit, co se stalo. Nebo se mi to všechno jen zdálo? Ale to bych byla ve svém pokoji a měla na sobě své pyžamo. Pyžamo. Co to mám vůbec na sobě? Něčí košili a kalhotky! Kdo mě vysvlékl?! Doufám, že ne někdo z těch jelimánů?! Obmotala jsem si deku kolem pasu a opatrně se postavila. Levá noha mě bolela, ale mohla jsem na ni stát. Docupitala jsem ke dveřím a šáhla po klice. V ten moment někdo otevřel dveře a já jednu chytla. Zaskučela jsem a chytla se za nos. Roky se mi nic nestane, ale jakmile se přiblížím k nějakému jezdci, tak je ze mě invalida!
" CO tady děláš? Musíš ležet. ta noha potřebuje klid. A nejen noha! Jsi v pořádku?" začal chrlit Eragon.
" Ukaž odnesu tě do postele," vzal mě do náruče a nesl zpátky.
" Počkej. Já chci do svého pokoje," zastavila jsem ho.
" Dobře," řekl po chvíli váhání a vynesl mě ven na chodbu.
" Jak dlouho jsem spala?" zívla jsem.
" Pár hodin."
" Co? Myslela jsem, že několik dní. Podle toho v jakým jsem stavu..."
" Vždyť jsem ti říkal, že ti pomůžeme."
" Jak?" nechápala jsem, ale pak mi to došlo.
" Kouzla," protočím oči nad svou hloupostí.
" Samozřejmě, že s pomocí kouzel. Ale i tak musíš ještě ležet. Sice máš už kosti srostlé, ale kdyby jsi teď skočila na nohu nebo se bouchla do žeber, tak by se mohly znovu zlomit."
" Měla jsem zlomená žebra?"
" A nohu. Otřes mozku a to nepočítám všechny ty pohmožděniny. Docela jsme si mákli, než jsme tě dali dohromady."
" Děkuju... a omlouvám se, jestli jsem nějak vyváděla."
" Kdo by nevyváděl. Ačkoliv jsem čekal, že budeš ječet a chtít zabít tu prostitutku," zasmál se.
" Vážně, děkuju."
" Nemáš zač... Málem jsem dostal infarkt, když jsem tě tam viděl. Murtagh mi jenom pomocí myšlenek řek, že mě tady potřebuje, ale tohle by mě nenapadlo."
" Mě taky ne." Zamyšleně mě pozoroval. Zakryla jsem se a lehla si. Brr, ale ten pohled na kost vyčuhují z mé nohy, asi nikdy nezapomenu.
" Omlouvám se za ten včerejšek. Byl jsem protivný."
" I muži mají své dny. A o co šlo, jestli smím vědět?" zkusila jsem to znovu.
" Nesmíš," ušklíbl se. O co tu jde, že to nesmím vědět?
" Ani se nehni. Dojdu ti pro něco k pití."
" Ne, to je dobrý."
" Není. Kdyby něco, tak zavolej z okna. Je tam Safira a ta mi cokoliv vyřídí."
" Vážně. Už mi je dobře. Akorát mě sem tam někde píchne, ale nic co bych nezvládla."
" Lež!" rozkázal a zmizel na chodbě. Všechno mi to připadalo jako jeden zlý sen. Nevím, co bych dělala, kdyby nebyli jezdci. Aspoň nějakou výhodu to má. Eragon se vrátil za pět minut. A nenesl jenom pití. Ale také spoustu jídla a koš plný ovoce . Chtěla jsem se ho zeptat, kde je ta holka, ale než jsem stihla vypustit první souhlásku, tak už byl pryč. Mumlal něco o tom, že teď musí něco zařídit, ale prý se staví později. Na vepřové jsem neměla chuť, tak jsem šáhla po banánu z koše. Teprve teď jsem si všimla, že je u toho i vzkaz. Byl od té holky, co do mě vrazila. Dokola se omlouvala a napsala tam i svoji adresu, kdybych něco potřebovala. Prý její sestra je švadlenka a ušije mi, co budu chtít. Chvíli jsem na vzkaz koukala bez mrknutí oka. Bylo jí to opravdu líto. Představila jsem si sebe na její straně. Kdyby omylem do někoho strčila a pak sledovala jak padá ze schodů a leží v kaluži krve. Bylo by mi hrozně. Jenomže na druhou stranu neměla takhle lítat po chodbě. Byla jsem z toho zmatená. Zlobit se? Nezlobit se? Nechám to být. Aspoň budu mít nějaké jídlo navíc. A stejně mi už je skoro dobře. Jo, kdybych tady ležela v bolestech, tak bych o ní asi mluvila jinak.
" Už jsem tady," vytrhl mě z dřímání Eragon. Rozespale jsem otevřela víčka.
" Promiň. Nechtěl jsem tě vzbudit."
" To nevadí. Spala jsem jen na půl." Seděl naproti mě a nic neříkal. Bylo to divný. Připadalo mi, že se na mě nechce ani podívat. Ale proč? Třeba jsem včera byla příčinnou jeho špatné nálady. Neuvědomuju si, že bych něco udělala. Než přišel Murtagh, tak jsme si všechno vyříkali. Ne, bude to asi vážně tím Murtaghem.
" Jsi nějaký zaražený," poznamenala jsem.
" Kdo by po dnešní noci nebyl?"
" To je taky pravda. A kdy vyrážíme na cestu, Mám se sbalit?"
" Ne. Ty musíš aspoň do zítřka ležet."
" Ty počkáš do zítřka? A neříkal jsi, že spěcháš?" zamračila jsem se.
" Říkal," promnul si zátylek. Tohle se mi líbí čím dál tím míň. No co, stejně jsem chtěla jít pěšky.
" Aha, tak to nevadí. Až mi bude dobře, tak vyrazím na cestu."
" To v žádným případě," zastavil můj počínající proslov.
" Asi tě nechápu," přiznala jsem.
" Murtagh se tady zdrží ještě dva dny, tak tě může vzít. Navíc se už nikde nebude zastavovat, tak budeš v Urubeanu dřív." Koukala jsem jak poslední brambor, neschopna slova. Potom všem, co jsem mu řekla, mě tady nechá s NÍM?!
" Očividně nejsem jediná, kdo večera upadl na hlavu!"
" Nerozčiluj se. Škodí to zdraví."
" Zdraví? Opravdu teď vyrukuješ s přednáškou o zdraví? Víš co nejvíc uškodí mému zdraví? Pád z draka. Protože dříve nebo později se s Murtaghem pohádáme a-"
" Hloupost! Proč byste se měli hádat?"
" A nevěřím, že je to kvůli tomu, že se pro tebe nevrátil. Tuhle fázi už snad máme za sebou! Víš v čem je podle mě problém?! HM?!" pokračoval dál a jeho hlas nabíral na intenzitě. Poslední dobou je nějaký rozjetý. Tu prostitutku si spíš měl objednat on, aby přišel na jiný myšlenky.
" V tom, že žárlíš! Vadí ti, že Murtagh obletuje sukně! Tak mu to prostě řekni! Udělala bys tím všem laskavost!" vztekle vyskočil na nohy a začal přecházet po pokoji. Zapomněla jsem jak se zavírá pusa. Koukala jsem na něj jako na blázna. Co to do něj vjelo?
" To není pravda. Ať si dělá, co chce! Jenom mi bude chvíli trvat než si zvyknu na jeho přítomnost. Na tebe jsem taky nebyla zrovna nejpříjemnější!"
" Jenomže tě to přešlo podezřele rychle!"
" Protože jsem tak trochu neměla na vybranou! Trčeli jsme uprostřed ničeho a letět s tebou na drakovi a u toho se hádat, není zrovna nejlepší řešení!"
" Tak vidíš! Teď budeš ve stejný situaci s mým bratrem, tak drž klapačku a třeba tě neshodí dolů!" V žaludku jsem měla takový divný pocit. Je to jako kdybych naštvala štěňátko.
" Co? Proč nic neříkáš?" otočil se ke mě.
" A co bych měla říkat? Stejně bys mě nenechal dokončit větu."
" Jo, to máš vlastně pravdu. Protože poslouchat pořád dokola, jak se na nás zlobíš a že kdybychom chtěli, tak bychom tě našli, je na hovno! Hledali jsme tě, stačí!To, že má Murtagh nějaký známosti mi je líto, ale jestli ti to vadí, tak mu to řekni a nebo drž hubu a krok!" V očích se mi zaleskly slzy. Byla jsem v šoku sama ze sebe. Nikdy mi nevadilo, když po mě někdo ječel. Tak proč mi to teď vadí?
" Fajn. Budu držet hubu a krok? Jsi spokojený? A teď jdi, ať tě nezdržuju," prskla jsem a otočila se k oknu. Bouchnutí se ozvalo o pár minut později. Nevím, co si včera řekli, ale jestli takovouhle náladu bude mít i Murtagh, tak to potěš koště.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka Můj život služky II?

Ano
Ujde to
Ne

Komentáře

1 moira moira | Web | 8. září 2013 v 19:23 | Reagovat

ou. wow. tohle jsem nečekala. :D

2 Daidilik Daidilik | 8. září 2013 v 21:02 | Reagovat

Páni tak to je nečekaný závěr, tohle sem opravdu nečekala, ale líbí se mi to :D

3 Saskie Saskie | 8. září 2013 v 21:35 | Reagovat

Ouu tak to je nášup, kdo by to do Eragona řek? No já ne! :-D Byla to úžasná kapitolka!!! Ikdyž je mi tý holky líto takhle to na ní vychrstnout hned jak se probudí! 8-O :-D

4 Lex Lex | 8. září 2013 v 21:54 | Reagovat

zamilovaný a žárlivý Eragon, hezké...
může z nich být pěkný pár :)

5 Zoeyka Zoeyka | 8. září 2013 v 23:33 | Reagovat

to jsme nečekala, zajímavé... to by mě zajímalo co se z toho vyvine... :) už se těším!!! :-)

6 novyeragon novyeragon | E-mail | 9. září 2013 v 7:02 | Reagovat

Wow, opravdu nečekané... Těším se na pokračování :-D

7 Ann Ann | 9. září 2013 v 10:06 | Reagovat

.... nemám slov
Tohle... vůbec jsem něco takového nečekala.
Ale těším se jak to bude pokračovat a hlavně na Eragona :))

8 Äki Äki | 9. září 2013 v 15:19 | Reagovat

Super :-D Už se těším na další :-D  :-D

9 Andie Andie | 9. září 2013 v 15:25 | Reagovat

Krásnýýˇˇ nemám slov

10 Kath Kath | E-mail | 9. září 2013 v 17:10 | Reagovat

Tééda takové drama :D sem zvědavá jak to teda bude dál :D ale fandím Eragonovi :D

11 Nikki Nikki | 9. září 2013 v 17:53 | Reagovat

to je snad poprvý nějaká vážnější hádka ?? wau ja to asi bude pokračovat doufam že dobře :)

12 Ayrin Ayrin | 9. září 2013 v 18:10 | Reagovat

Super kapitola :D už se nemůžu dočkat pokračování

13 TheSindy TheSindy | 9. září 2013 v 19:49 | Reagovat

Honem další! :D Nebo aspoň Kouzla..:D A pěkně se nám to šmodrchá :3

14 ddd13 ddd13 | 9. září 2013 v 21:03 | Reagovat

Eragon se nám nějak pochlapil..Ale v nesprávnou chvíli !

15 kačííííííííííííííííííííííííííí kačííííííííííííííííííííííííííí | 10. září 2013 v 18:03 | Reagovat

Super kapitola, rychle další.

16 ZuzunQa ZuzunQa | 10. září 2013 v 18:13 | Reagovat

úplne super :-D  :-D  :-D

17 Sardinka Sardinka | 10. září 2013 v 18:49 | Reagovat

těším se na pokračování :D už se nemůžu dočkat jak to dopadne :D

18 Deab Deab | 10. září 2013 v 18:58 | Reagovat

Miluju tvoje povídky :-D Eragon je fakt... a těším se na další :-D

19 Elena Katharin Lucia Elena Katharin Lucia | Web | 11. září 2013 v 15:17 | Reagovat

Jako vždy úžasná kapitolka jsem zvědavá jak se to dál vyklube :D

20 Sinead Sinead | 12. září 2013 v 20:15 | Reagovat

Dlhšie som tu nebola takže som velmi rada že vidím pokračovanie tejto poviedky :-) to, že je perfektná a zišlo by sa pokračovanie netreba ani písať toho tu máš dosť :-D ale vždy som bola zvyknutá na to že sú to tvoje postavy čo sa stále rozkrikujú po iných takže som nadšená, že sa to takto zvrtlo :-) a aj keď som zvedavá čo sa s Eragonom deje dúfam že nás ešte trošku potrápiš aby to bolo zaujímavejšie :-D

21 Icee Icee | 12. září 2013 v 20:46 | Reagovat

Vole, Eragone! :-D Vzpamatuj se trochu! :-D Nerada se opakuju, ale kapitola byla jako vždy super a já se moc těším na další :-)
PS: 21. komentář! 21. komentář! :-D  :-D

22 Len Len | 12. září 2013 v 20:52 | Reagovat

Chudák Ellie.. :D Eragon jí pěkně sjel.. :D Pak ještě pád ze schodů a zachránce Murtík.. :D Tak má opravdu štěstí :D Těším se na další, tak šup! :D

[21]: 22. komentář! 22. komentář! :-D  :-D .. já prostě musela :DD

23 Šílenej Šílenej | Web | 13. září 2013 v 11:37 | Reagovat

ehm, jsem "maličko" mimo, co se to tam kurva furt děje?! šup, pořádně vysvětlovat v další čupr kapitole! :-D

24 Rogue Rogue | Web | 13. září 2013 v 23:28 | Reagovat

"I muži mají své dny" to je fakt, ale jsem opravdu zvědavá oč jde, co se stalo mezi Murthagem a Eragonem, proč se rafli...? A jak to vydrží Ellie s Murtíkem :D To jsem fakt zvědavá! 8-)

25 Rien Rien | 18. září 2013 v 16:04 | Reagovat

:D :D páni, moc hezky... jen mě zajímá, s kym nakonec bude, s Murthagem nebo s Eragonem? :D

26 dia dia | 26. září 2013 v 12:11 | Reagovat

už se nemůžu dočkat pokráčka, začíná to být zajímavý :D

27 Tsumi Tsumi | 11. prosince 2013 v 0:47 | Reagovat

Oooh, chudák :'( :D

28 Bičik Bičik | Web | 3. února 2014 v 19:53 | Reagovat

čumim jak péro z gauče! Eroušek se nám naštval a pořádně Ellie zjebal? čtu správně? :D chlapec se nezdá

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama