close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

39. kapitola

6. listopadu 2013 v 17:30 | Aranel van de´Corvin |  Kouzla jsou pro slabochy!
DOufám, že se bude líbit :) Děkuji za komentáře, je to moje motivace psát dál :)


"Počkej!" sykla jsem na toho troubu, když si to mířil ke schodišti.
"Ále," ušklíbl se. "Kohopak nám to čerti nesou?"
"Příměří," stoupla jsem si vedle něho.
"Cože?"
"Slyšel jsi. Mám pro tebe návrh. Nesedneme si k tomu?" Stát u schodiště není zrovna nejlepší nápad. Lucius má takový blbý zvyk, nebo spíš dar - vždycky se objeví, když to nejmíň potřebuju.
"Zbláznila ses? Víš, kolik je hodin? A navíc nemám chuť s tebou diskutovat."
"Fajn, jak chceš. Tak já jdu radši za Bellatrix. Určitě ji bude zajímat, až už jsi se vrátil z rande, jestli se tomu vůbec dá říkat rande."
"Dokaž to," nasadil sebevědomí pohled.
"Neboj. Po tom, co jí ukážu svoji vzpomínku na ples, tak se o další důkazy zajímat nebude." Zajiskřilo mu v očích.
"Ty jedna malá svině-"
"Eee!" zastavila jsem ho. "Ještě jsem neskončila. Jsem ochotna na celou událost zapomenout. Pokud..."
"Myslíš, že se nechám vydírat?!" Ďábelsky jsem se usmála. Chvíli se mě snažil zabít pohledem, ale brzy pochopil, že jen tak neustoupím. "Pokud co?!" sednul si do křesla.
"Pokud před Luciusem pomlčíš o Narcise a jejím malým úletu."
"To se mi snad zdá!" zahýkal. Málem se udusil smíchy. "Proč tě to vůbec zajímá? Je to její průser."
"Je to moje kamarádka!"
"No a?"
"Nepočítám s tím, že to pochopíš. Prostě mu to neříkej!" "Teď vážně. Zbláznila ses?! Jestli se to Malfoy někdy dozví, zabije nás všechny."
"Nedozví, když mu to neřekneš."
"Nevím, proč bych kvůli vám dvěma měl něco riskovat," odfrkl si a začal se zvedat. Strčila jsem ho zpátky do křesla.
"Asi jsme si špatně rozuměli. Jestli mu to řekneš, půjdu za tvojí drahou polovičkou a řeknu jí vše, co vím. A když budu mít dobrou náladu, tak vyčmuchám ty tvoje slepice a předhodím je Bellatrix společně s tebou!"
"To bych chtěl vidět. Na to nemáš odvahu."
"Jak jsi sám řekl. Narcisin problém se mě netýká. Nemám co ztratit. Jestli ji stáhneš dolů, půjdeš pěkně s ní!"řekla jsem ledově. Byla jsem na sebe pyšná.
"Dobře, ale mám podmínku."
"Jakou?"
"Vzhledem k tomu, že mě viděl i Severus, chci, abys ho přesvědčila, aby mě nenapráskal Bellatrix!" Bože, začíná mi to připomínat pohádku o slepičce.
"Severus říkal, že to řekne?" zeptala jsem se překvapeně. Myslela jsem, že z toho bude chtít něco vytřískat.
"Jo. Prý jsem mu udělal špatně úkol," zapitvořil se. Nemohla jsem si pomoct, musela jsem se zasmát. Severus ho pěkně vytrestal.
"Fajn. Zpracuju Severuse! Hlavně drž jazyk za zuby, nebo ti je vymlátím!"
"Už se bojím!" "To bys měl." Oba dva jsme se otočili k odchodu. Musím jít spát. Zítra brzy vstávám. Nechápu, proč Severus vstává tak brzo! Musím ho odchytit dřív, než se uvidí s Bellatrix. Sice pochybuju, že by jí hned všechno vyžvanil, ale člověk nikdy neví. Hlavně ne u Severuse.
Ono se to řekne "jít spát". Jenomže, když máte spolubydlící na pokraji zhroucení, jde to těžko. Nevím, jak dlouho jsem ji uklidňovala. Na spánek jsem měla celou hodinu a půl. Prostě luxus. Taky proto momentálně vypadám jako zombie. Netuším, jak jsem se dostala do síně. Nedočkavě jsem pila kafe a bylo mi jedno, že jsem se opařila. Kofein. Díkybohu. Severu přišel načas. Jako vždy. Jeho život musí být zábavný.
"Ahoj," usmála jsem se mile. Jakmile mě uviděl, upřímně se zděsil. Doufám, že takhle nepůsobím i na jiný lidi.
"Co tady děláš?"
"Snídám."
"Snídáš kafe?" Nadzvedl obočí.
"K jídlu se teprve dostanu." "Chápu, jakmile nevypiješ tři hrnky kafe, jsi nepoužitelná."
"Ne, ne!"
"Přiznej si to. Jsi závislá na kofeinu," řekl lhostejně.
"Nejsem!" Počkat! Jsem tu přece kvůli něčemu jinýmu!
"To říkají všichni závisláci."
"Nejsem tu kvůli tomu, abychom se bavili o kafi," začala jsem nenápadně.
"To mi došlo. Jsi tu kvůli pití kafe." "Severusi, snažím se ti něco říct," zarazila jsem předchozí téma.
"Moc ti to nejde," suše konstatovat a usrkl si čaje.
"Šlo by mi to, kdybys mě nechal domluvit."
"Ohrom mě," řekl ironicky.
"Jde o to, že potřebuju, aby jsi před Bellatrix pomlčel o Rudlovi a jeho zálibách."
"Proč?" zeptal se po chvíli ticha.
"Protože jestli to Belle řekneš, Rudla něco řekne Luciusovi a ten potom někoho zabije."
"Můžu hádat? Končí to tak, že tě zabije?"
"Mě ne."
"Hm," zamyslel se.
"Hm, co?"
"Nechápu, proč bych to měl dělat. Očividně nekryješ sebe... Takže se něco muselo stát. Ale co?" přemýšlel na hlas.
"Neřeknu ti, o co jde. Jako by nestačilo, že tady mají i stěny uši. Čím míň lidí to ví, tím menší je pravděpodobnost, že se to k Luciusovi dostane."
"Ne."
"Cože?" vyjekla jsem.
"Ne, nezahodím svůj největší trumf jen pro nic za nic."
"Jak pro nic za nic? Zachráníš člověka!" " Tříprocentní ztráty jsou povoleny," ušklíbl se.
"Severusi!"
"Ano?"
"Ah! Fajn, nechtěla jsem to vytahovat. Myslela jsem, že mi pomůžeš, ale jak chceš! Jestli to řekneš Belaltrix, všem řeknu o tobě a Drusile!"
"Cože?!" Ha, pěkně se nám otočily strany.
"Slyšíš dobře. Už se těším na ty poznámky od Bellatrix," zasnila jsem se.
"Nikdy tomu neuvěří," snažil se znít klidně.
"Bellatrix je typická městská slepice. Ona tomu nepotřebuje uvěřit. Stačí hodit návnadu a je to."
"Bellatrix by to brzy přešlo."
"Ji možná ano, ale mě ne."
"Čím bys mě mohla otravovat víc než Bellatrix?" protočil oči.
"Mám s Drusilou pokoj, takže pokaždé, když přijde, je úplně mimo a občas z ní dostanu nějaký informace." Severus viditelně zblednul. Ano, narušila tvůj osobní prostor a já to vím!
"Nic by ti neřekla." "Ona mi taky nikdy nic důležitýho říct nechce. Víš, jak dlouho mi trvá, než z ní něco dostanu?" postěžovala jsem si.
"Čistě teoreticky - když Belle nic neřeknu, ty neřekneš nic o mně a Drusile. A nebudeš z ní tahat další informace!" Zamračila jsem se. Kde teď budu brát nejnovější informace o jejich vztahu? Až se spolu vyspí, chci to vědět jako první! Na druhou stranu... Severus jí určitě zakáže, aby mi něco říkala, ale je to přeci jen holka, která se bude chtít o své nejnovější zážitky podělit. A za kým půjde? Za Narcisou. A Narcisa mi něco dluží... Je to krása, být ve Zmijozelu.
"Dobře."
"Jsem rád, že jsme se domluvili."
"To já taky."
Dneska byly dějiny nudný i na mě. Nevěřili byste, jak dlouho se dá mluvit o palcátech. Navíc mě celou hodinu pozorovali Severus a Sirius. Vím, proč na mě zíral ten netopýr. Ale proč Sirius? Zbytek hodiny jsem přemýšlela nad tím, co jsem udělala, a došla jsem k závěru, že nic. Už aby byl oběd. Odkdy mě pozoruje Remus? Odkdy Remus chodí na dějiny?! Merline, měla bych si víc všímat okolí. Máti mi vždycky vyčítala, že se uzavřu do sebe a nikoho nevnímám. Myslela jsem, že přehání. Rozhlédla jsem se po třídě. Lily s Jamesem seděli v druhé lavici. Lily si jako jediná psala poznámky. James natvrdo usnul. Ani vrzání židliček ho nevzbudilo. Ze třídy jsem vyběhla jako první. Do síně jsem skoro běžela. Za patami jsem měla rozčíleného Siriuse - proč?! Remus vypadal, že by mi něco chtěl říct. Severus měl ten svůj vševědoucí výraz, takže mi určitě chce říct něco "převratného". Jenom na Lily jsem poznala, co mi chce. Byla naštvaná na Jamese za to, že chrápal na dějinách. Doslova. Divím se, že si toho Binns nevšiml. Lucius s Bellatrix a Narcisou už seděli u stolu. Narcisa vypadala na infarkt. Potlačila jsem nutkání sednout si k mrzimorskému stolu. S povzdechem jsem přistála na lavičce, vedle Narcisi.
"Půjdeš odpoledne do knihovny?" spustila Narcisa, jakmile jsem dosednula.
"Ehm, mi máme nějaký úkol?" zamračila jsem se.
"Jo, do věštění. Zadávala ho dneska ráno."
"Vážně?" A byla jsem tam? Vůbec nevím, že dneska bylo věštění. Bože, musím se sebou začít něco dělat. Tímhle tempem vystuduju a ani o tom nebudu vědět.
"Měla bys občas poslouchat."
"Poslouchám... někdy."
"Nazdar, puso," přisedl si Rudla. Ach jo, chci jinou kolej. Nemůžu se dívat na to, jak se ti dva magoři líbají. Narcisa málem vyhodila dnešní oběd, když slyšela to mlaskání.
"Nechte si to na pokoj!" okřikla jsem je potichu.
"Závidíš?" vystrčila Bellatrix bojovně hlavu.
"A co, prosím tě? To, že ti málem ukousl hlavu?"
"Ty-"
"Buďte aspoň jednou zticha. Chci si v klidu přečíst noviny," řekl ledově Lucius.
"Ale ona-"
"Ticho jsem řekl." A byl klid. Severus s Drusilou si beze slova sedli. Potichu jsem obědvali. Od všech stolů se ozýval smích a křik, jenom tady to bylo jako na funuse.
"Na pohřbu bych se bavila víc," zamručela jsem mrzutě.
"Ještě chvíli blbě kecej a na jeden tě pošlu!" zasyčela Bella.
"Nehraj si na tvrďačku, nejde ti to," protočila jsem oči. Lucius se zatnutými zuby položil noviny a ledově si všechny prohlížel. Zastavil se pohledem na mě.
"Myslíš, že bude dneska pršet?" vycenila jsem na něj zuby.
"Ty se očividně nechceš dožít rána," zašeptal Severus a dál se ládoval... něčím. Bylo to oranžový a mám takový podezření, že to kuchařka zapomněla zabít.
"V klidu. Noviny si přečteš odpoledne, budu v knihovně."
"Pak si promluvíme," řekl potichu.
"A máš průser," konstatoval suše Severus.
"Radši si dej pozor na jídlo, mám takový pocit, že se tvůj oběd snaží utéct."
Odpolední vyučování uběhlo rychleji. Měla jsem dobrou náladu. Kdo by taky neměl? Dneska padla. Jenom si skočím udělat úkol do knihovny a pak mám v plánu jít spát. Dneska jsem se nevyspala a začínám na sobě cítit únavu. Narcisa už čekala v knihovně. Knihy měla už dávno připravené.
"No kde jsi?" "Jak jsi to sem stihla? Teď mi skončila hodina," zamrkala jsem překvapeně.
"Mě jedna odpadla, tak jsem si řekla, že začnu o něco dřív."
"O něco?! Vždyť už to máš skoro dopsaný!"
"Hm, a za to, že jsi mi pomohla, tak ti to dám opsat," usmála se.
"Takže svůj život riskuju za úlohu do věštění?" zděsila jsem se na oko. V knihovně touto dobou nikdo nebyl, tak jsem Narcisu znovu uklidnila, že se o její aférce nikdo nedozví. Chtěla vědět, jak jsem Rudlu přemluvila, ale odmítla jsem jí to říct. Nejsem blbá. Lucius má špehy všude. Nedonáší mu nejen ten práskač, ale i některé obrazy. I tak jsem se bála tohle téma řešit tady. Celou dobu jsme šeptaly, skoro jsme se neslyšely. Narcisa úkol dodělala za pět minut. Málem jsem pukla závistí, když mi oznámila, že si jde lehnout. V polospánku jsem opisovala jednotlivá slova. Nic neuspí tak spolehlivě jako úkoly a učení. Ty učebnice musí být nějak začarovaný, protože jakmile se do jedné chvíli dívám, začínám usínat.
Zmateně jsem zamrkala. Co se to... usnula jsem.
"Už jsi vzhůru." Prudce jsem se narovnala. Lucius seděl naproti mě a šklebil se. Venku už byla tma. Zajímalo by mě, jak dlouho jsem tu spala.
"Co je?" zamračila jsem. Nepatrně mu cukly koutky. Podívala jsem se na pergamen. Sakra! Písmo bylo rozmazané! Potom jsem si šáhla na tvář. Myslíte, že by profesorce nevadilo, kdybych jí odevzdala úkol na mém obličeji? To abych se týden nemyla. Lucius se smiloval a zbavil mě inkoustu. Ale úlohu budu muset přepsat.
"Dlouho jsi se nevracela."
"Kolik je hodin?"
"Bude sedm."
"Sakra!" Vstala jsem a začala si balit věci. Přepíšu to později.
"Kam jdeš?" "Původně jsem chtěla jít na večeři, ale nemám sílu dojít do síně, takže si půjdu lehnout." "Chtěl jsem s tebou mluvit." zarazil mě.
"Nemůžeme si promluvit jindy? Jsem víc mrtvá než živá. Stejně bych tě neposlouchala."
"Promluvíme si teď."
"Luciusi," povzdechla jsem si.
"Ano?" ušklíbl se.
"Kašli na to. Mám za sebou náročný den. Potřebuju oddech."
"Teď jsi oddechovala několik hodin." "Je nějaká pravděpodobnost, že se tomuhle rozhovoru vyhnu?"
"Ne."
"Tak pojď do mě," řekla jsem odevzdaně. Vím, co mě čeká za přednášku. Bude narážet na mé chování v jídelně. A taky jsem měla pravdu. Proslov začínal u Bellatrix a umění se ovládat, hlavní děj byl o Luciusově autoritě a konec tvořila moje extrovertní povaha. Byly tam i nějaké intermezza, ale ty jsem neměla sílu poslouchat.
"Příště nebudu podkopávat tvoji autoritu. Stačí?" zeptala jsem naštvaně. Knihy jsem prudce naházela do polic. To je zase den.
"Jsi nějak v ráži."
"A ty se divíš?! Poslouchám tady hodinou přednášku o tom, jak tě mám poslouchat a že tvoje slovo je svatý jenom proto, že jsem se tě při obědě zeptala na počasí!"
"Když to řekneš takhle, zní to nadlehčeně!" "Jenomže ono to tak bylo! Příště si ty pitomý noviny přečti ve společence a bude klid!"
"Nejde tady o noviny!"
"Já vím, že ti dělá radost, když se tě lidi bojí a poslouchají tě. Mám se tě taky začít bát? Udělalo by ti to radost?!" vyštěkla jsem.
"Nechci, aby ses mě bála," řekl o něco tišeji. Byli jsme na chodbě a chodili tady spolužáci.
"Ne? Ale všechno nasvědčuje opaku!"
"GIGI!" uslyšela jsem křik na druhý straně chodby. Lily.
"Co se děje?" promnula jsem si oči.
"Čeká na tebe McGonagallová a je pěkně naštvaná," řekla udýchaně.
"Cože? Proč by na mě čekala?"
"Protože jste se Siriusem dostali před prázdninami trest. Ty jsi na to zapomněla?" Ne asi! Vypadá takhle informovaný člověk?
"To je zase den!" zavrčela jsem a obrátila se k odchodu. Lucius na mě jenom kývl. Nenamáhala jsem se rozloučit. Ještě jsem na něj naštvaná.
"Vypadáš rozčileně. Kvůli čemu jste se zase pohádali?"
"Ani se neptej. Pán si nemohl u oběda v klidu přečíst noviny!" "Cože?"
"Pak ti to vysvětlím."
"Jo, a nejspíš bych ti měla něco říct. Sirius je na tebe asi naštvaný."
"Kdo není?" procedila jsem skrz zuby. "Za co zase?!"
"Nevím. Ráno se bavil s Remusem. Jakmile Remus odešel, hodil vázou o zeď a byl pryč. Myslím, že po dějinách s tebou chtěl mluvit..."
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka: Kouzla jsou pro slabochy?

Ano
Ujde to
Ne

Komentáře

1 Nikki Nikki | 6. listopadu 2013 v 17:52 | Reagovat

Vyborna kapca

2 lu lu | 6. listopadu 2013 v 17:54 | Reagovat

Aáá já jsem tak šťastná za novou kapitolu, už jsem tu chodila každý den!:D Být ve Zmijozelu není fakt na škodu, všichni mají na někoho něco, tudíž to nemůžou vypráskat, Gigi to pěkně pořešila!:D A Lucius....trochu mi připomíná starého dědouška s těmi novinami!:D Ještě ta autorita!:D Zajímalo by mě, proč je Sirius naštvaný, protože mě momentálně nic nenapadá, snad jen to, že mu neřekla o těch modřinách a Remus to věděl?! Každopádně, skvělá kapitolka a už se moc moc moc těším nedočkavě na další!:)

3 Kath Kath | E-mail | 6. listopadu 2013 v 18:00 | Reagovat

Jsem teda zvědavá co bude Sirius chtít :D A chudinka nikdo ji nenechá vyspat se :D

4 novyeragon novyeragon | E-mail | 6. listopadu 2013 v 19:24 | Reagovat

Chudák Gigi. Nemůže se ani vyspat, většina je na ni naštvaná, musela od Luciuse slyšet další hodinovou přednášku...ale jinak super XD

5 ZuzunQa ZuzunQa | 6. listopadu 2013 v 19:34 | Reagovat

oujéé :-D  super :-D  :-D  a chúďa, nemôže sa ani vyspať..... ani ja sa nemôžem vyspať v poslednej dobe :-D  :-D  :-D

6 ddd13 ddd13 | 6. listopadu 2013 v 21:32 | Reagovat

no tak to se na další kapitolu těšim maximálně :D

7 Ela Ela | 6. listopadu 2013 v 23:05 | Reagovat

Nádhera!:)

8 Dollxynka Dollxynka | 7. listopadu 2013 v 9:41 | Reagovat

Debata u stolu me vazne pobavila a koukam ze gigi je peknej koumak :-)  A co se tyce Siriuse si ted nak nemuzu vzpomenout co gigi zase provedla :-) Super kapitola  jinak usnout na ukolu a pak dostavat inkoust z tvare neni moc bezva :-) Moc se tesim na dalsi dil

9 moira moira | Web | 7. listopadu 2013 v 17:02 | Reagovat

Nemuzes to ukoncit tady! Celou dobu cekam, proc je n ni sirius nastvany, a ty to useknes! Napis dalsi kapitolu prosim co nejdrive... :))

10 Someone Someone | 7. listopadu 2013 v 20:34 | Reagovat

System utajovani informaci ve Zmijozelu je genialni :D. Moc se mi tato kapitola libila. Skvele jsem se pobavila :). Budu se tesit na pokracovani!

11 Wendy Wendy | 8. listopadu 2013 v 10:08 | Reagovat

Naprosto super! :-D Je krása být ve Zmijozelu! :D  :D prostě bomba jako vždycky :-)

12 Rogue Rogue | Web | 9. listopadu 2013 v 1:53 | Reagovat

Vztahy ve Zmijozelu jsou opravdu lepší než telenovela a ty laskavosti, který dluží snad každý, každému - no to by nebylo  na škodu! :-D
Pobavil mě uspávací účinek sešitů a učebnic, já to říkám už dlouho, že to je zaručeným lékem na nespavost.
Asi nejsem jediná, která hoří zvědavostí - co Siriuse tak rozčililo?! ???

13 Soma Soma | 10. listopadu 2013 v 10:00 | Reagovat

Výborné piš dál určitě těšim se na další díl ;-)

14 Verka Verka | 10. listopadu 2013 v 14:02 | Reagovat

těším se už na další díl :-) kapitolka úžasná, jsem zvědavá co rozčílilo zase Siriuse :-)  :-P

15 Šílenej Šílenej | Web | 11. listopadu 2013 v 11:55 | Reagovat

čéče to by mě fakt zajímalo, kdo tam na ni neni nakrklej, nejspíš jenom Brumla, ten je věčně v klídku, asi hulí mařku, jináč to nevidim :D

16 ninka ninka | 12. listopadu 2013 v 16:15 | Reagovat

hohooo :-D  super :-D  teším sa na pokračovanie ;-)

17 Deny Deny | 23. listopadu 2013 v 18:51 | Reagovat

jsem zvědavá co Siriusovi vadí:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama