close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

23.kapitola

5. října 2014 v 18:39 | Aranel van de´Corvin |  Můj život služky II.
No, původně jsem chtěla počkat na 21 komentů, ale měla jsem náladu na psaní, tak to sem hodím :) Poslední dobou se topím v učení. Dostala jsem se do angličtiny B1 a mám deset týdnů, abych se vypracovala na B2 a jelikož jsem na jazyky tupá, mám s tím docela problém (jsem tak na úrovni A2 :/ ) Nevíte někdo náhodou o nějaký dobrý učebnici do aj pro pokročilé?
P.S.: limit 21 komentů


Rychle jsem si otřela slzy a snažila se hodit, tak říkajíc, "do klidu". Ke klidu to mělo hodně daleko. Co taky člověk zmůže za dvě vteřiny? Alespoň jsem přestávala brečet a podařilo se mi zastavit i vzlyky. Zato Murtagh z toho byl vyplašený a vypadlo to, že neví kam s rukama.
"Ellie, jsi v pořádku?" nakoukl do pokoje Jorah. Ulevilo se mi. Myslela jsem si, že je to Katrina nebo Roran. Ne, že bych Katrinu nechtěla vidět, ale přeci jen jsem měla s Jorahem trochu jiný vztah a dovolím si říct, že mě znal líp než Katrina nebo Murtagh, dokonce i Eragon.
"Jo," řekla jsem, když se mi podařilo popadnout dech.
"Ty brečíš?" zavřel za sebou dveře a došel k posteli. Pokládala jsem to za řečnickou otázku, takže jsem se neobtěžovala s odpovědí. jenom jsem na něj hodila otrávený pohled. Murtagh se už konečně vzpamatoval. Naštěstí držel klapačku zavřenou. "Teď si nejsem jistý, jestli brečíš kvůli tomu, co se stalo, anebo kvůli tomu, že tě někdo naštval," řekl zamyšleně. Děsivý, jak moc dobře mě zná.
"Od obojího trochu," přiznala jsem. Murtaghovi došlo, kdo je TEN, kdo mě naštval. Vypadalo to, že se chce bránit, ale neví jak. Zajímavý, co dokáže chlapovi zavřít klapačku. Jorah nebyl idiot, takže taky věděl, o kom je řeč.
"Mám přijít později? Až se uklidníš, anebo až si rozbijete držku?" zavtipkoval. Cukly mi koutky.
"To by nebylo fér. Murtagh by měl výhodu. Navíc bych ho nemohla ani nakopnout, takže by to nemělo cenu," utřela jsem si znovu oči.
"Jen jsem tě chtěl uzdravit," podotknul uraženě Jelimán, který už nabral zase sílu.
"A já jsem ti řekla, že děkuju, ale nechci. Navic mě to moc nebolí. Může to počkat do zítřka. Chci si odpočinout!" Jorahovi cukly koutky. Nechápu proč. Nic vtipnýho na téhle situaci není. I když on byl vždycky pošuk...
"Tady vám do toho vlítnu," zastavil můj proslov Jorah. "Za chvíli sem přijde královna, takže byste si mohli dát na chvíli pauzu. Stejně bys z toho zase chytla záchvat. Známe se," podíval se na mě všeříkajícím pohledem.
"Tady není, co řešit," začala jsem se bránit.
"Nebylo by už dávno, co řešit, kdybys nebyla tvrdohlavá," stál si za svým.
"Když já chci spát," fňukla jsem. Bože, za chvíli to tady bude zase. Nesnáším tuhle svoji vlastnost. To ho ani důstojně nemůžu poslat někam? "Nemohla by sem Katrina přijít až zítra? Víc lidí nezvládnu," dodala jsem po chvíli uvažování. Tihle dva mi naprosto stačí. Murtagh se zvedal k odchodu, ale Jorah ho zastavil. Podrazák jeden.
"Já jí to skočím vyřídit, ale někdo by tu s tebou měl zůstat." Počkal na Murtaghův souhlas. Po chvilce Jelimán kývnul a Jorah se vypařil. Zarazilo mě, že si počkal na rozkaz. Copak je Murtagh jeho velitel? Povzdychla jsem si a složila hlavu do dlaní. Doražte mě už konečně někdo! Copak tohle nikdy neskončí? Budu se tu s ním hádat do bezvědomí?
"Takže?" prolomil ticho.
"Takže zítra ráno. A jestli se chceš hádat, přísahám bohu, že vyskočím z okna," utnula jsem tuhle debatu.
"Já to jenom nechápu."
"Já vím."
"On to očividně chápe," kývnul hlavou ke dveřím, za kterými před chvíli zmizel Jorah.
"Myslím si, že ano," zamyslela jsem. "Ale nevím, to jistě."
"Proč? Jak to?" zamračil se.
"Co, proč?"
"Jak to, že tě tak zná? Vypadá to, jako kdybyste se znali už od mala a ne teprve tři roky."
"Tři roky zmůžou hodně," poznamenala jsem.
"Mě taky znáš taky dlouho."
"Jenomže my jsme se tři roky neviděli a předtím, nebudeme si nic nalhávat, jsme spolu moc času nestrávili. S Jorahem jsem byla celý dva roky. Žili jsme spolu v horách, byli spolu de facto dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Zažívali jsme tam, jak hrozný chvíle, tak dobrý, a to ti o člověku hodně prozradí," snažila jsem se mu to vysvětlit.
"Takže mi chceš tvrdit, že všechno probíhalo v přátelským vztahu?" "Jestli se mě ptáš na to, jaký byl mezi námi vztah,tak tě zklamu. Byli jsme kamarádi. Nechodila jsem s ním," řekla jsem napůl pravdu. Nechodili jsme spolu... Jen jsme se spolu dvakrát vyspali. Tohle není věc, kterou bych chtěla momentálně řešit. "Murtaghu, radši jdi. Mám za sebou blbej den a potřebuju se vyspat. Ten tvůj výslech může počkat," řekla jsem unaveně a promnula si oči.
"Už toho nechám." Chvíli bylo mezi námi ticho. Usoudila jsem, že výslech je u konce. Chtěla jsem si lehnout a KONEČNĚ se prospat, ale Murtagh mě zastavil. Přísahám bohu, že mu už něco udělám! "Promiň, že jsem tam nebyl. Měl jsem tě víc hlídat." Povzdechla jsem si.
"Oba dva víme, že by si počkal, až se mnou nikdo nebude. Nemohl jsi to nijak ovlivnit." "Ale mohl."
"Nemohl! A už se zase hádáme. Já na to fakt dneska nemám, čehož si určitě všiml. Chci jít jenom spát a na všechno konečně zapomenout. Usnout a nemyslet na to, jak... To je jedno. Prostě se o tom nebudeme bavit."
"Není to jedno. Řekni mi, co se přesně stalo," řekl už jemnějším hlasem.
"Já se o tom nechci bavit." Ano. A je to tady dámy a pánové. Pláč. Tentokrát ani ne tak z rozčílení jako ze strachu. Vzpomněla jsem si na ten pocit, kdy jsem si uvědomila, že umřu. Tu bezmoc. A v této chvíli jsem se i styděla. No tak, taky si tyhle výlevy můžu nechat na později a ne zrovna, když je tu Murtagh.
"Ellie, promiň. Nechtěl jsem na tebe tlačit." Tentokrát už nevypadal tak vykolejeně. Nejspíš se na to už psychicky připravil. "Pojď sem," zvednul se z křesla a sednul si na kraj postele. Poznala jsem to podle toho, jak se postel propadla o něco níž. Donutila jsem se otevřít oči a otřít si slzy. Chtěla jsem se zeptat, kam mám jít, ale to už se ke mě natahovaly jeho ruce a přitáhly si mě k jeho tělu. Myslela jsem si, že mě chce někam odnést, ale on si mě místo toho přitáhnu k sobě a pevně mě objal. Zamrzla jsem. Co -to-sakra-dělá. "Psst, už neplakej. Slibuju, že už tě nechám spát. Budu tady, aby ses sama nebála." Na jazyk už se mi draly slova, která by ho poslala někam, protože se nebojím. Ale opak byl pravdou. Děsila mě představa, že bych dneska v noci měla být sama. Vím, že mi už nic nehrozí, ale když zavřu oči a slyším nějaký zvuk, hned jsem zase ve střehu a vyděšená. Víc nelogicky bych se už chovat nemohla. Když se mi podařilo trochu uklidnit, začala jsem vnímat Murtagha, který mě hladil ve vlasech. Bylo to uklidňující... Ale měla jsem z toho výčitky svědomí. Kdyby to viděl Eragon, moc šťastný by z toho nebyl. "Slytha," zašeptal mi Murtagh do ucha. Zamračila jsem se. Cože? Chtěla jsem se zeptat, co to říkal, ale ztěžkla mi víčka a já cítila jak se začínám propadat do říše snů.

Probudila jsem se v náručí Murtagha, který ležel se mnou v posteli a stále mě hladil po vlasech. Byla hluboká noc. Zmateně jsem zamrkala. Chvíli mi trvalo než jsem si vzpomněla, co se stalo. Chtěla jsem se z něho zvednout, ale měla jsem ztuhlé všechny svaly.
"Lež, musíš odpočívat," zastavil moji další snahu Murtagh.
"Já-" zamračila jsem. Nevěděla jsem jak zformulovat větu.
"Neboj jsem tady." Právě to, že jsi tady, není dobře! Copak se dočista zbláznil? Neví, že jsem s jeho bratrem?
"Ale neměl bys tady být," vyslovila jsem to konečně nahlas.
"Jenomže já chci a ty taky, i když se tomu pocitu bráníš," pohladil mě po tváři.
"Ne, tohle je špatný," nadzvedla jsem se na loktu.
"Psst," zašeptal a tentokrát mě políbil na rty. Už jsem zapomněla jak umí krásně líbat. Přitisknul mě zpátky do postele.Nepřestával mě líbat.
"Neboj se, jsem tady s tebou," znovu zašeptal. Z nějakýho nevysvětlitelnýho důvodu mě to uklidnilo. Nejistě jsem pootevřela rty.Cítila jsem jak se usmívá, když mě znovu políbil. Oplatila jsem mu jeho polibek. Trvalo to ještě několik polibků než jsem se vzpamatovala. Co to proboha dělám?!
"Ne, to není správný," odstrčila jsem od sebe.
"Proč ne?" Do široka jsem otevřela oči. Zdálo se mi, že slyším Eragona.
"Eragone?" zašeptala jsem zmateně.
"Copak se děje? Bolí tě něco?" zeptal se zamračeně.
"Já-ne," vykoktala jsem.
"Ty mě tady nechceš?"
"Samozřejmě, že tě tady chci."
"Tak proč jsi mě od sebe odstrčila?"
"Jsem jenom..." Jsem jenom co?
"Vyděšená, já vím. Ale teď se ničeho bát nemusíš. Už nikdy nedovolím, aby se ti něco stalo," políbil mě. Byla jsem zmatená. Kde se tu vzal? Nebo tu byl celou dobu? "Jsem tady s tebou," šeptal mezi polibky.Líbali jsme se snad deset minut, když se najednou odtáhnul. S povzdechem jsem otevřela oči. Otevřela jsem úžasem pusu dokořán. Neskláněl se nade mnou Eragon ale Jorah! A měl zase ten svůj vševědoucí úsměv.
"Ty v tom máš ale bordel, Hvězdo," ušklíbl se.

Vylekaně jsem otevřela oči a posadila se na posteli. Srdce mi splašeně mlátilo do hrudníku a hystericky ječelo, že chce vysvětlení.
"Ellie, jsi v pořádku?" uslyšela jsem Murtaga, který doteď seděl u krbu a asi si něco četl.
"Jo," vydechla jsem, když jsem si uvědomila, že to byl jenom sen. Hodně živý sen.
"Měla jsi noční můru?" zeptal se, když ke mě došel a všimnul si, že jsem zpocená.
"Nevím, nepamatuju si to," zalhala jsem a to pěkně nepřesvědčivě. Kupodivu to Murtagh přešel bez jakékoliv poznámky.
"Jak dlouho jsem spala?" Venku byl na rozdíl od mého snu den. Slyšela jsem, jak déšť neúprosně bubnuje o střechu.
"Před hodinou byl oběd." Z toho snu mi nějak vyschlo v krku. Natáhla jsem se pro sklenici vody. Murtagh mě celou tu dobu pozoroval. Teď mě tak napadá... Nemluvila jsem ze spaní, že ne? To by byl průser. "Nechceš něco k jídlu?" Zakroutila jsem hlavou.
"Ty jsi tu byl celou dobu?" začala jsem nenápadně vyptávat.
"Přes noc. Dopoledne tu byl Jorah." Možná proto se mi o nich zdálo. Slyšela jsem je, když jsem spala a podvědomí si to přebralo po svém.
"Ah, děkuju, ale to jsi nemusel. Určitě už musíš být někde jinde." Doufám, že ta nervozita, nejde vidět. Byla jsem značně nesvá, z celé téhle situace. Nebo spíš z toho snu.
"Nikam zatím nemusím. Už tě můžu vyléčit?" nadzvedl obočí.
"Já, ehm, no... Tak jo," vzdychla jsem.

Týden utekl jako voda a já se začala nudit. Eragon byl pryč, takže jsem neměla s kým trávit večery. Občas jsem byla s Jorahem, ale poslední dobou neměl vůbec čas. Chystá se na cestu do hor, společně s Murtaghem. Většinu času jsem strávila s Katrinou. Neměla jsem dobrý pocit z toho, že ji tady nechávám. Každopádně chci odtud odjet, co nejdřív to půjde. Začínám být z tohohle místa v depresi. Jorah odjíždí už zítra ráno, ale Murtagh odlétá až za týden! Chápu, že na drakovi tam bude o dost rychleji, ale už se mi tady vážně nechce čekat. Proto jsem se rozhodla, že tam půjdu pěšky -
nebo na koni, když mi Roran jednoho půjčí. Napadlo mě, že by se mnou mohla cestovat i Katrina, ale jednak má dítě, a jednak by to pro ni nebylo bezpečné.
Po cestě na večeři mě dohonil Murtagh s Jorahem. Připadá mi, že k sobě snad přirostli. Nehnuli se od sebe už tři dny. Začíná to být děsivý a nebezpečný. Čekám jenom na to, až se to pako před Murtaghem prokecne a sdělí mu detaily našeho přátelství. Při troše štěstí tou dobou už budu na cestě. No, stejně pořád doufám, že nebudou mít nějakou blbou upřímnou chvilku v hospodě.
"Cení zuby," ukázal na mě Jorah. "To není dobrý," dodal. Přestala jsem se usmívat a ohnala se po něm. Uhnul.
"No a co, tak mám dobrou náladu," ohradila jsem se.
"A kde jsi ji vzala? Ráno jsi vypadala jako před popravou," nadzvedl tázavě obočí.
"Něco mě napadlo," přiznala jsem.
"A jéje," zabručel.
"Musíš všechno komentovat?"
"Nekomentuju, ale konverzuju. To je rozdíl."
"Dobře, jak chceš. Nic ti neřeknu," dělala jsem uraženou.
"Nedělej se. Oba dva víme, že mi to řekneš, protože to nevydržíš držet v sobě."
"Neřeknu."
"Psal Eragon," vpadl nám do toho Murtagh.
"Je tam všechno v pořádku?" zeptala jsem se a ignorovala Joraha.
"Tam ano, ale měl jsem mu napsat o tom napadení. Nelíbí se mi, že mu lžeme," začal zase jeho oblíbené téma.
"Ne, znovu už ne! Prosím!" zaskučela jsem. "O tom jsme se už bavili. Vždyť mu ani nelžeme! Jenom jsme pár věcí vynechali."
"Pár? Vždyť jsi mu napsala jenom to, že už víme, kdo je ten travič, protože se přiznal!"
"A ne snad?"
"Až se to Eragon domákne, tak nás všechny zabije. A já budu na řadě jako první!"
"Buď rád, alespoň se nebudeš muset dívat jak umíráme my ostatní."
"Já mluvím vážně!"
"Vždyť jsem ti říkala, že mu to řeknu, až ho uvidím a bude správná příležitost."
"Řekneš mu to hned!"
"Fajn, fajn," mávla jsem nad tím rukou. Díkybohu, že ta cesta do jídelny není delší.
Seděla jsem strategicky vedle Katriny. Chtěla jsem to říct prvně jenom jí a Roranovi a až pak to oznámit Jelimánovi a jeho Třetí ruce. Věděla jsem, že můj plán nebude mít dobrou odezvu, ale že až takovou? Katrina se málem udusila kouskem skopového a Roran si málem ukrojil prsty. Siamský dvojčata naštěstí seděla dál, takže nás neslyšela, každopádně po nás začala pokukovat.
"Zbláznila ses?" zeptala se už po několikátý Katrina.
"Ne, nezbláznila. Potřebuju na čistý vzduch, nebo mě tady z toho trefí šlak! A nic se mi nestane. Už od smrti svých rodičů putuju sama po Alagaësii a nikdy se mi nic nestalo," řekla jsem klidně. "A navíc mě napadlo, že bys s Murtaghem za týden mohla letět ty!" dodala jsem.
"COŽE?" vyletětl pro změnu Roran. No jo, tomu Katrina ještě neřekla, že má v plánu mě navštívit. Katrina se pustila do vysvětlování. Roran jenom kroutil hlavou. To už Murtagh nevydržel a přesednul si blíž.
"Co řešíte?" zeptal se mě.
"To, že mě Katrina v Teirmu chce navštívit," pokrčila jsem rameny.
"A taky to, že Ellie, chce zítra odjet do Teirmu sama," práskla mě Katrina, která se snažila svého muže přesvědčit, že se jí nic nestane.
"Zbláznila ses?" vyjel na mě Murtagh.
"Co s tím pořád všichni máte? Nezbláznila!"
"Nemůžeš jet sama."
"Ale můžu," ujistila jsem ho.
"Cesty nejsou bezpečné. Musí s tebou někdo být." Následně začal vykládat o lapcích, kteří jsou na každém rohu a jak je nebezpečné pro ženu, aby cestovala sama. Když už byl v ráži, tak do toho rovnou započítal všechny přírodní katastrofy, které ho napadly. Nechala jsem ho v klidu říct, co má na srdci.
"Zítra ráno vyrážím," řekla jsem pevně, když domluvil a vstala od stolu. "Předej tu zprávu Jorahovi. Další proslov už dneska nesnesu," protočila jsem oči a vstala od stolu. Překvapilo mě, že za mnou hned nešel a nezamknul mě do pokoje. Až se to trochu uklidní, se všemi se ještě rozloučím. Nejdřív to ale musí strávit. Hlavně Jorah s Murtaghem.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka Můj život služky II?

Ano
Ujde to
Ne

Komentáře

1 Rogue Rogue | Web | 5. října 2014 v 21:51 | Reagovat

Z toho snu jsem byla taky dost dlouho chvíli překvapená a přemýšlela jsem jestli se to fakt děje, nebo spí :D A je pravda, že trochu zmatek v tom asi je :D

2 Maya Maya | 5. října 2014 v 22:45 | Reagovat

Super. Díky za novou kapitolu :D . Moc se těším na další.

3 Steffie Steffie | Web | 6. října 2014 v 8:54 | Reagovat

Nevím, jak ostatní, ale já jsem totálně ztracená :-D Netuším do jakého týmu se mám přidat - jestli Eragon nebo Murtagh :D Oni jsou oba roztomilý :D

4 Sinead Sinead | 6. října 2014 v 19:50 | Reagovat

ten jej sen ma teda úplne rozhodil :-D začala som premýšlať či skutočne chcem aby skončila s eragonom :-D tiež ma celkom štve že v poslednom čase strašne pomaly pribúdajú komentáre čo sa to deje?

5 Hemmy Hemmy | 7. října 2014 v 9:31 | Reagovat

Super kapitola!!! Moc se těším na další!!! :D

6 Ayrin Ayrin | 7. října 2014 v 23:28 | Reagovat

"Ty v tom máš ale bordel, Hvězdo," miluju jak píšeš!!!

7 anomis anomis | 9. října 2014 v 17:28 | Reagovat

jako vždy skvělé :)

8 andrea andrea | 10. října 2014 v 18:03 | Reagovat

tým Eragon!:-):-D:-D prosím další kapitolku... :-)

9 Lisa Lisa | 10. října 2014 v 19:59 | Reagovat

tak pojede, nebo ne? :-? to je jedno, bezva kapitolka... :-)

10 Aisha Aisha | 12. října 2014 v 21:19 | Reagovat

Sice jsem pro Eragona, ale bylo by docela zajímavý, kdyby se teď mezi Ellie a Murtaghem něco stalo ;)

11 Mais Mais | 12. října 2014 v 21:29 | Reagovat

Já v tom mám taky bordel, s Eragonem už dlouho nebyla pořádná legrace, vyvíjí se to moc navážno :D :P Těším se, až si to Hvězda vyřeší :D

Jináč mně se osvědčily učebnice English File a jako záchranu pro každou situaci mám Murphyho  - English Grammar in Use :) :-D

12 Jess Jess | 14. října 2014 v 17:39 | Reagovat

skvělé xD

13 Petal Petal | 14. října 2014 v 22:09 | Reagovat

Nějak se to Hvězdě komplikuje :-D

14 Ekvalin Ekvalin | 16. října 2014 v 23:07 | Reagovat

Wow, docela zamotaný :D ...doufám že pojede sama a něco se stane. Díky ti za krásný díl :)

15 Andrea Andrea | 17. října 2014 v 10:26 | Reagovat

Kdy bude další? nemůžu se dočkat.. :-D

16 Kiki Kiki | 17. října 2014 v 11:43 | Reagovat

ne už žádné komplikace, fandím Eragonovi

17 Len Len | 18. října 2014 v 21:23 | Reagovat

Opravdu bych chtěla mít sny, jako Ellie, to by mě trefilo. :D :D Chudák, ta má nejmíň pět koulí na noze: Jelimány, Joraha a královský páreček. Nedivím se jí, že chce vzít roha. :D  Těším se na další kapču! :D

18 Nikkitz Nikkitz | 20. října 2014 v 17:48 | Reagovat

Kddyž já furt nevím jakej tým jsem ... :D super kapča,těším se na další :)

19 Anna Anna | 20. října 2014 v 19:36 | Reagovat

Super kapitolka, už se těším na další :-D

20 Andie Andie | 21. října 2014 v 7:37 | Reagovat

Wow super kapitola ten sen byl vazně nějaký zmatený ale jinak to bylo super :))

21 Roza Roza | 21. října 2014 v 16:48 | Reagovat

Parádní kapitolka,i když to je každá tvá kapitolka. :) No jsem zvědavá jak si to Hvězda vyřeší :D

22 Šílenej Šílenej | Web | 24. října 2014 v 22:02 | Reagovat

he, Murtík beztak pude a zamkne jí v pokoji až to bude nejmíň čekat #problemsolved :D
jo a zkus Murphyho, na jedný stránce jsou vysvětlivky jak pro blbečky, na druhý cvičeni a na konci klíč, na jazykovce jsme to měli každej trapnej den! málem mi z toho jeblo! 8-)

23 krevblogu krevblogu | 2. prosince 2014 v 22:25 | Reagovat

super kapitola,moc se mi líbila :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

24 Kate Sub Kate Sub | 2. ledna 2015 v 10:35 | Reagovat

Je zábava to číst, jen už trochu nevím komu fandit. Asi Eragonovi no :D když mu to s elfskou krávou nevyšlo... nicméně, budeš pokračovat? pěkně prosím, smutně koukám? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama