close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

jednorázovka pátá 1/2

20. března 2015 v 18:23 | Aranel van de´Corvin |  Život s Mortym
Děkuju za předešlé komentáře, moc mě potěšily! JInak Luciuse se už konečně dočkáte (čekala jsem na společnou večeři- nemůže se tam jen tak zničeho nic ukázat), i když si ho moc neužijete. Jednorázovku jsemmusela zase rozdělit do dvou částí, protože byla moc dlouhá. Takže jakmile zase bude 21 budu se snažit, co nejdřív to sem přidat (mám ji už skoro dopsanou, tak by to nemusel být problém).



Červenec bude hrozný. Už je hrozný. Jakmile se červen přehoupl v červenec, Mort mi dennodenně připomíná, že se tenhle měsíc bereme - jako kdyby na tu hrůzu šlo zapomenout. Když pominu svatbu, posledních pár dní mi je špatně. Zvracím. Nesnáším zvracení. Hlavně po ránu, kdy nejste najedení a nemáte co zvracet kromě žaludečních šťáv... No, nebudu to tady rozebírat. Stačí, že jsem znechutila sama sebe. To bude opravdu úžasných osm měsíců. Ano, přesně tak. Fázi popírání mám už za sebou. Musela jsem si přiznat, že měsíčky se neopozdí o čtyři týdny. Mort to neví. Bude to znít hloupě, ale nemám náladu na to, abych s ním diskutovala o našem potomkovi. Samozřejmě, že mu to budu muset říct. Někdy. Pokud možno dřív, než to začne být vidět.

Stála jsem před zrcadlem a frustrovaně se na sebe koukala. Nejraději bych si na čelo nalepila cedulku "zabijte mě". Vážně bych to uvítala. Dneska jsem už dvakrát zvracela a mám takový pocit, že jakmile uvidím Bellatrix, pozvracím se znovu. A jestli se nepozvracím z Bellatrix, tak z ryby určitě. Jakmile cítím rybu, zvracím. Jo, těhotenství je úžasná věc. Hrozně krásná, jak ostatní říkají. Vždyť kdo by nerad nezvracel, neměl rád rozházený hormony, oteklý kotníky a postupné přibírání na váze? No kdo? Řekněte! Vždyť přeci životním cílem každé ženy je vypadat jako slon přikrytý prostěradlem! A to nepočítám to ostatní, jako je nadýmání, zácpa, pálení žáhy a spoustu dalších problémů, které můžou těhotenství doprovázet. Doufám, že kromě toho zvracení budu mít klidný těhotenství. Při představě, že by tomu tak nebylo, se mi chce brečet. Stejně jsem dobrá, že se mi mé zvracení podařilo před Mortem utajit. Částečně je to i díky tomu, že poslední dva týdny je často přes noc pryč, takže se můžu vyzvracet v klidu v naší koupelně. Když je doma, je to horší. Musím běžet až do svého bývalého pokoje. Taková ranní rozcvička.

Stála jsem vedle Morta. Čekali jsme na naše hosty. Měla jsem z toho smíšené pocity. Na jednu stranu jsem se strašně těšila na Narcisu a na druhou stranu jsem se děsila okamžiku, kdy uvidím Luciuse. Ačkoliv jsme se už několikrát s Luciusem viděli, nikdy jsme spolu nemluvili - kromě zdvořilého pozdravu. Chtěla jsem s ním mluvit. Chyběl mi. Bohužel mě Mort nikdy nenechával o samotě.
"Myslíte, že by bylo možné, nechat mi dneska večer trochu soukromí?" zeptala jsem se ho slušně.
"Jsme hostitelé. Není vhodný, abys byla zavřená v ložnici," uzemnil mě. Blbec. Blbec. Blbec! Tak jsem to nemyslela. Poslední dobou mě dokáže rozčílit každá jeho poznámka.
"Nenarážela jsem na to, že se po večeři zašiju v ložnici," zavrčela jsem podrážděně. "Chci si v klidu promluvit s Narcisou, aniž byste mi dýchal za krk," vysvětlila jsem.
"Nechápu proč bys s Narcisou nemohla mluvit přede mnou a před ostatními."
"Protože si potřebuju s někým promluvit o... soukromých věcech a před ostatními to opravdu nemám zapotřebí."
"O jakých soukromých věcech?" zeptal se ledabyle, mezitím co si upravoval hábit.
"O holčičích věcech. Jestli si s někým nepromluvím. Zblázním se tady," řekla jsem vážně.
"Mluvíš se mnou." Hodila jsem na něj pohled "to-jako-vážně?".
"Ne. Vy mi nadáváte a já kývám na souhlas. To není mluvení. Chci si s popovídat s někým mimo dům. Chci vědět, co je nového, co dělají moje bývalé spolužačky, jak se má moje kamarádk-"
"A jak se máš ty, že? Nemám zájem o to, abys nás s někým probírala," zarazil mě.
"Víte, že jste hrozný egoista? Možná je načase, aby vám to někdo řekl, že se všechno netočí kolem vás. Jediný, o co žádám je rozhovor s mojí kamarádkou v naší zasraný knihovně!" zasyčela jsem ledově, což jsem neměla vůbec v plánu. Musím se začít ovládat. Jsem ráda, že mi ten monokl už zmizel, nepotřebují další.
"Kroť se."
"Krotím, věřte mi. Celý týdny se chovám vzorně. Tohle si zasloužím. A pokud se obáváte o to, že budu s Narcisou probírat náš vztah, tak to se opravdu nebojte. Jsem unavená už jenom z těch našich diskuzí, tudíž nemám zájem probírat to ve volném čase ještě s ostatními," řekla jsem neústupně. Naštěstí přišli Lestrangovi dřív, než jsme si s Mortem stihli zajet do vlasů. Přišli s nimi i Rudolfus s Bellatrix. Narcisa s Luciusem a jeho rodiči dorazí později. Díkybohu, že nepřijdou i Blackovi. Takovou vražednou kombinaci bychom nemuseli všichni přežít.

Snažila jsem se, abych měla neustále, co žvýkat. Nesnáším tuhle škrobenou konverzaci u večeře. Připadá mi to, jako kdybychom se přenesli o jedno století dozadu. Naštěstí se na mě moc lidí nezaměřovalo. Do té doby, než se mě paní Lestrangová začala vyptávat na šaty a jak jdou přípravy na svatbu. Cítila jsem Mortův pohled, když se mě na to zeptala. Slušně jsem odpověděla, že se na ten
slavnostní den strašně těším a se šaty mám bohužel problém, protože mi připadá, že mi žádné nesedí. Lež jako věž. Aby mi nějaké neseděly, musela bych si nejprve nějaký zkusit. Začala mi vyprávět o švadleně, která pro ní pracuje. Usmívala jsem se od ucha k uchu. Merline, je mi ze mě špatně.
"Myslím, že takové to věci, bychom měly probírat po večeři. Pány očividně nudíme," poukázala jsem na fakt.
"To je pravda, drahoušku. Popovídáme si o tom později," řekla mile. Nesnáším, když mi říká "drahoušku". Neříkala tak jenom mě, ale i Narcise a Bellatrix. A podle pohledu Belly, který házela na svoji budoucí tchýni, jsem poznala, že ji to přímo vytáčí. Bella, náš drahoušek.
To byl ale herecký výkon. Spadl mi kámen za srdce, když všichni dojedli a přesunuli jsme se do salónu. Nevím, jak dlouho bych ještě vydržela, nedívat se na Luciuse - i když je pravda, že párkrát mi na něj pohled uklouznul. Připadal mi jiný. Odtažitý, chladný, nepřístupný. Alespoň, že Bellatrix nezklamala. Pořád je to stejná husa, jako ve škole. Jakmile se ke mně nebezpečně přiblížila, šla jsem na druhou stranu salónu, kde stála Narcisa s paní Malfoyovou a o něčem tiše diskutovaly. Narcisa nevypadala moc nadšeně. Obě dvě ztichly, když si mě všimly.
"Neruším?" zeptala jsem se uhlazeně.
"Kdepak. Jenom jsme probíraly pár věcí ohledně svatby mého syna a Narcisy. Nemůžeme se shodnout na některých detailech," jemně se usmála paní Malfoyová.
"To už asi ke svatbě patří."
"To je taky pravda. Pamatuji si, jak jsem já vyváděla na své svatbě. Určitě si budete chtít popovídat, nechám vám trochu prostoru." Moc dobře jsem si byla vědoma toho, že to nedělá z dobroty srdce. Nemá mě ráda, takže jakákoliv výmluva pro to, aby nemusela stát vedle mě, je dobrá. Díkybohu za ty maličkosti.
"Povídej, přeháněj. Chci slyšet všechno," vybafla jsem na ni, jakmile se její tchýně ztratila z doslechu.
"Páni, tomu říkám nadšení," cukl jí koutek.
"Divíš se? Nemám si tu s kým povídat," pokrčila jsem rameny. "Jak se máš? Co děláš? Co Drusila? Co ostatní? A co... Prostě všechno!" pobízela jsem ji.
"Hned vypadáš o něco veselejší, jakmile jde o drby," ušklíbla se.
"Předtím jsem snad nevypadala vesele? Tvářila jsem se jako měsíček na hnoji celou večeři," řekla jsem dotčeně.
"Veselý úsměv, smutný oči." Zarazila jsem se.
"To jako fakt? Šlo to tak vidět?" zeptala jsem se už míň vesele.
"Myslím si, že ne. Všimla jsem si toho asi jenom proto, že tě znám."
"To doufám. Na přednášku dneska opravdu náladu nemám."
"Jako ode mě?" nadzvedla obočí.
"Co? Ne! OD koho asi myslíš?" protočila jsem v sloup.
"No jo, není nad druhou polovičku, co?" zesmutněla. Zamračila jsem se.
"Co se děje?"
"Nic. To je jedno."
"Není. Ráda si to poslechnu."
"Nebudu tě tím zatěžovat. Určitě máš svých starostí dost."
"Právě proto chci slyšet o starostech někoho jinýho. Chci si odpočinout od těch svých. Navíc, když mi to řekneš, taky ti něco řeknu."
"Dámy," ozvalo se za mnou. Koukám, že Rudla si svůj příchod umí stále dobře načasovat. A nejen on. Bellatrix se čepýřila hned vedle něj. Super. Hodila jsem na Narcisu vše říkající pohled.
"Copak, už vás přítomnost pana Malfoye nebaví?" řekla jsem trochu podrážděně.
"Milá jako vždy. Zajímalo by mě, co by na tvůj vlídný tón řekl tvůj budoucí manžel," ušklíbl se Rudolfus.
"To mě by zase zajímalo, co by řekl na to, že tu urážíte jeho budoucí ženu," zchladila jsem ho.
"Nikdo nikoho neuráží," promluvila poprvé Bellatrix. Přišla mi nějaká krotká. Což znamená jedno. Někde poblíž je Mort.
"Zatím ne, ale známe se. To každou chvíli přijde," ujistila jsem ji.
"Nemysli si, že jsi něco víc než my, když si tě Mistr bere," zasyčela potichu Bellatrix.
"Nemyslím si to, ale asi tomu tak bude, jinak bys na mě už dávno zaútočila, buď slovně a nebo pomocí kouzel."
"O čem, že jsme se to bavily? Jo, OVCE nebyly tak těžký," vložila se do toho Narcisa a přerušila tak blížící se hádku. "Dokonce i Bellatrix je udělala," dodala tišeji směrem ke mně. Zasmála jsem se.
"Moc vtipný. Drahá sestřičko."
"O čem se to tu bavíte?" Ztuhla jsem. Lucius si stoupl vedle Rudolfuse.
"O OVCE," pokrčila lhostejně rameny Narcisa.
"Nic nudnějšího vás nenapadlo?" ušklíbl se.
"Napadlo, ale vzhledem k tomu, že dnešní večer nechceme ukončit trháním hlav, zvolili jsme míň násilnický téma," řekla jsem popravdě a podívala se na něj. Díval se na mě. Po hodně dlouhé době se naše pohledy setkaly a mně se z toho chtělo brečet. Ačkoliv jeho oči působily chladně, zahlédla jsem v nich svého starého Luciuse. Odvrátila jsem raději pohled.
"Merline, víc trapný už být nemůžete?" zavrčela podrážděně Bella. "Jdeme," zavelela a odtáhla Rudolfuse pryč.
"Páni, pořád je stejná," zamručela jsem si pro sebe.
"Spíš horší," zamračila se Narcisa. "Musím si odskočit, za chvíli jsem zpátky," dodala vzápětí a než jsem jí stihla zarazit, byla pryč. Zůstali jsme tam s Luciusem sami. Polilo mě horko. Paranoidně jsem se začala dívat na všechny strany a hledala Morta. Připadala jsem si, jako by mi seděl za krkem a pozoroval každý můj pohyb.
"Ehm," odkašlala jsem si, abych přerušila trapné ticho.
"Vypadáš dobře," řekl jen tak mimochodem.
"Dík," podívala jsem se do země.
"Jak se vůbec máš?" Super. Víc strojená tahle konverzace už být nemůže.
"Stereotypně," odpověděla jsem vyhýbavě.
"To nezní moc nadšeně," suše zkonstatoval.
"Nepovídej," ušklíbla jsem se.
"Jeden by řekl, že z tohohle svazku budeš mít větší radost." Podívala jsem se na něj jako na idiota.
"A proč jako?"
"Bereš si Mistra. Co víc bys chtěla?"
"Nevím... Třeba kohokoliv jinýho? Sirius byl hvězda oproti němu," řekla jsem potichu.
"Vypařila ses rychle, když ses dozvěděla, že zasnoubení se Siriusem se ruší." Opravdu? To jako opravdu?!
"Děláš si srandu, že jo?" zaprskala jsem potichu. "Pokud si myslíš, že jsem tady dobrovolně, jsi idiot."
"Jestli takhle vypadá někdo, kdo dělá něco proti svý vůli..."
"Víš ty co? Jeden by řekl, že víš, jak to v takovéhle společnosti chodí," odfrkla jsem si. "A teď mě omluv. Můj snoubenec je tak trochu psychopat, takže si dám odchod dřív, než nás tady spolu uvidí. Užij si zbytek večera," zasyčela jsem. Musela jsem zmizet dřív, než se rozbrečím, ať už vzteky nebo zoufalstvím. Paráda. Lucius si myslí, že si to tady užívám. Idiot jeden! Stejně mi to může být fuk. V duchu jsem napočítala do desíti a potom šla odchytnout Morta, který se zrovna ocitl na momentík sám.

"Musím si odskočit a pak bych si ráda pár minut promluvila s Narcisou o samotě. Kdybyste nás hledal, budeme v knihovně," oznámila jsem mu a stejně jako Luciusovi, jsem mu nedala šanci mi odpovědět.
Jakmile se za námi zavřeli dveře knihovny, shodila jsem ze sebe úsměv a konečně se uvolnila. Narcisa se už taky neusmívala. Unaveně si sedla do křesla.
"Vážně z toho nebudeš mít průser?"
"Myslím, že ne a i kdyby ano, tak mě to nezajímá. Navíc, kdyby mu to doopravdy vadilo, byl by už tady. Věř mi," ujistila jsem ji. Sama jsem si tak moc jistá nebyla. "A teď zpátky k tobě. Co se děje?"
"Ale nic, jen nemám náladu," mávla nad tím rukou.
"Jo to bude určitě ono," poznamenala jsem kousavě.
"Ono vážně o nic nejde. Já jenom, že... Už jsem se oficiálně přestěhovala k Luciusovi. Je to příšerný," povzdychla si.
"Stereotyp?" zeptala jsem se vševědoucně.
"Jo! Je to příšerný. Všechno je nalinkovaný. Kdy vstáváš, co si oblékáš, co si myslíš... Prostě všechno. Věděla jsem, že to takový bude. Čekala jsem, že to budu zvládat líp! Říkala jsem si, že budu mít konečně alespoň čas číst. Jenomže po pár dnech mě to přestalo bavit!"
"Vím, o čem mluvíš. Nemůžeš bez dovolení nic dělat a ani si s nikým popovídat, takže sedíš doma sama jako kůl v plotě a čekáš na svoji druhou polovičku, která tě stejně jenom vytočí."
"Přesně! Teda já si můžu povídat s paní Malfoyou, ale ona je taková zvláštní. Navíc si s ní můžu povídat leda tak o počasí. Ven jít taky nemůžu, protože slušná dáma sama ven nechodí," pokrčila smutně rameny.
"Škoda, že nemůžeme chodit spolu," povzdechla jsem si.
"Nemůžeme?" nadzvedla tázavě obočí. Viděla jsem v jejích očích naději. Nechtěla jsem ji hned zklamat. Pochybuju, že by mě Mort pustil s Narcisou třeba na Příčnou.
"Můžu se zeptat, ale viděla jsi ho... Ale možná bychom se mohly scházet tady nebo u vás," napadlo mě.
"To by mohlo projít," naznala.

Bavila jsem se. Doopravdy po hodně dlouhý době jsem se upřímně smála. Zapomněla jsem jaká je to paráda jen tak nezávazně tlachat. Bohužel jsme se trochu zapovídaly. Seděly jsme tady snad hodinu! To bude průser.
"Jo a ještě něco," zastavila jsem ji u dveří.
"Hm?"
"Ehm, no, chci ti něco říct, ale slib mi, že si to necháš pro sebe," zaprosila jsem.
"Toho se opravdu neboj. Jediná osoba, s kterou se bavím, je má tchýně a tý se opravdu svěřovat nebudu."
"Jsem těhotná," vyhrkla jsem.
"Cože-že?" zamrkala překvapeně. "A to mi to říkáš až teď. Půl hodiny mi tady vyprávíš o tom, jak jsi Naginiho zavřela venku, když pršelo a takovouhle věc, mi neřekneš?!"
"Byla to náhodou sranda. Když já jsem to ještě nikomu neřekla. Původně jsem ti to nechtěla říct, ale musela jsem se o tom s někým podělit," vysvětlila jsem.
"A co třeba s otcem tvýho dítěte?" navrhla sarkasticky.
"Nechce se mi to s ním řešit."
"To jako fakt? Myslíš si, že ti těhotenství jen tak projde?"
"Ne, to samozřejmě ne. Myslela jsem, že počkám do doby, než to půjde vidět."
"Měla bys mu to říct Gigi. Hlavně bys měla jít na nějakou prohlídku. Co když s tím dítětem něco bude?" Otevřela jsem pusu dokořán. Tohle mě nenapadlo.
"Ty optimisto," zakroutila jsem nevěřícně hlavou.
"Gi, věř mi. Když to budeš tajit, nevzejde z toho nic dobrýho. Akorát tak bude naštvaný, že jsi mu to tajila."
"Bože, nesnáším, když máš pravdu," zavrčela jsem.
"A máš z toho dítěte radost?" zeptala se po chvíli ticha.
"Já... Bojím se, Narciso," přiznala jsem potichu. Šli jsme do salónu. "Nejsem na to připravená. Neumím to s dětmi. Nic o nich nevím."
"To se všechno naučíš," začala mě uklidňovat. "Merline, to byla krása nevidět chvíli paní Malfoyvou," poznamenala Narcisa, když se k nám vydala její budoucí tchýně.

Zbytek večera se táhnul. Odchytila si mě paní Lestrangová a nenechala se odradit od tématu svatba. Byla jsem z toho všeho unavená. Těším se na horkou koupel a postel. Bohužel mezi to budu muset nejspíš někam vmáčknout Morta. Nemohla jsem se dočkat, až se za paní Lestrangovou zavřou dveře. Nikdy bych do ní neřekla, že je to tak ukecaná ženská. Malfoyovi odešli už před dvaceti minutami. Díkybohu. Déle bych se na Luciuse už dívat nemoha. Hrozně mě naštval a hlavně zklamal. Stála jsem vedle Morta a snažila se ignorovat bolavé nohy. Nejsem zvyklá na boty na podpatku.
Jakmile se za našimi hosty zabouchly dveře, okamžitě jsem si ty proklatý boty sundala. To byl zase jednou nápad. Podpatky dělají sice hezké nohy, ale nejsem si jistá, jestli mi to utrpení za to stojí. Navíc potřebuju pevnou půdu pod nohama, protože každou chvíli vypustí Mort svůj hněv ohledně mě a Narcisy.
"To bylo naposled, co ses takhle vypařila ze společný večeře." A je to tady. Spustil svůj obvyklý monolog o tom, že o něm nemám mluvit s Narcisou, jinak to bude mít následky. Mlčky jsem ho poslouchala. Ten chlap se očividně rád poslouchá. Aspoň by ty svoje monology mohl trochu obměnit. Začíná to být pěkná nuda.
"Nikam jsem se nevypařila. Byly jsme v knihovně. Kdykoliv jste tam za námi mohli přijít. A neprobíraly jsme vás. Když už to musíte vědět, povídaly jsme si o OVCE, škole, Bellatrix a její svatbě, naší kamarádce Drusile a o tom, jak jsem Naginiho nechala minulý týden zmoknout. Vlastně jsme si povídaly i o vás! Bavily jsme se totiž o prstýncích a já vás pochválila, že máte dobrý vkus," naklonila jsem hlavu trochu na stranu a nasadila svůj "koketní" úsměv. To by bylo, abych si tohle nevyžehlila a nedala si horkou koupel. "Překvapivě to byl dobrý večer. Nekažte mi ho," dodala jsem.

Přišlo mi až divný, jak lehce jsem z toho vyklouzla. Měl ještě pár blbých poznámek, ale dál to neřešil. Očividně byl také v dobré náladě. Moje nálada se rapidně zlepšila po čokoládovém muffinu. Dobře, po třech čokoládových muffinech. Nacpávala jsem se v jídelně tím, co zbylo. Splácala jsem dohromady slaný, sladký a kyselý a kupodivu mi nebylo špatně.

Myslela jsem si, že si dám zaslouženou koupel, ale ve vaně už byl Mort a četl si. Ten ví, jak mě vytočit, to se mu musí nechat. Pomalu jsem si čistila zuby a doufala, že mu docvakne, že se chci jít taky vykoupat, takže tu svoji knížku si půjde dočíst jinam. Neodešel. Nebude to asi ani tak tím, že by mu nedošlo, co chci, ale tím, že mě chtěl prostě jenom naštvat. Během rozčesávání vlasů jsem začala přemýšlet nad tím, co mi říkala Narcisa. Když mu o tom těhotenství neřeknu, bude naštvaný. Jenomže on je naštvaný pořád, tak co? Je jedno, kvůli čemu na mě řve. Jenomže pak tu byla další věc, co mi vrtala hlavou. Co když něco nebude v pořádku? Měla bych doopravdy zajít na nějakou prohlídku, ale na prohlídku se těžko vypařím, aniž by to Mort věděl. Bože, já mu to budu muset fakt říct. Protočila jsem oči. Doufala jsem, že této konverzace budu ještě na nějakou chvíli ušetřena.

Rozhodla jsem se, že nebudu na nic čekat. Když už, tak už. Strategicky jsem se přesunula k vaně, hodila na zem ručník a sedla si na něj. Opřela jsem se jednou rukou o vanu a pomalu jezdila prsty po jejím hladkém povrchu. Na Morta jsem se ani nepodívala. Stačil mi výhled na jeho ruku, ve které svíral skleničku whisky. Nevěděla jsem jak začít. Nebo mám veškerou úvodní řeč vynechat a rovnou říct, že jsem těhotná? Jsem těhotná a teď vypadni z vany, chci se vykoupat. Rychlý a stručný.
"Tak co to bude tentokrát?" ozval se překvapivě jako první on a odložil skleničku.
"Hm?" zmateně jsem se na něj podívala. Jakmile jsem viděla jeho nezaujatý výraz, přešla mě veškerá chuť mu to říct.
"Ptám se, co chceš tentokrát? Vždycky, když nasadíš tenhle výraz něco chceš," zkonstatoval.
"Nic nechci," zamračila jsem se. "To nemůžu přijít jen tak? Chtěl jste, abych vyhledávala vaši společnost a když to udělám, máte jen blbý kecy," zavrčela jsem a začala se zvedat ze země. Kašlu na něj. Chytil mě za ruku.
"Oba dva víme, že neděláš to, co chci. Ušetři mě prosím těch tvých teatrálních výstupů."
"Dobře. Jdu si své teatrální výstupy cvičit do ložnice. A byla bych ráda, kdybyste se už konečně umyl. Chtěla bych se taky vykoupat." Můj "teatrální" odchod překazilo to, že mě stále držel za ruku. "Víte kdo je právě teď teatrální?" nadzvedla jsem obočí. Ztvrdly mu rysy. Dobrá, zas tak moc dobrou náladu nemá, ale pořád lepší než jeho normální rozpoložení.
"Co jsi mi teda chtěla?" řekl s očima upřenýma do své knihy, jako kdybych tady nebyla.
"Nic jsem nechtěla! Jenom jsem vám chtěla něco říct, ale to už je teď jedno. Nemám na povídání s vámi náladu."
"Koukám, že máš zase svý dny," ušklíbl se. Nechápavě jsem se na něj podívala. "Střídají se ti nálady jako na houpačce," dodal a odložil knihu.
"Nejsem náladová a nemám krámy. Dáte to pryč?" poukázala jsem na jeho ruku, která se snažila uškrtit tu mou.
"V tom případě, bys mohla jít sem za mnou a říct mi to, kvůli čemu jsi sem přišla."
"Ráda bych se vykoupala sama, kdyby vám to nevadilo."
"Vadilo." Najednou mi bylo do pláče. Z téhle situace. Z Luciuse. Z Narcisy. Ze všeho. A k tomu všemu mám hroznou chuť na čokoládový dortík, který nám ale už došel. Byla na něm tvarohovo-smetanová poleva. Rudolfus sežral poslední kousek.
"Posloucháš mě?" zeptal se zamyšleně.
"Jo, furt," řekla jsem dotčeně, vytrhla mu ruku se sevření a trucovitě si sedla zpátky na zem. Nahmatala jsem ve vodě houbičku a znuděně s ní umývala okraj vany. Už jsem to měla na jazyku, ale v tom se do koupelny připlazil Nagini. Vztekle syčel. Leknutím jsem vyskočila na nohy a málem se rozmázla na mokré podlaze. "Co mu, sakra, je?" zeptala jsem Morta, který se touhle situací vyloženě dobře bavil.
"Nevím, je nějaký podrážděný," pokrčil rameny.
"Ať mě nechá na pokoji!" řekla jsem už trochu vystrašeně. Nagini na mě zběsile syčel a snažil se mě kousnout! "Áa," vyjekla jsem, když jsem narazila do vany a převrhla se do ní. Viděla jsem Naginiho jak se zvedá ze země a jde po mých nohách, který jsem měla hozený přes okraj vany. Rychle jsem si je přitáhla k sobě.
"No, vidíš, že to šlo," ušklíbl se Mort a mávl na Naginiho, který se vzápětí odplazil pryč. Chvíli mi trvalo než mi to došlo. Ten imbecil. Hrozně mě vylekal. Srdce jsem měla až v krku. Vztekle jsem vzala houbičku a hodila ji po tom šmejdovi. Bohužel ji chytil dřív, než se mu stihla rozplácnout o obličej.
"Tohle byste těhotným ženským neměl dělat!" vyjela jsem na něj automaticky, aniž bych se nad tím víc zamyslela. Opět mu ztuhly rysy. No, aspoň nemusím přemýšlet nad tím, jak mu to řeknu.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti jednorázovky Život s Mortym?

Ano
Ne

Komentáře

1 Elline Elline | 20. března 2015 v 19:40 | Reagovat

No už to asi nezachrání... tahle návaznost už mě napadala, ale že takto přímo....je t hodně odvážné, vzhledem k té svatbě a všemu. Nevím nechám se překvapit. Jinak moc pěkné. O Belatrix jsem čekala žárlivější výstupy ale nezklamalo mne to. U se nemůžu dčkat dalšího dílu ;-)

2 Elline Elline | 20. března 2015 v 19:40 | Reagovat

No už to asi nezachrání... tahle návaznost už mě napadala, ale že takto přímo....je t hodně odvážné, vzhledem k té svatbě a všemu. Nevím nechám se překvapit. Jinak moc pěkné. O Belatrix jsem čekala žárlivější výstupy ale nezklamalo mne to. U se nemůžu dčkat dalšího dílu ;-)

3 nena nena | 20. března 2015 v 20:21 | Reagovat

Proč? [:tired:] to je krutý, takhle to ukousnout :-D ale jinak fakt paráda, nemůžu se dočkat dalšího díla a doufám že bude co nejdřív :-D  :-D

4 hlk hlk | 20. března 2015 v 21:01 | Reagovat

dalsi pls

5 hlk hlk | 20. března 2015 v 21:01 | Reagovat

dalsi pls

6 Karitsa Karitsa | 20. března 2015 v 21:38 | Reagovat

Tak ten konec byl perfektní :-D  nemůžu se dočkat rekace Morta :-D  :-D

7 Asci Asci | 20. března 2015 v 21:51 | Reagovat

Tak tohle je naprosto dokonalé! A zároveň šíleně kruté od tebe :-D Jak jsi to mohla tak ukousnout??? :-D To není fér :-D

8 Ela Ela | 20. března 2015 v 22:08 | Reagovat

Takova krutost to takhle ukoncit :-D  uz se tesim na dalsi :-)

9 moira moira | Web | 21. března 2015 v 8:37 | Reagovat

Nemuzu uverit, ze do toho vazne spadla. :D jesus, chudacek mala.
Nemuzu se dockat Mortovi reakce. damn, ani si ji neumim predstavit. :D

10 ... ... | 21. března 2015 v 9:36 | Reagovat

pěkný

11 seannabell seannabell | Web | 21. března 2015 v 10:06 | Reagovat

Supiš kapitola! Prosííím hoď sem rýchlo pokračovanie. :D

12 pipizena pipizena | 21. března 2015 v 10:06 | Reagovat

Rychle další! Honem! Lidi koukejte komentovat ať je další brzo! :-)  :D

13 Amálka Amálka | 21. března 2015 v 10:59 | Reagovat

Už se hrozně těším na další část :3

14 Tess Tess | 21. března 2015 v 16:40 | Reagovat

Jsem zvědavá jak bude reagovat :-D

15 Sookie Sookie | 21. března 2015 v 18:39 | Reagovat

Další, další, další prosíím :-)  :-D

16 Gohhy Gohhy | 21. března 2015 v 21:38 | Reagovat

Absolutně netuším, jak bude Mort reagovat, tak šup šup další. :-D  8-O

17 Mais Mais | Web | 21. března 2015 v 21:57 | Reagovat

Dokonalost, zkrátka dokonalost... :-D Hrozně se těším na tu jeho reakci, mám dojem, že by ji nejradši zabil, ale vidina potomka by ho mohla zastavit :D

18 Andrea Andrea | 22. března 2015 v 11:35 | Reagovat

Kdy bude další? Už teď se nemůžu dočkat. :-D a to s těma návštěvama Narcisa-Gigi není vůbec špatnej nápad :-)... ale co Mort? :-?

19 kačíííííííííí kačíííííííííí | 22. března 2015 v 13:49 | Reagovat

Dobrý moc, už se tším na další kapitolu.

20 kuju kuju | 22. března 2015 v 14:19 | Reagovat

Díky za další kapitolu

21 Mucík Mucík | 22. března 2015 v 15:00 | Reagovat

Já pablb jsem si nové kapčy všimla až teď. A už je tady 21 komentů, takže další bude brzo. Mucík děkuje za další a teší se na Mortíkovu reakci. :D

22 Jackina Jackina | 22. března 2015 v 19:37 | Reagovat

Hezkej blog, hezký povídky, jen mě mrzí, že si povídky přidáváš jen za určitej počet komentářů... tohle vyžadování mi přišlo a přijde docela nesmyslné...

23 anet anet | 22. března 2015 v 20:41 | Reagovat

Panejo! Cekala jsem nejakou vaznou konverzaci a ona to na nej takhle vybafne:D
Dobra povidka moc se mi libi:))
Tesim se na dalsi dil:)

24 Steffie Steffie | Web | 23. března 2015 v 12:16 | Reagovat

Hezká kapitolka. Moc se těším na další :)

Jinak, jak to vypadá se Služkou? Už mi docela chybí :-(

25 Rogue Rogue | Web | 23. března 2015 v 23:30 | Reagovat

Luciusovi to asi v některých oblastech tak úplně nezapaluje, hm? Narcissu mám v téhle povídce moc ráda...
A ten závěr? No panečku. Z toho se nevykecá :D

26 Armen Armen | Web | 25. března 2015 v 10:05 | Reagovat

:D :D :D Pěkná kapitolka, těším se na další ;)

27 Erala Erala | 25. března 2015 v 11:17 | Reagovat

Super, hrozně mě baví tvé povídky :) jediné, co mi vadí, je pozadí webu :( hrozně špatně se na něm čte, jak je tmavé, nepřemýšlelas o změně? :)

28 sisa118 sisa118 | 25. března 2015 v 20:11 | Reagovat

Ako vždy rozmyšlam, ako je možné, že túto poviedku milujem viac ako samotneho HP ;-).  A nesúhlasím s Eralou. Pozadie je fajn. Ak by bolo svetlejšie asi by som prišla o oči. Nenávidím svetlé (nebodaj biele) pozadia! Len to nechaj tak, ako je :-D
Ps. Mne sa pačilo už pred rokni, ešte za éry To je prúser :-D
Pps. Kedy pribudne služka?
Ppps. Ja viem. Chápem, že s vysokov je to ofrus, ale čo narobím, keď tvoje príbehy tak milujem? Je to tvoja chyba! Nemáš písať tak skvelo! :-D

29 Dollxynka Dollxynka | 26. března 2015 v 22:42 | Reagovat

Ten konec takhle to utnout :-D ty ses normalne mucitelka :-D naprosto uzasna kapitola mooooooc se tesim na pokracko

30 Gabux Gabux | 27. března 2015 v 9:21 | Reagovat

Rychle další! Takhle to ukončit prostě nemůžeš! Šup! Jinak umřu na nedočkavost a zvědavost :D
Jinak další boží díl ^^

31 Alice Alice | 28. března 2015 v 10:50 | Reagovat

Vážně dokonalé zpracování! Těším se na Mortyho reakci v dalším díle :D

32 P.J. P.J. | 29. března 2015 v 15:17 | Reagovat

prosím, prosím dalšííí :-D  :-D

33 Bára Bára | 31. března 2015 v 0:12 | Reagovat

Takhle to utnout! :-( hrozně se těším na další ;-)

34 rainy rainy | 31. března 2015 v 12:28 | Reagovat

tak.. v podstate by mal byť rád nie? :D zo sexu vznikajú bába.. :D a on bude mať dediča.. takže.. rýchlo rýchlo ďalšiu, nenapínaj nás !! :-)

35 Storm Storm | 31. března 2015 v 15:26 | Reagovat

Tak to e paráda! Už se nemůžu dočkat až vydáš vlastní knihu! :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama