Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

Prolog

31. prosince 2015 v 9:50 | Aranel van de´Corvin |  Kronika země Knorské
Autorka: simone.orion@seznam.cz

27. květen. Den, kdy nám předali maturitní vysvědčení a po čtyřech letech jsme se měly s holkama rozloučit a každá si jít vlastní cestou. Takže se brečelo…hodně. A taky kalilo…ještě víc. Jenomže já jsem se rozhodla, že to tak nenechám. Chtěla jsem mít něco, co by nás spolu navždy spojovalo. A jelikož jsem hrozně ráda psala, rozhodla jsem se, že o nás napíšu knížku. Knížku, ve kterém jsem vytvořila vlastní svět, ve kterém bychom mohly být pořád spolu. A lehce ho upravila… Dobře tak lehce hodně, ale kdo by nechtěl být princezna a vládnout vlastnímu království? A protože jsem nám chtěla vytvořit svět doslova pohádkový, udělala jsem ze mě a z mých kamarádek, typické pohádkové princezny. A tak jsem vytvořila všem dobře známý, ale vlastně úplně nový příběh…

Hned po maturitě jsme si začaly s holkama dělat srandu, že skončíme jako trolové pod mostem, budeme stalkovat lidi a vybírat mýtný, abychom měly na jídlo a krabicák. Já přitom budu psát stalking-news na odpadky a holky mi tudíž budou dělat lovce a sběrače u kontejnerů. Jako super drbna, ale víc sockovsky…

Jednou večer jsem ale koukala na fantasy, kde byl děda, kterej měl svůj hrad a vládl celýmu začarovanýmu lesu. Na konci se ukázalo, že ten děda je vlastně bláznivej bezďák, který si všechno jenom představoval a jeho hrad byla vlastně hromada odpadků, kde bydlel…
A tak jsem dostala nápad. Když může on, tak my taky! Pojedeme na naší houmlesáckou chatu do lesa, kde ani neteče voda, prohlásíme se za královny a budeme vládnout na našich dvaceti metrech čtverečních. Teď vůbec je hodně oblíbený zakládat si vlastní ministáty. Navíc v době masový imigrace do Evropy - každej urvanej kus země dobrej.

Na chatu jsme se opravdu nakonec vypravily, ale ne jako královny, ale jako gang opilejch hovad. Tam jsem jim chtěla slavnostně předat moje vrcholné literární dílo, které jsem po dlouhém hlubokomyslném hloubání nazvala: Kronika země Knorské. Pro rodinu a přátele familiárně pouze Knorika. Vytáhla jsem ho, když jsme seděly u ohně a začala jsem jim z knížky předčítat. Vlivem alkoholu se mi ale zhruba v půlce knížky začali zavírat oči, a tak
jsem, slintajíc si na obal, usnula.

Vzbudila jsem se, až když mi slunce začalo svítit do očí. Holky už se taky pomalu probouzely. Když jsem se však otočila, chata byla pryč. A taky sousedi. A auto…
"Všechno ukradli! Jsme národ zlodějů!"řvala Lenka.
"No hlavně, že to nejcennější tady nechaly!" ozvala se pro změnu Tereza.
"Jo a to jako co?" koukala na ní vyděšeně Lenka a čekala, co z ní zase vypadne.
"No nás přece! Unést královský majestát si nikdo netroufne…"začala vysvětlovat Terka, která mou knížku a zejména její nově nabytý status princezny, začala brát zcela vážně.
"Včera nás bylo sedm! Teď jsme čtyři! Jak si mohla odmaturovat?!" kroutila jsem stále více nevěřícně hlavou a začala se shánět po zbytku svýho gangu.
"Ups, menší diskalkulace…"hájila se Tereza. To už jsem jí ale přestala vnímat.
Zvedla jsem se a chtěla začít myslet. Nemyslete si, ono to nejde snadno, když se sotva držíte na nohou. Něco sem ale přece jenom pobrala. Ne jenomže všechno okolo zmizelo, on se i les celý proměnil. Takže je to jasné, někdo nás musel v noci přenést. I s ohništěm. Ten je hodnej že nás nenechal mrznout. Ale kde to sakra jsme? A kde jsou holky?
Otočila jsem se a spatřila na jednom ze stromů do dřeva vyrytý nápis: KRÁLOVSTVÍ KNORSKÉ
A kruci!" pomyslela jsem si.
"Kde to jsme?! "probrala se konečně i Kriu.
"Alex?" obrátila se na mě, jako bych já měla znát rozřešení, nebo za to byla přinejmenším zodpovědná a začala se rozhlížet po okolí. Když zjistila, že nic nezjistila, vstala a řekla: "Jo, to musela bejt kalba."
"Neříkej nic, neříkej nic… Někdo si z nás jenom dělá legraci. Hlavně žádnou paniku!" uklidňovala jsem se, a pak rychle odpověděla: "Řekla bych, že jsme někde…ehm, někde v lese?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Věříš v nadpřirozené bytosti?( Upíři, vlkodlaci...)

Ano
Ne

Komentáře

1 Karitsa Karitsa | 31. prosince 2015 v 10:55 | Reagovat

Hm na prolog dobrý, jsem zvědavá jak se to bude dál vyvíjet :-)  jinak se mi velmi libí, že autorka nechala česká jména :-)

2 Viki Viki | 31. prosince 2015 v 13:46 | Reagovat

Vypadá to velmi zajímavě a těším se na pokračování. Doufám, že bude co nejdřív. ^-^

3 Ela Ela | 1. ledna 2016 v 15:48 | Reagovat

Pekny prolog;) Taky se mi libi, ze holky maji ceska jmena;) pokracuj a kapitolu prpsim, co nejdriv;))

4 Elsa Elsa | 3. ledna 2016 v 20:10 | Reagovat

To vypadá dobře :-) jsem ráda, že je tu nová povídka, alespoň se nám zkrátí čekání :-D doufám, že brzo bude 1. kapča :-)

5 /L /L | 28. dubna 2016 v 11:27 | Reagovat

Veľmi pekný zaujímavý blog :) Chcem vás pozvať aj na môj, kde propagujem hlavne rock a príbehy, citáty, hudbu, príďte pozrieť :) Ďakujem za každú návštevu :)
http://head-line.blog.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama